Všem dobrý večer. Dávám tento příspěvek do tohoto tématu. Občas čtu časopis Receptář-kvalitativní stránku teď vynechejme-a v posledním čísle jsem narazil na článek Krása rostlin, vytvořený zřejmě ve spolupráci s RNDr. Studničkou, CSc, ředitelem Botanické zahrady Liberec. Mimo jiné tam byl oddíl Pašované rostliny. Po přečtení tohoto článku jsem se rozhodl přímo panu doktorovi napsat.Mé počáteční rozhořčení se postupem výměny mailů změnilo, a musím přiznat, že bych tomu sám nevěřil. Myslím si, že i pro ostatní to může být docela zajímavé čtení a proto ho sem dávám v nezměněné formě, pouze neuvádím jméno.Předem se omlouvám , pokud jsem v mailech uvedl nesmysly, naivní představy, ale myslím si, že bychom měli vědět a možná se i zamyslet nad tím, jak o nás je souzeno. Maily jsou řazeny můj dopis-odpověď pana doktora Studničky.
Dobrý den,
tento dopis je určen panu RNDr. Miloslavu Studničkovi, CSc. Posílám ho na tento mail, protože přímý kontakt na pana doktora jsem nenašel.
O co jde: v minulém Receptáři v článku tuším nazvaném Krása rostlin byl odstavec Pašované rostliny. Pan doktor zde napsal" jen se objeví v Bolívii nový druh kaktusu, hned ho tam jede někdo ničit". Tím "někdo" myslel koho?? Pokud se v Bolívii objeví nový druh kaktusu, s velkou pravděpodobností na tom budou mít zásluhu čeští kaktusáři, kteří do Bolívie jezdí dosti pravidelně. To, že by někdo jel do Bolívie ničit právě objevený nový druh, se mi zdá krajně nepravděpodobné, pokud tím není myšleno sbírání semen za účelem dalšího množení nebo eventuelní dovoz pár rostlin z naleziště, což není dovoleno, ale občas se děje.
Nevím, proč pan doktor použil tento výraz, jediný, kdo opravdu ničí kaktusy ve své domovině jsou místní společnosti a zemědělci v honbě za "zúrodněním" krajiny-jak to dopadá, můžeme naprosto přesně vidět např. v Mexiku-půda stejně po čase naprosto nevhodná pro pěstování polních plodin a zničené celé lokality kaktusů a to nenávratně.
Také nechápu další popisování toho, jak se zachraňují rostliny"válené týdny v batohu". Pokud tam někdo jede a chtěl by si i z té Bolivie odvézt rostliny, tak to bude na 99% kaktusář a ten moc dobře ví, jak se o rostliny postarat. Lépe, než pracovníci botanické zahrady-teď nemám na mysli Liberec, ale např. Fatu Morganu v Praze-rostliny tam vystavované jsou spíše parodií na kaktusy.(Jen pro zajímavost, jak dopadla sbírka přítele Jelínka? Nebyla také opatrována v botanické zahradě?)
Byl bych velice rád za nějaké vyjádření k tomuto článku a eventuelně za konkrétní případ zničení nového druhu kaktusu-se vší pravděpodobností Sulcorebutie, Parodie nebo Lobivie-v Bolívii.
Zatím jsem s pozdravem...jméno
Pane inženýre,
ten článek jsem sice nečetl, nenapsal, ale jak čtu Vaši zprávu, je v souladu s mými názory. Snad jde o nějaký starší rozhovor, redakčně zpracovaný. Nemohu tedy komentovat přímo článek, když jsem jej neviděl. Ale loupení kaktusů v Bolívii i jinde českými kaktusáři je naprosto doloženo, protože máme u nás v BZ (v záchranném centru) exempláře nám svěřené MŽP jako zabavené exempláře (vydloubané očividně nožem ze skály). Zcela nelegální, a také provázené sankcemi dle zákona. Například kaktusář odeslal balík na adresu své stářím nevědomé a bezmocné prababičky! A není to jeden výjimečný případ. Chválíte či zlehčujete odběr semen ze vzácných a početně slabých populací nově objevených druhů, leč věda o populacích říká něco jiného. Semena jsou funkční pro udržení populace "in situ", i když (anebo právě protože) ne všechna š'tastně mohou vyklíčit a uchytit se. Odebrání semen = oslabení přírodní populace a zásah do přirozeného procesu udržení populace v delším čase. Že kaktusáři odběr semen považují za neškodný a ke sběru (nelegánímu, zákonem zakázanému) dochází, je mezi řádky jako samozřejmost jasné i z článků v časopise kaktusářů. Zásahy nadšenců v zájmu "záchrany" či "vědeckého poznání" jsou zdůvodněny a chváleny jen z té jedné strany, ale spatřuji tam hlavně lidský pud být vlastníkem, hromadit, získávat prestiž či popularitu mezi stejnými entuziasty. Nepopírám, že to se mi nelíbí a že tam vidím rozpor s etikou. Samozvaný amatér si vyrábí vlastní výklad významu svých návštěv lokalit vzácných druhů a zlobí jej, když tento výklad není obecně sdílen. Jsem pro jednoduchý popis: Jakýkoli odběr rostlinného materiálu (včetně semen) bez souhlasu odborných, a také oficiálních institucí daného státu, anebo též proti liteře českých zákonů, byť by byl umně omluven nebo unikl pozornosti, zůstává hanebným a neetickým. S pozdravem RNDr. Miloslav Studnička, CSc.
