Téma:

Rozkošné Kaktusy napsal: To Jara. Máte pravdu, komerční pěstování je něco úplně jiného než laskání se sběratelů. Když jsem byl kdysi t.j. v 74-77 na zahradnickém učňáku v Praze, bylo nám vštěpováno hlavním mistrem že kytka zajímá zahradníka dokavad ji neprodá a kdyby nechcípaly kytky, chcípnou zahradníci. ANO jistě KACÍŘSKÉ myšlenky na kaktusářském fóru, ale naprosto pravdivé. To byly 70 léta, a když se mrknete na trh dnes tak vidíte průmyslově napěstovaný materiál s přilepenými či dokonce přišpendlenými květy slaměnek, čepičky Mikulášů a Sant.... A často to jsou druhy, se kterými se moříme od semínek. Divná doba pro kaktusáře. Na zájezdu si od kolegy koupíte strausíka či cokolov jiného a pak v marketech najdete to samé s čepičkama.

Rozkošné Kaktusy:To není jenom o kaktusech,takto to v kapitalismu funguje se vším.Dostal jsem rychlov.konvici,během dvou let co byla v záruce už mám třetí novou,kdyby to výrobce nevozil z Číny nebo Bangladeše za 10 Kč už by dávno zkrachoval.Kdysi na stránkách pana Naxery psal jistý pan Ransdorf o pěstírně na Tenerife.Raděj napsal,že ceny za které se to tam prodává pro jistotu



neuvádí.No a proč by to tady někdo neprodal za 1000 Kč,když to tam za 50 Kč koupil,když je o to zájem a lidé to kupují?No byl by sám proti sobě.Já si to raděj vypiplám ze semínka,mám z toho větší radost a potěšení.Protože jsme každý jiný,tak někdo si koupí jak píšete štrausíka se Santaklausovskou čepicí.

To Jara. Máte pravdu, komerční pěstování je něco úplně jiného než laskání se sběratelů. Když jsem byl kdysi t.j. v 74-77 na zahradnickém učňáku v Praze, bylo nám vštěpováno hlavním mistrem že kytka zajímá zahradníka dokavad ji neprodá a kdyby nechcípaly kytky, chcípnou zahradníci. ANO jistě KACÍŘSKÉ myšlenky na kaktusářském fóru, ale naprosto pravdivé. To byly 70 léta, a když se mrknete na trh dnes tak vidíte průmyslově napěstovaný materiál s přilepenými či dokonce přišpendlenými květy slaměnek, čepičky Mikulášů a Sant.... A často to jsou druhy, se kterými se moříme od semínek. Divná doba pro kaktusáře. Na zájezdu si od kolegy koupíte strausíka či cokolov jiného a pak v marketech najdete to samé s čepičkama.

Zdenda napsal: Jinak Filipe, co to bude?

Nechám se překvapit Přece si to nenechám vyplácnout kepředu.
Dík Zdendo,za přání, doufám, že se to vyvede.

S Jirkou jsem to na sousedním webu též diskutoval, měl tam zajímavé poznámky i Petr z Čech (že kaktus začne vodu vstřebávat až po delší době - asi 24 hodin). A jinak - teď se snažím rostliny pěstovat jednotlivě co nejdřív, protože nejen víc snesou, ale mohu na nich zkoušet i různé způsoby. Něco zajde, ale jsem optimista, spíš počítám to, co zůstane. Navíc postupuju jako skokani do výšky, zvedám si laťku postupně. A musím říci, že kaktusy jsou vděčné a tak odolné rostliny, že přežívají i ty moje pokusy ...

Jasně, nač roubovat, když máš kytek celý záhon.

Jinak Filipe, co to bude?
Kluk?
Už máš myslím holku, ne?
Je potřeba kluk, abychom nevymřeli po přeslici.

No ale hlavně aby to bylo zdravé.
Tak ať se vám to vyvede.
Ať to moc nepláče - hlavně v noci ne, dobře jí a šak Ty už víš...

Koukám, že se rozproudila docela podnětná diskuse. Jen pro přesnost, mediolobivie se dají snadno pěstovat na svejch kořenech a taky tak svoje sbírkový kytky pěstuju. I odnože z roubovanců zakořeňuju respektive je zakořeňují ti, kdo je dostanou. Ale jsou druhy, se kterejma jsem začal pozdě a roubuju je, protože se chci třeba dožít květů, i když pravokořené rostou taky dobře a žádná velká vzácnost to zatím není. To je příklad třeba eriosycí. Když se zkouší třeba mrazuvzdornost, tak u roubovanců se nedostatečná odolnost projeví daleko rychleji a ty co vydrží jako roubovance pak pravokořené mají celkem rezervu.

