Téma:

Možná je trochu problém, že L. schreiteri nepatří mezi příliš pěstované druhy. A ani těch sběrovek není moc Ale situace se docela lepší, tak uvidíme

petr babula napsal:

juniperbushman napsal:

petr babula napsal: Pan Čáp zde psal o L. schreiteri. Mám několik rostlin z různých sběrů, dnes mi padly do oka tyto semenáčky - L.schreiteri v.riolarensis TB674.1 Lara Cumbres Calchaquies, 3537 m, Tucuman. Budou to hezké kytky, tyto mají dva roky.

V životě bych neřekl, že by tohle "gymno" mohlo patřit do okruhu Lob schreiteri!

Tomek Blaczkowski má na svých stránkách vyfocenou jednu kytku - Lobivia schreiteri v. riolarensis J 62
Rio Lara, Tucuman, Argentyna. Snad mi odpustí, že ji tady ukážu. Myslím, že je evidentní, že se o žádné gymno nejedná...

Samozřejmě, že to není gymno !
Přiznám se, že pod názvem Lob schreiteri se ke mně dostaly dvoje zcela rozdílné rostliny. Ty jedny byly dokonce z okruhu Lob. saltensis. Ale žádná neodpovídala údajům z Backeberga, který o ní píše jako o rostlině s malými hlavičkami rostoucími ve velkých trsech. Je otázkou, co je charakteristický znak pro Lob. schreiteri.

Někdy je lepší si nechat zejména lobivie pod polními čísly bez označení druhu. Můžeme věřit, že nějaký sběratel YX, který na nalezišti označil nějakou populaci polním číslem, ji taky správně zařadil? Zejména pokud má jiný názor na systematiku. Všichni se na polyfyletické taxony, kterými lobivie jsou, koukáme s vlastním názorem.

juniperbushman napsal:

petr babula napsal: Pan Čáp zde psal o L. schreiteri. Mám několik rostlin z různých sběrů, dnes mi padly do oka tyto semenáčky - L.schreiteri v.riolarensis TB674.1 Lara Cumbres Calchaquies, 3537 m, Tucuman. Budou to hezké kytky, tyto mají dva roky.

V životě bych neřekl, že by tohle "gymno" mohlo patřit do okruhu Lob schreiteri!

Tomek Blaczkowski má na svých stránkách vyfocenou jednu kytku - Lobivia schreiteri v. riolarensis J 62
Rio Lara, Tucuman, Argentyna. Snad mi odpustí, že ji tady ukážu. Myslím, že je evidentní, že se o žádné gymno nejedná...

petr babula napsal: Tělo těchto kytek moc L. glauca nepřipomíná možná vzdáleně, odpovídá opravdu spíše L. marsoneri.

Opravdu asi záleží na tom, co kdo kdy sehnal pod konkrétním taxonem, ale před těmi 30 lety nikdo nepochyboval, že by tyhle rostliny, které se sem dostaly ze "západu", mohly mít jiné jméno.

Rád si počkám na to "gymno". Zdroj semen byl vždy spolehlivý s číslo odpovídá taxonu. Takže - uvidíme. Já zase nejsem příznivcem vytváření různě komplikovaných hybridů, které jsou podle mě fakt hnusné. Mám rád botaniku a lokality, už proto, že jsem původně botanik, byť z branže experimentální biologie rostlin.

Pro mě jsou u kytek důležitá naleziště - lokality. Samozřejmě jsou i mezi námi kaktusáři, kteří jedou ve skupině, přijdou na lokalitu, jeden si stoupne do jednoho rohu, druhý do druhého, třetí do třetího, a každý z nich uvede lokalitu s udáním vzdálenosti od jiné vesnice...L. krahn-juckeri byla popsána v roce 2009, odkaz je zde, strana 14:

www.cactuspro.com/biblio_fichiers/pdf/Echinopseen/Hefte/Infobrief%202010-48%20FE.pdf

Když je porovnám s L. caineana, kterých mám několik s různými sběrovými čísly, u semenáčků moc rozdílů není. Uznávám. Ale u dospělých kytek rozdíly vidět jdou - viz fotky.

petr babula napsal: Pan Čáp zde psal o L. schreiteri. Mám několik rostlin z různých sběrů, dnes mi padly do oka tyto semenáčky - L.schreiteri v.riolarensis TB674.1 Lara Cumbres Calchaquies, 3537 m, Tucuman. Budou to hezké kytky, tyto mají dva roky.

