Téma:

Letos to trní nějak mimořádně. I kytky z okruhu L. aurea jsou nějak fousatější. Var. quinesensis:


Var. dobeana:


Var. shaferi:


Var. leucomalla. Až z toho ani nemám radost, jestli na ní v letech budoucích zůstane jen letošní prstenec trnů a dál už bude zase jen štětinatá, tak to žádná krása nebude. Ale teď to vypadá docela zajímavě:

Pohled na polomrtvé pasakány byl opravdu smutnej ....údolí je navíc obklopeno vysokými kopci, z kterých studený vzduch stéká dolů , spegouši to ale zvládají a jsou v dobré kondici

Rostliny v populacích Lob. chrysantha na jednotlivých místech nijak zvlášť variabilní nejsou, teda odhlédnu-li od barvy květu.Pokud mám semenáčky z různých míst, tak se liší už jako malé. Rozdíl vzhledu mezi kulturní kytkou a lokalitní neni v době vegetacenijak markantní. Blbý je, že lobivie rostou po celém údolí od Ing Maury nahoru do Qda.Tastil po cca 3700 m. V Qda. del Toro o nich víme nejdál u El Rosal, ale je to proto, že dál jsme zatím nebyli kvůli špatné cestě.

Technická - Jirka tu dal mapu s lokalitami - El Rosal je údolí obrácené na jih...není tedy divné, že tam i pasakány občas zmrznou, byť třeba na Salinas Grandes rostou i v 3600m, nebo i na konci cesty v Los Cardones jsou výše...

miro - dragae, Friesea

Tvar dragai je chybný, Friesea taky. Frič sice použil Friesia, což bylo gramaticky správné. Bohužel toto jméno již bylo před ním použito v Euphorbiaceae a i v jiných čeledích, takže nemůže být platné ještě v Cactaceae. První byl jen u umadeave. Tam mu platí priorita, jen se má řadit pod platné rody. To, že se to má opravit, pochopitelně neznamená, že na to musí každý přistoupit.

Tohle je tak pestrá lokalita ... tam stačí někde nechat auto a vydat se do kopců. A jestli napravo nebo nalevo je vlastně jedno, jenom si člověk musí hlídat "slunečnou" stranu. A po několika hodinovém výšlapu je kaktusář jak Alenka v říši divů. Přesně takhle bělal svoje variety Back., dneska víme, že ta variabilita je hodně pestrá a úžasná. Oto víc mě mrzí selektivní výběr a tvrzení, že to je to správné.Tak kluci hor se do kopců

Tak 50km je přesně vzdálenost vzdušnou čarou z Campo Quijano do Puerta Tastil. Možná že někde kolem na kopcích jsou už i ty tvoje vytrněnější

Jo, pardon - mělo tam být 50 km S od Campo Quijano směrem na San Antonio de los Cobres. Jak vysoko bohužel nevím, já to nesbíral.

Díky za korekce, i když dragai je hodně vžité
K té lokalitě. "S od Campo Quijano směrem na San Antonio de los Cobres" jsou všechny zmiňované. Jen se mění nadmořská výška s tím, jak roste vzdálenost z Campo Quijana.
Ta oblast u El Rosal byla viditelně studenější, 90% pasakán tam bylo totálně zmrzlých.
Ty ostatní lokality jsou podél silnice, kudy se dnes jezdí do Chile a jsou více chráněné.

Ta poslední kytka je vážně též L. chrysantha? Vypadá spíše jako nějaká L. aurea (třeba var. fallax). Na druhou stranu - mám doma tuhle relativně hodně vytrněnou L. chrysantha, S od Campo Quiano, směrem San Antonio de los Cobres. To by snad nemělo být zas tak daleko od El Rosal, ale nejsem si jist, jestli jsem našel ten správný El Rosal Ale samozřejmě srovnávám tu zapěstovanou kytku s lokalitní, jak tu někdo zmiňoval.

jmusil napsal: Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Lokalita Ing.Mauri Quebrada del Toro, 2396m.n.m
Lokalita Puerta Tastil, Quebrada del Toro, 2701 m.n.m
Lokalita Esquina Negra, 3217m.n.m


A pak narazíte tohle , stačí trochu odbočit od hlavní silnice, naprostá bomba El Rosal,Quebrada del Toro 3324m.n.m

No název sem název tam ... ono je to podle toho, koho píseň pěješ. Já například klidně použiju název Friesea umadeave a nečervenám se, neboť to byl první název od Friče. Jo že blbej? No neuznával latinu ale stejně byl první. A kytka je to hezká né?

P.s. Zase jsem mimo mísu no a co

jmusil, HonzaC

Správně. Když už se opravuje tak ještě místo dragai dragae.

jmusil napsal: Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Skvělá ukázka variability, už se vůbec nedivím, že co mám teď dvouleté semenáčky L. chrysantha, dragai, klusacekii a hypocyrta, vypadají úplně stejně a přitom každý jinak. Jenom Jirko, až budeš povídat těm Ostravakum, v názvu druhu vynech to -ca-, druh je L. chrysantha.

Semenáče L. marsoneri var. iridescens MN 56:


K tomu L. jajoana var. nigrostoma MN 33:


Panečku, to jsou rozdíly, že jo? Jenže podle semen je druhové určení přesné, jmenovky zůstávají. A taky trochu lítost, že jich nemám víc. Na té nigrostomě jsem sice kvůli tomu semena udělal, ale "tatínkem od vedle", takže po prozkoumání šla semena do koše. Třeba se sejdou za rok.

