Téma:

Se mi zbláznila famatimensiska. V červnu jsem si ji přivezl ze zájezdu na jižní Moravu, teď se jí zachtělo kvést.

Občas něco kvete i venku.

Takové skromné miniaturky. Pár jich přidám.

Tom Proch. napsal: Děkuju!! Možnost, že je to dokonce dobrý botanický druh mě potěšila Hybridy tak moc nemusím, ač tenhle domnělý bych býval bral na milost.
A propos - není náhodou tohleto ta červená verze L. max. charazanensis? je to docela podobné, až na barvu a ne tak exkluzivní vytrnění. Taky to mám jako no name...

Podobné to docela je, ale jen docela. Tohle charazanensis není, ale co to je... Má to něco z L. hertrichiana (žebra, blizna), něco z L. pentlandii (květ, tyčinky), fakt nevím. Ale hezký to je.

Pár L. tiegeliana a jejích variet:



var. ruberrima:


var. flaviflora. Nedávno jsem si stěžoval, že se mi vyhýbá, najednou jich mám plno :

Děkuju!! Možnost, že je to dokonce dobrý botanický druh mě potěšila Hybridy tak moc nemusím, ač tenhle domnělý bych býval bral na milost.
A propos - není náhodou tohleto ta červená verze L. max. charazanensis? je to docela podobné, až na barvu a ne tak exkluzivní vytrnění. Taky to mám jako no name...


Plus přidávám v reakci na Honzovu saltensisku kytku, kterou tu mám jako L. saltensis var. pseudocachensis

Tom Proch. napsal: Koukám, že už dlouho zde nic nepřibylo.. Tak já sem dám jednu kytičku k pokochání a případně k diskusi. Je to bez jména, strašně pěkné a můj soukromý tip je na hybrid mezi L. maximilana a L. pampana. Uvítám další nápady

Krásná kytička, tiše závidím. Klidně si k ní můžeš napsat jméno L. maximiliana var. charazanensis. Původně byla sice popsaná pouze se žlutými květy, ale tyto oranžově kvetoucí už jsou známé taky pár let a dokonce se objevily na původní lokalitě prý i světle červené. Pravda je, že tato varieta hodně připomíná něco mezi L. maximiliana a L. pampana.

Abych dal taky obrázek, tak tady je L. saltensis var. multicostata WR 662. Velice ochotně kvetoucí miniaturka:

Koukám, že už dlouho zde nic nepřibylo.. Tak já sem dám jednu kytičku k pokochání a případně k diskusi. Je to bez jména, strašně pěkné a můj soukromý tip je na hybrid mezi L. maximilana a L. pampana. Uvítám další nápady

Echinopsis subdenudata väčšinou nednožuje a len zriedka vytvorí odnož. Ale ak ho zrežeš, alebo sa poškodí rastový vrchol, no tak je z neho "vianočný stromček".

Echinopsis subdenudata, suprová podložka, jen do něj řízni a uvidíš jak odnožuje.

Tyhle fotky jsem pořídil asi před měsícem.
Je zřejmě nějaký hybridní Echinopsis. Květ se otevřel odpoledne a nevoněl - je moc pěkná nemá skoro žádné trny -jen takové 2-3 mm a ty jsou schované ve vlně - mám ho jen rok a zatím mi neodnožoval .(omluvte kvalitu fotek - mobil)

S květy lobívií už se moc počítat nedá, tak vzpomínka na léto. Fotek L. sanguiniflora tu letos moc nebylo (jestli vůbec nějaká). Nahoře taková ta klasika MN 291, pod ní žlutokvětá forma, o které jsem tu už psal:


Zde původní "backebergovská" forma s dlouhými a pokroucenými trny:

Přečetl jsem si na Wikipedii popis obou a spíše je to ta E. Oxigona. A ta malá rostlinka není zas tak malá, má cca 15 cm v průměru. Roste pěkně, ale nekvete mi tady. Asi to bude tím, že blbě přezimuji, jenomže donedávna jsem to moc neřešil, ale když jsem viděl, jak Vám to kvete a jaká je to krása, tak jsem začal hodně studovat. Díky Honzo za odpověď

L. Aurea nekončí a kvete si dál...a dál..
ze soboty 13.9. 2014

juniperbushman napsal: Rostlinu na obrázku jsem si přinesl před dvaačtyřiceti lety jako Lob. falax, údajně odnož z importu. Jenže její květ s krátkou trubkou způsobil, že jsem ji začal považovat za kupperianu. Poslední léta však nechce kvést a po přesazení vyrazila pár odnoží. Mám taky intermediálního křížence s L. leucomala.