V životě bych neřekl, že by tohle "gymno" mohlo patřit do okruhu Lob schreiteri!

petr babula napsal: Pro porovnání:
L.krahn-juckeri Turuchipa, Bolivia

Tak takle přesně vypadaly rostliny Lob. caineana, které jsem získal před 30 lety. Myslel jsem si, že by v moderní době už neměly nastat případy, kdy se pod nový taxon natlačilo něco trochu(?) odlišného a pak se původní rostliny popsaly znovu!

Lobivia maximiliana var. durispina Rausch 1985

Polní čísla:
WR 331 - Lobivia durispina, La Quiaca, Jujuy, Argentina

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Skupinovitě rostoucí, 15 cm vysoká a 5 cm silná. žeber 10 - 12, areoly vzdálené 1 cm, okrajových trnů cca 10, středových trnů 1 - 4, až 4 cm dlouhé, silně šídlovité. Květ 75 mm dlouhý a 35 mm široký, okvětní lístky velmi krátké, takže celý květ vypadá poněkud trubkovitě. Typové stanoviště nad Tapacari.



[/quote]

Polní čísla:
WR 331 - Lobivia durispina, La Quiaca, Jujuy, Argentina

Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Skupinovitě rostoucí, 15 cm vysoká a 5 cm silná. žeber 10 - 12, areoly vzdálené 1 cm, okrajových trnů cca 10, středových trnů 1 - 4, až 4 cm dlouhé, silně šídlovité. Květ 75 mm dlouhý a 35 mm široký, okvětní lístky velmi krátké, takže celý květ vypadá poněkud trubkovitě. Typové stanoviště nad Tapacari.

Na fóru v tématu jsem narazil na výše uvedené. Omlouvám se, že do toho "kecám" povolanějším, ale WR331 odpovídá L. ferox v. longispina. Už vzhledem k tomu nalezišti je jasné, že s maximilianou nemá nic společného. Spíše mi tady chybí WR204, což je opravdu L. maximiliana v. durispina. Co je trochu překvapivé, na internetu u ní najdete dvě naleziště, jednak La Paz, Bolívie, a pak ono častěji uváděné Tapacari, 3700, Cochabamba, Bolívie.

Obracím se na všechny tady s velkou prosbou - nejen já, ale všichni mí známí lobiviáři marně sháníme pár kytek:

Lobivia jajoiana var. nidularis WR 702

Lobivia aurea var. tortuosa WR 711e

Lobivia maximiliana v. durispina WR 204

Myslím, že pro všechny lobiviáře jsou výše uvedené kytky obrovské poklady, které je zapotřebí opatrovat. O kom vím, že má WR204, je Franta Šibal. Pokud by je někdo měl, napište mi, prosím. Sám za sebe říkám, že dvě tři kytky z výsevů, aby se mohla udělat semínka a opět rozšířit mezi kaktusáře, bych fakt asi vyvážil zlatem )

A pak jsem našel fotky kytek, které by se daly označit jako zvláštní, divné, některé i zmatečné Ale ve sbírce je mám a zbavovat se jich nehodlám.

