Téma:

miro - dragae, Friesea

Tvar dragai je chybný, Friesea taky. Frič sice použil Friesia, což bylo gramaticky správné. Bohužel toto jméno již bylo před ním použito v Euphorbiaceae a i v jiných čeledích, takže nemůže být platné ještě v Cactaceae. První byl jen u umadeave. Tam mu platí priorita, jen se má řadit pod platné rody. To, že se to má opravit, pochopitelně neznamená, že na to musí každý přistoupit.

Tohle je tak pestrá lokalita ... tam stačí někde nechat auto a vydat se do kopců. A jestli napravo nebo nalevo je vlastně jedno, jenom si člověk musí hlídat "slunečnou" stranu. A po několika hodinovém výšlapu je kaktusář jak Alenka v říši divů. Přesně takhle bělal svoje variety Back., dneska víme, že ta variabilita je hodně pestrá a úžasná. Oto víc mě mrzí selektivní výběr a tvrzení, že to je to správné.Tak kluci hor se do kopců

Tak 50km je přesně vzdálenost vzdušnou čarou z Campo Quijano do Puerta Tastil. Možná že někde kolem na kopcích jsou už i ty tvoje vytrněnější

Jo, pardon - mělo tam být 50 km S od Campo Quijano směrem na San Antonio de los Cobres. Jak vysoko bohužel nevím, já to nesbíral.

Díky za korekce, i když dragai je hodně vžité
K té lokalitě. "S od Campo Quijano směrem na San Antonio de los Cobres" jsou všechny zmiňované. Jen se mění nadmořská výška s tím, jak roste vzdálenost z Campo Quijana.
Ta oblast u El Rosal byla viditelně studenější, 90% pasakán tam bylo totálně zmrzlých.
Ty ostatní lokality jsou podél silnice, kudy se dnes jezdí do Chile a jsou více chráněné.

Vladimír Todt napsal: Jo, to jsou Echinopsisy, psal jsem o Trichocereusech.

Jo tak na Trichocereusy jsem zase nekoukal já Jinak jsem zvědav co mi vůbec z těch semen vyroste. Měl jsem asi 4 porce u kterých jsou známí původní rodiče a potom směs. Zajímalo by mě kdy by ty semenáče asi tak mohly poprvé kvést?

Ta poslední kytka je vážně též L. chrysantha? Vypadá spíše jako nějaká L. aurea (třeba var. fallax). Na druhou stranu - mám doma tuhle relativně hodně vytrněnou L. chrysantha, S od Campo Quiano, směrem San Antonio de los Cobres. To by snad nemělo být zas tak daleko od El Rosal, ale nejsem si jist, jestli jsem našel ten správný El Rosal Ale samozřejmě srovnávám tu zapěstovanou kytku s lokalitní, jak tu někdo zmiňoval.

jmusil napsal: Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Lokalita Ing.Mauri Quebrada del Toro, 2396m.n.m
Lokalita Puerta Tastil, Quebrada del Toro, 2701 m.n.m
Lokalita Esquina Negra, 3217m.n.m


A pak narazíte tohle , stačí trochu odbočit od hlavní silnice, naprostá bomba El Rosal,Quebrada del Toro 3324m.n.m

Jo, to jsou Echinopsisy, psal jsem o Trichocereusech. Stejně je mi to fuk. Mě jde o semena. Jistý hybridy nyní nechci kupovat i když...

No název sem název tam ... ono je to podle toho, koho píseň pěješ. Já například klidně použiju název Friesea umadeave a nečervenám se, neboť to byl první název od Friče. Jo že blbej? No neuznával latinu ale stejně byl první. A kytka je to hezká né?

P.s. Zase jsem mimo mísu no a co

Vladimír Todt napsal: Ano, na tvé stránce ano. My koukali na ten Jižanův odkaz. Tvůj zdroj si vegetativně množené kytky s jistými vlastnostma taky nechá zaplatit. 450 - 1000 Kč za rostlinečku (u Trichoceresů například). Takže ten si to jistí takto.

