Téma:

Nádherné kytičky,moje oblíbenkyně.Tak to jsou u mě na správném místě s vodou u kaktusů šetřím.

Nádhera !!!!!

Já je mám vyseté už asi šest let a jsou pořád mrňavé, tak 1 cm a nerostou a nerostou.
Nemůžu se dočkat květů asi něco roubnu.
Občas je chci přinutit k rychlejšímu růstu, že je trošku přileju a to je vždy o několik rostlinek méně. Prostě vodu moc nemusej.

Rody Echinopsis a Lobivia

• Lobivia acanthoplegma
• Lobivia acanthoplegma - variety
• Lobivia arachnacantha
• Lobivia arachnacantha - variety
• Lobivia aurea
• Lobivia aurea var. leucomalla, quinesensis, sierragrandensis
• Lobivia aurea var. albiflora, dobeana
• Lobivia aurea var. depressicostata, tortuosa, shaferi
• Lobivia aurea var. catamarcensis, callochrysea, fallax
• Lobivia backebergii
• Lobivia backebergii - variety
• Lobivia caineana
• Lobivia calorubra
• Lobivia calorubra - variety
• Lobivia cardenasiana
• Lobivia cinnabarina
• Lobivia cinnabarina - variety
• Lobivia famatimensis
• Lobivia famatimensis - variety
• Lobivia ferox
• Lobivia ferox var. longispina
• Lobivia ferox var. potosina
• Lobivia formosa
• Lobivia formosa - variety
• Lobivia grandiflora
• Lobivia grandiflora - variety
• Lobivia haematantha
• Lobivia haematantha var. jasimanensis, viridis, kuehnrichii
• Lobivia haematantha var. hualfinensis, elongata, chorrillosensis
• Lobivia haematantha var. amblayensis, densispina, rebutioides
• Lobivia hertrichiana
• Lobivia hertrichiana - variety
• Lobivia hertrichiana - další formy
• Lobivia huascha
• Lobivia huascha - variety
• Lobivia chrysantha
• Lobivia chrysochete
• Lobivia chrysochete - variety
• Lobivia jajoiana
• Lobivia jajoiana var. aurata, elegans, fleischeriana
• Lobivia jajoiana var. paucicostata, pungens, caspalasensis, nidularis
• Lobivia jajoiana var. nigrostoma (vatteri)
• Lobivia marsoneri
• Lobivia marsoneri var. iridescens
• Lobivia lateritia
• Lobivia lateritia var. kupperiana, rubriflora
• Lobivia lateritia var. cotagaitensis, citriflora, "horrida"
• Lobivia maximiliana
• Lobivia maximiliana var. corbula, sicuaniensis, intermedia, westii
• Lobivia maximiliana var. caespitosa, hermanniana, charazanensis
• Lobivia maximiliana var. miniatiflora, violacea, durispina
• Lobivia pampana
• Lobivia pentlandii
• Lobivia pugionacantha
• Lobivia pugionacantha var. cornuta, corrugata
• Lobivia pugionacantha var. salitrensis, haemantha
• Lobivia pugionacantha var. culpinensis, versicolor
• Lobivia pugionacantha var. rossii, alberi, variispina, winkleriana
• Lobivia rauschii
• Lobivia saltensis
• Lobivia saltensis var. multicostata, pseudocachensis
• Lobivia saltensis var. nealeana, zapallarensis
• Lobivia sanguiniflora
• Lobivia sanguiniflora var. breviflora, duursmaiana
• Lobivia schieliana
• Lobivia schieliana var. quiabayensis, leptacantha
• Lobivia schreiteri
• Lobivia silvestrii
• Lobivia tegeleriana
• Lobivia tiegeliana
• Lobivia tiegeliana var. ruberrima, pusilla, flaviflora
• Lobivia tiegeliana var. dimorphipetala, cinnabarina
• Lobivia wrightiana
• Lobivia wrightiana var. winteriana
• Lobivia wrightiana "chilensis" n.n.
• Lobivia wrightiana - acchaensis
• Lobivia wrightiana "recondita" n.n.
• Lobivia zecheri

libryb napsal: Přesně tak! Je to famatimensis a ty skoro nerostou, ale kvetou.

