Téma:

Víte mám nějaké pochybnosti o jménech kaktusů, polních číslech a nalezištích. Když si představím jak kaktusy vypadají na nalezišti, tak bych si troufl tvrdit že to je tohle a tohle něco jiného až bych z nich sebral semínka a viděl z nich kvést potomstvo nebo bych tam musel dřepět než to vykvete a udělá semeníky se semeny. Když k tomu připočtu přirozené mezidruhové křížení, geneticky neustálené "mladé druhy", přirozené genetické mutace, genetický drift, mitochondriální DNA, zamyslím se nad Mendelovými zákony o přenosu genetických znaků na potomstvo a dominancí nebo recesivitou některých znaků, vliv prostředí, vliv ročníku... Tak co vlastně řešíme. Lofofora wiliamsii nikdy nebude podobná Leuchtenbergii principis, ale když si představím variabilitu Lobivie pentlandii, porovnám ji například s Mediolobiviemi nebo Sulkorebuciemi, tak by se z nich daly udělat tak 4 sběrné druhy, možná 15, ale 50?
Jedinou opravdu přesnou metodou asi je zjištění genotypu jedince a to by se ještě musely přesně stanovit rozdíly mezi druhy, poddruhy, variantami atd.
A my se spoléháme na sběratele(nechci snižovat jejich znalosti), ale co když jsou na vedlejším kopci? Nebo ve vedlejším údolí? Dnes je GPS, ale co když toho na tom místě roste víc? A co když semena ve skutečnosti sbírá nějaký domorodec a moc je nepozná, jak to bylo dřív zvykem?
Prostě příliš moc proměnných v rovnici a výsledek nejistý.

Hurrrráááááá! Že by klid zbraní? Budu jen rád.

No to je slovo, je to přeci lepší ke koukání a parádní kytka. Myslím, že nejméně konfliktní kaktusáři by byli fotografičtí. Je to nejméně riskantní a navíc sbírka takto pořízená se nemusí na zimu stěhovat s slunko ti to nespáli. Není problém se škůdci..... No skoro samá pozitiva. Vlastně další sorta kaktusářů. Veliký dík

Asi s tebou nemůžu doslova souhlasit, nicméně tady už si asi do značný míry rozumíme, takže už to nechám bejt Hlavně kaktusy aby nám rostly a na znamení toho dám fotku nějakýho pěknýho gaktusu:

Ale Filipe, já se přeci nevyjádřil, že jsem proti absolutně proti dovozu, to by byla taky pěkná blbost, ale brojím proti neuváženým dovozům obrovských kvant semen, pro které ale doopravdy není šance, že se to vše prodá a vyseje a že z toho bude alespoň přijatelné procento/ne ale jedno/ dopěstováno. Tady je prostor pro specialisty co již něco umí, tady je prostor pro všelijaké botanické ústavy, které by pak produkcí a prodejem semenáčků a následně i F1.2.3.... semen alespoň zčásti saturovaly svoje náklady.... Vždyť dnes si může koupit IS semena kdokoliv, i naprostý neuměl co začíná, nebo totální laik co by měl začínat na běžné produkci.Jen proto, že se něco nabízí, neznamená to, že je to tak v pořádku.Ztratila se soudnost, .....umím prd, ale koupím si něco ať ostatní čučí, vždyť prodejci je to jedno co se děje s jím sesbíranými semeny, hlavně, že prodá co nejvíce a pomůže to s náklady na cestu. Aby bylo jasno, nezávidím nikomu prošlapaný boty, riziko, podrápaný ruce.... ale ani jakýkoliv groš. Tak to ani náhodou.Já ve svém věku, zkušenostech a zdravotním stavu to nemám zapotřebí a chvála Bohu se mi daří tak , že nemusím ani prodávat, takže čisté hobby. Sám po IS netoužím a ani je nevyhledávám, pro mne je hlavní kytka a né nějaký čísla a td.Máš pravdu v tom, že když nikdo nedoveze IS, nebude ani F1,2,3..... Ale to ještě neznamená, že se ta stejná semena musí dovážet každý rok a už vůbec, že se dovážejí v takových kvantech a tolika sběrači. Vím, že se těžko odolává si neuloupnout nějaký ten semeník, když jich je kolem tolik, ale v tom je právě ta slušnost a serioznost. Napsals větu, že když nikdo nedoveze IS, že nebudou F1.2.3,.... tak to aby se všichni co si koupí IS a nebo i F nakonec báli, že dostanou kontrolní návštěvu. Je načase přestat podceňovat příslušné instituce, i ony mohou se dostat k nabidkovým seznamům a bez problémů si vyhledat kam jít a kde si udělaj významné záseky.A není na to potřeba ani, aby se tu vyskytl nějaký MRVA. A že jich v Českém národě je dost, tak to nemusím moc zdůrazňovat. No a dělat si nějaké zásluhy na tom , že když někde urvu nějaký semeník, či dokonce rostlinku, že tím zachráním kaktusářský svět a že když to neudělám já, udělá to někdo jiný.... Tak toto si myslím u slušnejch lidí neobstojí.Ono dost na tom, že se kytky a semeníky ztrácej v našich sbírkách při návštěvách přátel a..... ,,přátel,,.
Proč se k nám dováží některé druhy jako IS, když se tu již pěstují už i několik desetiletí..... Podívejte se do seznamů a udělejte si přehled o tom co tu již dávno máme a co se dováží. Tak kde je ta produkce z domácích zdrojů.???