L.zecheri v.fungiflora - rostliny jsem jako dospělé koupil od firmy Haage. Nevím, co mají společného s L.zecheri, spíše mi sedí k L.wrightiana. Mají krátké trny, středové nevytváří (zatím), blizny hezky růžové. Ochotně dělají semínka, ale vzhledem k tomu, jak rády odnožují, to ani není zapotřebí



Pak mám na fotce dvě kytky s označením JL. To JL není Jacques Lambert, ale Joel Loede. Vedu tyto rostliny pod tímto označením, kytky jsou to hezké.
První je L.wrightiana v.winteriana JL792. Typická wrightiana v.winteriana, středové trny nevytváří.







Pak je to L.hertrichiana v.laui JL918. Květy jsou typické pro hetrichianu (bohužel nemám nafoceno, ale časem napravím ), ale poměrně neochotně kvetou. Rostliny mají asi 7 let a každý rok udělají jeden nebo dva květy. Odnožují ale velmi ochotně, což jde na fotkách dobře vidět. Líbí se mi na nich ty krátké, ale docela silné trny, kterých je pět.





A nakonec jsem si nechal jeden "bonbónek" Když někde vidím hetrichiany, beru nebo objednávám U Uhligů jsem v nabídce viděl L.simplex. Protože mi v té době simplexky nějak ve sbírce chyběly, objednal jsem dvě rostliny. A výsledek vidíte na fotkách - když přišly, bylo mi jasné, že to žádné simplexky nejsou, a přemýšlel jsem, co s nimi. Ve sbírce jsem si je nechal a nelituju toho I když to jsou hybridy, mají opravdu krásné květy, až 8 cm v průměru, posuďte sami. Jejich žluto-oranžová barva mě fascinuje. Jen omluvte ty fotky - v těch vedrech se ani jim moc kvést nechce, a to přitom kvetou velmi ochotně a neúnavně.







Slibuju, že se teď na chvíli odmlčím, v těch vedrech se kytkám nechce kvést, a protože mají až do ochlazení se zálivkou utrum, jsou už trochu seschlé.

A ještě pár vzpomínek na jaro

L.jajoiana L523 Volcan, Jujuy, Argentina, 3200-3300 m - asi netřeba komentáře tento druh je u mě ve sbírce hodně zastoupený, kytky jsou to moc hezké. Jsem rád, že se objevily i nové sběry, z těch mám polní čísla TB, RH, LT a některé další.



L.pentlandi - prostě klasika, tyto jsou od Uhliga. Když někde vidím pentlandku, koupím, prostě vděčné a dobře vypadající kytky, kterých ve sbírce není nikdy dost.

Někde se zde psalo o L. famatimensis a o četných omylech a záměnách těchto rostlin. Morče tady konstatoval, že jsou to kytky choulostivé. No, musím říct, že s nimi nemám problém. Každý rok nějaké vysévám, a ztráty většinou nejsou - dokonce i z těch, kde vyklíčily jen dvě nebo tři semínka, mi ty kytky i po dvou třech letech stále zůstávají roubovat je nechci, jednak jsem dost líný, jednak se mi roubované kytky vůbec nelíbí, a také na to nemám vůbec čas. Ono - možná jim vyhovuje to, že na kytky nemám obecně moc čas a zalévám, jak si vzpomenu, tak ve čtrnáctidenních až třítýdenních intervalech Pár fotek

L.famatimensis FR459 Sierra Famatima La Rioja Argentina





L.famatimensis WR 127 Famatina to Velasco, La Rioja, Argentina





Nekvetoucí L.famatimensis v.sanjuanensis WR557





Pohled na výsevy - podzim 2013, kytkám se docela daří



A z výsevů asi ty nejchoulostivější - L.famatimensis v.bonnieae ZJ Fiambala, Argentina



Všechno jsou to moc milé kytky, které mám moc rád

Pan Čáp zde psal o L. schreiteri. Mám několik rostlin z různých sběrů, dnes mi padly do oka tyto semenáčky - L.schreiteri v.riolarensis TB674.1 Lara Cumbres Calchaquies, 3537 m, Tucuman. Budou to hezké kytky, tyto mají dva roky.