To je ta kombinace introdruhové variability + stanoviště. Mám venku volně Echinocereus triglochidiatus v. gonacanthus na polopřírodních mikrolokaliách a xx kilometrů daleko v Praze na balkóně ty samý Echinocereus triglochidiatus v. gonacanthus ze stejnýho zdroje stejně starý semenáče ze stejnýho výsevu a člověk na ty fotky z různých míst ve stejnou dobu dělaný pak kouká a drbe se na záttylku, že by to mohly bejt i kytky z jednoho druhu, možná. Jak moc se vzhledově odlišily u mě hlavně stanovištěm.
Pro ty co se pokouší určit neznámou kytku ve skleníku dle fotky z nalezišť to musí být někdy dost neřešitelná loterie.

Včera večer jsem si dával dohromady něco na přednášku pro Ostravaky ( 3.11. )a tohle na mě vypadlo. Nedá mi se s vámi o to nepodělit.

Je až neuvěřitelné, že se jedná o jednu a tu sanou kytku ( L.chrysacantha resp dragai )

Lokalita Ing.Mauri Quebrada del Toro, 2396m.n.m




Lokalita Puerta Tastil, Quebrada del Toro, 2701 m.n.m




Lokalita Esquina Negra, 3217m.n.m



A pak narazíte tohle , stačí trochu odbočit od hlavní silnice, naprostá bomba El Rosal,Quebrada del Toro 3324m.n.m

Že bys byl na blondýny?

hasi napsal: No šak je krásná, taková nějak světlejší v těle.

Právě proto jela se mnou!

No šak je krásná, taková nějak světlejší v těle.

Se mi zbláznila famatimensiska. V červnu jsem si ji přivezl ze zájezdu na jižní Moravu, teď se jí zachtělo kvést.

Občas něco kvete i venku.

Takové skromné miniaturky. Pár jich přidám.

Tom Proch. napsal: Děkuju!! Možnost, že je to dokonce dobrý botanický druh mě potěšila Hybridy tak moc nemusím, ač tenhle domnělý bych býval bral na milost.
A propos - není náhodou tohleto ta červená verze L. max. charazanensis? je to docela podobné, až na barvu a ne tak exkluzivní vytrnění. Taky to mám jako no name...

Podobné to docela je, ale jen docela. Tohle charazanensis není, ale co to je... Má to něco z L. hertrichiana (žebra, blizna), něco z L. pentlandii (květ, tyčinky), fakt nevím. Ale hezký to je.

Pár L. tiegeliana a jejích variet:



var. ruberrima:


var. flaviflora. Nedávno jsem si stěžoval, že se mi vyhýbá, najednou jich mám plno :

Děkuju!! Možnost, že je to dokonce dobrý botanický druh mě potěšila Hybridy tak moc nemusím, ač tenhle domnělý bych býval bral na milost.
A propos - není náhodou tohleto ta červená verze L. max. charazanensis? je to docela podobné, až na barvu a ne tak exkluzivní vytrnění. Taky to mám jako no name...


Plus přidávám v reakci na Honzovu saltensisku kytku, kterou tu mám jako L. saltensis var. pseudocachensis

Tom Proch. napsal: Koukám, že už dlouho zde nic nepřibylo.. Tak já sem dám jednu kytičku k pokochání a případně k diskusi. Je to bez jména, strašně pěkné a můj soukromý tip je na hybrid mezi L. maximilana a L. pampana. Uvítám další nápady

Krásná kytička, tiše závidím. Klidně si k ní můžeš napsat jméno L. maximiliana var. charazanensis. Původně byla sice popsaná pouze se žlutými květy, ale tyto oranžově kvetoucí už jsou známé taky pár let a dokonce se objevily na původní lokalitě prý i světle červené. Pravda je, že tato varieta hodně připomíná něco mezi L. maximiliana a L. pampana.

Abych dal taky obrázek, tak tady je L. saltensis var. multicostata WR 662. Velice ochotně kvetoucí miniaturka:

Koukám, že už dlouho zde nic nepřibylo.. Tak já sem dám jednu kytičku k pokochání a případně k diskusi. Je to bez jména, strašně pěkné a můj soukromý tip je na hybrid mezi L. maximilana a L. pampana. Uvítám další nápady

Echinopsis subdenudata väčšinou nednožuje a len zriedka vytvorí odnož. Ale ak ho zrežeš, alebo sa poškodí rastový vrchol, no tak je z neho "vianočný stromček".

Echinopsis subdenudata, suprová podložka, jen do něj řízni a uvidíš jak odnožuje.

Tyhle fotky jsem pořídil asi před měsícem.
Je zřejmě nějaký hybridní Echinopsis. Květ se otevřel odpoledne a nevoněl - je moc pěkná nemá skoro žádné trny -jen takové 2-3 mm a ty jsou schované ve vlně - mám ho jen rok a zatím mi neodnožoval .(omluvte kvalitu fotek - mobil)

S květy lobívií už se moc počítat nedá, tak vzpomínka na léto. Fotek L. sanguiniflora tu letos moc nebylo (jestli vůbec nějaká). Nahoře taková ta klasika MN 291, pod ní žlutokvětá forma, o které jsem tu už psal:


Zde původní "backebergovská" forma s dlouhými a pokroucenými trny:

Přečetl jsem si na Wikipedii popis obou a spíše je to ta E. Oxigona. A ta malá rostlinka není zas tak malá, má cca 15 cm v průměru. Roste pěkně, ale nekvete mi tady. Asi to bude tím, že blbě přezimuji, jenomže donedávna jsem to moc neřešil, ale když jsem viděl, jak Vám to kvete a jaká je to krása, tak jsem začal hodně studovat. Díky Honzo za odpověď