Téma:

Mamlas napsal:

Čelákovice napsal: juniperbushman - Tak a teď mi někdo vysvětlete, kde končí Lob. aurea a začíná Lob.(Helianthocereus) grandiflora?

Já si myslím, že tyto druhy se zaměnit nedají. Tady je matoucí, že jsou to malé rostliny a dobeana má červený květ. Aurea je typický pes s psím stonkem a odnožue jako pes. Kvete převážně žlutě, ale od bílé po červenou. Existují desítky jmen podle barvy květu, lokalit a otrnění. Druhá skupina je huascha. Stonek okurkovitý až cereusovitý, odnožuje odspodu a vytváří trsy, někdy až poléhávající. Rozdíly jsou patrné u starších rostlin. Tam je jmen ještě více, barva květů ve stejném rozsahu, ty květy jsou mohutnější, což se těžko popisuje. Grandiflora kvete červeně, bělokvětá je třeba schickendantzii – bývá vedena jako samostatný druh, huascha kvete nejčastěji žlutě. Grandiflora je staré jméno u nás rozšířené, dala by se považovat za huascha s červeným květem. Slučovači, co barvu květu neberou jako znak považují grandiflora za synonymum huascha. Mohutnější rostliny z toho okruhu mívají jména robusta, crassicaulis a další.

Dnes Soehrensia, dle Rausche Lobivia a ve skutečnosti Trichocereus grandiflorus je jasně odlišitelný od Tr. huascha podle květů. Celý okruh Tr. grandiflorus má černý jícen, okruh Tr. huascha má jícen v barvě okvětí. Pro samostatnost hovoří i to, že Tr. andalgalensis z okruhu huascha se často vyskytuje společně s okruhem Tr. grandiflorus, snadno se kříží a přesto nesplynou.

Přesně přerotlé lobivie, je to vše Trichocereus,a ještě bych tam přidal echinopsis. poz.morče.

Čelákovice napsal: juniperbushman - Tak a teď mi někdo vysvětlete, kde končí Lob. aurea a začíná Lob.(Helianthocereus) grandiflora?

Já si myslím, že tyto druhy se zaměnit nedají. Tady je matoucí, že jsou to malé rostliny a dobeana má červený květ. Aurea je typický pes s psím stonkem a odnožue jako pes. Kvete převážně žlutě, ale od bílé po červenou. Existují desítky jmen podle barvy květu, lokalit a otrnění. Druhá skupina je huascha. Stonek okurkovitý až cereusovitý, odnožuje odspodu a vytváří trsy, někdy až poléhávající. Rozdíly jsou patrné u starších rostlin. Tam je jmen ještě více, barva květů ve stejném rozsahu, ty květy jsou mohutnější, což se těžko popisuje. Grandiflora kvete červeně, bělokvětá je třeba schickendantzii – bývá vedena jako samostatný druh, huascha kvete nejčastěji žlutě. Grandiflora je staré jméno u nás rozšířené, dala by se považovat za huascha s červeným květem. Slučovači, co barvu květu neberou jako znak považují grandiflora za synonymum huascha. Mohutnější rostliny z toho okruhu mívají jména robusta, crassicaulis a další.

Dnes Soehrensia, dle Rausche Lobivia a ve skutečnosti Trichocereus grandiflorus je jasně odlišitelný od Tr. huascha podle květů. Celý okruh Tr. grandiflorus má černý jícen, okruh Tr. huascha má jícen v barvě okvětí. Pro samostatnost hovoří i to, že Tr. andalgalensis z okruhu huascha se často vyskytuje společně s okruhem Tr. grandiflorus, snadno se kříží a přesto nesplynou.

Dvě letitý lobívky z mojí zahrádky , který jsem sem již jistě dával, ale když tak pěkně zakvetly, tak si neodpustím je sem pro změnu propašovat.

L. hertrichiana (nebo něco na ten způsob, je to moje nejstarší lobívka tak z roku 88-89, ani nevím odkud jsem jí vykutal)


Otrnění nemá sice nijak omračující, ale když zakvete, tak je to moc hezký. A taky má tu výhodu, že kvete celej den až do večera, což je u lobívky pozitivní věc.