Pane doktore,
vážím si Vaší rychlé odpovědi .Samozřejmě na Vašich slovech je hodně pravdy, nevyvratitelným faktem ale zůstává , že největšími škůdci pro tamější-a mnohdy vzácné-populace kaktusů jsou místní stavbařské a zemědělské společnosti. Tisíce zničených, buldozery shrnutých rostlin jsou nafoceny a zdokumentovány našimi kaktusáři. Proti tomu, jak doufám uznáte sám, je občasný dovoz a sběr semen slabým odvarem. Nebudu se s Vámi přít o pohnutky, které k tomu vedou, v tom máte pravdu a ani mě se některé praktiky nelíbí. Ba co víc, v duchu Co je dovoleno bohovi, není dovoleno v......, pro určitou klientelu jsou tamní naleziště drancována za vydatné pomoci a s požehnáním místních domorodců a pokud by toto udělal kaktusář z Čech, čeká ho kriminál. V žádném případě to neobhajuji, pouze poukazuji na fakt, že není zdaleka měřeno stejným metrem a místní úřady svoji floru nechrání tak, jak Vy si možná myslíte. Ony zabavené exempláře rostlin by si ten kaktusář v pohodě dopěstoval a zakořenil doma, úroveň kaktusářství u nás je na špičkové úrovni. Bohužel ve všem je byznys a to jak ze strany sběratelů, tak i ze strany druhé.
Ale to by bylo na delší diskuzi. Toto jsem považoval za nutné Vám ještě napsat, nic není černobílé, pane doktore.
Vážený pane inženýre,
ano státy si ničí, anebo nechávají ničit přírodu ve velkém. I z těch důvodů jsem někdy rád, že nejsem zaměstnán v žádné ochranářské instituci. Také vůči sběratelům nechci být mentorem a něco předepisovat, vyjadřuji jen, jak to vidím já. Mým úkolem je postarat se o případně státem zabavené rostliny po stránce zdravotní, zkrátka, udržet je pokud možno při životě. O dalším jejich předisponování si zase rozhoduje stát, nikoli naše BZ. Jiná otázka je, jak máte pravdu, zda celý CITES a s tím spojené záležitosti mohou nějak přírodě pomáhat. Snad ano, alespoň se k tomu dospělo kolektivně a na mezinárodní úrovni. Hlavní problém, pokud jde o to "malé" drancování nově objevených stenoendemických rostlin nebo znovu objevených pohřešovaných populací, spatřuji v poučeném a cíleném vysbírávání početně slabých nebo lokálně omezených populací. Příroda je tak zasahována ne nahodile, jako třebas v případě budování silnic, ale právě na citlivých místech. Navíc díky JPS si sbírat na objevené lokalitě může kdokoli a kdykoli. Například orchidej Phragmipedium besseae byla prý na typové lokalitě zcela vyhubena stále opakovaným amatérským sběrem již několik let po publikování popisu, což bylo nedávno. Stejně tak jsou nyní drancovány masožravé heliamfory na stolových horách a jeden německý entuziasta (ale nyní již i obchodník v jedné osobě) má již prý z toho důvodu zákaz vstupu do Venezuely. Nebyl při drancování lokalit, deklarovaném jako "pro vědecké účely", vůbec k zastavení. Skutečně popsal nové druhy, ale ty jsou nyní pro nekvalifikované provedení velkým problémem pro skutečné vědce. Popisy jsou formálně správné a platné, ale leckde nejde o skutečné taxony, ale projevy přirozené variability již známých druhů. Jenže prokázat to nezvratně, to je pak velmi obtížné, ne-li prakticky (pro nedostupnost lokalit) nemožné. Navíc si myslím, že popis nového druhu je samoúčelný, pro přírodu nemá význam. Jen pro lidi, aby si rozšířili vědomosti, případně svůj nález zhodnotili botanickým jménem a dalo se pak obchodovat nebo vyměňovat. Mnohé takto postižené lokality totiž ani nejsou ohrožené, nic se tam škodlivého neděje a nic se nebuduje, jenom se tam vysbírávají rostliny v "zájmu poznání". A ani na ekologické poznatky v zájmu nějaké pomoci přírodě se necílí. Spíš jen se řeší, jak to pěstovat a udržet a namnožit pro obchod a výměny. V článcích sběratelů to je nápadně vidět. Nementoruji, nikoho nevychovávám, ale myslet si to tak mohu a musím. S pozdravem M. Studnička
Vážený pane doktore,
tak s touto Vaší odpovědí já mohu jen souhlasit .Dotkl jste se zde i tématu, které je mezi kaktusáři neustále zdrojem svárů, a to objevy "nových" rostlin. Plně souhlasím s tím, že je to práce pro skutečné vědce, bohužel, dle nových kriterií jsou plnohodnotné i popisy v angličtině a tudíž pravoplatný popis si v podstatě může udělat kdokoli. Navíc se děje ta věc, že popisu druhu by měl předcházet výzkum botanický a pak teprve přijít na řadu taxonomie, bohužel se tak děje právě naopak díky tomu, že do věci fušují amatéři, i když seznámení s poměry na nalezištích apod. Chápu, že Váš přístup z pozice vědeckého pracovníka a třeba můj jakožto praktického pěstitele a milovníka těchto rostlin se bude vždy v lecčems odlišovat, ale o to více oceňuji, že jste si našel čas a chuť o těchto věcech podiskutovat a já poznal Vaše argumenty a Vy zase ty moje. A hlavně, že celá diskuze se nesla ve věcném duchu.
Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem.....jméno
Takže to je konec diskuze s RNDr.Studničkou. Závěry si prosím učiňte sami, názory snesu jakékoliv.