Téma:

Ta co se nechce hýbat (L. denisispina)jsem dostal jako Reicheocactus pseudoreicheanus. Výsev 1999 vlastní semena, p. Nobilis Olešná. Sakra to je guláš.

HonzaC napsal:

Petr napsal: Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

Předpokládám, že to byla reakce na Lob. densispina.

K té bíle kvetoucí nahaté přidám její rodnou sestřičku. Vysel jsem v roce 2000 Lob. marsoneri var. iridescens, měl jsem asi 20 semenáčků. Všechny docela podobné, jen ta jedna byla od začátku nahatá. Když začaly ve velikosti asi 2 cm kvést, měly všechny květy žluté nebo oranžové, jen ta nahatá je prostě i v květu jiná. Ale vůbec mi to nevadí. Mimochodem, jsou to nerosti. Tedy alespoň nahoře, v květináčku je řepa jak bejk.

Lob. densispina kvete taky bíle objevila se u kolegy ve výsevu takže paráda .
Lob. marsoneri var. iridescens na tuhle jsem si vůbec nepoměl a barvy květů bych neřešil, protože kvetla i bledě růžově takže nádhera jen sem jí nestihl vy fotit uvidím jak pokvete na rok.poz.morče.

Ne ne. Já mluvím o silvestris.

Petr napsal: Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

Předpokládám, že to byla reakce na Lob. densispina.

K té bíle kvetoucí nahaté přidám její rodnou sestřičku. Vysel jsem v roce 2000 Lob. marsoneri var. iridescens, měl jsem asi 20 semenáčků. Všechny docela podobné, jen ta jedna byla od začátku nahatá. Když začaly ve velikosti asi 2 cm kvést, měly všechny květy žluté nebo oranžové, jen ta nahatá je prostě i v květu jiná. Ale vůbec mi to nevadí. Mimochodem, jsou to nerosti. Tedy alespoň nahoře, v květináčku je řepa jak bejk.

Maus napsal: Kdysi se tomu říkalo L. famatimensis. A též kdysi s nimi experimentoval pan Josef Zeman z Ondřejova - jeho kříženci byli nádherný a barvy květů naprosto neuvěřitelný, o velikosti ani nemluvě. Tak si říkám, jenjak se trochu nějaká ta možnost, že si jich pár set opatřím a vyberu tak dvacet třicet odstínů a budu množit odnožemi ( což je na mě silný slovo - snad nikdy jsem to nedělal) ale tyhle kytky si to fakt zasloužej - jedny z nejkrásnějšíh květů v kaktusové říši...

Nevím přesně na co reaguješ (jem přes názvy blb), ale co se týká té silvestrii stačí napsat a volámu to a pošlu. Stejně budu přesazovat a jak to vyndám, tak určitě něco odpadne.

morče napsal: LOB.JAJOIANA nějaká nahatá nebo marsonerii.poz.morče.

No, tak vzhledem k různým slučovacím tendencím a neuznáváním různých variet apod. by se jedno z těch jmen dalo vzít jako pravé. Ještě počkám, třeba to ještě někdo zkusí.

HonzaC napsal: Jen tak, aby bylo se na co dívat. Můžete si tipovat, co to je.

LOB.JAJOIANA nějaká nahatá nebo marsonerii.poz.morče.

Jen tak, aby bylo se na co dívat. Můžete si tipovat, co to je.

Presne tak, stará dobrá famatimensis

Kdysi se tomu říkalo L. famatimensis. A též kdysi s nimi experimentoval pan Josef Zeman z Ondřejova - jeho kříženci byli nádherný a barvy květů naprosto neuvěřitelný, o velikosti ani nemluvě. Tak si říkám, jenjak se trochu nějaká ta možnost, že si jich pár set opatřím a vyberu tak dvacet třicet odstínů a budu množit odnožemi ( což je na mě silný slovo - snad nikdy jsem to nedělal) ale tyhle kytky si to fakt zasloužej - jedny z nejkrásnějšíh květů v kaktusové říši...

Petr napsal: Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Jak už radili jiní, zkoukni kořeny a zejména, zdali je dole v květníku taky zem. Může to být taky tak, že řepa místo aby zatáhla kytku v horku do země, místo toho přitáhne vše, co bylo na dně květníku, nahoru a pak to samozřejmě nebere vodu a ani jinak nemá z čeho růst. Když jsou v pořádku, kvetou za 3-4 roky od výsevu při průměru kolem 2 cm.

Petr napsal: Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Ono strašně moc záleží na podmínkách, v jakých rostla původně. Tyhle "hymenky", jak jim říkám, se přizpůsobují novým podmínkám někdy dost dlouho. Pokud jsou ve skleníku, zalévané a přihnojované, rostou poměrně rychle, v květináči mají pár kořenů a skoro žádnou hlízu. Naopak v tvrdých podmínkách dělají hlavně ten spodek. Před časem jsem si přinesl pár rostlin od jednoho starého končícího kaktusáře, vše tak 8 - 10 cm vysoké kytky. Po třech letech byly minimálně o cenťák nižší, zato hlízy květináče pomalu trhaly. První dva roky taky nekvetly. Takže pokud jsou kořeny v pořádku, moc bych se nevzrušoval.
Většinu svých rostlin mám z výsevu z roku 1992. tehdy jsem si objednal stovkovou porci semen a měl pak asi 200 semenáčků . Rozutekly se do světa, ale ty, co mi zbyly, jsou dnes, tedy po 20 letech, ve velikosti od 5 do 7 cm. Jen dva mají kolem 20 cm. Jsou roubované a nikdy nemusely dělat tu bambuli v květináči. Každopádně ty kořeny bych zkontroloval, ale jinak klídek.