Rozkošné Kaktusy napsal:

No mám dojem ,že už je to lehce mimo téma

To už hezky dlouho.

No s rozumem to můžeš vnímat, když přijedeš na naleziště a před tebou je lán kytek, plných zralých plodů, jehož konce nemůžeš ani dohlédnout. Tam se vytasíš s tím "rozumem". Problém je ale (jak píše Milan) tam, kde živoří pár nádherných kytek a jen na jedné jediné z nich jsou dva plody.

Rozkošné Kaktusy napsal: Filipe, naprosto vážně a s plnou vahou toho co tvrdím a hlásám.
ad:1 Píši, že nevím a ani si netroufám odhadnout, kdy tady bude k mání ze zde vypěstovaných - F5-, myslím, že mohu být klidný vzhledem nejen k charakteru růstu ale i tomu, že nemyslím, že bys to byl zrovna ty, kdo mi nabídne semínka -z F5 - a rozhodně se necítím jako pokrytec. Ty víš kolik času mě zbývá????

Rozkošníku, tys mě asi nepochopil. Ty to asi myslíš v zásadě dobře, ale prostě když nikdo nedoveze IS, nebude F1,2,3,4,5. Pokud bys chtěl být důsledný v boji proti dovozu IS, musíš si do budoucna rozhodně zakázat i všechny ty F něco u všech trochu novějších kytek, protože tím by ses na tom podílel

Husi to napsal pěkně a já se k němu jen můžu připojit. S rozumem je to třeba vnímat, extrémy jsou na prd.

No mám dojem ,že už je to lehce mimo téma ,,Chybná polní čísla,, ale nenapadá mne kam to vzhledem k probíranému problému navrhnout přeřadit-je-li to nutné.
Myslím, že to tak jednou dopadne, jako např. u Orchideí:
Budou pěstitelé kulturních rostlin / hybridů a nebo časem zkultivovaných druhů se všemi důsledky konkrétního vedení kultury/....... a vedle toho pěstitelé přírodních druhů /nature/- kteří ovšem časem stejně zaniknou., neboť z přírody též mizí a co nevysbírají sběrači, to zničí dřevorubci a ostatní zásahy do krajiny..
Je paradoxem, pro skalní pěstitele kaktusů, že tak jako hybridní orchidee jsou kolikrát krásnější než květy rostlin z přírody, tak i hybridy kaktusů se nemají zač stydět, kdo viděl například hybridy pana Zemana z Ondřejova a jejich krásné mohutné květy,..nebo sortiment hybridů fyláků.... tak musí dát za pravdu, že mají své ,,čaro,, Vždyť nakonec i ..Bíle kvetoucí Rebucie páně Rektoříka z Dřís blahé paměti, po které kdysi pěstitelé tak šíleli, byl hybrid. Nevěděl bych to, kdyby mi to tehdy neřekl osobně když jsem byl u něj někdy kolem roku 1975-6 s panem Rajtmajerem. No a jak je to dávno, co bylo obdivováno Gymno páně Šuby z Týnečka u Olomouce pod názvem cv.Šuba- taky přeci hybrid. a kdo ho kdy neměl ve sbírce a koho nedokázalo potěšit?
Lidi, pěstujte si co chcete, ale měl by konečně začít převládat rozum a neplýtvat tím co tu již máme.