A hele, našel jsem i fotku toho křížence:

Kdybys dal jen ten tu spodní fotku, napsal bych, že na 100 % E. oxygona. Jenže ta malá rostlina mi - až na délku trnů - připomíná i E. eyriesii. Ale asi bych zůstal u té oxygony, snad se tam vejde. Kdysi dávno jsem měl něco podobného jako E. multiplex a až později jsem se dověděl, že toto jméno je vlastně synonymum právě pro E. oxygona. Čelákovice třeba upřesní.

Asi před 30 lety jsem v tombole vyhrál dva semenáčky Echinopsis (tehdy ještě Pseudolobivia) ancistrophora MLV 1. Co to je za číslo, nevím. Jedná se o hodně malou formu, stále se i s odnožemi vejde do osmičky květináče:


Jejich potomstvo je docela variabilní, což není divu. I ty původní kytky byly (jednu už nemám) dost odlišné. Jeden ze semenáčků zde:


Ještě si dovolím přihodit jednoho hybrídka. Podle barvy květu určitě uhodnete, který "tatínek" ošmrdolil mateční rostlinu, kterou byl jeden z téměř bíle kvetoucích Paramounth hybridů. Ten květ, když se roztáhne, má průměr dost přes 10 cm.

Tak tohleto jsem už viděl s 21 květy. Není to moje, je to kolegy, který bydlí na Chalkidiki v Řecku. Má to venku, prší na to, nekdy i sněží, občast to zaleje, ale většinou na to kašle. Já jsem si dovezl domů kousek, ale mě to samozřejmě nekvete...
Kolega z tohoto fora mi napsal, že to je Echinopsis, ale jaký? Ta barva květů sedí

Rostlinu na obrázku jsem si přinesl před dvaačtyřiceti lety jako Lob. falax, údajně odnož z importu. Jenže její květ s krátkou trubkou způsobil, že jsem ji začal považovat za kupperianu. Poslední léta však nechce kvést a po přesazení vyrazila pár odnoží. Mám taky intermediálního křížence s L. leucomala.

S kupperianami se tady roztrhl pytel , taky přidám dvě

Tom Proch. napsal:

HonzaC napsal: č. 3 - L. pampana jako vyšitá, ať je u ní na jmenovce cokoliv

...achich Já myslel, že pampany vypadají spíš nějak takhle

No to jo, ty první dvě jsou hodně typické, klidně by si zasloužily i to původní jméno L. scheeri nebo i mistiensis, ale pampany můžou vypadat i tak, jak je v těchto příspěvcích zde a tady , kde jsem vypsal i rozlišovací znaky od L. pentlandii. Jo, a ta třetí není pampana, ale longispina.

HonzaC napsal: č. 3 - L. pampana jako vyšitá, ať je u ní na jmenovce cokoliv

...achich Já myslel, že pampany vypadají spíš nějak takhle
č.1


č.2


č.3


č.4

Děkuju!! Očuchám, opylím, plody porovnám, super

morče napsal: ...Vyrostla ze semen RH 329:

Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:

Díky za upřesnění. Kouknul jsem do Ralpha a tam je vedené tohle číslo taky jako kupperiana. K té má i ta moje kytička určitě blíž než k L. pugionacantha. Ale je to kulturní kytka bůhví jakého původu, takže prostě číslo na cedulce odmažu a bude to. Naštěstí nejsem semenář, množit dál ji nebudu. Což se ale bohužel asi nedá říct o původci tohoto zmatku

petr napsal: Nešlo.

Díky. Stručně a jasně. Myslel jsem si to.

Tom Proch napsal: Mno, mně zas vyrostlo tohle ze semen značených jako L. kupperiana WR 673a... Není to spíš nějaká jiná L. lateritia? Třeba L.l. citriflora, nevím... Na stránkách T.Blaczkowského je taky jako L. kupperiana, ale nebyl by to první lapsus.

