Téma:

L.aurea v.fallax ZJ Mazán - varieta fallax by měla být asi nejdivočeji otrněná, což je u mých aurejí určitě pravda Rostlinám se ale nechce ani moc odnožovat...

Nakousli jsme tu Echinopsis aurea. Typová var. aurea má malý areál na jihu Cordoby a na severu Sierra de San Luis. Je kulovitá, celkem krátkotrnná a jednotlivá. Květ je proti tělu velký a má červené nitky spodních tyčinek



Zajímavý drobný ekotyp roste v Sierra de Pocho západně od Salsacate. Odnožuje a kvete už při 2 cm v průměru. Dosahuje průměru 5-6 cm a květy jsou přiměřeně menší, celé žluté.

L. aurea umí dělat také parádní trny - jednou zde už ukazovaná, bíle kvetoucí L.aurea v.fallax Rio Salado, La Rioja, Argentina. Rostliny téměř vůbec neodnožují, zasazeny jsou v šestkách květináčích.

Ještě jedna vzpomínka na časné léto - L.haematantha v.rebutioides (chlorogona) FR405 North of Volcán, Jujuy, Argentina. Původně byla popsána jako L. chlorogona, což je synonymum k L. haematantha v. rebutioides. Ve sbírce mám ještě FR403, která má o něco jemnější, gracilnější otrnění.

Vůbec netuším, napřed jsem si také myslel, že by správně mělo být spíše vatteri, ale na jmenovce je výslovně sp. Watter 24

juniperbushman napsal:

petr babula napsal: Jsou to nádherné rostliny. Já je vedu, přiznám se, podle toho, jak je mám od pana Šibala - jajoiana forma. Ale je pravda, že to, kam patří, to by stálo za úvahu.

Po letech, co jsem ztratil cedulky, nedokážu rozlišit rostliny, které jsem získal jako L. nigrostoma a vatteri. Že tyto rostliny patří do okruhu marsoneri - jajoiana je dost zřejmé, ale Rauschovo zařazení všech těhle rostlin pod Lob. chrysantha mi rozhodně nejde pod nos.

LOBIVIA JAJOANA Backeb. var. VATTERI (Krainz) Ullmann
Lobivia sp. Watter 24 mně by jen zajímalo který je název správný. Že by jen žlutokvěté jajoany a L. nigrostoma je jen přebytečné jméno.poz.morče.
Lobivia jajoiana var. nigrostoma (Buin.) Backbg. Cactaceae 1959/1464
- Lobivia nigrostoma Buin., Succ. 1950/2
- Lobivia gregeri Kreuzgr., Kreuzgr. Rev. 1935/34
- Lobivia vatteri Krainz, J.SKG 1947/6
- Lobivia vatteri var. robusta Backbg., Descr. Nov. 1956/30
Poz.morče.

A ještě L.lateritia KK1351, Las Carreras, Bolívie 3800m. Pětileté rostliny, zatím bohužel nekvetly...

Na lobíviích jde vidět, že se blíží kvapem podzim - začínají dělat pořádné trny L.ducis-pauli jsem vyséval asi před šesti lety, zdrojem semen byl pan Fischer.

L.saltensis v.nealeana WR773 Jujuy to Salta to Catamarca, Argentina

A takto vypadají v těle už větší kytky:

L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina






L.saltensis v.multicostata WR662 Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1900 m

Dvouleté semenáčky, oba květináčky L.saltensis, první s udanou lokalitou, druhý ZJ213. Květináče jsou šestky

L.saltensis v.multicostata WR662 Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1900 m.

petr babula napsal: Dám sem zase nějakou fotku Moje oblíbené kytky - Lobivia pugionacantha v. haemantha RH 914 Inca Huasi, 3100m, Bolívie. Hillmann je sbíral v Bolívii v okolí Incahuasi, což je kousek od Culpina, Department Chuquisaca. Rostou tam celkově zajímavé kytky, kromě sběrů nesukulentních nebo slabě sukulentních rostlin (např. Erodium, což většině dobře známá pumpava z čeledi kakostovitých, dále Oxalis a Peperomia) je udávána řada druhů kaktusů. Na cestě z Culpiny do Incahuasi se vyskytují Mediolobivia pygmaea, Parodia subterranea, Aylostera fiebrigii, Echinopsis obrepanda, a některé další mediolobívie, aylostery a snad i parodie, a také kumuloopuncie. Z lobívií je zde udávána ještě L. chrysochete v. 'chunchillensis', dále L. formosa v. korethroides (Rauschův sběr WR991), severně od Incahuasi sbíral Bercht L.cinnabarina (LB3563) a Graham Charles L. pugionacantha v. versicolor (GC 900.02).