Filipe, naprosto vážně a s plnou vahou toho co tvrdím a hlásám.
ad:1 Píši, že nevím a ani si netroufám odhadnout, kdy tady bude k mání ze zde vypěstovaných - F5-, myslím, že mohu být klidný vzhledem nejen k charakteru růstu ale i tomu, že nemyslím, že bys to byl zrovna ty, kdo mi nabídne semínka -z F5 - a rozhodně se necítím jako pokrytec. Ty víš kolik času mě zbývá????

Toto je asi vec pre genetika, zaoberajúceho sa genetikou rastlín. Ak vyselektujem a ďalej množím (kultivujem) napríklad dva jedince Mammillaria geminispina s extrémne dlhými ostňami a zároveň kolega vyselektuje dva jedince Mammillaria geminispina s extrémne krátkymi ostňami (obe s rovnakým poľným číslom) a ďalej ich množí, vypestujeme obaja kultivary s krajnými vlastnosťami a teda akože botanicky menejcenné rastliny. Ale vzájomným opelením týchto "kultivarov s krajnými vlastnosťami" nedostanem znova množstvo rastlín so širokým spektrom vlastností? Ak by to tak bolo, tak z hľadiska botanickej hodnoty rastlín by kultivácia takéhoto druhu nebola prekážkou. Samozrejme hovorím o rastlinách z rovnakých nálezísk, nie o medzidruhovom krížení, aj keď to je tiež veľmi otázne, lebo rastliny v prírode (potvory) nie sú označené druhovými názvami.

Husi má pravdu, ale jsme sběratelé, tedy osobnosti psychicky mimo normu a pro takové je velice těžké se omezit jen na několik druhů tak abychom se vyvarovali náhodné hybridizace ve sbírkách.Naštěstí, většina hybrid se dá poznat a z dalšího procesu množení vyřadit.
Co považuji za větší nebezpečí pro zachování genofondu ve sbírkách, je naše šlechtitelství, zejména selekce. Týká se to jak výběru jedinců, které se líbí nám, tak i výběru na časnou květuschopnost.
Během pár generací pak máme ve sbírkách kytky, které se těm v přírodě podobají jen velice málo.

Teda ak to nie je tak, že genetika rastlín sa mení aj vonkajšími vplyvmi (nemyslím hybridizáciu). Kdesi som čítal, že žena má v genóme aj gény všetkých svojich sexuálnych partnerov. Možno, že sa to len hráme na genetickú čistotu a botanickú hodnotu.