Pro porovnání:
L.krahn-juckeri Turuchipa, Bolivia



L.caineana WK164







Myslím, že rozdíly v těchto dvou druzích jsou docela patrné, vyfocené kytky jsou dospělé a květuschopné. Jen jsem nějak nestihl letos vyfotit, když kvetly

Dnes vykvetla L. schieliana FR334 below Mollopampa, West of Ayata, La Paz, Bolivia






"Šílenek" pár taky mám, tyto sběrovky nejsou až tak moc rozšířené:
L.schieliana JD265 Cerro Sequencoma, 4 km from La Paz, Bolivia - hojně dnožující, roste do sloupku, trny bílé, na koncích hnědavé




L.schieliana BLMT 626.02





A nakonec už ukazovaná krásná forma L. schieliana

Tělo těchto kytek moc L. glauca nepřipomíná možná vzdáleně, odpovídá opravdu spíše L. marsoneri.

petr babula napsal: A dnes určitě už poslední - L.marsoneri v. iridescens AW 10a Humahuaca-Santa Ana. Nedalo mi to neukázat květy této kytky, kterou jsem spolu s třemi dalšími stejného polního čísla koupil před třemi lety přímo od Andrease Wessnera. Kytky jsou to krátkotrnné, ale mají nádherně modrošedou pokožku - něco jde vidět na fotkách. Mám rovněž AW10 (nemám na fotce), to by měly být klasické marsonerky, a květem tomu odpovídají.

Tak přesně tyto rostliny kolovaly před třiceti lety v našich končinách jako Lobivia glauca!

Byla předurčena ke stětí roubovacím nožem, ale dostala milost :



ještě detail voňavého květu


Snad by si zasloužila i nějaké jméno :

HonzaC napsal: Jojo, přátelé, klasické lobívie máme hotové. V literatuře a na internetu se občas objeví i další jména, ale z nich bývám spíše rozpačitý. V roce 2010 se například objevil prvopopis W. Rausche v Echinopseen pro Lobivia kuehnrichii var. antennifera. Důvodem oddělení od L. kuehnrichii má být jednotná zelená barva těla a jednotné červené květy + dlouhé, tykadlovité středové trny. Polní číslo WR 238b. Budiž. Jenže L. kuehnrichii je stále oficiálně varietou L. haematantha, takže by antennifera mohla být jedině ještě nižší taxonomickou jednotkou, tedy formou. Nebo už Rauschovy variety od L. haematantha zase někdo oddělil všechny? Já vím jen o densispině.
Pak tu třeba máme od roku 2009 Lobivia krahn-juckeri. Teda já ji nemám, jen se o ní zmiňuje H.J. Wittau opět v Echinopseen. Když se podívám na fotky, je to normální L. caineana. Prý roste na izolovaném místě daleko od caineany. Což může být, ale že by hned nový druh? Nevím, a tak to nechávám koňovi. Určitě by se našlo podobných případů víc. Že je v lobíviích zmatek, to teda je a že v nich zmatek ještě dlouho bude, to teda bude.

V Rauschově Lobivia 85 máme k lobkám přiřazeny i akantokalycia. A tak, když už podle toho Rausche jedu, hodím sem ještě v průběhu týdne i ta. Ať to máme komplet. Teda pokud vám to nebude vadit.

Já mám dvě rostliny L. krahn-juckeri z typové lokality, někde mám i malé semenáčky HJW 143. Fotky rostlin jsem dával zde -

www.kkplzen.eu/media/kunena/attachments/188/L.krahn-juckeriTuruchipa.JPG

Musím říct, že se L. caineana podobají, ale mají několik odlišností. Trny nejsou tak silné a jsou určitě delší, květy jsou o něco málo světlejší než u L. caineana a rozhodně jsou větší. Bohužel, nestihl jsem je v květu pro pracovní vytížení vyfotit, ale napravím to příští rok, letos už asi nepokvetou Jinak v plodech moc odlišností není, jen semena jsou o něco menší.