A tu je pro změnu L. arachnacantha. To je taky kytka z toho období, kterou pro zmnu vím odkud mám a to od Jirky Musila, kterej mi dal dvě malý odnožky. Odkud jí měl on by musel říct on, pokud si to teda ještě pomatuje...


Krapet povyrostly už od tý doby

Lob tiegeliana

Jiří napsal:

HonzaC napsal: Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit.

Nebyly by odnože k mání? Nebo semena i když tam je asi problém, že se květy nebudou dědit.

Semena nedělám, čili ani nemám. Odnože? Ty se občas na nějaké rostlině objeví, ale momentálně mám jen na jedné oranžové. Před měsícem a něco mi odnože (nejen psů, ale i pragochamaecereusů) odrbala s rozzářenýma očima čtrnáctiletá návštěva z Jesenicka. Ozvi se na jaře, ony zase nějaký dorostou a třeba ti je zarezervuju.

HonzaC napsal: Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit.

Nebyly by odnože k mání? Nebo semena i když tam je asi problém, že se květy nebudou dědit.

Ten si teda je. Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit:

Echinopsis cv. Ladislav Hejdánek

z dílny Zdeňka Červinky

Filip Jelínek napsal: To si drsoň. V F2 populaci se budou dál štěpit, takže se připrav, že abys vybral, bude ti třeba místa

Krásnou ukázkou štěpení znaků v F2 jsou tyto rostlinky: Vysel jsem koupená semínka označená Lob. cinnabarina. A ouha! Po pikýrování se objevily dva typy semenáčků. Jedny se podobaly Lob. maxmilliana a druhé Lob. arachnacantha. Jako zkušeného hybridizátora mě hned napadlo, že by se mohlo jednat o křížence těchto taxonů, a to generaci F2. Docela dobře jsem si dokázal představit uniformní F1 generaci, která se mohla podobat Lob. cinnabarina (čili "edohybrid"). Květ, který se na jedné "arachnakantě" tento předpoklad plně potvrdil.



Každý taxon z rodu Lobivia se dá vypěstovat z jiných taxonů!

To si drsoň. V F2 populaci se budou dál štěpit, takže se připrav, že abys vybral, bude ti třeba místa

Pokud nesežerou ,rád to vyseju.Mám víc hybridních rostlinek a pokud takhle krásně a bohatě kvetou tak to bude obohacení pro mou zbírku.

No, co takle pro změnu nějakou hybridní lobivku:

Neplést s Lob. backebergiana v. longispina!!!
Kytičky ne obrázku jsem sprášil a mají semeníky. Najde se někdo, kdo to vyseje. Možná to ještě stihnou sežrat slimáci nebo škvoři.

HonzaC napsal:

juniperbushman napsal: Není ta pusila spíš varietou schieliany než tiegeliany?
Prakticky totožnou rostlinu jsem vypěstoval jako křížence Lob. schieliana v. unguispina × Lob. winteriana.

Kdepak, je to miniaturizovaná tiegeliana, původně popsaná jako L. pusilla f. flaviflora. Jsou to úžasně milé kytičky. Dlouhá léta se mi úspěšně tahle varieta vyhýbala, teď konečně si ji můžu vychutnat:
No a i ta pusilla, obvykle mívá květy trochu světlejší:

)

Dobře! Ale pak nelze příliš spojovat tiegelianu s peclardianou ( Lob. tiegeliana v. peclardiana). Kdysi se uvádělo, že tiegeliana je světlejší, menší peclardiana a tak jsem je taky měl z Německa. Leč, jak se ukázalo, v potomstvu těch temně rudých peclardian se objevily taky rostliny se světle růžovým květem.
Ty moje peclardiany by se daly zařadit do okruhu L. oligotricha (cinabarina) a ty růžové považovat za jejich formy. Pak by to dávalo smysl.
Divím se, že nikdo nepřekombinoval schieliany jako variety tiegeliany.
Jo, a ty staré peclardiany už vlastně řešit nemusím. Jako další opustily před týdnem moji sbírku!

juniperbushman napsal: Není ta pusila spíš varietou schieliany než tiegeliany?
Prakticky totožnou rostlinu jsem vypěstoval jako křížence Lob. schieliana v. unguispina × Lob. winteriana.