"Můj zdroj", takto bych to nechtěl označovat, nijak danou osobu neznám a nepropaguji. Jen jsem psal, že jsem od něj kupoval nějaká semena. Těchto pěstitelů je v Německu řada a ceny jsou u všech srovnatelné. Ceny za odnože jsou, pokud dobře koukám, od 3,50 EUR do 7,90 EUR, tedy v přepočtu cca 100 Kč až 250 Kč.

Ano, na tvé stránce ano. My koukali na ten Jižanův odkaz. Tvůj zdroj si vegetativně množené kytky s jistými vlastnostma taky nechá zaplatit. 450 - 1000 Kč za rostlinečku (u Trichoceresů například). Takže ten si to jistí takto.

Jižan napsal: Pokud by posílal odnože matečných rostlin, tak si během pár let vytvoří silnou konkurenci a zničí živnost.

Odnože jsou běžně v nabídce - viz můj příspěvek a odkazy v něm .

Nějak je tam nevidím, ale dost bych se divil. Pokud by posílal odnože matečných rostlin, tak si během pár let vytvoří silnou konkurenci a zničí živnost.

jmusil, HonzaC

Správně. Když už se opravuje tak ještě místo dragai dragae.

jmusil napsal: Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Skvělá ukázka variability, už se vůbec nedivím, že co mám teď dvouleté semenáčky L. chrysantha, dragai, klusacekii a hypocyrta, vypadají úplně stejně a přitom každý jinak. Jenom Jirko, až budeš povídat těm Ostravakum, v názvu druhu vynech to -ca-, druh je L. chrysantha.

Semenáče L. marsoneri var. iridescens MN 56:


K tomu L. jajoana var. nigrostoma MN 33:


Panečku, to jsou rozdíly, že jo? Jenže podle semen je druhové určení přesné, jmenovky zůstávají. A taky trochu lítost, že jich nemám víc. Na té nigrostomě jsem sice kvůli tomu semena udělal, ale "tatínkem od vedle", takže po prozkoumání šla semena do koše. Třeba se sejdou za rok.

To je ta kombinace introdruhové variability + stanoviště. Mám venku volně Echinocereus triglochidiatus v. gonacanthus na polopřírodních mikrolokaliách a xx kilometrů daleko v Praze na balkóně ty samý Echinocereus triglochidiatus v. gonacanthus ze stejnýho zdroje stejně starý semenáče ze stejnýho výsevu a člověk na ty fotky z různých míst ve stejnou dobu dělaný pak kouká a drbe se na záttylku, že by to mohly bejt i kytky z jednoho druhu, možná. Jak moc se vzhledově odlišily u mě hlavně stanovištěm.
Pro ty co se pokouší určit neznámou kytku ve skleníku dle fotky z nalezišť to musí být někdy dost neřešitelná loterie.

JIŽAN: Čoveče má on tam někde i odnože?
www.karl-rabsilber.de/Katalog/__startseite/
Nabízí tam jak se má semena kříženců s foty rodičů, ale v tý němčině, co jsem už zapomněl, jsem odnože neviděl. Nějak jsem se za 10 lete tak zorientoval na angličtinu, že mám problém už i s ruštinou.

No, letnička to není, první květy byly na čtyřletých. Potom jsem to pěkně zvoral. Protože jich vykvetla jen asi polovička a já byl zvědavý i na ty ostatní, tak jsem jich většinu přestěhoval z lobivkového lufťáku do skleníku a pořádně jsem je přikrmil. V těle nechutně přibraly, ale o to méně kvetou.
Dříve a větším množstvím květů kvetou ty české, ale taky jim víc vyhovuje lobivková kultura.
Tady jeden Oskar Smrž:

Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Lokalita Ing.Mauri Quebrada del Toro, 2396m.n.m




Lokalita Puerta Tastil, Quebrada del Toro, 2701 m.n.m




Lokalita Esquina Negra, 3217m.n.m



A pak narazíte tohle , stačí trochu odbočit od hlavní silnice, naprostá bomba El Rosal,Quebrada del Toro 3324m.n.m

Jižane, ten květ je naprosto brutální k té kytce, zírám, jak to dokáže utáhnout.
No na letničku ale asi nevypadá, což ?

Je mi jasný, že semenáče nejsou rodiče, stopy biochemika ještě mám v hlavě. Mě i baví koukat co z toho vyleze jako např. u Adenií hybridů.

