Autor: Václav Rous

Jak si již všichni kaktusáři všimli, od 1.1.2010 vstoupil v účinnost nový trestní zákon, který obsahuje v § 285 odst. 2 ustanovení o trestnosti pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, přičemž nařízení vlády pak mezi takové rostliny řadí i kaktusy. Vzhledem k tomu, že trestné je množství nikoli malé, začali kaktusáři své lofofory počítat a vážit. Přiznávám se, že mne začaly děsit petice bojující za zrušení tohoto ustanovení a samosprávné výklady o tom jak je pěstování kaktusů trestné a že se všichni sejdeme na Borech.

Autor: Václav Procházka

Oč tentokráte jde? Na příklad o prosté konstatování jednoho zarputilého pěstitele kaktusů, že kaktusy a sukulenty nelze pěstovat  společně, v jednom skleníku, t.zv. pod jednou střechou, neřku-li pod velením jedné hlavy a výkonem jedněch rukou. Jak už jsem na sebe prozradil, mám m.j. rád úsloví. Jedno z nich, jedno z tisíců z nich říká: "Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody."

Autor: Marek Sýkora

Tak jako každý rok, i letošní sezónu jsem se zúčastnil akce semen, jako kupující. Rád bych vyjádřil pár svých dojmů a povzbudil klub v pokračování této činnosti. Objednávám i u jiných dodavatelů, a tak mohu porovnávat a s čistým svědomím tvrdit, že semínka nabízená klubem mají nadprůměrnou klíčivost a dorostlé rostliny výborně prospívají.

Autor: Radka Matulová

Přiznám se, že nejsem militantní člověk. I když mě dost věcí a občas i někteří lidé prudí, vždy se tak nějak vžiji do kůže toho druhého a místo vzteku je mi ho nakonec jen líto. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale holt už to mám tak nastavené. Militantní lidi nemám příliš v oblibě ani mezi pěstiteli. A že jich je. Kolikrát jsem už slyšela : Pche, to vaše zelí. Na pořádnej vytrněnej kaktus žádnej sukouš nemá…

Autor: Václav Procházka

Když přijde do skleníku pěstitele kaktusů  a sukulentů (pro puntíčkáře nekaktusových sukulentů) laik, zatím nevyznávající, nebo přímo nepropadlý této zálibě, jeho častá otázka zní: "Jak "to" pěstovat? Tutéž, či podobnou otázku velice často obdrží službu konající člen kaktusářského klubu na výstavě kaktusů od zájemců, obdivovatelů, nebo dokonce již majitele nějakého kaktousku, či "zelí".

Autor: Jirka Konstantinovič

Jak už to nějaký ten pátek k naší klubové výstavě patří, i letos byly oceněny 3 nejlepší expozice a jejich tvůrci byli odměněni soškou „Alberta“ Byla mi projevena důvěra a přidělen tento nelehký úděl hlavního hodnotitele. Jako poradce (a zároveň hodnotitel pro příští výstavu) byl jmenován Jaroslav Šklebený. Úkol zněl jasně: ohodnotit 3 nejlepší expozice. Zde je zřetelně vidět rozdíl oproti „Zlatému Albertu“, jenž je přidělován SČSPKS za celoživotní zásluhy.

Autor: Jirka Vinař

Je to už pár roků, co se výbor postaral o to aby vystavující členové byli něčím motivováni k tomu aby pečlivě vybírali ze svých sbírek ty nejkvalitnější a nejatraktivnější rostliny k prezentaci na naší klubové výstavě. Při vymýšlení ocenění nám nešlo jen o to abychom vyjádřili, že některá z expozicí je nejlepší, to se věru posoudí jen těžko. Nejde to ani zvážit ani změřit a zpočátku jakási hodnotitelská komise měla potíž se shodnout. Dnes tuto otázku řeší jeden člen výboru, jenž je určen peškem kolujícím mezi námi.

Autor: Petr Kuták

V říjnu roku  2007 jsem na naší členské schůzi promítal obrázky ze své sbírky tématicky nazvané: „Jak mě to letos kvetlo“.  Něco jsem k tomu řekl při přednášce a o něčem se chci ještě podělit v tomto článku.

Autor: Josef Ježek

Chcete si popovídat o svém koníčku s někým, koho ještě neznáte? Máte jedinečnou možnost – navštěvujte internetové fórum Kaktusy – http://kaktusyforum.ic.cz.

