Téma:

Moje řeč, průzkumníku...

Zkusím to zformulovat jinak. Kdybych byl jako ten kaktusář, budu pěstovat potos. Ale mě lákají právě druhy, které se vzpírají (dlouho to bylo třeba právě Chile). Takže to nevzdávám, pořád zkouším a experimentuju a ono se to časem postupně začíná dařit. A to je právě ta správná napínavá detektivka.

Moje řeč. Já mám čtvrtinu skleníku plnou Trichocereusů, nějak se mi totiž tento rod daří lépe, než jsem předpokládal. A jsou rok od roku hezčí a já se jich nedokážu vzdát. Sloupové kaktusy měly být původně jen zpestření sbírky, ale když jim dáš čas, nahodí nádherné otrnění, některé začnou odnožovat a pak už jim nedokážeš ublížit nebo dokonce přebytečné vyhodit ... Asi budu mít na terase časem kaktusovou alej ...

Ještě bych chtěl jednu myšlenku:
V našem brněnském Azetu píše jeden hodně dobrý kaktusář, že nepěstuje nic, co roste pomalu a nakonec to třeba ještě odejde.

No to je pak ale otázka, kdyby to tak dělal každý, tak mladí u nás za čas nebudou ani vědět jaké všeliké kytky existují.Takže i v tomto bych viděl smysl roubování.
Nakonec Petr Česal ukazoval ve filmečku v Plzni kytku, do které byste neřekli, že je na podložce.Takže ani po estetické stránce to nemá chybu.

Pavle, na jaře jsem koupil asi třicet vzrostlých podložek, všechno trichocereusy z Chile.
Některé jsou ale tak nádherné, že se neodvážím na ně roubovat.
Dokonce i ty sloupovité si nechám.
No kdybyste viděli ty trniska - vyfotím to i když nerad fotím kytky.
Nechám si je do sbírky.
Jo je to taky Chile!

To je právě to, co kdo má za normální. Každý by si měl pěstovat po svojem a tak to jeho bude "normální" a nechat ostatní, aby taky měli všechno normální. Před roky jeden kaktusář poctivě pěstoval všechno, měl to krásné a byl "normální". Potom se z něj stal podnikatel, začal hrát golf, vyhodil i staré kaktusy, protože neměli "zběrovku" (nevadí že se to pře rokama nevedlo) a začal po novém jako "specialista".

Cestou domu z akce v Chrudimi jsme si řekli, že takhle to teda ne. No a výsledek? Dneska jsme založili úplně novou kolekci, která je opravdu unikátní a asi ve světě jediná. Vyčlenili jsme pro sbírku zatím skleník o 125 metrech ale už dneska víme, že to stačit nebude a musíme najít něco o moc většího. Tak že jsme začali hledat dárce poŕádných fóliáků. Nebojíme se ani mrazu, neb jsme s tím počítali už při vzniku tohodle projektu. Pro volnou kulturu a letnění máme také místa plno. Substrát budeme používat různý, aby každý viděl, že i na lokalitách je to různé. Zatím se nevíme dohodnout na jednotných květináčkách, aby to mělo úroveň. Já zatím navrhnul něco většího a dávat to dohromady, kolega říká, že by to chtělo něco menšího. No uvidíme. Budem sbírat sběrovky, ne přímo lokality. V každém květináčku bude cedulka s polním číelem a ty potom seřazené podle zeměpisných lokalit. Cedulky budeme psát tužkou, aby to vydrželo a byl v tom pořádek Žádná cochcárna. Budeme proto rádi, když nám účastníci budoucích expedic a výjezdů budou nápomocni. Na závér chci jenom upozornit, neposílejte nám žádné semínka a natož rostliny, i importní nebereme, neb jdeme délat kolekci sběrovek. Jo že nevíte vocogou? No květináče s cedulkama, nemusíte ani hnojit Bude tohle normální?

Ano, není to věc zásadní (povinnost), ale jen věc vkusu (možnost). Jen mě došla trochu trpělivost, když mi kdosi při pohledu na nádherné dvanáctileté kulturní Echinopsis eyresii sdělil, že by to byly pěkné podložky pro rouby ... Tak nějak mi přišlo, že se pojem "normální" posunul trochu moc mimo přiměřené hranice.
PS: trochu jsem se zcenzuroval ...

