Téma:

Jiri Kolarik napsal: Díky HonzoC za odpověď...velmi zajímavé!!!
Osobně se přikláním ale možnosti 2.... U Purmamarky a v okolí jsem byl tedy jen dvakrát, ale tato kytka mi tam nesedí...jak jsem psal, je údaj 2200m nereálný, kytka je poměrně chladuodolná (klidně -10°C). Silnice vede tam vždy v údolí/kaňonu a těžko by zničila celou lokalitu...byl-li by výškový údaj třeba přes 3400m, tak by se dala hledat nahoře v kopcích nad Purmamarkou či Tilcarou ev. Humahuacou, kde rostou i medio etc.....navíc tedy, nevím, že by ji někdo "znovuobjevil", resp. zapátrám...u známých WR...ty moje kytky jsou ze zdroje od M.Kiesslinga a jejich původ může být přímo od WR.

Vůbec tu druhou možnost nevylučuju a máš-li možnost to prověřit, jedině dobře. Je tady ještě jedna věc a to je, že moc nedůvěřuju udávaným nadmořským výškám. Tam už jsem se dověděl věcí...
Ale na druhou stranu, kdyby měla patřit k L. amblayensis, mně by se to líbilo. Ta totiž bývá celkem uniformní, zrovna tak jako albolanata a ne taková divočina, jako rebutioides.

Díky HonzoC za odpověď...velmi zajímavé!!!
Osobně se přikláním ale možnosti 2.... U Purmamarky a v okolí jsem byl tedy jen dvakrát, ale tato kytka mi tam nesedí...jak jsem psal, je údaj 2200m nereálný, kytka je poměrně chladuodolná (klidně -10°C). Silnice vede tam vždy v údolí/kaňonu a těžko by zničila celou lokalitu...byl-li by výškový údaj třeba přes 3400m, tak by se dala hledat nahoře v kopcích nad Purmamarkou či Tilcarou ev. Humahuacou, kde rostou i medio etc.....navíc tedy, nevím, že by ji někdo "znovuobjevil", resp. zapátrám...u známých WR...ty moje kytky jsou ze zdroje od M.Kiesslinga a jejich původ může být přímo od WR.

Včera večer mi počítač obsadila dcera, tak až dnes. Lob. albolanata je příkladem toho, jak znalci a odborníci dokáží udělat zmatky, jaké amatér dokáže jen stěží. To jméno albolanata zavedl už v roce 1941 Ritter jako druh rodu Hymenorebutia. Bylo to jen katalogové jméno firmy Winter, FR číslo, pokud vím, neexistuje. Jako druhý použil toto jméno pro svůj nález Walter Rausch. Místem nálezu Lobivia albolanata má být skutečně Purmamarca, Jujuy a jestli je totožné s Ritterovou hymenorebucií, se neví. Navíc je tu pár otazníků. Bývá u sběratelů semen zvykem, že čísla přiřazují postupně tak, jak semena sbírají. I Rausch toto běžně dodržoval. Ne ale v nálezech kolem čísla 580. Tady máme jako WR 580 Lobivia jajoiana var. fleischeriana Volcan, Jujuy, pak se "vrátil" do Salty pro WR 581 Lobivia formosa var. nivalis Santa Victoria - Quebrada del Toro, Salta, následuje odskok zpět do Jujuy pro WR 582 Lobivia sanguiniflora var. breviflora a kupodivu taky Santa Victoria, ale Jujuy, aby pak našel opět v Saltě WR 584 Lobivia chrysantha (Lobivia klusacekii) Salta - Puerta Tastil, Salta a k tomu WR 585 Lobivia haematantha var. amblayensis Cachipampa, Salta.
Písmena k číslu se obvykle dávají tehdy, když se zjistí, že z jednoho sběru rostou dva taxony. Pak je dost nepochopitelné, proč další sběr, provedený zase až v Jujuy (Lobivia albolanata) dostal číslo 585A. Ale je to tak a pan Rausch to (pokud vím) nikdy nevysvětlil.
Díky tomu máme tyto možnosti domněnek:
1. WR 585A pochází opravdu z Purmamarcy v Jujuy, jak bylo uvedeno v prvním seznamu WR čísel. Potom se jedná o rostlinu spadající do příbuzenstva rebutioides. Rausch ji zahrnuje jako synonymum, já bych jí osobně přidělil minimálně status formy, ale klidně bych ji vedl jako samostatnou varietu L. haematantha. Má své naleziště, je proti rebutioides mimořádně uniformní a jasně odlišitelná. Čili Lobivia haematantha var. albolanata. Ale nejsem taxonom a tato kombinace nikdy nebyla platně popsána (ty ostatní ale taky ne).
2. Došlo k záměně naleziště a WR 585A pochází ze stejné lokality jako WR 585, tedy Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta. V tom případě by nepatřila k rebutioides, ale k var. amblayensis, která je ve vzhledu s rebutioides prakticky nerozlišitelná.
Osobně se přikláním k první možnosti. A mimochodem, původní lokalita byla údajně zničena stavbou silnice...
Když už jsme u těch zmatků, i samotné číslo WR 585 je horor. Původní jméno bylo Lobivia amblayensis var. costata. To Rausch později zahrnul jako synonymum k Lobivia haematantha var. amblayensis. Záhy se toto číslo objevuje jako Lobivia amblayensis var. zapallarensis, aby nakonec zjistil, že s okruhem haematantha nemá nic společného (kromě vzhledu) a že se jedná o varietu Lobivia saltensis. Takže dneska je to Lobivia saltensis var. zapallarensis, nicméně po světě běhají pod tímto číslem jména všechna čtyři...
Doufám, že jsem vás příliš neotrávil.