Správna cesta bude asi, ako obvykle, tá stredná. Zber semien v prírode...áno, ale rozumne a s citom k prírode (ja predpokladám, že to aspoň českí a slovenskí návštevníci nálezísk kaktusov tak robia). Nesúhlasím ale, že by rastliny vypestované v kultúre nemohli byť botanicky hodnotné aj v neskorších generáciách. Často nie sú, ale mohli by byť. Keby sa jednotlivé druhy pestovali a vzájomne sprašovali vo väčších počtoch ako dva, tri kusy, aby sa zabezpečila dostatočná pestrosť foriem, keby sa pestovali oddelene od ostatných rastlín v zbierke pre znemožnenie hybridizácie, zachovali by sa pôvodné genetické vlastnosti a rastliny by podľa môjho názoru zostali botanicky hodnotné aj v kultúre a aj v ďalších generáciách by mohli byť spoľahlivo označované poľným číslom. To sa samozrejme ale dá robiť len pre málo druhov v jednej zbierke, kto má také kapacity, aby to mohol robiť vo veľkom?! Mali by sme sa hádam zamýšľať nad systémom, kde by každý pestovateľ množil len určité (jemu sa dariace) druhy takýmto spôsobom najprv z importných a neskôr z kultúrnych semien, aby tlak na stále nové a nové importné semená nebol taký veľký. Teraz totiž je medzi nami pestovateľmi situácia taká, že kultúrne semená sú pomaly považované za "brak" a hodnotu majú len semená dovezené z prírody. Nie?

Není potřeba si sypat popel na hlavu jen je nutné mít přehled co nám v národních parcích ještě nevyhynulo.Ruku na srdce co bude s těma našema sbírkama po našem odchodu na věčnost nebo při trvalých
zdravotních nesnázích.Když budeme mít štěstí tak sbírka nezmrzne a najde se obchodník který dá tak
1000kč za m2.Takže z toho vyplívá že opravdovou cenu mají rostliny žijící ve volné přírodě.Je tu tedy druhá možnost na kterou zřejmě dojde až bude vysoké riziko vyhynutí ohrožených druhů. A to je ta že vzniknou rezervace se zákazem vstupu pro člověka.Když budete mít přece les budete v něm hospodařit tak aby z něj měly dřevo všechny generace a ne jen jedna generace to je přece moudré.Ps:proč někdo sebere víc semen než dokáže vyset nebo prodat? Nejde jen o kaktusy, tak je to ve všem, prostě budou lidi kteří myslí převážně na sebe a svůj úspěch budˇ již jim dopřán a lidi kteří myslí na ostatní a domýšlí důsledky svých činnů a rozhodnutí.Já miluji pěstování rostlin a chov včel atd.Nechci nikoho soudit protože bych měl začít u sebe jenom se snažím věci posunout dál
posunout protože říci že je chci vyřešit by bylo kasání se

No když jsme u toho "rozkrádání" přírody (o semena), tak musím konstatovat, že nejmenší semenáček jsem v Chile viděl mezi Taltalem a Cifunchem a ten měl v průměru asi 8cm. Byl tam snad jediný a mohl mít několik stovek let. Byla to copiapoa cinerea, rod, jehož klíčivost semen velice rychle klesá.
Těšil jsem se i na to, že uvidím semenáček (tak do 10cm) eriosyce, třeba auraty, abych ji na dálku porovnal se svými rostlinami tohoto rodu. Tuhle velikost jsem nakonec po návštěvě mnoha a mnoha nalezišť s obrovskými exempláři opravdu viděl, ale bohužel jen jako několik "odnožek" z horních areol eriosyce, do poloviny těla okousané kozami. Není to nedostatkem semen - na mnohých rostlinách jsme nacházeli semena vysypaná v temeni a velké množství semen bylo spadených okolo samotné rostliny. Tato semena už nikdo neposbírá, ani k tomu není důvod. Přesto semenáčky nejsou. Důvod je prostý - naprostá absence potřebných srážek. Nemyslím si tedy, že bychom v této oblasti nějak významně drancovali přírodu.

Rozkošné Kaktusy napsal: Mimochodem s Jardou Šnicrem jsme si to ohledně Aztekia valdezii již vyříkali a jsme ve, myslím, vzájemné pohodě, ale na rostlinku si počkám až bude tady k mání ze zde vypěstované třebas i F5
Dík.

To jako myslíš vážně? Uvědomuješ si obsaženou míru pokrytectví po tom co jsi tu napsal?
Kdybys chtěl držet co tu píšeš, tak by sis jí do smrti nepořídil!

