Téma:

Jedna vzpomínka na časné léto:

L.jajoiana v.buiningiana FR55 Mountains above Volcan, Jujuy, Argentina

O tomto taxonu se vedly časté debaty, někteří toto jméno vůbec neuznávají. L. jajoiana v. buiningiana jsou však docela typické rostliny, jsou poměrně veliké, zato ploché a mívají i delší středový trn. Docela ochotně kvetou Poznáte je i mezi semenáčky L: jajoiana, kde jsou již poměrně typické a spíše připomínají malou L. chrysochete. Myslím, že v tomto případě je status variety, nebo alespoň formy, zcela na místě.

A varieta robustior...plně odpovídá jménu - poměrně velké rostliny, hodně otrněné, rostoucí obvykle jednotlivě (odnožují málo nebo vůbec), s velkými květy.

L.aurea v.robustior LB260 East of San Luis, San Luis, Argentina

Typické jsou dobeany. Dokonce bych řekl, že i podle těla se dá odhadnout, že to je dobeana...zejména poté, co některé kvetou i oranžově, nebo dokonce žlutě

L.aurea v.dobeana TB446.1 Los Morteros, Sierra Ancasti, Catamarca, Argentina, 1610m

Typu aureí ze severní Cordoby a jihu Santiago de Estero říká Rausch var. tortuosa. V přírodě vypadají úžasně, ve sbírce to není takové. Tahle je od San Pedro Norte, výsev podzim 2009.

Ono se to bez květů zpravidla nepozná

a máte pravdu, že var. albiflora od Serrezuela je je tělem velice typická falax.

Docela rád mám L.aurea v. RH2932B Arg.,Cordoba,Sobremonte, Caspi Cuchuma. Mám jen dvě, ono od Hillmanna to někdy skoro vůbec neklíčí (a jindy úplně všechno). Rostliny jsem nevyfotil, když kvetly, ale zdá se, že ještě pokvetou, tak sem dám pak fotky

Aureje jsou i v době, kdy nekvetou, docela hezké a dekorativní kytky

L.aurea v. fallax Hualco, E of Schaqui, La Rioja, Argentina - kytky rostoucí spíše sloupkovitě, skoro vůbec neodnožují, na rozdíl od klasických v. fallax mají velmi jemné otrnění, trny jsou však docela dlouhé

Ano, mám je od Vás. Jsou to moc nádherné kytky V Brně se jim docela daří, na příští rok jsem jim naplánoval pobyt na zahradě, tak trochu doufám, že budou vypadat ještě lépe. Mě překvapila bílá barva květů u některých falaxek...

Villa del Carmen je náš sběr z roku 2005, je i na mojí fotce, hezky to v Brně? roste.
Falaxy mají obrovský areál v suchých pohořích provibcií La Rioja, Catamarca a okrahově i jinde. jsou větší než var. aurea a zpravidla tvoří trsy. Tahle je z jiřního konce Sierra Colorada, roste spolu mj. s G. kozelskyanum a G. coloradoense. Každá rostlina je jiná, škoda, že jsem si jich nechal tak málo. Výsev podzim 2013.

Tahle je od Hualco ze Sierra de Velazco, výsev leden 2006.

V květu není po červené ani stopy

Tahle je ze Sierra de Mazán u Rio Salado, výsev leden 2008.

A krásná typová var. aurea - L.aurea Villa del Carmen, San Luis, Argentina. Rostliny jsou spíše méně otrněné, trny jsou však krátké a tvrdé. Rostliny téměř neodnožují a zůstávají kulovité.

L.aurea v.fallax ZJ Mazán - varieta fallax by měla být asi nejdivočeji otrněná, což je u mých aurejí určitě pravda Rostlinám se ale nechce ani moc odnožovat...

Nakousli jsme tu Echinopsis aurea. Typová var. aurea má malý areál na jihu Cordoby a na severu Sierra de San Luis. Je kulovitá, celkem krátkotrnná a jednotlivá. Květ je proti tělu velký a má červené nitky spodních tyčinek



Zajímavý drobný ekotyp roste v Sierra de Pocho západně od Salsacate. Odnožuje a kvete už při 2 cm v průměru. Dosahuje průměru 5-6 cm a květy jsou přiměřeně menší, celé žluté.