Přesně tak. Navíc kvetou krásně a už jako mrňouskové.

Přesně tak! Je to famatimensis a ty skoro nerostou, ale kvetou.

Petr napsal: Tak tady je ta "Lobivia denisispina", květináč pětka.

Reicheocactus pseudoreicheanus neplatné jmeno pro lobivia famatimensis pozor rostou pomalu sou choulostivé na přemokrění.
Gratuluji lobivia densispina var.rebutioides to není . poz.morče.

Tak tady je ta "Lobivia denisispina", květináč pětka.

Petr napsal: Jak jsem psal "guláš", ještě, že dělám gymna a ostatní mám jen pro zajímavost nebo krásu. Mě stačí "guláš" v gymnech.

Jen jsem zvědav. Naštěstí v lobivii krom tohoto takový maglajz není pan Rausch to uhlídal, takže paráda.

Hledal jsem foto a nenašel. Vytáhnu ji ze zimování a vyfotím.

Jak jsem psal "guláš", ještě, že dělám gymna a ostatní mám jen pro zajímavost nebo krásu. Mě stačí "guláš" v gymnech.

Petr napsal: Ta co se nechce hýbat (L. denisispina)jsem dostal jako Reicheocactus pseudoreicheanus. Výsev 1999 vlastní semena, p. Nobilis Olešná. Sakra to je guláš.

Dejte foto, ať víme, jestli je to lobivia famatimensis nebo L. denisispina či var. Nějaká poz.morče.

HonzaC napsal:

Petr napsal: Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Ono strašně moc záleží na podmínkách, v jakých rostla původně. Tyhle "hymenky", jak jim říkám, se přizpůsobují novým podmínkám někdy dost dlouho. Pokud jsou ve skleníku, zalévané a přihnojované, rostou poměrně rychle, v květináči mají pár kořenů a skoro žádnou hlízu. Naopak v tvrdých podmínkách dělají hlavně ten spodek. Před časem jsem si přinesl pár rostlin od jednoho starého končícího kaktusáře, vše tak 8 - 10 cm vysoké kytky. Po třech letech byly minimálně o cenťák nižší, zato hlízy květináče pomalu trhaly. První dva roky taky nekvetly. Takže pokud jsou kořeny v pořádku, moc bych se nevzrušoval.
Většinu svých rostlin mám z výsevu z roku 1992. tehdy jsem si objednal stovkovou porci semen a měl pak asi 200 semenáčků . Rozutekly se do světa, ale ty, co mi zbyly, jsou dnes, tedy po 20 letech, ve velikosti od 5 do 7 cm. Jen dva mají kolem 20 cm. Jsou roubované a nikdy nemusely dělat tu bambuli v květináči. Každopádně ty kořeny bych zkontroloval, ale jinak klídek.

Dodatek lobivia densispina var.rebutioides ten bílý květ nemá chybu paráda úplný klenot.

Pořád nechápu jak to že tyhle rostliny lobivia densispina var.rebutioides někdo srovnává s druhem lobivia famatimensis přitom jsou to odlišné rostliny, a předává se to na nové generace kaktusářů. poz.morče

Ta co se nechce hýbat (L. denisispina)jsem dostal jako Reicheocactus pseudoreicheanus. Výsev 1999 vlastní semena, p. Nobilis Olešná. Sakra to je guláš.

HonzaC napsal:

Petr napsal: Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

Předpokládám, že to byla reakce na Lob. densispina.

K té bíle kvetoucí nahaté přidám její rodnou sestřičku. Vysel jsem v roce 2000 Lob. marsoneri var. iridescens, měl jsem asi 20 semenáčků. Všechny docela podobné, jen ta jedna byla od začátku nahatá. Když začaly ve velikosti asi 2 cm kvést, měly všechny květy žluté nebo oranžové, jen ta nahatá je prostě i v květu jiná. Ale vůbec mi to nevadí. Mimochodem, jsou to nerosti. Tedy alespoň nahoře, v květináčku je řepa jak bejk.