A dnes určitě už poslední - L.marsoneri v. iridescens AW 10a Humahuaca-Santa Ana. Nedalo mi to neukázat květy této kytky, kterou jsem spolu s třemi dalšími stejného polního čísla koupil před třemi lety přímo od Andrease Wessnera. Kytky jsou to krátkotrnné, ale mají nádherně modrošedou pokožku - něco jde vidět na fotkách. Mám rovněž AW10 (nemám na fotce), to by měly být klasické marsonerky, a květem tomu odpovídají.

L.arachnacantha v. mairanana KK 491 Mairana, Bolivia, 1300 m n.m.

Na arachnakanty jsem měl dlouhou dobu smůlu - měl jsem jen sběrovky WR, a když jsem objednal nějaká semínka, s klíčivostí to nebyla rozhodně žádná sláva. Nakonec se mi podařilo sehnat několik různých polních čísel KK, dokonce FR, dále VZ, RH a V (Roberto Vasquez). Nedávno jsem zjistil, že je sbírali také pánové Horáček (LH) a Heřtus (PHA), skupina s akronymem STO (Helmut Amerhauser, Franz Strigl, Hans Till), a pan Swoboda (HS 77a) a někteří další. Je škoda, že řada lidí v té oblasti sbírá sulky, a na lobívie zapomíná... No, kdyby náhodou někdo byl vlastníkem arachnakant PHA, LH a podobně, hlásím se Můžu nabídnout ony KK nebo FR výměnou

A ještě pár dalších lobívií

1. - 2. L.arachnacantha v. densiseta WR 186 East of Valle Grande, Santa Cruz, 2100m, Bolívie





3. - 4. L.aurea v. fallax WR711A Buenos Aires to La Rioja, Argentina





5. - 6. L.tiegeliana v. distefanoiana FR620, South-East of Tarija, Angosto Mountains on Tarija River, Tarija, Bolivia





7. L.tiegeliana v. pusilla FR1170 Orozas, Tarija, Bolivia

Lobivia hertrichiana - za těch pár let, co sbírám hlavně lobívie, se mi sešla řada různých rostlin tohoto druhu s polními čísly i bez. Dávám zde fotky některých z nich, názvy po najetí myší na fotku.

1. - 2. L. hertrichiana FR695





3. - 5. L. hertrichiana HJW009 Urcos, Peru







6. - 7. L. hertrichiana aff. LK24 SW of Urcos to Sucuani, Peru





8. - 10. L. L.hertrichiana aff. LK28 SW of Cuzco, Peru







11. - 13. L. hertrichiana v. laui LK29 Urubamba, Peru







14. - 17. L. L.hertrichiana v. minuta WR 414, Rio Urubamba, Cuzco, Peru - krásně syté mladé květy a starší, už vybledlé









18. - 20. L. L. hertrichiana v. binghamiana f. aureispina

neviem, ci mam spravne meno, na internete o e. paraguyaense toho moc nie je, rastlina ma sviezozelenu lesklu pokozku, bohato odnozuje, kvitne prvy krat.. povod je BZ Praha

Pár lobívií pro dnešek Focení se mi docela začalo líbit Názvy kytek po najetí myší na jednotlivé fotografie, ve zkratce:
1. L. alberi n.n. - stará rostlina
2. L. alberi AW172 - mladá rostlina, začíná dělat super trny
3. L. krahn-juckeri Turuchipa - dvě rostliny, každá jiná, s plody, opylení se povedlo
4. L. ducis-pauli růžový květ - detail trnů
5. a 6. - L. tiegeliana WK846
7. a 8. - L. hertrichiana v. minuta WR414

Jak sem koupil, tak prodávám, taky mi ty jména nějak "nepasovaly".

Něco z posledních dnů.

densisipina v. scoparia R 816 A

saltensis R 177

calorubra HS 133

pentlandii R 201

Moje arachnacantha volně venku na sluníčku