Je tam jen řádek - str. 55 a 60...a pak i dále dle provincií...

Jiri Kolarik napsal: Díky...kouknul jsem...je tam fakt údaj Purmamarca...ovšem 2200m n.m. - což samozřejmě nemůže být pravda, musel bych se podívat do mých údajů, kolik jsem tam naměřil nadmořskou výšku, ale jistě je tam nad 2600m n.m.

Já to prolétl, ale nikde sem jí nenašel. Já též mám tyhle rostliny ale ze semen od kolegy jako lobivia densispina var.albolanata R 585a u Sta.Victoria Salta výš. Není uvedena, ale semenáčky jsou stejné.poz.morče.

Díky...kouknul jsem...je tam fakt údaj Purmamarca...ovšem 2200m n.m. - což samozřejmě nemůže být pravda, musel bych se podívat do mých údajů, kolik jsem tam naměřil nadmořskou výšku, ale jistě je tam nad 2600m n.m.

morče napsal:

Jiri Kolarik napsal: Mám dotaz - co je tedy...
Lobivia albolanata R 585a, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina
...fotku mohu dodat..nebo - www.kakteenforum.com/t6634-frostharten

Správné je lobivia densispina var.rebutioides for.albolanata R 585a, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina ale veďte síje, jak uznáte za vhodné vše je správně poz. morče.

L o b i v i a 1 9 8 9
www.cactuspro.com/biblio_fichiers/pdf/Wahl/Wahl_EN.pdf pro ty kdo umí anglicky poz.morče.

Díky...no, pak jsem to našel... www.comune.pisa.it/apsn/Botanica/Lobivia/rebu.htm ale lokalita Purmamarca, což je od od údaje "Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina" trošku jinde...

Jiri Kolarik napsal: Mám dotaz - co je tedy...
Lobivia albolanata R 585a, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina
...fotku mohu dodat..nebo - www.kakteenforum.com/t6634-frostharten

Správné je lobivia densispina var.rebutioides for.albolanata R 585a, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina ale veďte síje, jak uznáte za vhodné vše je správně poz. morče.

Mám dotaz - co je tedy...
Lobivia albolanata R 585a, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina
...fotku mohu dodat..nebo - www.kakteenforum.com/t6634-frostharten

morče napsal: U lobivii žádné zapomenuté jméno nevidím.No, a pokud se vám budou hodit mích par fotek klidně je použité máte je k dispozici jde o dobrou věc pro tento rod.poz.morče.

Díky!

Jo, to určitě udělej. Možná přijde překvapení, protože mně by tahle kytka ze všeho nejlíp pasovala k pampánám . Ostatně - zmiňuju ji tam taky.[/quote]

No asi nic jiného nezbyde. Variabilita habitu je daná kulturou (viz ty dvě fotky vzhledu na začátku a po jedné jediné sezóně!).
Díky za další tip na pojmenování. (zmatek mám z toho dokonalý )

HonzaC napsal:

jura napsal: ...jsem našel alespoň fotky z roku 2011 s rostlinou kterou vedu jako Echinopsis calorubra a jejíž květ považuji za nejkrásnější z celého rodu. Semena byla z Chrudimi, výsev v roce 1989. Snad to je ona. Pokud ne, opravte mne.