ILPAZK napsal: Souhlasím Zdendo, že jsou výjimky. Ale to jsem psal už ve svém prvním příspěvku (zmínka o předchozí polemice - když Milan přiveze vzácná semena, samozřejmě je chce udržet a brzy rozmnožit). Odsuzoval jsem to v případech, kdy je znám postup, jak tyto druhy na vlastních kořenech udržet, ale já to neumím ...

Kluci, mám velice podobný náhled na věc.
Roubování by mělo být prostě na místě jen v mimořádných situacích.
Ale mimořádnou se může někdy stát i takový stav, že někomu určitá kytka v jeho podmínkách prostě nejde a nedokáže to vyřešit jinak. A nebo jsou prostě jiné důvody.

Já jsem si třeba narouboval kdysi ec. davisii na jusbert, už jsem jej chtěl dávno vyhodit, ale vždy když sklidím pytel semen, zase ho zandám zpátky. Ale samozřejmě není to pak kytka do sbírky na parádu a mám ji trochu schovanou při kraji


By jmusil at 2011-09-26

Souhlasím Zdendo, že jsou výjimky. Ale to jsem psal už ve svém prvním příspěvku (zmínka o předchozí polemice - když Milan přiveze vzácná semena, samozřejmě je chce udržet a brzy rozmnožit). Odsuzoval jsem to v případech, kdy je znám postup, jak tyto druhy na vlastních kořenech udržet, ale já to neumím ...

Jsem odpůrcem roubování co jsem se narodil.
Ještě jsem ani mluvit neuměl.
Jenže takhle vydržíte mluvit opravdu jen do určité chvíle.
Ano je možné pěstovat rebucie, či mamilarky, jenže po čase člověk mnohdy zatouží po něčem jiném.
Vlastně když chci udělat kompletní rod i tam se najdou choulostivé druhy.
Člověk sežene třeba po pěti letech vzácná semena, pár semen, a po vysetí vyklíčí 4 semenáčky.
Dva vám odchází, u krčku jsou chycené.
A máte dilema.
Před několika lety jsem se bránil roubování, dnes se nebráním.
Pěstuji to pravokořenné, protože nemám kvalitní podložky, ale mám i několik koupených rostlin na podložkách, které postupně zpravokořeňuji.
Hodně pěstitelů nevěnuje pozornost právě podložkám a roubuje na nemocné kusy.
To má samozřejmě vliv i na roub.
Pokud vyjde výsev, není co řešit, pěstuji to na svých.
Vzhled je přirozenější už tím, že to neroste rychle.
Má to tedy víc podzimů i fází vytrňování v porovnání dvou stejně velkých rostlin, pěstovaných těmito dvěma způsoby.
Proto, přestože se tomu bráním, roubování neodsuzuji.
Je to jistota...
...pokud se to tedy povede.

Kritik má pravdu, k Echinocereusům to nepatří. Prostě čas od času kotel tolerance bouchne. A někdy mi dá práci neregovat, když vidím sbírku koulí na špejlích a u ní diskusi o přirozeném vzhledu daného polního čísla. Nechtěl jsem urazit ničí vkus, jen jsem pocítil potřebu sdělit, že si mi to nelíbí a že se domnívám, že roubované rostliny nejsou přirozenými zástupci rostlin v přírodě. A že se připojuji k mottu uvedenému výše.

ILPAZK napsal: Tak to si pamatuji, dokonce i na vynucenou změnu motta. Tehdy jsem byl nováček, tak jsem se nechtěl zapojovat do sporu veteránů, ale pod to motto bych se podepsal kdykoli. Stejný vztah mám i k monstrózám, připadá mi nepřirozené zaměřovat pozornost na projevy nedokonalosti. Někomu to bude vadit, ale já je vyřazuji jako nepovedené kaktusy. A roubovaný nemám ani jediný. ... Takže se přece jen schodneme ...