Zdenda napsal: Ty Filipe, nepřijedeš do Brna na Sympozium?
Měli bychom zajít na pivo a pořádně to proprat...teda probrat.

Zdendo rád bych ale čekám teď na konci listopadu přírustka do rodiny, takže se musim teď držet doma Ale chtělo by to prokonzultovat u pívečka, to máš recht, musím pak něco vymyslet...

Jinak já sem proti tomu, aby se to stavělo jako nějaký odpůrci vs. zastánci roubování. Já nejsem nijak extra nadšenej z toho, že musím roubovat, ale pokud to má svý opodstatnění, tak roubuju a taky roubuju kvůli množení. Jsem teda jako odpůrce, nebo zastánce? Ani jedno -> mám rád uměřenej přístup, nejsem fundamentalista

Všechno co tady píšete je pravda.Jenom když jsem uviděl sbírku hybr.astrofyt komletně naroubovanou na silných špalcích,bylo mně zřejmé,že je to asi kvůli kšeftu.Vždyť i superkabuta,onzuka aj.se dají držet na vl.kořenech.

Tak Jirko, vítej do skupiny téměř neroubujích, už jsme 3

Já myslím, že roubování hraje nezastupitelnou úlohu - množení, šlechtění, získání semen, zachraňování vzácných rostlin atd. Já osobně toho nejsem příznivcem, jelikož převážná většina kaktusů se dá pěstovat pravokořenných. Sám mám naroubovány jen některé echinomastusy,od kterých mám jen pár rostlin, a to z toho důvodu získání semen,jelikož ty rostliny či semena již nikde nejsou k mání. Získaná semena pak vyseju ve větším množství a semenáče pěstuji pravokořenné. Kdo na to nemá podmínky nebo to neumí pravokořenné udržet při životě, pak nezbývá, než pěstovat pouze dobře rostoucí pravokořenné druhy a zbytek mít holt roubovaný.

Flintu jsem nezahodil, jen jsem dneska v práci nějak nestíhal a když jsem přišel domů, nastačil jsem se divit, kolik je obdivovatelů u roubování, jsme dva proti přesile
Pokud je něco hodně choulostvé, používám v podstatě totéž, co ty. U malých semenáčů jen čistý agro perlit.
K tomu minerálnímu substrátu jsem ještě zapomněl doplnit to zásadní = zálivka ve vhodnou dobu. Pak k poškození nedojde. Choulostivější druhy občas dostanou vhodný fungicid, ale to jsme již v jiném tématu.
Pokud jde o zálivku, substrát, ...stojí za to si přečíst na jiném webu názory J. Kolaříka z Brna. U nás si zřídil účet, škoda, že sem nechodí.

jo

Ty Filipe, nepřijedeš do Brna na Sympozium?
Měli bychom zajít na pivo a pořádně to proprat...teda probrat.

Jo a jak píše Zdenda - minerální substrát zdaleka neznamená řešení

Kdyby to bylo tak jednoduchý tak by už otázka pěstování choulostivejch kytek byla dávno vyřešená, pač takhle chytrý jsou všichni

To by bylo kupříkladu pravokořennejch Utahií všude vůkol haldy... a víš co..nějak je nevidím nikde..

To je přirozený Cykasi, že každej má na věci jinej názor, to je právě obohacením.
Každej to vidí optikou svojí sbírky a svých cílů, kterých chce dosáhnout a tak je to ok. A proto si každej musí najít sám co si představuje.
Ty ses třeba smířil s tím, že některý kytky prostě mít nebudeš a je to tvá volba. Nikdo ti roubování nenutí a je prima pokud sis to zařídil tak jak ti to vyhovuje.
To ale neznamená, že je něco špatnýho na tom, že někdo jinej má jiný priority.

Nakonec, je to jen o tom si trochu otevřít oči a podívat se na to z různých úhlů pohledu, který nabízí názory různých pěstitelů a vybrat si pro sebe co mi vyhovuje.

Z toho všeho mám pocit, že mám naroubovanou celou sbírku.
Josefe, vždycky přece bude záležet na tom, co pěstuješ.
Nakonec tyhle "mrchy" jsou nejvíc náchylné na podpaření kořenů, takže nevím zda to jiným substrátem zachráníš.

Už jsem si myslel, žes zahodil flintu do žita. Ale zajímá mě ten nový směr diskuse: jak nahradit roubování? To je zajímavější a já vítám každou možnost.
Perlit používám už léta, jako příměs 1/4 do substrátu. Ale pokusy s větším množstvím nebyly úspěšné z důvodu stability rostliny a protože v něm voda nevzlínala. Proto ho míchám pro choulostivce s pískem a štěrkem různé zrnitosti ...