WR 673A je skutečně L. kupperiana a i rostlina na fotce mi z tohoto pohledu nevadí. Ono se traduje, že kupperka má černé nebo alespoň hodně tmavé trny, ale dost často se ve výsevech objevují i rostliny celkově světlejší, jakoby přechod právě k té L. lateritia. A objevovaly se vždycky, i p. Rausch se o tom v jednom článku zmiňoval. Chceš-li mít jistotu, že to kupperiana je, až zas pokvete, přivoň. Květy dost intenzivně voní, i když u těch světlejších je ta intenzita slabší - opět přechod k lateritia.
K té JO 174a: Z fotky se to těžko pozná, zelená blizna důkazem není. Tu může mít i L. pentlandii a celkově mi ta rostlina k pentlandce sedí docela dobře (a je nádherná, žlutě kvetoucích a dlouze otrněných moc není). Rozdíly mezi oběma druhy jsou (nebo aspoň v nedávné minulosti to platilo ) v tom, že květ L. pugionacantha má průměr květu vždy větší nebo alespoň stejný jako je délka a hlavně plody jsou malé a vysychavé, kdežto u L. pentlandii jsou velké, masité, podélně praskající.

morče napsal: Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:

Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:[/quote]

Mno, mně zas vyrostlo tohle ze semen značených jako L. kupperiana WR 673a... Není to spíš nějaká jiná L. lateritia? Třeba L.l. citriflora, nevím... Na stránkách T.Blaczkowského je taky jako L. kupperiana, ale nebyl by to první lapsus.


No a pak tu mám ještě tohle, sel jsem jako L. pentlandii JO 174a... Zelená blizna - pugionacantha?


Až budete mít dost divných, těžko zařaditelných kytek, tak mě prosím pěkně utněte!

HonzaC napsal: Uberte mi 10 let, přidejte nějaký ten milionek a trochu dobrodružné povahy a já vám to tam do tý jižní Emeriky zajedu vybádat. Šlo by?

Nešlo.

Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:

[/quote]
Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:

Děkuju moc! Máš asi pravdu, ta poslední je zřejmě jedna a ta samá - mám tu fotky z více let a zmátlo mě asi jiné vybarvení čerstvě otevřených květů Až to příští rok pokvete, tak to spráskám dohromady (bohužel jsou ty kytky totiž často po jedné) a budu zvědavej na semena
Ta č.1 má odnož, tak až budeš mít někdy cestu kolem botanické
Ty feroxkovité kytky jsou běs, je jich tu fakt hodně, tak snad se to časem nějak povede roztřídit

Tom Proch. napsal: Bez semen to tedy Honzo neodlišíš? Ani nějak tzv. "podle ksichtu"? Já jsem měl za to, že l. horrida je tohle:

Takovou tu starou, typickou formu poznám. To je ta, co jsem ji dával na svých fotkách. Ale jak se to začne posouvat někam vedle, tak jsem vedle taky. Ony ty lobky jsou tak strašně variabilní, že to je děs. K tomu nové lokality, přechodné formy mezi druhy... ale dobře tedy, můj ryze subjektivní názor na Tvoje fotky:
č. 1 - spíš L. lateritia, krásná forma
č. 2 - ano, to by u mě jako L. horrida obstálo se ctí
č. 3 - L. pampana jako vyšitá, ať je u ní na jmenovce cokoliv
č. 4 - tu bych možná i jako L. horrida uznal
č. 5 - nějak mi neštymuje, víc mi připomíná longispinu, tady bych potřeboval ta semena
č. 6 a 7 mi připadají na první pohled, jako kdyby to byla jedna kytka a opravdu mi jdou skoro víc k té L. pugionacantha. I ta zelená blizna by tomu odpovídala, tu L. horrida nikdy nemá.
Ber to ale opravdu jako hodně subjektivní záležitost. Prostě mám podobu jednotlivých druhů zafixovanou v paměti ve stavu, jaký platil před nějakými 25 - 30 lety a nad těmi současnými stavy vědění dost často žasnu s otevřenou pusou. Uberte mi 10 let, přidejte nějaký ten milionek a trochu dobrodružné povahy a já vám to tam do tý jižní Emeriky zajedu vybádat. Šlo by?

Bez semen to tedy Honzo neodlišíš? Ani nějak tzv. "podle ksichtu"? Já jsem měl za to, že l. horrida je tohle:

č.1


č.2


č.3


č.4


ale uvažoval jsem, že snad i č.5


či dokonce č.6


nebo snad i č.7, ale to už je možná nějaká pugionacantha?

morče napsal: L. claeysiana - jaký semeno má nevím nesel jsem.
Lobivia ferox var. longispina se sel ale jaký semeno má momentálně nevím asi protáhle kulaté
L. kupperiana měla by mít semeno kulatý, ale nějak sem to podrobně nezkoumal.
Já radši seju, než prohlížím. poz.morče. Případě mě opravte
.poz.morče.