Ta změna motta nebyla vynucená. Změnil jsem ho proto, že na někoho působilo jako rudá barva na rozzuřeného býka (asi splňoval v negativním slova smyslu všechny 3 vlastnosti kaktusů, které tam byly obsaženy)

Nikde nebylo,že by se hnusily,ale jenom vyjádření,že se mně nelíbí.Jinak se na vás obracím pro informaci.Mám v šestkách octacanthusy,asi 6 roků od výsevu,kdy se dají čekat první květy a jak jsou odolné chladu.Na internetu jsem našel informaci,že snad nesnáší pokles pod 5°C.

Roberte, je to tak, hlavně klid, už končíme .

[EDIT]: Díky moderátorovi za uklizení

Pánové, koukám na fórum, u mého oblíbeného tématu 9 nepřečtených odpovědí!!!! Huráááá...Hladově otvírám téma a .... Ani jedno slovo Echinocereus.
Místo toho nudná a nikam nevedoucí polemika, kde prakticky ani nikdo nepolemizuje, protože všem se hnusí roubování a všichni milují pravokořené kytky.

Popravdě,digi.ani cintii nemám,také žiji.Jsou jiní,kteří je mít chtějí,proč ne.

A to je právě na kaktusaření a na životě vůbec to hezký. Mohlo by se totiž stát, že sbírky budou jedna jako druhá. K tomu ostatně trošku nahrává i situace kolem honby za novinkami. Cože, ty nemáš digitistigmu??? a to si říkáš kaktusář??? Přiznejme si že někdy to tak vypadá i když jsem použil nadsázku.
Taky nejsem zrovna přítelem roubování a postupem času jsem od něj prakticky ustoupil. V mých kaktusářských začátcích ale byly určité rostliny, které pravokořené prostě nikdo neměl. Taková Sulkorebitia rauschii v 70tých letech?? Nikdy mi nekvetla a dočkasl jsem se květů až u pravokořenných rostlin. A Ariáky? ty rouboval každý.

Je to zvláštní,co kaktusář to názor.Někdo si libuje v kristát.formách,jiný v monstrozácch,jiný má rád barevné mutace a někdo zase má rád roubovance.Proti gustu žádný Dišputát.Já ani jednu z uvedených "odchylek či forem"nemusím a proto je nemám.Je mně milejší obyčejná mamka či rebka co roste na svých kořenech.Nikomu své přesvědčení nevnucuji a ani přesvědčení jiného např.o roubování nevyvracím.Holt každý jsme jiný.

Tak to si pamatuji, dokonce i na vynucenou změnu motta. Tehdy jsem byl nováček, tak jsem se nechtěl zapojovat do sporu veteránů, ale pod to motto bych se podepsal kdykoli. Stejný vztah mám i k monstrózám, připadá mi nepřirozené zaměřovat pozornost na projevy nedokonalosti. Někomu to bude vadit, ale já je vyřazuji jako nepovedené kaktusy. A roubovaný nemám ani jediný. ... Takže se přece jen schodneme ...

Tak to povídání o roubování je ve vašem podání pro moje uši balzám. Svého času jsem měl na jiném fóru motto, že roubované kaktusy jsou ošklivé a nepřirozené a dostal jsem za to dost nepříjemných připomínek i od "slavných" kaktusářů.

Souhlasím s Jarou, mám k roubování podobný vztah. To se tady napovídá o nutnosti přirozeného vzhledu kaktusů, co nejvíce podobného rostlinám z jejich domoviny a pak ho narazíte na hůl jak čínský soudce hlavu zločince pro výstrahu ostatním k vystavení na bráně ... Roubovaný kaktus mi připadá přirozený jak ten americký důchodce ve vesmíru. Beru argumenty Milana, který přiveze semínka z jakési Tramtárie a potřebuje je uchovat a rozmnožit. Ale uchylovat se k tomu u druhu, který se množí, semena jsou k dispozici, jenom já ho prostě neumím udržet? To mi připadá stejné, jako když jakýsi "kaktusář" na internetu stále nakupuje velké rostliny vzácných druhů, protože se mu nechce čekat pár let, až si je dopěstuje sám a chce "vybudovat sbírku" rychle. Prostě to buď umím nebo se musím pídit, co dělám špatně, až to dokážu taky. Nebo si ten druh musím odpustit.
PS: něco jiného je, když se to někomu líbí, pak je to v pořádku. Každému se líbí něco jiného. Jen mi to neladí s voláním po "přirozeném vzhledu".