Paveltich napsal:Jedno z možných řešení je, že se bude dělat fotodokumentace o přirozené obnově kaktusů v přírodě
registrace a datováním stáří semenáčů ve volné přírodě.
Ano naprostý souhlas a i s Mamlasovým vysvětlením, příroda rozhodně nepočítala s naší příliš velkou spotřebou- v tomto případě semen kaktusů, na to jsme tu jako kaktusáři příliš krátko, Co to je 200-300 let proti potřebě času na přírodní změnu a zvýšení produkce.
A proto jsem i rád, že se někdo odvažuje nabízet F1 semena z IS. Myslím si, že pokud se zachováme odpovědně a využijeme našich dnešních možností k udržení čistoty druhu a kvality naší produkce, stačilo by nám 1% semen IS dovezených za účelem rozmnožení v našich podmínkách. Vždyť ono to stejně tak časem dopadne, že dovoz IS nebude a budoucí generace se budou muset smířit s tím co bude tady. Přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné a když se to devastuje všelijak /třebas i výstavbou silnic, měst, golfových areálů....zúrodňováním.... nevšímavostí a nezájmem příslušných orgánů v neposlední řadě/co zbyde naáledujícím generacím?. Ano bylo by třeba udělat průzkum na nalezištích s důrazem na sledování přirozené obnovy populace, zachycení trendu a pojmenováním příčin a východisek. Jenomže to je zase o penězích, CITES se tím nejspíše zabývat nebude a byl by to dobrý výzkumný úkol. Takže jestliže někdo pojede ven a bude fotit a bádat, musí to být kaktusář, který si nebude všímat jen velkých dospělých kytek, ale zaměří se i na dorost a ovlivňující faktory.Tohoto tématu kdyby se ujali naši kaktusáři a cestovatelé, to by byla pomoc na kterou by bylo možno už nějak navázat pro učinění opatření k tomu, aby i naši potomci mohli obdivovat krásy toho co nám upřeno nebylo.
Frič a ostatní sběratelé udělali mnoho, ukázali mimo jiné tu krásu, ale i Frič , přestože toho sám dovezl či poslal hodně, poukazoval na nebezpečí přílišného sběru. Proto mimo jiné chránil své objevy a lokality. Ano bylo to i o komerci, , ale ten kdo si pozorně pročetl alespoň dostupnou část jeho díla o kaktusech či Indiánech a přemýšlí v souvislostech, pochopí oč tu šlo tehdy ale i dnes.Jenomže máme čím dál méně času. Děkuji a sám za sebe končím tuto debatu .
Mimochodem s Jardou Šnicrem jsme si to ohledně Aztekia valdezii již vyříkali a jsme ve, myslím, vzájemné pohodě, ale na rostlinku si počkám až bude tady k mání ze zde vypěstované třebas i F5
Dík.

Jedno z možných řešení je že se bude dělat fotodokumentace o přirozené obnově kaktusů v přírodě
registrace a datováním stáří semenáčů ve volné přírodě.

Já myslím, že Rozkošník má pravdu. Ne, že by kaktusoví turisti byli hlavním ohrožujícím faktorem, ale jezdí se na stále stejná místa a pokud je populace kaktusů dostatečně malá a kaktusářů hodně, může se stát, že posbírají a odvezou podstatnou část semen, tím se sníží jejich zásoba v půdě a pak stačí jinak normální přírodní událost, třeba "mimořádný" mráz, který přichází jednou za X desetiletí a populace se nemá z čeho obnovit. Samozřejmě, kam se sběr semen hrabe na pastvu, orbu nebo i zábavné vypalování porostu. Jenže to neomlouvá.

Opuntia ficus-indica vypěstoval jsem ji ze semen dovežených ze španělska při pracovní návštěvě země,
stalo se pouze to že jsem dostal semena sebraná před lety v itálii od dobrého známého téže rostliny .Po výsevu který jsem měl v jedné misce oddělené přepážkou došlo k ztracení přepážky a dodnes nemůžu s jistotou říc jestli je to rostlina z itálie nebo z alberiku mohu pouze spekulovat že moje semena byla čerstvá vysetá po roce a jeho semena letitá. Bez narušení semen skalpelem by nevyklíčilo asi ani jedno.
Zajimalo mě jak rostou Španělum kaktusy volně na zahradě, ty co měly vhodné stanoviště vypadali dobře ale viděl jsem i značně popálené kaktusy.