Autor: Petr Kuták

V lednu letošního roku jsme se objednali na návštěvu k panu Habermannovi, abychom si s ním popovídali o jeho kaktusářském životě a získali informace pro připravovaný  článek do časopisy Kaktusy při příležitosti předání ceny Zlatý Alberto.

Autor: Petr Kuták

V sobotu 29.9.2007 v rámci akce „Zamykání kaktusářské sezóny“ v Chrudimi byla slavnostně předána cena „Zlatý Alberto“ docentu Vlastimilu Habermannovi, čestnému členu plzeňského Klubu kaktusářů. Keramickou plaketu s vlisovaným kouskem ryzího zlata s portrétem slavného českého kaktusáře Alberta Vojtěcha Friče předal předseda Spolku českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů pan Josef Odehnal. Společně s plaketou oslavenec obdržel pamětní list – poděkování za celoživotní úsilí ve prospěch rozvoje naší společné záliby podepsaný iniciátory této akce předsedou Spolku pěstitelů kaktusů v Chrudimi Pavlem Pavlíčkem a předsedou SČSPKS Josefem Odehnalem.

Autor: Petr Česal

Současná doba se vyznačuje silnou komerčností. Aby obchodníci více vydělali mají dvě možnosti: Buď neustále zlevňovat pod konkurenci, aby se celkový zisk udržel, nebo přijít s něčím novým. Zde je pak možno cenu nasadit výše.

Příprava digitální přednášky

Autor: Luboš Kanca

Myslím, že správné věci by se měly dělat správným způsobem. A věřte mi, že vím o čem mluvím, protože i já velice často dělám správné věci tím nejpříšernějším způsobem. Chybami se člověk učí a já jsem jich nadělal snad miliony. Každé nové poznání bylo a je vždy vykoupeno množstvím omylů a slepých uliček. Aby člověk ušetřil trochu času, je občas dobré poučit se chybami jiných. Za těch pár let, co koukám do monitoru počítače, klepu do klávesnice a rejdím myší, jsem přišel na pár jednoduchých vychytávek, které by se mohly hodit i ostatním a rád se o ně podělím.

Filmování činnosti Klubu kaktusářů Plzeň

Autor: Laabus

Když jsem na Plzeňském kaktusářském kolokviu roku 2005 sledoval to hemžení kaktusářů, pohyb mezi prodejními stoly, všudypřítomnou diskusi, setkání starých přátel a navazování nových kontaktů, ta rozmáchlá gesta a úsměvy, tehdy poprvé mne napadlo, že tato atmosféra nemůže být zachycena fotoaparátem. Můj Nikon umožňuje točit videosekvence. Několik jsem jich tehdy pořídil, přestože nejsem příznivcem multifunkčních zařízení (focení videokamerou či natáčení videa fotoaparátem považuji téměř za zvrhlost).

Autor: Miroslav Naxera

Mé první větší seznámení s kaktusy, bylo pro mne, pro dvanáctiletého jinocha, velice dobrodružné. Spočívalo v systematickém prohledávání všech chodeb bytovek na slovanském sídlišti. Samotné dobývání vchodů, zvoněním na nájemníky, nebo probíhání ze vchodu do vchodu přes sklepní chodby bylo pro nás to správné. Při troše štěstí jsme na nějakém  okně objevili kaktus. Většinou to byl jenom echinopsis,ale každý nález byl pro nás vzrušující.

Autor: Ing. Petr Kuták

Součástí platného popisu nově objeveného rostlinného druhu musí být i doložení vylisovaného holotypu, tedy vysušené a zploštěné rostliny, podle které byl popis proveden. V případě “klasických bylin” je to jednoduché, většinou tenký stonek nečiní při lisování potíže, listy se rozloží tak, aby byla zřetelná celá čepel a ani kořen není většinou příliš dužnatý.

Autor: Jiří Musil

Slunce začíná vystrkovat první paprsky a zalévá rostliny ranním světlem. Ta nádhera se nedá přehlédnout. Jedna barva přechází v druhou, ostny se třpytí a rostliny kypí svěžestí. Zapomenuté dlouhé noční květy echinopsů pomalu ztrácejí svou krásu a sílu a sklánějí své vznešené hledí před stoupajícím Sluncem. Vzduch je hustě prosycen tou zvláštní ranní atmosférou.