Tak koukám, že si tu vzájemně notujete.
Navíc mám (jako vždy )úplně jiný názor. U mě to postupovalo opačně. Když jsem začínal, rouboval jsem, měl jsem kristáty (od pana Hladkého z Dobřínska), barevné formy bez chlorofylu, ...
Časem jsem zmoudřel, naučil se pěstovat na vlastních kořenech a roubování u kaktusů považuju za .......(dosaďte si sem něco, co se vám nelíbí a je slušně řečeno ošklivé)
Ještě tak chápu roubování na přechonou dobu (např. na Selenicereus, Pereskiopsis, ...) z důvodu rychlého namnožení (ale to je vhodné tak pro obchodníky, jinak je tu problém, co s tím).
Naštěstí mě novinky nelákají, takže si klidně počkám, co udělá rostlina na vlastních kořenech. Zdendo, pro choulostivé rostliny stačí pěstovat v minerálním substrátu a používat zálivku s delší pauzou. Ono to ani v době perlitu, pemzy a umělých hnojiv není problém, protože se v nich houby a plísně prakticky nevyskytnou.

Já zum beispiel letos narouboval Rod. esmeraldanu hlavu na jednu pasacanu a prdelku na druhou.
Už měla přes 1cm, takže jsem udělal řez poměrně vysoko.
No a z prdelky mi vyrazily odnožky ze dvou areolek.
No a tak budu mít z jedné tři.
A volných areol má ještě několik.Takže...
To já jen, že tady bude trvat dlouho i po naroubování čekání na semena.
Samozřejmě mám naroubováno víc těchto rostlin.

Zajímavá myšlenka, možná že teď, když pomalu rozšiřuji ve sbírce Andské (leckdy vzácné) rostliny, změním postoj. Inu co se dá dělat. Uvidíme ...

ILPAZK napsal: To Milan: o experimentech s novými a vzácnými druhy nemůže být (a ani nebylo) sporu. Spor byl o druhy, které na vlastních kořenech už pěstovat lze, ale já to neumím. To je pak jiná situace.

No vidíš to a já si právě myslim, že roubování je jednou z cest k tomu, jak se naučit choulostivý kytky pěstovat pravokořenný.
Choulostivý kytky se zhusta vyznačujou tím, že neklíčej, nerostou a semena maj drahý proklatě. No a na to je nejlepší lék -> vlastní semena - ty mají obvykle lepší klíčivost, dávají vitální semenáče a máš jich obvykle dost na experimentování. A jak se k nim dostaneš -> no přece přes ty roubovance, který ti daj semena. Tím získáš materiál a můžeš si s rostlinami i leccos vyzkoušet.

Jinak já samozřejmě souhlasím s tím, že roubovat i kytky kerý se dají bez potíží pěstovat na vlastních je nesmysl. Důkazem toho je, že těch roubovanců u mě moc nenajdeš. Ale je to i tím, jaké kytky mám v oblibě.

Zdenda napsal: Milane, na druhou stranu, kdyby měly všechny kaktusy stejné podmínky k životu vypadaly by asi stejně.
Byl by jeden kaktus.
Ona ta evoluce byla, je a bude asi docela fajn...

Myslim. že to tak docela není. Třeba mediolobivií je na jedné lokalitě zpravidla více druhů rostoucích promíšeně. Jen druhy z oraje areálu rodu bývají samy, třeba Mdl. nigricans a některé populace Mdl. einsteinii. Nejvíc druhů spolu jsme našli na Cuesta de Toquerro, celkem 5.

Problém mediolobiví se jmenuje přelidnění. Lidí v horách přibývá a v polohách, kde jsou mediolobivie se dají tak akorát chovat kozy a lamy. Tráva je tam velice vzácná a nejstravitelnější věc siroko taleko bývají právě mediolobivie. Jak vystrčí havičky ze země, hned je něco ukousne. Takový kytky pak nemají sílu kvést ani trnit. Když se povede některé růst mimo dosah koz a lam, tak vypadá pěkně jako u nás. Ale andské kozy nejsou o nic méně šikovné než české, takže míst kam se nedostanou je proklatě málo.
Pro pžedstavu: aby se koza dostala k těmhle, musí překročit Rio Santa Catalina, kde nám bylo skoro po pás, přesto jsou opakovaně ožrané:

K téhle se nedostaly, protože je nad převisem. Nemusím dodávat, že ani my jsme na ni nedosáhli.