Nakupoval jsem asi před rokem nějaká semena od Uwe Schweiger. Web má tady , facebook . Nakupoval jsem přímo přes jeho e-bay . Nabízí jak semena rodičů dvou uvedených hybridů, tak i odnože s jistotou toho, že máte co koupíte. Jen poznámka k pěstování. Vyséval jsem asi v tuto dobu před rokem, semenáčky mají teď asi půl centimetru. Klíčení také nebylo stoprocentní. Takže to neroste tak rychle a dobře jako obyčejný podložkový Echinospis cv.

Vladimíre - já jsem jen amatér, semena ani rostliny neprodávám, jen rozdávám, nebo vyměňuji přebytky. Množení kultivarů semeny je ale podle mne skoro nemožné, tedy až na pár vyjímek - v českých nabídkách se objevují stabilní kultivary pod jmény "Black John" a "Oskar Smrž", jsou to pěkné miniaturky kvetoucí ve všech možných barvách.
Moje německé hybridy pochází odtud www.karl-rabsilber.de/Katalog/__startseite/
Tady je ukázka, jak si vystačí s pětkou květináčkem.

Jižan napsal: Zdravím!
K těm semenům bych měl laickou připomínku. U kultivarů jsou spolehlivě zachované vlastnosti rodičů jen při jejich vegetativním množení. Při množení semeny se často nedá bezpečně spolehnout, že bude potomstvo podobné rodičům ani u čistokrevných rostlin. Proto solidní pěstitelé kultivarů neuvádějí na semenech název kultivaru který má z konkrétních semen vyrůst, ale pouze jména obou rodičů. Je taky rozdíl, který s těch rodičů je otec a který matka. Co z jejich semen vyroste, je ale stejně na překvapení. Je to ale i docela zábava se těšit, co to bude. Mám nějaké výsevy od K.Rabsilbera a žádný mně nezklamal, při tvrdším pěstování jsou to kompaktní brzykvetoucí rostliny, které krásně kvetou celou sezonu. Co chtít víc?

Prodáváš i semena, případně kontakt na původní zdroj semen? Děkuji.

Semínka hybrid Trichocereusů a Echinopsů tu nabízel vloni Juniperbushman. Kousek od hranic se šlechtění Trichocereus hybrid věnuje Alfons Lausser, ale jak už napsal Jižan, semenáče z hybrid jen velmi vzácně vypadají jako maminka, na jednu pěknou hybridu musí nechat vykvést několik set rostlin, které nekvetou ani malé ani brzo.Pěkné hybridy pak množí vegetativně a ceny odpovídají vynaložené námaze, jinými slovy ceny hybrid jsou o řád vyšší než u čistých druhů.
Jinak i já jsem letos a vloni a předloni pár hybrid zkusil a něco semínek ještě zbylo.

Zdravím!
K těm semenům bych měl laickou připomínku. U kultivarů jsou spolehlivě zachované vlastnosti rodičů jen při jejich vegetativním množení. Při množení semeny se často nedá bezpečně spolehnout, že bude potomstvo podobné rodičům ani u čistokrevných rostlin. Proto solidní pěstitelé kultivarů neuvádějí na semenech název kultivaru který má z konkrétních semen vyrůst, ale pouze jména obou rodičů. Je taky rozdíl, který s těch rodičů je otec a který matka. Co z jejich semen vyroste, je ale stejně na překvapení. Je to ale i docela zábava se těšit, co to bude. Mám nějaké výsevy od K.Rabsilbera a žádný mně nezklamal, při tvrdším pěstování jsou to kompaktní brzykvetoucí rostliny, které krásně kvetou celou sezonu. Co chtít víc?

Zdaravíčko pánové a dámy. Sháním někoho kdo, pracuje na hybridních echinopisích nebo trichocereusech. Semena ze zahraničí, která mi došla to je tragedie, ale v Čechách a na Moravě jsem sehnal pouze dva pěstitele. Díky Petr Fr.

Že bys byl na blondýny?

hasi napsal: No šak je krásná, taková nějak světlejší v těle.

Právě proto jela se mnou!

No šak je krásná, taková nějak světlejší v těle.