Jojo, světle zelená kytka a květní trubka, je to ona. Nádhera.

Jo potvrzuji.morče:lol:

jura napsal: ...jsem našel alespoň fotky z roku 2011 s rostlinou kterou vedu jako Echinopsis calorubra a jejíž květ považuji za nejkrásnější z celého rodu. Semena byla z Chrudimi, výsev v roce 1989. Snad to je ona. Pokud ne, opravte mne.

Jojo, světle zelená kytka a květní trubka, je to ona. Nádhera.

HonzaC napsal: Dám sem seznam druhů a variet, které jsem schopnej zpracovat do Lobivia od A do Z a prosím o následující:
Pokud vám tam bude nějaké jméno chybět, napište. Buď doplním nebo odpovím, že neznám a budu rád, když se ho někdo ujme a zpracuje nebo mi nějaké informace poskytne.
U řady jmen bude značka (-), což znamená, že nemám fotky. A zas, budu rád, když doplníte v samostatném příspěvku (bude dost času na přípravu) nebo mi ji poskytnete už do základního příspěvku. Autorství samozřejmě uvedu.
Jinak samozřejmě budu vděčný za jakoukoliv informaci a těším se na vaše příspěvky.

Seznam:

1. cinnabarina – var. grandiflora, prestoana, draxleriana (-), walterspielii, zudanensis
2. famatimensis – var. jachalensis (-), sanjuanensis (-), bonnieae (-)
3. ferox – var. longispina, potosina
4. formosa (-) – var. tarijensis (-), bertramiana (-), randalii (-), nivalis (-), hyalacantha (-), bruchii (-), uebelmanniana (-), rosarioana, kieslingii, amaichensis (-), velascoensis (-), grandis (-)
5. grandiflora – var. lobivioides, crassicaulis (-), longispina (-), pumila (-), herzogii
6. haematantha – var. hualfinensis, jasimanensis, viridis, amblayensis, elongata, kuehnrichii, chorrillosensis, rebutioides, densispina
7. hertrichiana – var. lauii, simplex
8. huascha (-) – var. calliantha (-), walteri (-), rubriflora (-), robusta (-)
9. chrysantha – var. hypocyrta
10. chrysochete – var. markusii (-), minutiflora (-), subtilis (-), tenuispina
11. jajoiana – var. fleischeriana, elegans (-), paucicostata, aurata (-), nigrostoma (vatteri), nidularis, pungens (-), caspalasensis (-)
12. lateritia – var. kupperiana, rubriflora (-), cotagaitensis, citriflora, horrida
13. marsoneri – var. iridescens
14. maximiliana – var. hermanniana, charazanensis, miniatiflora (-), violacea (-), durispina, caespitosa, corbula, sicuaniensis, intermedia, westii (-)
15. pampana – var. borealis (-)
16. pentlandii
17. pugionacantha – var. cornuta, salitrensis, culpinensis, corrugata, haemantha (-), versicolor, rossii
18. rauschii (-)
19. saltensis – var. multicostata, pseudocachensis (-), nealeana, zapallarensis
20. sanguiniflora – var. breviflora, duursmaiana
21. schieliana – var. quiabayensis, leptacantha
22. schreiteri – var. riolarensis (-)
23. silvestrii
24. tegeleriana – var. incuiensis, akersii (-)
25. tiegeliana – ruberrima, pusilla, flaviflora (-), cinnabarina
26. wrightiana – var. winteriana
27. zecheri

Echinopsis - zde by bylo obzvlášť fajn, kdybyste se tohoto rodu někdo ujal, nemám k nim skoro nic.
ancistrophora
mammilosa
obrepanda
chacoana

U lobivii žádné zapomenuté jméno nevidím.No, a pokud se vám budou hodit mích par fotek klidně je použité máte je k dispozici jde o dobrou věc pro tento rod.poz.morče.

Jedna fotka Lobivia cardenasiana - vlevo kvetoucí rostlina se 3 květy, v pravo rostlina bez květu. Výsev 1994, v evidenci mám s otazníkem WR493 - jak jsem se tady dozvěděl, asi tedy správně WR498.(to věčné nevděčné přepisování!)

HonzaC napsal: Juro, ona tam zmínka je, ale u var. sierragrandensis, dokonce se dvěma fotkami. Ona tahle robustior je jí totiž zatraceně podobná. Jen je ve všem mnohem větší. Ale dobře, že jsi ji připomněl, zvlášť ještě těmi fotkami.