Ano,dík za info.

paveltich napsal: Jestli to nespěchá místo pro ně najdu ale řekl bych že je to trichocereus.

Jestli je to reakce na můj příspěvek, tak rostliny (jsou to podle mě Cleistocactusy) už mají nového majitele.

Jestli to nespěchá místo pro ně najdu ale řekl bych že je to trichocereus.

Nedokážu domyslet jaké množství semen dokáží cestovatelé za kaktusy sklidit. Běžně nacházím videa např. o kaktusech i turistech.Alberto Vojtěch Frič,Benedikt Roezl a další byli také vystaveni tlaku kritiky ale na jejich práci pohlížím s úctou a respektem protože poukazovali na potřebu zachovat kulturní a přírodní dědictví.Těžko říc jak by posoudili turistickou hysterii dnešní doby.Důvodem této zesílené turistiky je poměrně snadný přistup ke zdroji.A to je výsledkem nestagnující průmyslové revoluce. Určitě si dnes mnoho lidí klade otázku
jaké jsou regenerační schopnosti přírody. Odpověd zní, když pomineme pojem časů pro obnovu života tak ohromující ale v závislosti na čase a klimatických podmínkách určující uspokojování potřeb jednotlivých živočišných a rostliných druhů jsou tyto schopnosti přírody omezené a je nutné naučit se s těmito skutečnostmi správně hospodařit.

Rozkošné Kaktusy napsal: A tak je pro mne hezky udělaná kytka i z domácího zdroje a třebas i hybridní rozhodně cennější, než cokoliv očíslovaného.Ale připouštím, že někdo to může vidět i jinak.

Rozkošníku, o to přece mě vůbec nešlo. Já nejsem sběratel jmenovek a v tom co si teď napsal s tebou souhlasím beze zbytku. Já si vážím pěkných kulturních rostlin stejně jako kytek se sběrovkama. Já jsem reagoval na něco zcela jinýho, například na věty typu "berem si víc než je zdrávo".

No já ti ho přeci neberu, ani ti nijak nespílám,ani jsem nečekal, že zrovna ty se ozveš, jen konstatuji, že si berem více než je zdrávo a to je myslím pravda nezpochybnitelná.
Víš, já začínal kaktusařit tehdy, kdy se nikomu tady ani ještě nezdálo o nějakých sběrovkách, kdo udělal semínko prakticky čehokoliv, tak to mělo smysl a vysévalo se především z vlastních zdrojů, není to o tom, že by se nikdo od nás ven nedostal /Říha, Habermann a mnozí další/, nebylo to o tom, že by se sem kytky a semena nepašovaly a to dokonce i kytky importní z nalezišť, a že jsem jich měl možnost vidět více než dost. Ale tak nějak jsme si dovedli toho všeho více vážit a když už někdo někde něco získal, tak to koukal namnožit tady u nás a nebylo běžné, že by se někdo nad tím ofrňoval , že to nemá nějaký pofiderní a až příliš často jen jakási komerční čísla rok co rok odrbávaných kytek a ani již kolikrát nejsou ani ty kytky, ale čísla si žijou dál vesele. Tak shromažďujeme a pěstujeme a kocháme se krásnými kytkami a nebo jsme sběrateli čísel.Přičemž ale neberu nikomu jeho zálibu podívat se odkud ta která kytka/to které číslo/ je.
A tak je pro mne hezky udělaná kytka i z domácího zdroje a třebas i hybridní rozhodně cennější, než cokoliv očíslovaného.Ale připouštím, že někdo to může vidět i jinak.

