Téma:

Myslím,že u toho kdo ji koupil shodila nejenom pár kg.Byl jeden kaktusář,který kdysi dávno prodával na našich schůzích na Přízové ul.také pěkně narostlé,světloučké a řiďoučké kaktusy.Koupil jsem jich tehdá 10.Zbyla jediná,ten největší chcípáček z deseti.Zřejmě to honil pod zářivkama a s hodně vykv.kravincem nebo slepičáky.Na Tenerife jsou dlouhé dny,mají teplo od kořenů a nejspíš přes počítač řízenou zálivku s hnojivy a ochr.látkami.Na stránkách p.Naxery psal člověk o návštěvě těchto pěstíren a zmínil nepřímo i ceny.Bohužel nikde nejsou uvedeny web.stránky na tyto pěstírny,aby se člověk podíval.

Nechcete prijet v zari na plzenske Kolokvium prodat par svych prebytku? Krasne kytky.

Jara napsal: Pěkné kytky i pěstební zařízení.Jenom to stěhování dá zabrat.Kolik m2 toho máte?Vypadá to dobře přes 30,aspoň co je vidět na obrázku.U mně se jim nejlíp daří za Babího Léta,teplota tak kole 22°C přes dena v noci kolem 8°C.V noci rosa nebo mlha co se dopoledne rozestoupí,to je potom paráda.Jsou jako postříbřené.Nejlíp když takové počasí je od září až do konce října,ale to tak bývá málokdy.

Je to přes 30m. S tím babím létem plně souhlasím, to jsou rostliny nejkrásnější, začínají sesychat a parádně vytrňují. To chladno v noci jim dělá dobře.

No krásně založeno Jirko !
Těším se, že někdy proberem taky ty mastusy , a propo mám od tebe z loňska pár semenáčků

Jinak naprosto souhlasím, teď kytky mohou dostat 100% slunce a i ve skleníku jsem odklidil zbytky zastínění.

Pěkné kytky i pěstební zařízení.Jenom to stěhování dá zabrat.Kolik m2 toho máte?Vypadá to dobře přes 30,aspoň co je vidět na obrázku.U mně se jim nejlíp daří za Babího Léta,teplota tak kole 22°C přes dena v noci kolem 8°C.V noci rosa nebo mlha co se dopoledne rozestoupí,to je potom paráda.Jsou jako postříbřené.Nejlíp když takové počasí je od září až do konce října,ale to tak bývá málokdy.

Dlouho se tady k tomu tematu nepsalo. Tak jak stálo léto za prd, tak deď si to vynahrazuje. Dávám to teď rostlinám na plný pecky, 24 hodin otevřený pařeniště, nikoho nešetřím, ani semenáčky. A líbí se jim to. Večery studený,dostanou rosu a sprchu z postřikovače, přes den pařák. A skoro se mi zdá, že to přímé slunce jim svědčí.

Je pravdou,že alespoň v počátcích od klíčení asi do doby 3-4 měsíců je podle mých zkušeností vhodnější hustší výsev.Později se mně hustší výsevy osvědčili u strombáčů,a parodek s prach.semeny.Je ale potřeba hodně vzdušnit a hlídat plísně.Měl jsem takovýto výsev M.nivosy a než jsem se vzpamatoval,zbyly 3 semenáčky.Ještě malá poznámka:Možná by se hodila rubrika-daruji-vyměním-prodám-koupím.Téměř každý kdo vysévá má občas nějaké přebytky.

ja zas zkousim pestovani choulostiveho a odolneho pohromade: vysevu echinopsis a ariaky pekne dohromady, jako ze pes vysaje vodu, ale zatim to skoncilo tak, ze po 2 letech se psi tisnili a zacali ariakum stinit, tak jsem psi fiknul a ty ariaky na ne narouboval, a maj to...

Jo některý kytičky se dokáží chopit příležitosti...