Omlouvám se, úplně jsem to přehlídl, hledal jsem to u fallax, slibuju že budu pozornější.

Jako pokání jsem našel alespoň fotky z roku 2011 s rostlinou kterou vedu jako Echinopsis calorubra a jejíž květ považuji za nejkrásnější z celého rodu. Semena byla z Chrudimi, výsev v roce 1989. Snad to je ona. Pokud ne, opravte mne.

Dám sem seznam druhů a variet, které jsem schopnej zpracovat do Lobivia od A do Z a prosím o následující:
Pokud vám tam bude nějaké jméno chybět, napište. Buď doplním nebo odpovím, že neznám a budu rád, když se ho někdo ujme a zpracuje nebo mi nějaké informace poskytne.
U řady jmen bude značka (-), což znamená, že nemám fotky. A zas, budu rád, když doplníte v samostatném příspěvku (bude dost času na přípravu) nebo mi ji poskytnete už do základního příspěvku. Autorství samozřejmě uvedu.
Jinak samozřejmě budu vděčný za jakoukoliv informaci a těším se na vaše příspěvky.

Seznam:

1. cinnabarina – var. grandiflora, prestoana, draxleriana (-), walterspielii, zudanensis
2. famatimensis – var. jachalensis (-), sanjuanensis (-), bonnieae (-)
3. ferox – var. longispina, potosina
4. formosa (-) – var. tarijensis (-), bertramiana (-), randalii (-), nivalis (-), hyalacantha (-), bruchii (-), uebelmanniana (-), rosarioana, kieslingii, amaichensis (-), velascoensis (-), grandis (-)
5. grandiflora – var. lobivioides, crassicaulis (-), longispina (-), pumila (-), herzogii
6. haematantha – var. hualfinensis, jasimanensis, viridis, amblayensis, elongata, kuehnrichii, chorrillosensis, rebutioides, densispina
7. hertrichiana – var. lauii, simplex
8. huascha (-) – var. calliantha (-), walteri (-), rubriflora (-), robusta (-)
9. chrysantha – var. hypocyrta
10. chrysochete – var. markusii (-), minutiflora (-), subtilis (-), tenuispina
11. jajoiana – var. fleischeriana, elegans (-), paucicostata, aurata (-), nigrostoma (vatteri), nidularis, pungens (-), caspalasensis (-)
12. lateritia – var. kupperiana, rubriflora (-), cotagaitensis, citriflora, horrida
13. marsoneri – var. iridescens
14. maximiliana – var. hermanniana, charazanensis, miniatiflora (-), violacea (-), durispina, caespitosa, corbula, sicuaniensis, intermedia, westii (-)
15. pampana – var. borealis (-)
16. pentlandii
17. pugionacantha – var. cornuta, salitrensis, culpinensis, corrugata, haemantha (-), versicolor, rossii
18. rauschii (-)
19. saltensis – var. multicostata, pseudocachensis (-), nealeana, zapallarensis
20. sanguiniflora – var. breviflora, duursmaiana
21. schieliana – var. quiabayensis, leptacantha
22. schreiteri – var. riolarensis (-)
23. silvestrii
24. tegeleriana – var. incuiensis, akersii (-)
25. tiegeliana – ruberrima, pusilla, flaviflora (-), cinnabarina
26. wrightiana – var. winteriana
27. zecheri

Echinopsis - zde by bylo obzvlášť fajn, kdybyste se tohoto rodu někdo ujal, nemám k nim skoro nic.
ancistrophora
mammilosa
obrepanda
chacoana

jura napsal: Příští rok opýlíme, uvidíme.

Jo, to určitě udělej. Možná přijde překvapení, protože mně by tahle kytka ze všeho nejlíp pasovala k pampánám . Ostatně - zmiňuju ji tam taky.

Lobivia cardenasiana Rausch, K.u.a.S. 1972/32

- Echinopsis cardenasiana (Rausch) H. Friedrich
- Echinopsis ancistrophora ssp. cardenasiana (Rausch) Rausch

Polní čísla:
KK 1026 - Jucanas, Tarija, Bolivia, 3000m n.m.
L 414 - Cajas, Mendez, Tarija, Bolivia, 2600-2700m, společně s L 405 a L 416
WR 498 – východní Tarija, Bolivia
WR 498a – var. rubriflora, Condor Paso, Bolivia

Popis - W. Rausch: Jednotlivá, ploše kulovitá, až 10 cm silná, tmavě zelená, 17 žeber je přímých nebo lehce rozdělených na hranaté bradovité hrboly, šídlovité otrnění sestává z 12 - 14 OT a 2 - 3 ST, až 3 cm dlouhých. Domovinou je Bolívie, východní Tarija.
Doplnění popisu: Květy jsou dlouhé 8 – 10 cm, široké 5 – 8 cm, karmínově červené až do fialova s různou sytostí, u potomstva WR 498a a dalších sběrů východně od Condor Paso červené.