Mám dvě dospělé rostliny RH914 - jedna dělá extrémně dlouhé trny už od mládí (květináč je osmička), druhá do loňského roku dělala pouze krátké trny, až letos se pochlapila a začala dělat trny dlouhé. Rostliny rostou bezproblémově, ale moc se jim nechce kvést....

Tož ten květ taky doplním. Mám tedy jen tu původní "rauschovku", čili WR639 a ještě k tomu jen jednu kytku a ne ze semen originálních. Výsev se tehdy sice vydařil, jenže jakožto správný lajdák jsem nezaregistroval včas nástup plísně a horko těžko jsem zachránil jen ten jeden semenáček. Kvést se mu opravdu moc nechce, tohle je druhé květenství v jeho asi osmileté existenci.


V příspěvku je i zmínka o L. pugionacantha var. versicolor. Tak tady dvě jsou, první je SE106:


Druhá je ze semen WR 903:


Já jsem se pro změnu zmínil u L. saltensis o L. pug. var. salitrensis. To jsou taky super kytičky. Miniaturky tvořící trsy a obrovskou řepu v květináči. Kvetou ochotně už jako malé. Loni nebo předloni jsem sem dával fotku kvetoucích semenáčků, které neměly snad ani centimetr.


Chuťovka na závěr. Od L. Berchta jsem sel Lob. pugionacantha v. LB 2441 21 km W of Impora, red fl. Vylezly z toho tyhle docela uniformní nádhery:



Bohužel žádná z nich netvoří pyl, takže semínka nemám. Ale kytky jsou to krásný.

L. saltensis má ještě tu výhodu, že kvete ve velmi mladém věku. Letos mi kvetly ani ne dvouleté semenáčky. Takže super

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.

Opět si dovolím doplnění , doufám, že to nebude někomu vadit. Ta perioda kvetení je u L. saltensis opravdu na lobívie nebývale dlouhá. U mě začínají kvést koncem května a poupata mají ještě i teď. Zajímavé je, že i tak kvete vždy několik rostlin zároveň.
Ani letošní vedra jim nevadila:

Když dám vedle Hel crassicaulis
www.kkplzen.eu/media/kunena/attachments/1332/13.8.2015kaktusy003.JPG ,
tak mě vždy upoutá podoba květů. Všechno je to Chamaecereus!?

petr babula napsal: Jsou to nádherné rostliny. Já je vedu, přiznám se, podle toho, jak je mám od pana Šibala - jajoiana forma. Ale je pravda, že to, kam patří, to by stálo za úvahu.

Po letech, co jsem ztratil cedulky, nedokážu rozlišit rostliny, které jsem získal jako L. nigrostoma a vatteri. Že tyto rostliny patří do okruhu marsoneri - jajoiana je dost zřejmé, ale Rauschovo zařazení všech těhle rostlin pod Lob. chrysantha mi rozhodně nejde pod nos.

petr babula napsal: Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.

Opět si dovolím doplnění , doufám, že to nebude někomu vadit. Ta perioda kvetení je u L. saltensis opravdu na lobívie nebývale dlouhá. U mě začínají kvést koncem května a poupata mají ještě i teď. Zajímavé je, že i tak kvete vždy několik rostlin zároveň.
Zde právě již představená WR177.


Pro změnu ZJ213. Za ní ty větší květy patří L. pugionacantha var. salitrensis. Taky hodně zajímavý taxon.


Kvetou už jako malé semenáčky:


Ani letošní vedra jim nevadila:


Var. multicostata WR662. Jak naznačuje jméno, má mnohem víc žeber, hustší a kratší trny. V dospělosti dost odnožuje. Květy jsou stejné:

A jedna L. haematantha v. rebutioides původně popsaná jako L. sublimiflora....