No a zase na druhou stranu třeba ty choulostivější zase mají raději pěstování víc na těsno .... nebo to člověku aspoň tak nějak připadá. Vysvětluji si to tím, že si navzájem pomáhají s přebytečnou vlhkostí a když už jedna nemže, zaskočí druhá

Letos jsem přesazoval mj.M.mainae.Dal jsem je z 6 rovnou do 10 hrnků.Během necelých dvou měsíců se změnily k nepoznání do krásy.Jenom málokdo z nás řekne,že ve stanu se mu žije líp než v prosluněném domě nebo bytě.

Moje metoda se podábá té Jirkově, jen kaktusy mám menší Čistě minerální substrát zase používám pro pouštní askety, kteří by v normálním chcípli. Hnojím vše, párkrát za rok, bez jídla nepodám výkon ani já, proč bych trápil hladem své oblíbence. Oni si na žvanec a pití do hodpody dojít nemůžou. Jen bych doplnil, že nezáleží jen na složení substrátu, ale i na jeho množství, jak to nedávno popsal (asi Miro) v tématu Tephrocactus & na jiném fóru. Když třeba Eriosyce aurata zjistila, že má velký květináč jen pro sebe, narostl semenáček z pár mm na 2 až 3 cm za sezónu (a skoro do kulata!), vedle klasický "davový" způsob u stejného druhu skončil něco přes 1 cm.

Jeden rok jsem zkusil zkompostovany kravsky hnuj: zemedelec vykydal kravu, dal to na hromadu a nechal to tam minimalne 10let. Ja k tomu prisel, presil a mel v ruce krasny substrat, zadny zapach, zadna slama, proste substrat jak dorticek.

Semenacci v tom rostli uzasne krasne, ale dospelaci uz tak nadseni nebyli. Za 5 let se na tu hromadu vydam znovu a zkusim 20let odlezely hnuj

Jinak filosoficke postoje: damy a panove, vzdyt to jsou jen kytky, u stromu se roubovani nikdo nepodivuje, hnojeni u zeleniny take ne, muskaty se zalevaji snad jen hnojivem a vsichni jsou spokojeni. Proc si kazit konicek, kdyz se kytce neco nelibi, tak ona Vam to rekne

PS: kdybych mohl zalevat casteji, tak hnojim 5x do roka!

Ty jo Miro , to je hotovej román
Napsal jsi to hezky , s tím nemohu jinak ne souhlasit

No moje představa nafouklých bobulí je taková, že zavřeme sklenik, zastíníme, prolejem ho vodoou s hnojivem a čekáme , jak nám budou kytky trhat květníky.
A ono možná chvíli jo, ale pak zjistíme, že kytky maj mizerný trny, jsou choulostivý a přes zimu jich spousta padne . Toho bychom se samozřejmě měli vyvarovat.

JInak v těch úvahách o substrátu mě spíš straší ten kravskej hnůj než kompost Tam bych byl asi sakra opatrnej...
I když myslím, že i v zminované knize od pana Jelínka, se něco jako hnojovka taky zmiňuje , takže to taky není žádnej totální úlet