L. aurea umí dělat také parádní trny - jednou zde už ukazovaná, bíle kvetoucí L.aurea v.fallax Rio Salado, La Rioja, Argentina. Rostliny téměř vůbec neodnožují, zasazeny jsou v šestkách květináčích.

Ještě jedna vzpomínka na časné léto - L.haematantha v.rebutioides (chlorogona) FR405 North of Volcán, Jujuy, Argentina. Původně byla popsána jako L. chlorogona, což je synonymum k L. haematantha v. rebutioides. Ve sbírce mám ještě FR403, která má o něco jemnější, gracilnější otrnění.

Vůbec netuším, napřed jsem si také myslel, že by správně mělo být spíše vatteri, ale na jmenovce je výslovně sp. Watter 24

juniperbushman napsal:

petr babula napsal: Jsou to nádherné rostliny. Já je vedu, přiznám se, podle toho, jak je mám od pana Šibala - jajoiana forma. Ale je pravda, že to, kam patří, to by stálo za úvahu.

Po letech, co jsem ztratil cedulky, nedokážu rozlišit rostliny, které jsem získal jako L. nigrostoma a vatteri. Že tyto rostliny patří do okruhu marsoneri - jajoiana je dost zřejmé, ale Rauschovo zařazení všech těhle rostlin pod Lob. chrysantha mi rozhodně nejde pod nos.

LOBIVIA JAJOANA Backeb. var. VATTERI (Krainz) Ullmann
Lobivia sp. Watter 24 mně by jen zajímalo který je název správný. Že by jen žlutokvěté jajoany a L. nigrostoma je jen přebytečné jméno.poz.morče.
Lobivia jajoiana var. nigrostoma (Buin.) Backbg. Cactaceae 1959/1464
- Lobivia nigrostoma Buin., Succ. 1950/2
- Lobivia gregeri Kreuzgr., Kreuzgr. Rev. 1935/34
- Lobivia vatteri Krainz, J.SKG 1947/6
- Lobivia vatteri var. robusta Backbg., Descr. Nov. 1956/30
Poz.morče.

A ještě L.lateritia KK1351, Las Carreras, Bolívie 3800m. Pětileté rostliny, zatím bohužel nekvetly...

Na lobíviích jde vidět, že se blíží kvapem podzim - začínají dělat pořádné trny L.ducis-pauli jsem vyséval asi před šesti lety, zdrojem semen byl pan Fischer.

L.saltensis v.nealeana WR773 Jujuy to Salta to Catamarca, Argentina

A takto vypadají v těle už větší kytky:

L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina






L.saltensis v.multicostata WR662 Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1900 m

Dvouleté semenáčky, oba květináčky L.saltensis, první s udanou lokalitou, druhý ZJ213. Květináče jsou šestky

L.saltensis v.multicostata WR662 Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1900 m.

petr babula napsal: Dám sem zase nějakou fotku Moje oblíbené kytky - Lobivia pugionacantha v. haemantha RH 914 Inca Huasi, 3100m, Bolívie. Hillmann je sbíral v Bolívii v okolí Incahuasi, což je kousek od Culpina, Department Chuquisaca. Rostou tam celkově zajímavé kytky, kromě sběrů nesukulentních nebo slabě sukulentních rostlin (např. Erodium, což většině dobře známá pumpava z čeledi kakostovitých, dále Oxalis a Peperomia) je udávána řada druhů kaktusů. Na cestě z Culpiny do Incahuasi se vyskytují Mediolobivia pygmaea, Parodia subterranea, Aylostera fiebrigii, Echinopsis obrepanda, a některé další mediolobívie, aylostery a snad i parodie, a také kumuloopuncie. Z lobívií je zde udávána ještě L. chrysochete v. 'chunchillensis', dále L. formosa v. korethroides (Rauschův sběr WR991), severně od Incahuasi sbíral Bercht L.cinnabarina (LB3563) a Graham Charles L. pugionacantha v. versicolor (GC 900.02).