L.haematantha v.rebutioides OF72-80 Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina

L.arachnacantha FR360 Above Samaipata, Santa Cruz, Bolivia 2000m - snad ani netřeba představovat květy mají nádherné, mám pocit, že květy se spolu s věkem rostliny úměrně zvětšují.

Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.

Jsou to nádherné rostliny. Já je vedu, přiznám se, podle toho, jak je mám od pana Šibala - jajoiana forma. Ale je pravda, že to, kam patří, to by stálo za úvahu.

petr babula napsal: Lobivia sp. Watter 24 - ani nevím, odkud tato rostlina pochází, kde se ve sbírkách vlastně vzala. Každopádně se jedná o krásnou formu L. jajoiana. Moje jediná rostlina (v květuschopné velikosti, semenáčky už mám taky, ale zatím malé) pochází od pana Šibala.

Tak tady jsou další. Do svého seriálu jsem je nedával, protože jsem si nebyl jistý, jestli ji řadit k L. jajoana (v tom případě asi var. vatteri neboli nigrostoma)nebo L. marsoneri. Semena jsem ale dosud neprobádal, takže nevím do teď. V každém případě jsou to krásně kvetoucí kytky, kupodivu docela uniformní a bohužel hodně málo rozšířené.



Zde potomek těch dvou s prvním květem. Květináček 5 cm:

A ještě detailnější fotky květů

Lobivia sp. Watter 24 - ani nevím, odkud tato rostlina pochází, kde se ve sbírkách vlastně vzala. Každopádně se jedná o krásnou formu L. jajoiana. Moje jediná rostlina (v květuschopné velikosti, semenáčky už mám taky, ale zatím malé) pochází od pana Šibala.

Našel jsem také fotky L.pentlandii WR201 Altiplano, La Paz, Bolivia, 3800-4200m. No, dovedu si představit daleko hezčí kytky, i mezi pentlandkami. Trny relativně krátké, no, ale ty květy, uznejte....

Ještě zde mám, kromě jiných hertrichián, taky tuto - L.hertrichiana f.divaricata WR421 Rio Urubamba, Cuzco, Peru. Vedu ji na úrovni formy s vědomím, že se jedná o hertrichianu s udáním lokality. Dříve používané jméno L. divaricata je dnes neplatné, rostliny by měly mít hustější otrnění, což u mých rostlin nejde zatím tolik posoudit, mají asi pět let - ale je pravda, že jsou otrněné více, než je u hertrichián průměr Květy jsou však o něco kratší, jež je u L. hertrichiana zvykem.

Další hertrichiána - tentokrát L.hertrichiana Andahuaylas, Peru. Kytka pochází z nedávných sběrů jednoho českého kaktusáře, není označena sběrovým číslem, ale lokalitou s udáním nadmořské výšky (někde to číslo mám, v případě zájmu pohledám). Rostliny jsou to nadmíru zajímavé, vytváří poměrně dlouhé a silné trny, včetně středových. S odnožováním se to zlepšilo, v mladém věku nic, teď, když jsou rostliny starší, dělají hodně odnoží, které jsou typické pro hertrichiany - vytvářejí četné kořínky. Zvláštní jsou květy, s nádechem až do fialova (ale backebergii to určitě není ), rostlinám se však moc kvést nechce, lépe řečeno, když za sezónu udělají každá jeden dva květy, je to div.

Lobívie si určitě zaslouží daleko více pozornosti. Jsou to nádherné kytky, i když pěstování v některých případech není tak úplně jednoduché, jak se uvádí... Příkladem může být L. aurea - stačí, když na kytky naprší v nevhodnou dobu, a je po nich

maloco ma v poslednej dobe na tomto fore tak potesilo, ako vznik odborneho tandemu Honza + Petr
rod Lobivia nie je taxonomicky jednoduchy a jednoznacny, ale myslim si, ze tieto krasne rastliny si to zasluzia ...

A ještě jedna fotka, zapomenutá. Když se dívám na barvu těch květů, člověk by ani neřekl, že to je hertrichiana...ta pastelová barva spíše evokuje L. pampana, ale pampana to určitě není