Citace W. Rausch – Lobivia 85: Západně od Condor Paso vykazuje 10 cm dlouhý květ sytější odstín fuchsínově červené a západně směrem na Cajas kvetou červeně.
Tento popis rostlin jsem udělal původně jako variety Lobivia calorubra, kvůli fuchsínově zbarveným květům, tmavě zelené epidermis a geograficky velmi vzdáleným nalezištím ale vedu taxon odděleně.

Citace W. Rausch – Lobivia 75 (v rámci Echinopsis ancistrophora): Nad hranicí Tarija, západně od Condorského průsmyku se vyskytuje fialově růžově kvetoucí Lobivia cardenasiana Rausch se svou červeně kvetoucí var. rubriflora z Cajas.


Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
417 , 3403 , 3911 , 9989 , 17199 , 17728 , 18329

Odkazy: www.cact.cz/noviny/2010/07/Bolivie_16.htm

Možnosti záměny: Asi nejbližší příbuznou je Echinopsis ancistrophora, často bývá uváděna jako její varieta. L. cardenasiana prozradí lesklá tmavá pokožka, lobíviovitě sekyrkovitá žebra a tvrdší, silnější a barevnější trny. V květu už se zaměnit nedají. Dalším podobným druhem je L. calorubra, ta má ale žebra přímá a hlavně světle až nažloutle zelenou epidermis. Blízko má L. cardenasiana také k Echinopsis obrepanda.

Poznámky: Lobivia cardenasiana je krásný a populární druh, velice často zastoupený ve sbírkách. Zůstává dlouho téměř plochá, mívá i atraktivní silné trny a velké květy jsou doslova pastvou pro oči. I u ní se projevuje určitá variabilita, ale i tak zůstává velice typickým taxonem. Pěstování je naprosto bezproblémové, s trochou nadsázky se dá říci, že roste všude a ve všem.
Na poslední fotce trochu jiná forma, než tradiční WR 498.

Variety:
Lobivia calorubra var. mizquensis (Rausch) Rausch, Lobivia 85 comb. nov.

- Lobivia mizquensis Rausch, K.u.a.S. 1972/151
- Lobivia aguilari Vasquez, K.u.a.S. 1974/1

Polní čísla:
WR 463 – Vila Vila, Cochabamba, Bolivia, 3800 m n. m.
KR 680 – Tintin, Bolivia

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Sbíral jsem tuto populaci poprvé jako malou Echinopsis obrepanda, rozdíly vykázaly až malé, jen 7 cm dlouhé, červené květy. Původem je z celého pohoří severně od Rio Caine z Vila-Vila přes Mina Asientos po Molinero.


Lobivia calorubra var. pojoensis (Rausch) Rausch, Lobivia 85 comb. nov.

- Lobivia pojoensis Rausch, K.u.a.S. 1968/8
- Echinopsis rauschii Friedr., K.u.a.S. 1974/83

Polní čísla:
WR 188 – východně od Pojo, Cochabamba, Bolivia, 3000 m n. m.

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Blízko Pojo jsem našel nejmenší formy tohoto typu, které byly velké maximálně 9 cm v průměru, s 6 cm dlouhými oranžovočervenými květy, kromě toho mají sklon k odnožování.



Lobivia calorubra var. grandiflora (Rausch) Rausch, Lobivia 85 comb. nov.

- Lobivia pojoensis var. grandiflora Rausch, K.u.a.S. 1968/9
- Echinopsis rauschii var. grandiflora Friedr., K.u.a.S. 1974/83

Polní čísla:
WR 193 – Cochabamba, Bolivia, 3000 m n. m.

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, až 10 cm v průměru, epidermis je tmavší, často též s fialovohnědým nádechem, žebra jsou přímá a 10 cm dlouhé květy vykazují silnější červeň s modravým nádechem. Je to jediná populace, která se v barvě květu trochu odlišuje. Naleziště je v blízkosti Mizque.