No já nejsem radikál a jak jsem psal, každý má svoje podmínky a svůj substrát. No a tak jsem zastáncem porovnávat všechno komplexně. Tedy i používání umělého dokrmení. Takový ten klasický substrát, jak to píše Jirka, tam nenamítám nic. Asi jsou nejvíc v názorech rozdílné pohledy na to, co je výživný substrát. Pokud ale máme dobrý zdraví a výživný substrát, tak nemusíme přihnojovat, stejně to kaktusy nedokáží využít (není to zelenina) a všechno se nám zasoluje. Pri čistě hydroponickém pěstování nejde potom o substrát, ale o držák kořenů (stačí plastový granulát nebo "skelná" vata, profesionálně potom čedičová v plastových rukávech a podobně). Potom se ale v profipraxi neustále dělá rozbor média a podle potŕeby se to dotlačí chemicky. To že holand kaktusíky jsou v rašilinovém balu, to je z jiného důvodu, z důvodu hmotnosti při přepravě a proto, že stroje pro automatizaci jsou vlastně stroje na produkci zeleniny a květin (pěesazování sazenic, hrnkování, ......... ). Nákladové položky na přepravu jsou dost velké. No ale i stav našeho substrátu se mění a tak nastává i čas na přesazování do nového připraveného zase podle naší kuchařky. Někde uprostřed mezi klasickou metodou a čistou hydroponií je to naše přihnojování v minerálních substrátech. A nelze to generalizovat. Všechny ty pŕidávané hnojiva, to je vlastně chemie. A kolik z nás vlastně ví, jak reaguje ten náš minerální substrát s doplňováním chemií z hnojiva. Pro různé rody a druhy rostlin používáme různé mixsubstráty. Ale hnojivo v podstatě každý kaktusář to svoje. Potom je ale někde pŕetlak některých látek a jinde nedostatek, někde nám to reaguje a zasoluje se, někde tam dají hnojiva více a někde méně, někde to proplachují dešťovkou a někde jen škrabou solný škraloup. někde --- tak to by bylo nekonečné. Tak teda jak to mám já. Používal jsem mix dédova zahradnická směska, cihlová antuka a říční písek. To bylo a používal jsem to od ranného dětsví až tak do roku 11980 (ježiš já jsem už starý ). Přihnojoval jsem to suchým kravincem od jalovic rozčvachtaným ve vodě a naředěným (tak na 10 litrů vody 10 kravinců vykvašených a přeceděný výluh do 500 litrového soudku. To dostávali jednou za rok, většino jako třetí zalití a potom koncem léta ještě jednou. Jako květináče jsem používal jenom hliněné pálené. Pak jsem nastoupil do paneláku a tak dneska používám drť ze střešních tašek (antuka), písek (říční z Váhu - směs co voda donese), kopaný písek, Zeolit, Liapor, Lignocel a jiné kokosové vlákna, pemzu a drzenou lávu a plno dalších drobností. Používám i "hlínu", jílovitoi. Ale dneska to už dávám pro každý rod či druh rostlin v jiných kombinacích. prostě do obýváku nesmím s hnojem. Používám květináče plastové. A jako hnojivo na dokrmení používám mix někdy 5:5:5 a někdy i 15:5:25. A ředění moc a moc slabší než jak se používá. Jeden kolega mi řekl, že to co jim dám já, to víc dostanou, když prší a kapka si cestou nabere sajrajt ze vzduchu. Tak a co dodat na závěr. Snad jenom toliko, že záleží na tom kde a jak to pěstujem, v čem to pěstujeme a jaké květináče používáme (pŕístup vzduchu) a celkové ty podmínky kolem toho. Velikost květináčků a jestli nám do toho i zaprší a jestli to máme na vzduchu a nebo to paříme ve skleníku, a další a další. Rozhodujícím bude, jestli jsme spokojeni. Ono pokecat nad tím jak a kdy a co je dobré, ale chce to kecat o konkrétních podmínkách a konkrétním substrátu a hnojivech a chemii a tak dále a tak dále. Tak kluci a děvčata, hlavné že nám to roste a nebo taky neroste, hlavně že nám to délá radost a taky někdy nasssssss.re, hlavně že je nám dobře. Je to vlastně náš psychoterapeut tenhle ten kaktus nebo sukulentík tak ho mějme rádi takového, jakého ho máme. Těšme se a radujmese a klidně i podle uvážení to hnojme a "hnojme"

Překrásné kytky.Vypadá to,že odpůrci kompostu a Kristalonu jsou jako v tom přísloví:Zloděj křičí,chyťte zloděje.Používáme různé formy pěstování,ale v důsledku se od sebe jenom velmi málo liší.Kdysi dávno byl jeden brněnský "kaktusář",který z důvodu mála místa držel kytky v co nejmenších hrnkách a zálivku dělal sporadickou.Chtěl hlavně vyprodukovat hodně semen a potom je dobře prodat.Semena klíčila,ale tak jedno ze sta.Vy když se nenajíte tak tu práci také těžko zvládnete a tak je to i s kaktusy.Bez výživy a zálivky kytky těžko porostou.