Lob. densispina kvete taky bíle objevila se u kolegy ve výsevu takže paráda .
Lob. marsoneri var. iridescens na tuhle jsem si vůbec nepoměl a barvy květů bych neřešil, protože kvetla i bledě růžově takže nádhera jen sem jí nestihl vy fotit uvidím jak pokvete na rok.poz.morče.

Ne ne. Já mluvím o silvestris.

Petr napsal: Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

Předpokládám, že to byla reakce na Lob. densispina.

K té bíle kvetoucí nahaté přidám její rodnou sestřičku. Vysel jsem v roce 2000 Lob. marsoneri var. iridescens, měl jsem asi 20 semenáčků. Všechny docela podobné, jen ta jedna byla od začátku nahatá. Když začaly ve velikosti asi 2 cm kvést, měly všechny květy žluté nebo oranžové, jen ta nahatá je prostě i v květu jiná. Ale vůbec mi to nevadí. Mimochodem, jsou to nerosti. Tedy alespoň nahoře, v květináčku je řepa jak bejk.

Maus napsal: Kdysi se tomu říkalo L. famatimensis. A též kdysi s nimi experimentoval pan Josef Zeman z Ondřejova - jeho kříženci byli nádherný a barvy květů naprosto neuvěřitelný, o velikosti ani nemluvě. Tak si říkám, jenjak se trochu nějaká ta možnost, že si jich pár set opatřím a vyberu tak dvacet třicet odstínů a budu množit odnožemi ( což je na mě silný slovo - snad nikdy jsem to nedělal) ale tyhle kytky si to fakt zasloužej - jedny z nejkrásnějšíh květů v kaktusové říši...

Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

morče napsal: LOB.JAJOIANA nějaká nahatá nebo marsonerii.poz.morče.

No, tak vzhledem k různým slučovacím tendencím a neuznáváním různých variet apod. by se jedno z těch jmen dalo vzít jako pravé. Ještě počkám, třeba to ještě někdo zkusí.

HonzaC napsal: Jen tak, aby bylo se na co dívat. Můžete si tipovat, co to je.

LOB.JAJOIANA nějaká nahatá nebo marsonerii.poz.morče.

Jen tak, aby bylo se na co dívat. Můžete si tipovat, co to je.

Presne tak, stará dobrá famatimensis

Kdysi se tomu říkalo L. famatimensis. A též kdysi s nimi experimentoval pan Josef Zeman z Ondřejova - jeho kříženci byli nádherný a barvy květů naprosto neuvěřitelný, o velikosti ani nemluvě. Tak si říkám, jenjak se trochu nějaká ta možnost, že si jich pár set opatřím a vyberu tak dvacet třicet odstínů a budu množit odnožemi ( což je na mě silný slovo - snad nikdy jsem to nedělal) ale tyhle kytky si to fakt zasloužej - jedny z nejkrásnějšíh květů v kaktusové říši...

Petr napsal: Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Jak už radili jiní, zkoukni kořeny a zejména, zdali je dole v květníku taky zem. Může to být taky tak, že řepa místo aby zatáhla kytku v horku do země, místo toho přitáhne vše, co bylo na dně květníku, nahoru a pak to samozřejmě nebere vodu a ani jinak nemá z čeho růst. Když jsou v pořádku, kvetou za 3-4 roky od výsevu při průměru kolem 2 cm.