Lobivia calorubra var. megalocephala (Rausch) Rausch, Lobivia 85 comb. nov.

- Echinopsis rauschii var. megalocephala Rausch, K.u.a.S. 1974/241

Polní čísla:
WR 272 – Comarapa, Santa Cruz, Bolivia

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, kulatá, až 13 cm průměr, žebra jsou přímá, nedělená a květy 12 cm dlouhé, oranžově červené. Naleziště je blízko Pojo.

Lobivia calorubra (Card.) Rausch, Lobivia 85 comb. nov.

- Echinopsis calorubra Card., C.a.S.J. 1967/62

Polní čísla:
KK 468 - Comarapa, Bolivia, 2200m
KK 476 - Comarapa to Saipina, Bolivia, 2200m
WR 271 - Comarapa, Santa Cruz, Bolivia
WR 463a - Cochabamba, Cochabamba, Bolivia

Popis: Jednotlivá, kulovitá až ploše kulovitá, až 14 cm průměr, světle zelená s malým kůlovitým kořenem, asi 16 žeber je poněkud zešikmeno v sekyrovité hrboly. OT 9 - 13, ohnutých k tělu, ST 1 - 2,5 cm dlouhé, všechny šídlovité, květy 14 cm dlouhé, oranžovočervené s červenými tyčinkami. Plod kulatý až oválný, polosuchý. Semeno kulaté, 1,2 mm průměr, testa má řady plochých hrbolů, matně černé. Tento typ je rozšířen mezi Comarapa - Totora a Aiquila.

Citace W. Rausch – Lobivia 85: Při výsevech různých Echinopsis obrepanda se vždy objevovaly světle zelené Echinopsis calorubra Card., které vykazovaly stejnou epidermis jako např. Lobivia pojoensis Rausch. Později se ještě ukázalo, že nejen epidermis, ale i oranžovočervené květy, semena a v neposlední řadě geografie tvoří společný celek, ve kterém jsou rozeznatelné Echinopsis calorubra Card. jako největší a Lobivia pojoensis Rausch jako nejmenší populace. Prioritní druhový název je tedy Calorubra Card.

Citace W. Rausch – Lobivia 75 (v rámci Echinopsis obrepanda): Nazval jsem je podle diagnózy Brittona a Roseho Lobivia mizquensis, třebaže se jedná o krátkokvěté Echinopsis obrepanda. Otázku jmen rodů jsem z této studie vyjmul, protože tato akce má zkusit sloučit pouze nejnižší příbuzné okruhy tvarů.
Těla těchto typů jsou ploše kulovitá až kulovitá, dosahují průměru 20 cm, později tvoří velké skupiny, žebra jsou většinou zešikmena, řidčeji pouze probíhající, trny jsou víceméně ohnuty. Květy jsou 7 - 20 cm dlouhé, bílé, červeně purpurové nebo oranžově červené. Kulovité plody jsou polosuché, pukají svisle a obsahují kulovitá až prodloužená, poněkud zahnutá černá semena s nepravidelnou testou a dlouhým plochým hilem. Další odchylku nalézáme blízko Mizque (Lob. aguilari z Molinos), jejíž tělo je ploše kulovité, většinou jednotlivé a dosahuje pozoruhodného průměru. Otrnění má správné obrepandové květy, třebaže krátké, většinou červené květy připomínají opět Lobivia.
Citace W. Rausch – Lobivia 75 (v rámci Echinopsis ancistrophora): Větší rostliny podobné typu (ancistrophora) najdeme ještě v dept. Cochabamba u Pojo. Zde mají epidermis světle zelenou, květy červené a mají jméno Lobivia pojoensis Rausch, jejíž var. grandiflora z Mizque tvoří větší květy s modravým nádechem. Teprve později jsem nalezl blízko Pojo druhou lokalitu s ještě větším habitem, kterým vstupuje do literatury jako Echinopsis rauschii var. megalocephala Rausch. Tímto tvoří tyto formy uzavřený celek.

Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo): 4414

Odkazy: www.lobivia.pl/calorubra/index.html

Možnosti záměny: Lobivia calorubra by mohla být snadno zaměnitelná (bez květu) s jemnějšími formami Echinopsis obrepanda, případně s Lobivia cardenasiana. Od obou se však výrazně odlišuje barvou těla. Ta je u L. calorubra velice světle zelená, někdy až žlutozelená. Oba další jmenované druhy jsou podstatně tmavší. V době květu je však zcela typická a nezaměnitelná jak odstínem vlastního květu, tak i světle zelenou trubkou.

