Téma:

Co třeba takhle?

Tak do toho chlapi.

Filip Jelínek napsal: Kdokoli budete to vlákno zakládat, tak mě prosim před prvním příspěvkem vložte jeden prázdnej, kde založím rozcestník, ať si ho tam nemusím lovit odjinud. Musí být chronologicky nejstarší.

Napsal jsem to blbě, určitě bude lepší, když si necháme téma založit odborníkem. Mám obavy, že při mých počítačových schopnostech bych to založil někde v připomínkách a ještě by to nefungovalo.

Kdokoli budete to vlákno zakládat, tak mě prosim před prvním příspěvkem vložte jeden prázdnej, kde založím rozcestník, ať si ho tam nemusím lovit odjinud. Musí být chronologicky nejstarší.

A rád bych podotkl, že o rychlost nejde. Jeden dva druhy na týden jsou podle mne maximum, aby vůbec to mělo význam. chápu že mamky asi budou se forzírovat kvůli počtu druhů víc, ale u ostatních rodů by to byla blbost.
To bych spíš trochu zajel do variační šíře.

Vážení přátelé lobívií, pár dotazů.
1. Co myslíte, je "správný čas" založit po vzoru mamiláristů a sulkařů téma "Lobivia od A do Z?
2. Pokud ano, nechcete se toho někdo ujmout osobně? Kovaní pěstitelé tu jsou a už dlouho (já s bídou asi dva měsíce), rád se podělím o materiály apod.
3. Pokud by vaše odpověď na otázku 1 bylo ano a na otázku 2 ne, tak to na sebe vezmu, ale vzhledem k mé vytíženosti to asi nebude takový fofr jako u mam. a sulek. Dal bych ke každému druhu překlady Rausche Lobivia 85, případně i 75 včetně synonymie a některých polních čísel (WR, FR, KK, někde Lau) a fotku, pokud mám.
Další dotaz: Varity zvlášť (větší fuška) nebo v rámci druhu?
Pátý dotaz : Dávat k druhům znovu fotky, které už jsou v tomto tématu (pro garanta jednodušší, pro přispěvatele trochu práce navíc), aby jich bylo co nejvíc pohromadě nebo na alespoň důležité příspěvky v tomto tématu dát u každého druhu odkazy?
Popřemýšlejte a pokud vás něco napadne, sem s tím. Zkusím něco připravit přes víkend k první L. acanthoplegma a buď pošlu zájemci o moderování nebo v neděli večer založím nebo, pokud nebude zájem, se na to vybodnem. Pište!

S těmi prvními třemi rostlinami pak souvisí i kaktus na straně 31 od Ladise Astrifuta, viz www.kkplzen.eu/media/kunena/attachments/1136/Lobivia%20ducis%20pauli.JPG . Nádherná kytka, mám ji taky a nestačí dělat odnože. Dlouhé trny, květy při rozkvětu oranžovočervenobílé, vlastně co bych kecal, tady je:


Tady je ještě s odnožemi, teď už je zase holá. Kvete celé léto a květy vydrží 2 – 3 dny. Postupně blednou, druhý den odpoledne už vypadají často takto:


A je to hertrichiana jak vyšitá, zase podle těch kořenících odnoží, malých, vysychavých a podélně pukajících plodů a semen, která ochotně tvoří po sprášení s jinými hertrichianami.

Tak to jen aby byla trochu legrace a měli jste co číst. Měl ten Maus zkrátka s tím „bezjmenovkovým“ pěstováním lobívií docela pravdu...

Dále se mi podařilo získat ještě další dvě rostliny. Jednu opět pod obecně rozšířeným názvem
L. pentlandii var. albiflora:


jenže to zjevně pentlandii není a vrátím se k ní v dalším textu. Druhá měla označení
L. pentlandii var. tricolor:


a ta byla nápadně podobná těm předchozím hertrichianám. Jak to ta matička příroda dokázala (nebo člověk experimentátor), netuším. Rozdíly jsou v podstatě tyto: Tahle kytička odnožuje velice spoře, za těch 7 let, co ji mám, udělala odnože tři. Odnože nevytvářejí kořínky na těle matky a odloupnout jdou ztuha. Spíš vytrhnete i kus cévního svazku, takže to chce řezat. Typické pro pentlandii - pampana. Na rozdíl od předchozích dělá v květináči solidní řepu a nahoře moc nepřirůstá. Květ je zdánlivě stejný, ale všimněte si, jak vyrůstají tyčinky. Je tam blána neboli hymen. Opět pentlandii. A konečně, když mi květ obzučeli hmyzové, objevil se typicky „pentlandovský“ velký a šťavnatý plod s menšími semeny v tom patlavém bordelu (pardon). Dobrý, ne? Takže této rostlině by název pentlandii (ať už jako albiflora nebo tricolor) mohl třeba i zůstat, i když já bych ji ještě raději viděl jako pampanu.
Takže shrnutí pro waldu i ostatní, kteří podobné rostliny máte, nechcete-li se smířit s Lobivia cv. „něco“, doporučuji květy čímkoliv ošmrdlat a nechat udělat plod. Tam se nejlíp zjistí, o co vlastně nejspíš kráčí. Nicméně ta Waldova kytka je na první pohled jasně příbuzná s hertrichianou a štve mě, že ač bydlím blízko Dvora Králové, tak ji nemám.

Tak a teď se vrátím k té rostlině z první fotky v tomto příspěvku. Na první pohled vypadá rostlina bez květu tak, že by to mohla být jak hertrichiana, tak pentlandii. Ale zase ten květ! Barevná kombinace opět stejná (!) jako u předešlých. Jenže tyčinky semknuté kolem pestíku, to dělá jen maximiliana a její variety. Asi před 10 lety jsem navštívil jednoho kaktusáře v Adršpachu, jméno si nepamatuju (viz Felix Holzmann: „... a hlavně tři věci si nepamatuju, víte? Jména, čísla, .......... čísla, ........... a to třetí jsem zapomněl...“). Od něho jsem získal tuhle kytičku:


s tím, že mateční rostlinu kdysi dostal jako L. corbula, ale to že je blbost, protože ta kvete jinak. Pár let zůstaly obě bez jména a navíc se u mě opět zestejnily, takže zase dva potomci jediné rostliny. Až pak jednou v zimě, kdy nebylo do čeho píchnout, jsem otevřel Rauschovu první knihu o lobíviích z roku 1975 a tam když jsem uzřel fotky L. maximiliana var. corbula, mě to trklo. Žádná blbost, ty moje dvě skorobíle kvetoucí maximiliany k nim na beton patří! Čímž tu tedy máme tři téměř stejně kvetoucí rostliny patřící ke třem různým druhům! To asi dokážou jen lobívie. Jenže nějak se nám z toho vypařila ta tolik rozšířená L. pentlandii var. albiflora, že? Bíle kvetoucí pentlandku taky mám, jen nekvete tou „typickou“ barevnou kombinací jako ty shora uvedené. Získal jsem ji od pana Devery z Třemošnice. Dělá velké trsy malých tělíček, kvete nerada jedním dvěma květy, zato velkými, které jsou chvíli po rozkvětu jemňounce růžové, ale na sluníčku brzy vyblednou do téměř čistě bílé. Fantastické květy! Jenže barevný rozptyl pentlandek je takový (a nejen barevný), že připisovat jméno variety se mi poněkud příčí. Nicméně i zcela typická L. pentlandii s bílými květy je na světě.

Nějak jsem včera večer neměl co dělat a prošel jsem si znovu celé vlákno. Zaujala mě tam jedna věc, ke které bych se docela rád vrátil a dodatečně k ní doplnil svůj názor nebo zkušenost, pokud vám to nebude vadit.
Na straně 16 dal walda fotky L. „albiflora var. hertrichiana“ ( viz zde ) a odpovědí mu bylo, že se nejedná o hertrichianu, ale pentlandii var. albiflora a že hertrichiana bíle nekvete. Čemuž si dovolím oponovat. Kvete, pouze nikde nebyla publikována a waldova rostlina je, troufám si tvrdit na 100 %, jedna z nich. Tyhle bíle nebo skoro bíle kvetoucí lobívie mě dost zajímaly a taky se mi podařilo jich před lety během dvou sezón pár ve své sbírce shromáždit. Ukážu vám je na fotkách s původními jmény a s jejich prvními květy u mě. Tato měla označení L. pentlandii var. albiflora:


Tato rovněž L. pentlandii var. albiflora:


A tato L. hertrichiana var. albiflora:


Když se na ně zadíváte, zjistíte drobné rozdíly jak v těle, tak květech. Ty rozdíly u těchto prvních tří rostlin ale během dvou let ve stejných podmínkách vymizely a bylo jasné, že pocházejí ze stejného chovu. Při jejich odnožovacích schopnostech není divu, stejně jako rázem nebylo divu, že se nedařilo vzájemné opylení květů. A teď ke jménu. Osobně si myslím, že se jedná o křížence a správné jméno by mělo být Lobivia cv. „něco“. Když už bych ale měl ty kytky k nějakému botanickému druhu nacpat, se skřípěním zubů a hodně přimhouřenýma očima bych je přiřadil k hertrichianě. Proč:
Těla bych si nevšímal, při variabilitě lobívií bychom vymysleli i další druhy, kam by mohly zapadnout. Ale jedna věc je tu přece jen důležitá. Silné odnožování, přičemž odnože často tvoří už na mateční rostlině kořínky a velice snadno „opouštějí“ mateční rostlinu – mnohem typičtější pro hertrichianu než pentlandii.
Květ, to je trošku problém. Jeho tvar a zejména tvar okvětních lístků nepasuje ani k jednomu z obou druhů. Oba by měly mít lístky široké, na konci zaoblené až skoro rovné s mírně vybíhající špičkou. U albiflory jsou úzké, zašpičatělé, ještě k tomu ve dvou až třech řadách a dovnitř květu se zkracují. Čili něco jako u pampany. Ale budiž, sveďme to na variabilitu. Co na ni ale těžko svedeme, jsou tyčinky. Ty jsou v květu „rozházené“, různě dlouhé, vnější oranžově červené, což u pentlandii neexistuje. U té mají být vnitřní uspořádané a vnější tvoří korunku vyrůstající ze společné blanky.
No a pak plody. Chca (tedy pardon, chtě) zjistit, kam rostlinu přiřadit, udělal jsem před pár lety pokus. Označil jsem si dva květy a jeden ošmrdlal smotkem vaty s pylem dvou současně kvetoucích hertrichian a druhý podobně s pylem asi pěti pentlandek. Ten druhý květ po odkvětu zaschl a odpadl, ten opylený hertrichianou se přeměnil v plod. Malý, asi 8 mm v průměru, ve zralosti vysychající, tedy typický pro hertrichiana. Že ale něco není v pořádku, signalizoval počet vyvinutých semen – pouze 12. Jinak šepleť. Semena velká, opět připomínající hertrichianu. Vyklíčila dvě semena a vyrostly z nich dvě zcela obyčejné hertrichiany. Od té doby tvrdím, že tyto kytky jsou buď hertrichiany nebo její kříženci.
Tak a pokračování dám raději do samostatného příspěvku, tak prosím, s reakcí chvilku vydržte, ať je to pohromadě.

Maus napsal: Tak mě, Jene , napadá - není lepší u lobivek pozahazovat jmenovky a sledovat jenom ty nádherný kytky? Nějak si nedovedu představit se zdravým rozumem a chladnou myslí k nějaký lobce napsat jméno. Jistě, pár jich možná je, ale ta záplava barev a tvarů mě prostě nějak láká jen čumět a kašlat na ouřad....

Víš, Pavle, já už to jednou skoro udělal. Umíš si představit tu frustraci, když jsem pěstoval desítky kaktusů s jmenovkami L. aculeata, argentea, boliviensis, ..., nemohl jsem ani za prase najít způsob, jak je odlišit, abych se konečně dověděl, že je to všechno pentlandii a roste to pohromadě? Takže pokud dnes u mých pentlandek najdeš jmenovku, přečteš si na ni "květ malý růžový", "velký žlutý s bílým středem" a toť vše. Ale že bych přestal rozlišovat aspoň ty základní druhy lobívií, to bych asi nepřežil.

Petře, máš pravdu, těch krkolomností jsem četl taky spoustu. U té Rauschovy se mi líbilo to, že se jedná v podstatě o strašně jednoduchou věc. Kouknu na květ a tak 90 % rostlin jsem schopen s vysokým procentem pravděpodobnosti správně zařadit. No a těch zbývajících 10 % holt zůstane bez cedulky a svět se taky nezboří.

Petr napsal: Proč ? Vypadá to rozumě a já už četl tolik krkolomností, že pro mě a mých pár L. to vypadá přijatelně.

To nebylo na Mause , ale na HonzuC, i když Maus to vyřešitak, že se už nemusím zbytečně trápit.

Proč ? Vypadá to rozumě a já už četl tolik krkolomností, že pro mě a mých pár L. to vypadá přijatelně.

Tak mě, Jene , napadá - není lepší u lobivek pozahazovat jmenovky a sledovat jenom ty nádherný kytky? Nějak si nedovedu představit se zdravým rozumem a chladnou myslí k nějaký lobce napsat jméno. Jistě, pár jich možná je, ale ta záplava barev a tvarů mě prostě nějak láká jen čumět a kašlat na ouřad....