Promiň, ale tahle diskuse nemá smysl, protože tvoje filosofická teorie je nevyvratitelná. Já tě o její nepravdivosti přesvědčovat nebudu, klidně tomu věř. Ale poněkud bych si vyhradil to, abys mě pasoval do role zaslepeného kaktusáře, já má m prostě jen jinej názor.

Přesně tohle jsem očekával, No co se dá dělat, ono to ještě chvilku potrvá, ono i těch ptáků byly miliony a mnohde zbývají jen ojedinělé exempláře. Stokrát nic umořilo.....Právě, že kdo se o toto alespoň trochu zajímá, ví o čem je řeč.Jenomže mi za to nestojí a ani nemám tolik času rozpoutávat nějaké emoce, stejně s tím nic moc nikdo nenadělá. Je to v lidech.Nejde přeci o to nyní kolik semen je ve hře v přírodě v porovnání s vajíčky ptáků nyní, ale kolik jich tam zbyde a co z toho vzejde a doroste do plodnosti. Těch příkladů bych našel desítky a to i z rostlinné říše, papoušky jsem použil jako jednoduchý pochopitelný příklad.Když se podíváš co rostlin je ohroženo jenom u nás a nebylo tomu tak vždycky a taky měly svou produkci semen, co hmyzu je ohroženo - kdy jsi naposledy viděl Modráska a další a další. Ono i těch nosorožců bývaly miliony a co zbylo za pár desetiletí.
Ale to je na daleko větší debatu a pro to tu není a nebude místo.Jo a tak mi vysvětli co se děje s těmi neprodanými zbytečně sebranými semeny a semenáčky co už nikdo nechce??Kdyby to byla produkce ze sbírkových kytek, je to jiná, takhle je to taky o něčem jiném.Doma semena z našich kytek vyhazujeme, nikdo to nechce- nemá to sběrovku a je to možná i bastard, a ve výsledku se vyhazují i kvanta semen se sběrovkami a rozhodně se nejedná o jak píšeš,,pár semínek.,, To, že se pro ty kytky jak píšeš nedělá nic tam kde by to pomohlo, neznamená ještě , že my jim tu nějak pomáháme.To že by se snad něco vyvezlo zpět, nebo že by tu odtud někdo udělal tam u nich farmu na kaktusy a vracel je do přírody je hodně velká utopie.
Vím,že jsem zase nadzdvihnul sběrače ale asi by bylo třeba se nad problémem zamyslet z nadhledu a v širších souvislostech což od od zaníceného ,,kaktusáře,, asi chtít je marné.

Rozkošné Kaktusy napsal: Je to stejné, jako když se vyberou z hnízda vajíčka, nějak se to odůvodní /že by to sežrali hadi/ a že si snesou další a následně se divíme, kam se ta létající krása poděla /Příklad: např PAPOUŠCI/.

To je naprosto zcestný srovnání, který naprosto nechápu, jak takovej inteligentní chlapík jako ty, může vytáhnout. Uvědomuješ si kolik semen je ve hře v přírodě v porovnání s vajíčky ptáků? Že tu srovnáváme mnoho milionů semen s tisíci nebo stovkami vajíček? Je ti jasné že populace rostlin jsou v jiném řádu než populace zvířat a že když sebereš tisíc semen tak to je u většiny z nich jako když plivneš do moře? Jedno vejce papouška je jako batoh kytek a i tak budu ještě o řád jinde. Existuje možná několik druhů kytek, kde je skutečně jen pár zbývajících exemplářů a kde by asi mělo smysl se o tom bavit, ale to stejně umřou na naprostý nezájem místních a i těch úředníků, který tě s chutí budou buzerovat za pár semínek. Celá ta pseudoochrana je tu jen pro formu, ale prakticky se pro ty kytky nedělá nic tam, kde by to fakt pomohlo. Myslím, že každej kdo se byl za kytkama podívat ví o čem mluvím....

Většina kaktusářů jsou rozumný lidi, který neudělají nic co by skutečně škodilo přírodě, o tom jsem naprosto přesvědčenej