Poznámky: Lobivia calorubra a její variety se s L. cardenasiana snadno kříží. Stalo se mi asi před 8 lety, že mi moje tehdy jediná rostlina WR 272 (var. megalocephala) udělala plod, zjevně opylena vedle stojící a kvetoucí L. cardenasiana (ta plod vytvořila rovněž). Na podzim se pár semen vysypalo do květináče, zbytek jsem vyhodil. Jak už to tak bývá, na jaře se objevila spousta semenáčků, i ty jsem zlikvidoval. Dva se ale „schovaly“ pod rostlinu a přišel jsem na ně až při přesazování, kdy už měly skoro centimetr. Myslel jsem, že se jedná o odnože. Vzal jsem je na milost a dopěstoval do květu. A mám je dodnes. Copak se dá něco takového zlikvidovat?




Jinak tento druh i se svými varietami se mi dlouho úspěšně vyhýbal, takže vám ho na fotkách neukážu. Mám jen loňské výsevy a ty zatím k focení nejsou. Takže výzva pro vás všechny, SEM S FOTKAMI!

Juro, ona tam zmínka je, ale u var. sierragrandensis, dokonce se dvěma fotkami. Ona tahle robustior je jí totiž zatraceně podobná. Jen je ve všem mnohem větší. Ale dobře, že jsi ji připomněl, zvlášť ještě těmi fotkami.

Chybí mi u aureí zmínka o zajímavé varietě "robustior" někde také uváděné jako "robustispina". Dle AK se jedná o synonymum k varetě fallax. Každopádně se jedná o atraktivní rostliny - viz obrázek rostlin P105 Sierra Estanzaella,San Luis,993m,ARG. Rostliny v 6x6cmkvětináčích.

Příští rok opýlíme, uvidíme.
Pro zajímavost jsem tu samou kytku dnes vyfotil po letošní sezóně, kde byla umístěna většinu roku venku v polovolné kultuře (vrchní kryt z makrolonu. Trošku se vyparádila:)

HonzaC napsal:

morče napsal: HonzaC Jakou máte zkušenost s tímto druhem Lobivia caineana při přezimování. Kolega říká, že nemá ráda chladný až mrazivý přezimování a je choulostivá černý až i jiný skvrny. Já přezimuji tepleji a zatím černou skvrnu mám na jednom jedinci a zatím žije, ale nekvete.

Ano, už jsem tuhle informaci párkrát slyšel a skutečně se L. caineana doporučuje držet radši tepleji. Ale... Ono je to podle mě strašně závislé na celkovém způsobu pěstování. Já mám lobívie rozdělené zhruba do dvou skupin. Ty, co vydržej všechno a ty, na který se musí opatrněji. Ty první nechávám venku do celodenních mrazů a letos jsem je stěhoval do sklepa 1. prosince. Ty druhé už při nebezpečí nočních teplot pod nějaké -3°C přenáším na nějaký čas do foliáku, kde je přece jen tepleji. Do této druhé skupiny řadím hlavně L. hertrichiana, wrightiana a právě caineana. Těm nějaké větší mrazy skutečně nesvědčí. Přes zimu pak jsou všechny kaktusy ve sklepě, kde až na výjimky je pořád pootevřená špehýrka okna. Pod tím oknem jsou hlavně feroxky, marsonerky, taky mediolobívie, ty teplomilnější mám u protější stěny a ve výšce. Protože v tom sklepě nic jiného než kaktusy nemám (teda pokud nepočítám binec), můžu si dovolit tam mít i docela zimu, takže teploty se tam pohybují většinou od 0°C do +7°C podle toho, jak je venku a jak moc mám otevřené okno. Letos v únoru mi tam i maličko mrzlo. Teď v posledních dnech tam je kolem +2°C při zemi, zhruba o 2°C víc nahoře. Že by to L. caineana nějak vadilo, nemohu říct. Můj dojem je, že to dělá hlavně to věčné větrání a stálý přísun čerstvého vzduchu. Houby ho asi nerady. Fakt je, že v tomhle sklepě mívám ztráty úplně minimální, daleko horší to je ve druhém sklepě, kde máme i jablka a podobné zbytečnosti a kde se udržuje teplota kolem 7 - 13°C. Původně jsem sem dával i ty wrightiany apod., ale už nedávám. Sem chodí všechny přebytky a ze sbírkových jen ty opravdu teplejší. A taky ty, které si přinesu z jiných sbírek a nejsou ještě dostatečně zvyklé na můj dril.