Jara napsal: Problém u mně spočívá v tom,že nemám rád roubované kaktusy.Sice jich mám tak 5 naroubovaných,ale jinak mně neberou.Byly všechny koupeny a snažím se z nih získat semena a mít pravokořené.Vypadá to,že dnes na fóru budeme sami dva,ostatní už běhají v Chrudimi.

Já roubovat neumím a skoušel sem to mnohokrát též se mě to nelíbí ale na záchranu uhnilého je to dobré .
Dnes je krásné podzimní počasí tak ,je škoda vysedávat u p.c. ,a je to třeba využít k prohlížení kaktusů a trhání ovoce na zahrádce a žvanit ptákoviny až večer nebo v zimě.poz.morče.

Problém u mně spočívá v tom,že nemám rád roubované kaktusy.Sice jich mám tak 5 naroubovaných,ale jinak mně neberou.Byly všechny koupeny a snažím se z nih získat semena a mít pravokořené.Vypadá to,že dnes na fóru budeme sami dva,ostatní už běhají v Chrudimi.

Jara napsal: Já to zkusím dvakrát a pokud to u mně nejde tak ten druh,varietu atd.nechci.Takhle mně nejde Not.buiningii.Tak ho prostě nemám i když se mně moc líbí.

Not.buiningii tenhle kaktus je nádhernej ale pěstování je prevít .
Jo musí se umět pěstovat a já říkám každý má jiné podmínky na pěstování .
Nejlepší je ho naroubovat na peireskie sice jeto příšerné tyčka a na tom obrovská koule .
s poz. morče.

Já to zkusím dvakrát a pokud to u mně nejde tak ten druh,varietu atd.nechci.Takhle mně nejde Not.buiningii.Tak ho prostě nemám i když se mně moc líbí.

ILPAZK napsal: Určitě. Tohle forum je dobré k utřídění myšlenek. Po přečtení několika předchozích diskusí jsem si uvědomil, že po výsevu jsou tři možnosti. Buď uhyne skoro vše, pak jsem tomu druhu neporozumněl a musím zjistit, kde dělám chybu. Nebo uhyne jen část a ještě k tomu postupně. Pak je vše v pořádku, jde o přírodní selekci a zbyde jen "přirozená elita". Nebo přežije skoro vše a pak jsem na rozpacích, jestli jsem nenastavil podmínky tak, že budu mít zředěné otrnění, nevyzrálá pletiva a pod. A jednou, až podmínky nebudou ideální, uhyne vše najednou ...

Jo přesně.
Smrt základ života umřít musejí všeci .
Hen sem včera vyrejpnul černej semenáček l.acantoplegma var. roseiflora ze 3 a hodně sem byl na sranej.
Poučení žádný jen znova vyset a doufat že něco vzejde.
S pozdravem morče.

Moc otázek najednou,a ani na jednu není lehká a zcela správná odpověď.

Určitě. Tohle forum je dobré k utřídění myšlenek. Po přečtení několika předchozích diskusí jsem si uvědomil, že po výsevu jsou tři možnosti. Buď uhyne skoro vše, pak jsem tomu druhu neporozumněl a musím zjistit, kde dělám chybu. Nebo uhyne jen část a ještě k tomu postupně. Pak je vše v pořádku, jde o přírodní selekci a zbyde jen "přirozená elita". Nebo přežije skoro vše a pak jsem na rozpacích, jestli jsem nenastavil podmínky tak, že budu mít zředěné otrnění, nevyzrálá pletiva a pod. A jednou, až podmínky nebudou ideální, uhyne vše najednou ...

Ty fotky jsou fakt pěkné.Co se týče prof.pěstíren,ty to dělají na kšeft je jim jedno,že mají řidší vytrnění ap.Jenom kytky nesmí mít žádnou vadu na kráse.

tu je stranka, ale ceny tam nenajdes...

www.canary-cactus.com/en/index.html