Petr napsal: Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Ono strašně moc záleží na podmínkách, v jakých rostla původně. Tyhle "hymenky", jak jim říkám, se přizpůsobují novým podmínkám někdy dost dlouho. Pokud jsou ve skleníku, zalévané a přihnojované, rostou poměrně rychle, v květináči mají pár kořenů a skoro žádnou hlízu. Naopak v tvrdých podmínkách dělají hlavně ten spodek. Před časem jsem si přinesl pár rostlin od jednoho starého končícího kaktusáře, vše tak 8 - 10 cm vysoké kytky. Po třech letech byly minimálně o cenťák nižší, zato hlízy květináče pomalu trhaly. První dva roky taky nekvetly. Takže pokud jsou kořeny v pořádku, moc bych se nevzrušoval.
Většinu svých rostlin mám z výsevu z roku 1992. tehdy jsem si objednal stovkovou porci semen a měl pak asi 200 semenáčků . Rozutekly se do světa, ale ty, co mi zbyly, jsou dnes, tedy po 20 letech, ve velikosti od 5 do 7 cm. Jen dva mají kolem 20 cm. Jsou roubované a nikdy nemusely dělat tu bambuli v květináči. Každopádně ty kořeny bych zkontroloval, ale jinak klídek.

Môžem potvrdiť z vlastnej skúsenosti. Do -10st. C si to Ch. silvestri vyslovene užíva, do cca -15st. C to v pohode vydrží, nižšiu teplotu už by som ju netrápil, niekde pri -20st.C už mrzne.
Samozrejme za sucha.

Pár dní jsem tu nebyl a hned jsem promeškal svou oblíbenou kytku chamaecereus . Na ten mám skvělé vzpomínky. V září 1982 jsem nastoupil coby "čatár absolvent" na vojnu do Hlohovce. Krásná vojna (fakt, měl jsem kliku). Do města jsem chodil z kasáren kolem zahrady, kde na zdi pod stříškou stála mísa asi půl metru v průměru a přetékala právě silvestráčkem. Objevil jsem ji v listopadu, stála tam v prosinci, v lednu. Ona tam na jihu Slovenska moc zima nebyla, tak do -7°C. Až v únoru se ohlásily na tamní poměry extrémní mrazy s nočním minimem asi -18°C. To na pár dní mísa zmizela, ale jak se oteplilo k -10°, zase se objevila na svém místě. Na jaře se kytka obalila desítkami poupat a kvetla od května do konce července. Krátce před odchodem do civilu jsem se odhodlal, vida na zahradě majitelku, ji oslovit, vylíčit ji, co jsem zač a požádat o jednu malou odnožku. Paní, že jo, že kaktus je sice manželův, ale ať si jdu odloupnout, že snad nic nepozná. Když jsem pak vycházel ven, tak pan majitel samozřejmě vcházel opačným směrem. Takže jsem povídání zopakoval, požádal, aby se na paní nezlobil, že jsem ji ukecal a on na to, že vojáka z takové dálky přece neodbude dvoucentimetrovou odnoží a odněkud zezadu mi přinesl už zakořeněný "prst" se třemi odnožemi. Že prý si začal pěstovat pár náhradních rostlin, kdyby ta velká odešla. Jak vypadá po 30 letech, vidíte na fotce.
K pěstování: Mám ji s ostatními lobíviemi na stole, občas pod fólií. Na zimu ji dávám do fóliáku společně s mrazuvzdornými echinocereusy a několika feroxkami. Když hrozí mrazy pod -10°, jdou na těch pár dní do sklepa. Loni jsem dva nové mladé "minitrsy" nechal přes zimu ve fóliáku úplně, přestože v únoru bylo u nás minimum -24,2°C a ve fóliáku kolem -20. Jeden trs to nepřežil, u druhého odmrzly dvě odnože, hlavní stonek a dvě odnože přežily, ale opravdu jen přežily. Nekvetl a sbíral se z toho dost dlouho.
Neboli moje zkušenost zní, dobře připravená rostlina chamaecereusu snáší bezproblémově mrazy na sucho i přes -10°C, pak už je dobré být opatrný. Letos to zkusím znovu, myslím si, že i -15°by mohl bez úhony přečkat.

Zkus v předjaří hodně zkrátit kořeny, dát do stimulátoru a třeba se rozjede!?

Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Tak mi kamarád poslal fotky toho silvestris.

No teď už tam znovu nepudu, hin sa hukáže.