Já též větrám, ale jen při oblevách abych odvětral to přebytečný vlhko, a aby měly čerstvý vzduch. No za mrazivého počasí nevětrám, to by mě promrzl celý barák, a to si nemohu dovolit. Ještě jednou děkuji za odpověď.poz.morče.

Juro, děkuju za pochvalu, vypadá to , že to bude ona. Ale stejně pro jistotu radím udělat na ní v příští sezóně plod a teprve podle něho a semen buď jmenovku nechat nebo vyměnit. Příroda je mocná čarodějka!

Jendo, ty Caineany jsou parádní, to chtělo dát přímo do tématu od A do Z. Ta arachnacantha skutečně nebude torrecillasensis, ale jinak je parádní. Podobně vypadala a i mi kvetla jedna z těch Knížeho mairanan. Pár odnoží šlo do světa, třeba je to potomek. Bohužel mi odešla i mateční rostlina, takže už ji nemám. Možná bych někde ještě našel diák s ní...

Pro HonzuC: Napsal jste bezvadné pojednání o "albiflorách", což mne tak nadchlo, že jsem překonal vrozenou lenost a vyhledal fotku obdobné rostliny (získanou jako odnož z Lipníka pod názvem L. pentlandii albiflora). Květem je nejvíce podobná, ne-li totožná s Vaší rostlinou na prvním obrázku Vašeho příspěvku. Díky Vašemu předchozímu pojednání už vím, že to není žádná pentlandii ale rostlina z okruhu hertrichiana. Každopádně vybarvení květů těchto "albiflor" nemá chybu.Díky.

Pár obrázků k tématu "A-Z"
L. caineana mě překvapila květem. (5*5 chrudimáček)



L.arachnacantha torrecillasensis, pod tímto jménem jsem ji koupil už před mnoha lety.

Asi přepsat jmenovku "albín" ?

morče napsal: HonzaC Jakou máte zkušenost s tímto druhem Lobivia caineana při přezimování. Kolega říká, že nemá ráda chladný až mrazivý přezimování a je choulostivá černý až i jiný skvrny. Já přezimuji tepleji a zatím černou skvrnu mám na jednom jedinci a zatím žije, ale nekvete.

Ano, už jsem tuhle informaci párkrát slyšel a skutečně se L. caineana doporučuje držet radši tepleji. Ale... Ono je to podle mě strašně závislé na celkovém způsobu pěstování. Já mám lobívie rozdělené zhruba do dvou skupin. Ty, co vydržej všechno a ty, na který se musí opatrněji. Ty první nechávám venku do celodenních mrazů a letos jsem je stěhoval do sklepa 1. prosince. Ty druhé už při nebezpečí nočních teplot pod nějaké -3°C přenáším na nějaký čas do foliáku, kde je přece jen tepleji. Do této druhé skupiny řadím hlavně L. hertrichiana, wrightiana a právě caineana. Těm nějaké větší mrazy skutečně nesvědčí. Přes zimu pak jsou všechny kaktusy ve sklepě, kde až na výjimky je pořád pootevřená špehýrka okna. Pod tím oknem jsou hlavně feroxky, marsonerky, taky mediolobívie, ty teplomilnější mám u protější stěny a ve výšce. Protože v tom sklepě nic jiného než kaktusy nemám (teda pokud nepočítám binec), můžu si dovolit tam mít i docela zimu, takže teploty se tam pohybují většinou od 0°C do +7°C podle toho, jak je venku a jak moc mám otevřené okno. Letos v únoru mi tam i maličko mrzlo. Teď v posledních dnech tam je kolem +2°C při zemi, zhruba o 2°C víc nahoře. Že by to L. caineana nějak vadilo, nemohu říct. Můj dojem je, že to dělá hlavně to věčné větrání a stálý přísun čerstvého vzduchu. Houby ho asi nerady. Fakt je, že v tomhle sklepě mívám ztráty úplně minimální, daleko horší to je ve druhém sklepě, kde máme i jablka a podobné zbytečnosti a kde se udržuje teplota kolem 7 - 13°C. Původně jsem sem dával i ty wrightiany apod., ale už nedávám. Sem chodí všechny přebytky a ze sbírkových jen ty opravdu teplejší. A taky ty, které si přinesu z jiných sbírek a nejsou ještě dostatečně zvyklé na můj dril.