Kdepak, je to miniaturizovaná tiegeliana, původně popsaná jako L. pusilla f. flaviflora. Jsou to úžasně milé kytičky. Dlouhá léta se mi úspěšně tahle varieta vyhýbala, teď konečně si ji můžu vychutnat:


Zde "pár" tiegelianek:


No a i ta pusilla, obvykle mívá květy trochu světlejší:


Ještě odpověď pro Toma Proch.: Tu aureu bych nechal jako nominátní varietu, tedy L. (E.) aurea var. aurea. Její menší formy odnožují docela často a ten načervenalý jícen květu odpovídá taky. Pěkný kytičky to jsou.

Není ta pusila spíš varietou schieliany než tiegeliany?
Prakticky totožnou rostlinu jsem vypěstoval jako křížence Lob. schieliana v. unguispina × Lob. winteriana.

Já mám pusillu takovouhle. Nikdy se jí moc nedařilo a krpatěla, roky už nekvetla, ale letos (po loňském přesazení) měla 8 květů a tlačí další poupata



A ještě příbuzná flaviflora WR 323

Dnes ji následovala trošku jiná Lobivia tiegeliana

Dnešní Lobivia tiegeliana v. pusila

Ještě bych tu měl jednu, se kterou si nevím úplně rady... Kytka trsovitá, ale není to úplný prcek, květináč je třináctka a kytička se do něj už moc nevchází. Květy první den sytě žluté, pak blednou a jako jedinečný znak mi přišla květní trubka naběhlá do růžova.

Chlapi je to úžasné ty květy.

tady (pro srovnání) taky jedna L.shaferi - myslím, že přesně odpovídá tomu, jak zde byla popsána

a s těmi širokými okvětními plátky to taky sedí - jen se to špatně fotí

Našel jsem ji, tu pestřenku. Ještě má zataženíý podvozek.

juniperbushman napsal: Tak mi to nedalo a podíval jsem se do IPNI. Je to pěknej Babylon. Už Britton a Rose uznávali jako samostatné druhy Echinopsis shaferi a Lobivia shaferi. Další autoři přeskupují všechny možné taxony mezi druhy aurea, fallax, sheferi jako taxony jim podřazené. I Backeberg pro jistotu vytvořil taxon Lob. cylindrica. .....?

Kdyby jenom Babylon! Případ Lobivia (Echinopsis, abych někoho neurazil) aurea je doslova bordel na kolečkách. Dokonalý příklad toho, jak si z nás dělá Matička Příroda pr.... Jak přibývají další nálezy (a že těch polních čísel už je několik set), tak zjišťujeme, že v. aurea vzhledově plynule přechází do var. fallax, jejíž krajní formy odlišit od var. callochrysea na straně jedné a od var. depressicostata na straně druhé je prakticky nemožné. K tomu jako doplněk téměř totožná var. albiflora, tedy až na ten květ. Vajíčkovitá depressicostata se klidně zakulatí a je z ní catamarcensis, ale taky zeštíhlí a zesloupkuje a máme shaferi. Callochrysea nám přes své nejjemnější formy přejde do hrubé formy quinesensis a ta stejným způsobem do leucomally a sierragrandensis. Mohlo by to být jasné, kdyby... Kdyby tu nebyl jeden problém. Tím problémem je, že toto je vzhledové hledisko, které ale vůbec nesouhlasí s hlediskem geografickým, neboť ty formy se vyskytují jaksi napřeskáčku... Jinak jsou to ale milé a vděčné kytičky, proto je mám strašně moc rád a taky jich mám hafo.
Tome, ta tvoje shaferi se tady šířila ještě pod jedním názvem – andalgalensis. To je jméno, které nemá s L. aurea jinak nic moc společného a používalo se pro Trichocereus (Helianthocereus, Lobivia, Echinopsis, Soehrensia...) huascha. Výjimkou byl Spegazzini, který tak pojmenoval svého času E. a. var. dobeana. Náš hradecký klub měl družbu s klubem v Magdeburgu (ostatně bratřila se i města Hradec Králové a Magdeburg) a od soudruhů z NDR jsem právě i Lobivia andalgalensis jako velkou vzácnost získal. Nebyl jsem sám, později jsem zjistil, že je po Čechách docela rozšířená (aby ne, když odnožuje jak zběsilá). Píšu to jen jako zajímavost, samozřejmě, že to je v. shaferi v jedné ze svých mnoha forem.
Abych jen nekecal (teda nepsal), tak zas pár fotek. Dvakrát L. aurea LF 31, Sanagasta – krásně vytrněná forma právě někde mezi var. aurea a var. fallax (na jedné fotce zrovna přistává pestřenka, kdybych ji chtěl vyfotit, tak se mi to pochopitelně nepovede):