Uploaded with ImageShack.us

No Pavle, když chceš překlenout trucovitou pubertu kaktusu, můžeš si pomoci i roubováním.
Zpravokořenění není žádná ostuda.
Vždyť o životě semenáčku často rozhodují první tři roky jeho života.

No a jak poznáš, který kaktus Ti jako pravokořenný poroste a neodejde?
Přece, když už máš jenom tři, tak je volba na Tobě.
A jsou-li to semena vzácná...a víš, že jsi je sháněl několik let?

No já to Milane trošku zdramatizoval.
Rozesadil jsem to na dvacet a deset do různých nádob.
Těch deset v podmisce pod truhlík (nízká vrstva zeminy) to vcelku nepadá, ale těch druhých dvacet jsem dal do osmičky hranatého a tam je do dna daleko.
Kořínky jsem nezkracoval, takže to vyšlo na tu osmičku.
Zatím jich odešlo asi pět.Dalších pět vyhodilo nové ostníky, ostatní čekají jak se mají zachovat.
Z loňska mám tři naroubované. Rostly jako pravokořenné dobře,ale tři už je málo.
Rouboval jsem v počtu 5, ale dva to nerozchodily.

Mám takový pocit, že i ta výška vrstvy má velký vliv na pozdější růst.
A rozhodně i to jak daleko od sebe je dám.

To Milan: o experimentech s novými a vzácnými druhy nemůže být (a ani nebylo) sporu. Spor byl o druhy, které na vlastních kořenech už pěstovat lze, ale já to neumím. To je pak jiná situace.
Mimochodem zajímavá rada s těmi semenáčky. Doporučuješ je občas mlžit nebo nechat po celou zimu zcela nasucho?
To Zdenda: Zdendo, inspiroval jsem se mou nejoblíbenější kaktusářskou knihou: Miloš Pavlín - "Kaktusy - Děti slunce". Víš, skleník nemám nafukovací a tak mi stačí, když přežijou 3 rostliny z výsevu. Vím, že je to někdy těžké, ale stejně jako autor výše uvedené knihy si myslím, že naším cílem by měla být vždy pravokořenná rostlina, roubovanec by měl být považován za sice někdy potřebný, ale přesto stále jen polotovar.

Zdenda napsal:
Asi třicet ze stovky vyklíčilo.
Po prvním pikýrování před třemi týdny mi teď odchází každý druhý den jedna.
Co dělat?
Počkat až to vymře, nebo něco naroubovat?

Co bych udělal já:
vyndat ze země, uřezat tenké kořeny a z tlustých nechat asi centimetrové pahýly. Vzít kus polystyrenové desky, udělat do ní třeba tužkou přimeřené dírky a do nich nastrkat ošetřené rostlinky kořenama dolů aby se neohnuly než nasadí kořeny. Sázet až zjara a to do mělké misky s čistým pískem bez země, rašeliny i jakéhokoli jiného organického materiálu, možná s trochou spraše. Lepší by to bylo samozřejmě sázet jednotlivě, třeba do sadbovače aby se to dalo příště už přesazovat s balem.

Na druhou stranu si zase nemůžeš být jistej Zdendo, že pro každý kaktus jsou ideální ty samé podmínky a tedy, že by vypadaly stejně. Ona totiž i v tom ideálním případě pro ten určitý druh proběhla určitá evoluce právě pro ten ideální stav daného druhu. Tento ideální stav, ale by pak nemusel vyhovovat jinému druhu a byl by pro něj nežádoucí.

Milane, na druhou stranu, kdyby měly všechny kaktusy stejné podmínky k životu vypadaly by asi stejně.
Byl by jeden kaktus.
Ona ta evoluce byla, je a bude asi docela fajn...

Tiež si myslím, že úplné odmietanie vrúbľovania je mnohokrát hazardovanie so vzácnym materiálom, ktorý sa nám už viac nemusí podariť získať a ako píše mamlas pri niektorých druhoch sa až po navrúbľovaní prejaví ich potenciál v plnej kráse.Stále však musí byť našim cieľom pestovanie pravokorenných rastlín, predsa keby sme všetko vrúbľovali nikdy by sme neprišli na to ako tie pravokorenné pestovať, aký substrát potrebujú, koľko zálievky ,koľko slnka, aké prezimovanie- skrátka všetci vieme čo s tým súvisí.

Filip napsal:

... i roubovanci se dají mimochodem udělat dobře...

Viděli jsme na filmečku Petra Česala, kdy držel roubovanou kytku se slovy: časem už není ani poznat, že rostlina je roubovaná.

Ano byl jsem letos ve sbírce přítele Mejstříka a on sám na dotaz je-li jakási vzácná kytka pravokořenná se musel podívat na jmenovku, kde z druhé strany měl poznámku, že je.