A teď pentlandii (boliviensis jako synonymum je mezi nimi taky):



















Zde jsou obě vedle sebe:



No a můžete se do mě pustit. Třeba je to všechno blbost a já konečně změním názor.

horizontik napsal: L. boliviensis kvete již pravidelně bez výluk.

Docela dlouho jsem váhal, jestli reagovat nebo ne, ale diskuse je diskuse, tak proč ne. Obě ty kytky jsou krásný, ale být v mé sbírce, mají jiná jména. Místo boliviensis pampana a místo pampana, no, tady nevím, možná jo, možná ne. Proč? Před lety jsem se dostal jedinkrát do blízkosti pana Rausche a tehdy jsem se ho zeptal, jak vlastně ve sbírkách rozlišit pampanu a pentlandii. On se smál a pak mi řekl, že vzhledem k množství hybridů, které ve sbírkách jsou, by si to netroufl. Pak mi ale nakonec pár zásad prozradil. Rozdíl je možné hledat jen v květech a to: Okvětní plátky pentlandii jsou široké, na konci zaoblené, někdy s nápadným hrotem, bývají ve dvou řadách s malým rozdílem v délce. Barvy jsou zářivé, bez podélných proužků. U pampany jsou užší, vyloženě špičaté, ve třech i více řadách, vnitřní okvětní plátky výrazně kratší, barvy pastelové, často tlumené a se znatelným podélným proužkem. Druhou zajímavostí je, že pentlandii má většinou buď vyvinuté prášníky s pylem a v tom případě krátké, k sobě sevřené bliznové laloky nebo naopak laloky má dlouhé a rozložené do stran a prášníky bez pylu. U pampany toto není. Další rozdíly jsou v semenech, ale to je na mikroskop, květy stačí. No ale u kříženců je z toho pak guláš.
Mám těchto kytiček přes čtvereční metr, tak jich sem pár dám. Nejdřív pampana:

L.pampana také. Chce to světlé zimování a také chladné asi tak do pěti stupňů.

L. boliviensis kvete již pravidelně bez výluk.

Rado1 napsal: moje tiež nekvitnú každý rok.. tento rok nič.

Mám stejnou zkušenost a zvlášť u rostlin, které už se daly do odnožování.

Zde jedna její příbuzná, jméno si přečtete na jmenovce:

moje tiež nekvitnú každý rok.. tento rok nič.

Tak zase něco do tématu.
Připojené obrázky jsou ze semen PP r. 2001 jako Trichocereus crassicaulis, což by mělo být synonymum Lobivia grandiflora var. crassicaulis. Vykvetlo takhle všech 5 rostlin v 8 roku věku,od té doby (3 roky) ani kvítek.

Já myslím ¨, že se to zastaví. Bude to vypadat jako krisťule, ale nebude to mít kristalickou mřížku.

ten pokrok, ten pokrok, kde se to zastaví ?

No totok ?

nějak se to nenačetlo takže rou ještě jednou.

tímto sterilizujeme nástroje.
přidávám ještě jeden pokus roubování stejným způsobem se naroubovala seříznutá hlava schickendantzu která byly po seříznutí podnože hrozně nízká takže normálně bychom ji vyhodili.
Pokus se podařil a máme krásnou matku na podnože.

To víš že byl sterilní, tak jako nože.

čím ten hřebík desinfikoval ? předpokládám, že byl ten hřebík sterilní ?

Neroubuji, ale zajímavý způsob hodný Mičurina. Důležitý je výsledek a ten vypadá zajímavě.

Jedna sestřička těch kvetoucích celých 10 roků krněla a nerostla. Letos na jaře ji syn (hasi ml.)
narouboval na pejrák zajímavým způsobem. Do famatimensky udělal do centrálního svazku hřebíkem díru, pejrák seřízl do kužele a píchl to do sebe. A na podzim jsme dvakrát větší - průměr cca 3,5cm, výška 4 cm.

my máme famatimensky cca 10 roků staré - jsou koupeny jako semenáče od PP, a jsou parádní květy ale růst je opravdu pomalý - jsou myslím v 7x7.

Zalévejte uvážlivě při teplotě do 25C. Myslím si ale, že rostou - ale vy to nevidíte - tedy pod zemí. Jinak květů se brzo dočkáte, kvetou mi při průměru 1,5-2cm - viz foto v příloze.