Lidi, neblázněte
Koukám, že jen zmíňka o použití uleželého kompostu do substrátu v někom vyvolává asociace o nabubřelých , překrmených kaktusech , kteří nedožijí příštího roku
Opravdu tomu tak není !!
Můj kompost obsahuje vše co se na zahradě najde , včetně recyklace použité kaktusářské země, prochází min 1-2 letým dozráním ve zeleninovém skleníku , je namíchán při podzimním kátrování s vrstvou starší zeminy na povrchu, ve které vegetují papriky a rozhodně není žádnou přebubřelou vitamíovou bombou. Ono když se to naředí minerálníma přísadama 1:3 tak toho tam zase tak moc ani nezbude
Nejde mi ani tak o živiny, které se v kompostu určitě také nachází, ale o jeho strukturu, kteru vnáší do substrátu. Vzdušnost, obsorpci, správnou zrnitost ...
A není to žádný můj výmysl, ale lety ověřený recept na substrát, který měli špičkoví kaktusáři an Plzeňsku jakými byl kdysi např pan Šustr
A samozřejmě substrát je jenom jedna z mnoha položek konečného výsledku .
Jsou snad tohle nějaký napěstovaný bobule .. :


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23


By jmusil at 2011-07-23

Tak takhle napěstovaný bobule, no proti gustu ........ Vezmem si to z druhé strany, ne ze strany kaktusáře, ale ze strany kaktusu. Tak já si tu klidně rostu v dobrém zdravém substrátu a jsem spokojený. Protože nemám takové sluneční, tepelné a větrné podmínky jako doma, tak se tak trochu musím snažit víc. Jo rostu a rostu, vím že budu pěkná kytka a budu dělat radost. Jenom mi vadí, že mě dají tak brzo spát na zimu a na jaro, jako bych se ho neměl dočkat. Ale co to děláte, jaro je tu a vy mě cpete "stereojdama" abych rychle vyrostl, tak to pŕŕŕŕŕ, jaksi to nejde to jako mám žárovku sežrat jako sluníčko a ventilátor jako vítr a nohy na místo v suchu mám v nějakém tom ehmmmmm .... no v ťech ...... Ten můj kaktusář není zastánce "dogmatických" návodů a forem na pěstování kaktusů. Používá vlastně jenom minerální substrát. Ale používat hnojivo, tak to málo. Jsou roky, kdy nedostanu hnojení žádné, a nehněvám se. Někdo řekne že jsem drobný, ale nejsem zelenina. Kvetu jedna radost a nejsem za dva roky ve velikosti vejce, ale zato vydržím i chladné období a neklepu se zimou. Přečkám krásně sucho v zimě a nevadí mi nějaká ta plíseň a podobné svinstva, mám pŕeci pevnou kůži a nedám se jenom tak, dopíchám každého, kdo bude zlý.

Tolik moje kaktusy, každý máme svoje podmínky a svoje postupy. Když donesu "dobře rostlou" rostlinku od "hnojaře", často je za dva roky poloviční, ale zdravá. Ale často je z ní jenom mazlavá hmota. A když mám možnost si vybrat, tak vždy rostlinky zdravé a od kaktusáře klasika.

otázka má scela jasnou odpověd rostliny jsou rychle nerostlé a rychle prodány jako ve velkopěstírnách pokud si to pořídí začátečník je sklamán že neumí pěstovat kdo umí tak si to přebere

Chovenes napsal: nemohu vydržet a musím se přidat do diskuze už vydím před sebou napumpované kaktusy s kompostu a ještě přikrmene krystalonem start jak dlouhý život mají?

No, to není otázka, která má odpověď, tudíž jí lze zařadit do ranku řečnických a ještě navíc položených sugestivně tak, aby už každej odhadl odpověď kerou autor zamýšlel.

Jediná odpověď ale na ní je, že ve finále za každýho hovoří výsledky a vzhled rostlin. To, jestli ho člověk dosáhl s nebo bez kompostu, nehraje roli.

Navíc substrát je jen jedna z proměnných. Kaktusy dobře živený když se pěstujou tvrdě můžou přece vypadat bezvadně. Viděl sem už leccos u kaktusářů za svůj život a mnohdy člověk nestačí se divit jaký věci nakonec fungujou.

nemohu vydržet a musím se přidat do diskuze už vydím před sebou napumpované kaktusy s kompostu a ještě přikrmene krystalonem start jak dlouhý život mají?