Včera jsem kvůli tomu vyrazil s kombajnem (pinzetou) na sklizeň. Plody jsem nějaké objevil a můžu tedy napsat, že:
L. ferox var. longispina - semeno protáhlé, ledvinovité. L. pugionacantha rovněž, jen větší. L. claeysiana stejné jako ta longispina, tedy zařazení mezi synonyma by se dalo odsouhlasit. Maximálně bych ji vedl jako formu (u mě na jmenovce ale bude dál claeysiana ).
L. horrida - semeno téměř kulaté, poměrně velké. L. kupperiana nepatrně menší, jinak stejné, to samé L. lateritia. Takže L. horrida, jak ji my tady známe a pěstujeme už desetiletí, opravdu nemá s L. ferox var. longispina nic společného a proč ji W. Rausch v Lobivia 85 k longispině zařadil, netuším. Je mi docela i divné, proč ji tak dále vede i Tomek Blaczkowski. Jestli mají horridy jiné...
Vzpomínám si, když v Atlasu kaktusů vyšla L. lateritia var. kupperiana. Možná si vzpomenete na to, že u ní byla fotka obráceně. Tenkrát jsem Pavlovi P. ze srandy vyčítal, jak jsou všechny ty druhy precizně zpracované, ale když už konečně zařadí nějakou lobívku, tak je to vždycky s průšvihem. Buď je tam fotka něčeho úplně jiného a když už se konečně trefí, tak dají fotku vzhůru nohama. To jen tak mimochodem. Text k té kupperianě psal Jarda Ullmann. My jsme spolu moc nekomunikovali, oba jsme byli názorově hodně jinde. On publikoval, já ne. Já mu pak jen občas poslal svůj názor a on na mě kašlal. V tom textu zařadil ke kupperianě jako synonymum i L. horrida s rozumným odůvodněním a odkazem na Rauschovu Lobivia 75. Napsal jsem mu tehdy dopis ve smyslu, že mě právě toto potěšilo, ale že v Lobivia 85 Rausch řadí L. horrida k longispině, což mi nějak nejde na rozum. Výjimečně mi přišla od Jardy odpověď, že to je snad poprvé, co s ním souhlasím, že v době psaní textu Lobivia 85 neměl k dispozici a že to zařazení k longispině nechápe taky.
Konečně před pár lety jsme L. horrida probírali i se Slávkem Fischerem a i on jednoznačně tvrdil, že když už nemá být uznávaná jako samostatný druh, tak jediné možné přiřazení je do okruhu kolem L. lateritia. Takže tak. Každopádně já hodlám pěstovat i nadále Lobivia horrida, Lobivia kupperiana, Lobivia lateritia atd. a všichni ti slučovači se můžou třeba .
Abych jen nepsal litanie, pár obrázků L. kupperiany:


Pár semenáčků před tím, než jsem je konečně rozsadil:


Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:


U této rostliny bych zase viděl i pár znaků L. pugionacantha. Je to ale rostlina původu neznámého, kdoví, jak vznikla. Přivezl jsem si ji loni z Otevírání sezóny ve Dvoře, ani nevím, kdo ji prodával. Prostě mě nějak zaujala, což lobíviím nedělá problém.

Tom Proch. napsal: Fajn, když se ale tedy vrátím k těm kytkám od Honzy C. vysetým jako L. claeysiana - jaký je tedy rozdíl oproti těm horridám? V semenech? Jinak je to hodně podobný...
To Petr a nosnost zábradlí - on je to vlastně parapet a pod tím je normálně obvodová zeď - pod naší terasou má soused obejvák Tak to ještě pár dalších kytiček určitě unese, místo ještě je

L. claeysiana - jaký semeno má nevím nesel jsem.
Lobivia ferox var. longispina se sel ale jaký semeno má momentálně nevím asi protáhle kulaté
L. kupperiana měla by mít semeno kulatý, ale nějak sem to podrobně nezkoumal.
Já radši seju, než prohlížím. poz.morče. Případě mě opravte
.poz.morče.