Mám dvě dospělé rostliny RH914 - jedna dělá extrémně dlouhé trny už od mládí (květináč je osmička), druhá do loňského roku dělala pouze krátké trny, až letos se pochlapila a začala dělat trny dlouhé. Rostliny rostou bezproblémově, ale moc se jim nechce kvést....

Tož ten květ taky doplním. Mám tedy jen tu původní "rauschovku", čili WR639 a ještě k tomu jen jednu kytku a ne ze semen originálních. Výsev se tehdy sice vydařil, jenže jakožto správný lajdák jsem nezaregistroval včas nástup plísně a horko těžko jsem zachránil jen ten jeden semenáček. Kvést se mu opravdu moc nechce, tohle je druhé květenství v jeho asi osmileté existenci.


V příspěvku je i zmínka o L. pugionacantha var. versicolor. Tak tady dvě jsou, první je SE106:


Druhá je ze semen WR 903:


Já jsem se pro změnu zmínil u L. saltensis o L. pug. var. salitrensis. To jsou taky super kytičky. Miniaturky tvořící trsy a obrovskou řepu v květináči. Kvetou ochotně už jako malé. Loni nebo předloni jsem sem dával fotku kvetoucích semenáčků, které neměly snad ani centimetr.


Chuťovka na závěr. Od L. Berchta jsem sel Lob. pugionacantha v. LB 2441 21 km W of Impora, red fl. Vylezly z toho tyhle docela uniformní nádhery:



Bohužel žádná z nich netvoří pyl, takže semínka nemám. Ale kytky jsou to krásný.

L. saltensis má ještě tu výhodu, že kvete ve velmi mladém věku. Letos mi kvetly ani ne dvouleté semenáčky. Takže super

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.

Opět si dovolím doplnění , doufám, že to nebude někomu vadit. Ta perioda kvetení je u L. saltensis opravdu na lobívie nebývale dlouhá. U mě začínají kvést koncem května a poupata mají ještě i teď. Zajímavé je, že i tak kvete vždy několik rostlin zároveň.
Ani letošní vedra jim nevadila:

Když dám vedle Hel crassicaulis
www.kkplzen.eu/media/kunena/attachments/1332/13.8.2015kaktusy003.JPG ,
tak mě vždy upoutá podoba květů. Všechno je to Chamaecereus!?

petr babula napsal: Jsou to nádherné rostliny. Já je vedu, přiznám se, podle toho, jak je mám od pana Šibala - jajoiana forma. Ale je pravda, že to, kam patří, to by stálo za úvahu.

Po letech, co jsem ztratil cedulky, nedokážu rozlišit rostliny, které jsem získal jako L. nigrostoma a vatteri. Že tyto rostliny patří do okruhu marsoneri - jajoiana je dost zřejmé, ale Rauschovo zařazení všech těhle rostlin pod Lob. chrysantha mi rozhodně nejde pod nos.

petr babula napsal: Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.

Opět si dovolím doplnění , doufám, že to nebude někomu vadit. Ta perioda kvetení je u L. saltensis opravdu na lobívie nebývale dlouhá. U mě začínají kvést koncem května a poupata mají ještě i teď. Zajímavé je, že i tak kvete vždy několik rostlin zároveň.
Zde právě již představená WR177.


Pro změnu ZJ213. Za ní ty větší květy patří L. pugionacantha var. salitrensis. Taky hodně zajímavý taxon.


Kvetou už jako malé semenáčky:


Ani letošní vedra jim nevadila:


Var. multicostata WR662. Jak naznačuje jméno, má mnohem víc žeber, hustší a kratší trny. V dospělosti dost odnožuje. Květy jsou stejné:

A jedna L. haematantha v. rebutioides původně popsaná jako L. sublimiflora....

L.haematantha v.rebutioides OF72-80 Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina

L.arachnacantha FR360 Above Samaipata, Santa Cruz, Bolivia 2000m - snad ani netřeba představovat květy mají nádherné, mám pocit, že květy se spolu s věkem rostliny úměrně zvětšují.

Další moc hezké a nenáročné kytky - L.saltensis WR177 Cafayate to Alemania, Salta, Argentina. Rostliny jsou to hezké, jemně otrněné, a když si člověk počká, dokáží udělat i parádní trny. Navíc, ochotně kvetou, často v průběhu celého léta.