Žluté barvy bylo dost, dáme si „skorobílou“ var. albiflora, oranžovou var. quinesensis a červenou var. dobeana.

HonzaC napsal:

juniperbushman napsal: Naprosto typická Lob. shaferi (aurea v. shaferi).

Dovolím si oponovat, já v ní naopak ze shaferi vidím velice málo, ne-li nic. On tenhle způsob odnožování se objevuje v kultuře i u jiných variet, např. u v. tortuosa nebo právě v. catamarcensis, o které Tom píše. Z mých aureí je té Tomově nejpodobnější (možná až identická) depressicostata. Ta ale nebyla nikde popsaná, takže oficiálně neexistuje a asi správně. Loni na podzim jsme o ní debatovali s pár dalšími nadšenci a snad by se mělo jednat pouze o stanovištní formu var. catamarcensis. Svědčí o tom i to, že prvním "sběračem" byl Ritter, našel ji už v roce 1955 a naleziště udává nad Catamarca City. Na stejném místě ji sbíral pod shodným názvem ještě E. Zecher a C. Hunkeler, další už ji vedli jako v. catamarcensis, případně jako formu L. (E.) aurea. W. Rausch ji původně měl pod číslem WR 526, ale později ji rovněž ztotožnil s var. catamarcensis a dokonce připouštěl i možnost, že se jedná o onu odnožující var. fallax. Pro úplnost ještě jedna poznámka, zároveň ji ztotožňoval s původní Backebergovou L. cylindrica.
Abych se ale vrátil k dotazu Toma. Pokud chceš mít na jmenovce platné jméno, dal bych var. catamarcensis. Nevadí-li ti neplatnost jména, tak depressicostata. Můj názor.

Tak mi to nedalo a podíval jsem se do IPNI. Je to pěknej Babylon. Už Britton a Rose uznávali jako samostatné druhy Echinopsis shaferi a Lobivia shaferi. Další autoři přeskupují všechny možné taxony mezi druhy aurea, fallax, sheferi jako taxony jim podřazené. I Backeberg pro jistotu vytvořil taxon Lob. cylindrica. .....? Rostliny, které jsem měl (a možná ještě mám) jako Lob shaferi, jsem přivezl jako dospělé semenáče od G. Krauseho z Drážďan v roce 1969, takže jsem o jejich determinaci nikdy nepochyboval. "Jdu" se po nich podívat!

HonzaC – depressicostata - Na Kakteen in Südamerika jsem vůbec nevzpomněl.

Sebekritiku neberem, je až moc silná. Nikdo nemá všechny knihy a i kdyby je měl, nestačí je prolistovat. Každý však může nahlédnou do naší databáse. Dokonce zvláštní poděkování dostane ten, kdo najde kaktus, který by tam chyběl nebo nás upozorní na chyby.

Tak já sem také dám jednu z mých nejoblíbenějších E. aurea shaferi. Květ má neskutečně široké květní lístky, navíc trochu roztřepené. Fotka je blbá, ale kytku to docela ilustruje Je to kulturní kytka bez bližších údajů.