Môžem potvrdiť z vlastnej skúsenosti. Do -10st. C si to Ch. silvestri vyslovene užíva, do cca -15st. C to v pohode vydrží, nižšiu teplotu už by som ju netrápil, niekde pri -20st.C už mrzne.
Samozrejme za sucha.

Pár dní jsem tu nebyl a hned jsem promeškal svou oblíbenou kytku chamaecereus . Na ten mám skvělé vzpomínky. V září 1982 jsem nastoupil coby "čatár absolvent" na vojnu do Hlohovce. Krásná vojna (fakt, měl jsem kliku). Do města jsem chodil z kasáren kolem zahrady, kde na zdi pod stříškou stála mísa asi půl metru v průměru a přetékala právě silvestráčkem. Objevil jsem ji v listopadu, stála tam v prosinci, v lednu. Ona tam na jihu Slovenska moc zima nebyla, tak do -7°C. Až v únoru se ohlásily na tamní poměry extrémní mrazy s nočním minimem asi -18°C. To na pár dní mísa zmizela, ale jak se oteplilo k -10°, zase se objevila na svém místě. Na jaře se kytka obalila desítkami poupat a kvetla od května do konce července. Krátce před odchodem do civilu jsem se odhodlal, vida na zahradě majitelku, ji oslovit, vylíčit ji, co jsem zač a požádat o jednu malou odnožku. Paní, že jo, že kaktus je sice manželův, ale ať si jdu odloupnout, že snad nic nepozná. Když jsem pak vycházel ven, tak pan majitel samozřejmě vcházel opačným směrem. Takže jsem povídání zopakoval, požádal, aby se na paní nezlobil, že jsem ji ukecal a on na to, že vojáka z takové dálky přece neodbude dvoucentimetrovou odnoží a odněkud zezadu mi přinesl už zakořeněný "prst" se třemi odnožemi. Že prý si začal pěstovat pár náhradních rostlin, kdyby ta velká odešla. Jak vypadá po 30 letech, vidíte na fotce.
K pěstování: Mám ji s ostatními lobíviemi na stole, občas pod fólií. Na zimu ji dávám do fóliáku společně s mrazuvzdornými echinocereusy a několika feroxkami. Když hrozí mrazy pod -10°, jdou na těch pár dní do sklepa. Loni jsem dva nové mladé "minitrsy" nechal přes zimu ve fóliáku úplně, přestože v únoru bylo u nás minimum -24,2°C a ve fóliáku kolem -20. Jeden trs to nepřežil, u druhého odmrzly dvě odnože, hlavní stonek a dvě odnože přežily, ale opravdu jen přežily. Nekvetl a sbíral se z toho dost dlouho.
Neboli moje zkušenost zní, dobře připravená rostlina chamaecereusu snáší bezproblémově mrazy na sucho i přes -10°C, pak už je dobré být opatrný. Letos to zkusím znovu, myslím si, že i -15°by mohl bez úhony přečkat.

Zkus v předjaří hodně zkrátit kořeny, dát do stimulátoru a třeba se rozjede!?

Taky mám od roku 2010 L. denisispina. Ta kytka se naprosto nehne. Já vím, že to je miniatura, ale proti lofkám a ariákům je hlemýžď. Nekvete, jen přežívá. Múže někdo poradit?

Tak mi kamarád poslal fotky toho silvestris.

No teď už tam znovu nepudu, hin sa hukáže.

Chamacereus nějake mrazík neporazí. Myslím, že ho ještě z tý garáže vyndáš. Ono se oteplí.

Už s ním běžím do garáže. Naštěstí je pod bytem. Zkazit nic nemůžu.

Taky jsem je měl a zkoušel jestli vydrží mráz a už je namám.

Těsně před tím, nž jsem to vložil, jsem to fotil na balkóně v paneláku. Je šero a sněží 0 st. Je zatím s ostatními lobiviemi venku. Nevadí to? Nemám s ní zkušenost, ale den před tím, jsem ji přinesl z kamarádovy zahrady, kde stála volně na zídce. Ale to bylo podstatně líp.

Až je budeš fotit, tak zkus nějaké lepší světelné podmínky. neradi bychom o ty kvítka přišli.

Tak jsem dostal od kamaráda tenhle Chamaecereus (Lobivia?) silvestrii. Jestli je to správně, tak se těším na květy.

Tuhle fotku jsem pracovně si nazval když jsem na ní narazil "Vypusťte psy"

Takový subdenudáty v květu...to neni špatnej pohled...

Klucí, on ten Filip je fakt ulítej na trsovitý kytky...jen mně k tomu nejdou ty feráky, teda pokud se nejedná o robustus a podobné....

Tak abych to tématicky dotvořil tak klasická kulturní arachnacantha tak jak jí všichni dobře známe ze sbírek



Mimiochodem rostliny okruhu arachnacanthy mě teda fakt oslovily hned od začátku mojeho kaktusaření a můžu je v libovolným množství.
Oni celkem sou fajn i v tom, že kvetou i chvili a člověk když přijde z práce, tak si i ten květ má šanci prohlídnout, což je výhoda proti některým jiným lobívkám...

jezour napsal: Pro zahřátí jeden snímek Lobivia arachnacantha z léta...

Lobivia arachnacantha var. torrecillasensis

Pěkná fotka . Pro změnu její žlutá sestřička var. sulphurea, ani ne dvoucentimetrový semenáček.

Pro zahřátí jeden snímek Lobivia arachnacantha z léta...

Lobivia arachnacantha var. torrecillasensis

dnešní L. saltensis R 177