Jo a omlouvám se za překlep výše, mělo být samozřejmě var. kuehnrichii

Čelákovice napsal: Tom Proch., HonzaC – depressicostata

Byla posána. Echinopsis aurea var. depressicostata (F. Ritter 1980) J. Ullmann 1990 in Kaktusy (Brno) 26(1): 7. Před tím ještě Echinopsis fallax var. depressicostata (F. Ritter 1980) J. G. Lambert 1988 in Succulenta (Netherlands) 67: 182. a pochopitelně Hymenorebutia aurea var. depressicostata F. Ritter 1980 in Kakteen Südamerika 2: 468. Sběrovky:
Echinopsis aurea depressicostata FR18, San Fernando del Valle de Catamarca (Catamarca city), GPS 28° 28.0'S; 65° 47.0' W, Provincia San Fernando del Valle, Region Catamarca, Argentina
Echinopsis aurea depressicostata P185 Sierra de Ambato, GPS 28° 35.0'S; 66° 7.0' W, border Provincia Capayan - Poman, Region Catamarca, Argentina
Echinopsis aurea depressicostata HUN32 (Cyrill Hunkeler), El Jumenal, hill W San Fernando del Valle de Catamarca (Catamarca city), GPS 28° 28.19'S; 65° 51.29' W, Provincia San Fernando del Valle, Region Catamarca, Argentina 675m
Když mi do databáse pošlete fotky, bude to docela dobře zdokumentovaná kytka.

No jo, vždyť jsem úplně blbej! Na Kakteen in Südamerika jsem vůbec nevzpomněl. Díky za nakopnutí!
Mám dva trsy z odnoží z kytek, které byly označeny jako WR 526. Letos jsem je po mnoha letech přesazoval, už ani nechtěly kvést, poslední květ mám na fotce z roku 2010. Pár odnoží pochopitelně "odpadlo", ale do květu se zatím nehrne nic. Snad příští rok. Měl jsem i jednu rostlinu P185, ta ale byla úplně jiná, připomínala spíš klasickou aureu. Oni ale i Piltzovi, pokud vím, už v poslední době P185 nenabízeli jako var. depressicostata, ale jen aurea var. Takže kdoví, jak to s ní je. Tu Hunkelerovu jsem jen viděl a ta je "echt".

Tome, skvělý postřeh s tím vajíčkovitým tvarem. To je naprosto přesný. Žádný sloupek, žádný válec, ale vejce.

Když už nemám čerstvou fotku, tak dám aspoň dvě ze svých v. shaferi, nejrobustnější formy, pěkně vytrněné. Obě mají skoro 20 cm výšku.


Odnoží málo, ani je nemají kam dělat... Ba ne, to jich jen bylo pár použito na množení. Ještě jedna obyčejná aurea. Zapadlo semínko (samo ) a po pár letech... ...musím přesazovat.

Tak super Díky moc, fotky samozřejmě rád do databáze pošlu. Oproti ostatním aureám mi ještě přijde typické, že tělíčka mají takový vajíčkovitý tvar (a nejedná se o etiolaci), což je skutečně podobné, jako u některých variet L. haematantha (např. var. huehnrichii, ač var. rebutioides se tímhle zrovna nevyznačuje). To mě jen tak napadlo v souvislosti se jménem, pod kterým jsem původně kytku získal.

Tom Proch., HonzaC – depressicostata

Byla posána. Echinopsis aurea var. depressicostata (F. Ritter 1980) J. Ullmann 1990 in Kaktusy (Brno) 26(1): 7. Před tím ještě Echinopsis fallax var. depressicostata (F. Ritter 1980) J. G. Lambert 1988 in Succulenta (Netherlands) 67: 182. a pochopitelně Hymenorebutia aurea var. depressicostata F. Ritter 1980 in Kakteen Südamerika 2: 468. Sběrovky:
Echinopsis aurea depressicostata FR18, San Fernando del Valle de Catamarca (Catamarca city), GPS 28° 28.0'S; 65° 47.0' W, Provincia San Fernando del Valle, Region Catamarca, Argentina
Echinopsis aurea depressicostata P185 Sierra de Ambato, GPS 28° 35.0'S; 66° 7.0' W, border Provincia Capayan - Poman, Region Catamarca, Argentina
Echinopsis aurea depressicostata HUN32 (Cyrill Hunkeler), El Jumenal, hill W San Fernando del Valle de Catamarca (Catamarca city), GPS 28° 28.19'S; 65° 51.29' W, Provincia San Fernando del Valle, Region Catamarca, Argentina 675m
Když mi do databáse pošlete fotky, bude to docela dobře zdokumentovaná kytka.