Téma:

Pořád jsem přemýšlel, kde mám všechny fotky, byl jsem si jistý, že jsem lobívie fotil víc - a našel jsem tak se omlouvám, budu Vás teď chvíli zásobovat vzpomínkami na jarní a časně letní měsíce, když lobívie kvetly. Protože mám slabost pro hertrichiany, začnu hertrichiánou

L.hertrichiana ES137 Huanoquite, Cuzco, Peru 3615m - rostliny jsou poměrně velké, trny pouze krátké, sem tam udělají nějakou odnož s už nachystanými kořínky...ale květy jsou naprosto super

Lobivia cinnabarina VZ158 Cerro Huayquita, Romeral to Poroma, Bolivia 3078m. Všechny cinnabariny zůstávají ploché, a i když se někomu mohou zdát stejné, zkuste dát vedle sebe různé rostliny - a uvidíte tu variabilitu.

Ta KZ157 je zajímavá - vím, že jste ji tady už ukazoval. Jsou to moc zajímavé kytičky, bohužel, ve sbírkách se už nevidí a nedají se sehnat. Já měl kdysi L. pentlandii s KZ číslem, které si už nepamatuji, ožná to byla L. titicacensis - ale kytka už bohužel není, dodnes mě to moc mrzí....

petr babula napsal: HonzaC zde zmiňoval nově popsané druhy lobívií. Když jsem procházel skleníkem s lobívkama, padl mi zrak na výsevy. Ono už u těch semenáčků jde většinou poznat, o co se jedná, ale u jednoho květináčku jsem si nebyl moc jistý. Tak jsem se podíval - a je to L.kuehhasii WR 817B Carrizal, Argentina. V jiné květináčku jsem našel stejný druh se sběrovkou BLT 409.01 se stejnou lokalitou. Podle mě se jedná o hezké akantokalycium Ale uvidíme, jak kytky budou vypadat, až budou větší a rozkvetou. Květináče na fotkách jsou šestky, velikost kytek kolem 1.5 cm.

Ano, typické Acanthocalycium z okruhu thionanthum.

petr babula napsal: Lobivia hertrichiana WR415 Urubamba, Cuzco, Peru, která je někdy vedená jako Lobivia hertrichiana var. larabei, případně Lobivia larabei, jsem sem už dával. Ale její červené květy s jemným nádechem do oranžova květy mě pořád fascinují, kytky teď navíc kvetou opakovaně. Na rozdíl od jiných hertrichián má velmi jemné trny. Mám prosbu - kdyby někdo měl nějaké zajímavé hertrichiány a mohl postrádat jednu dvě odnože, hlásím se

Což o to, hertrichián mám dost, ale skoro vše jsou to odnože těch prastarých klonů z éry páně Rektoříka. S čísly se toho u mě moc nenajde. Už jsem je sem párkrát dával, např. tady nebo případně zde .

Přidám další varietu L. hertrichiana, echinata:


K tomu jednu z mnoha forem var. laui:


Oranžově kvetoucí KZ157 Huanoquite:

Lobivia hertrichiana WR415 Urubamba, Cuzco, Peru, která je někdy vedená jako Lobivia hertrichiana var. larabei, případně Lobivia larabei, jsem sem už dával. Ale její červené květy s jemným nádechem do oranžova květy mě pořád fascinují, kytky teď navíc kvetou opakovaně. Na rozdíl od jiných hertrichián má velmi jemné trny. Mám prosbu - kdyby někdo měl nějaké zajímavé hertrichiány a mohl postrádat jednu dvě odnože, hlásím se

HonzaC zde zmiňoval nově popsané druhy lobívií. Když jsem procházel skleníkem s lobívkama, padl mi zrak na výsevy. Ono už u těch semenáčků jde většinou poznat, o co se jedná, ale u jednoho květináčku jsem si nebyl moc jistý. Tak jsem se podíval - a je to L.kuehhasii WR 817B Carrizal, Argentina. V jiné květináčku jsem našel stejný druh se sběrovkou BLT 409.01 se stejnou lokalitou. Podle mě se jedná o hezké akantokalycium Ale uvidíme, jak kytky budou vypadat, až budou větší a rozkvetou. Květináče na fotkách jsou šestky, velikost kytek kolem 1.5 cm.

Jde vidět, že se blíží podzim. Květů ubývá, ale kytky moc hezky vytrňují. Krásně to jde vidět u feroxek:

L.ferox v.longispina JS281, Tafna, Argentina - JS = Jaromír Sladkovský, který má i několik sběrů lobívií, často velmi zajímavých (např. L. backebergii v. nova JS 454).

petr tu nedavno daval dlhotnnu variispinu, hned som sa isiel pozriet, ako vyzera ta moja

V předchozích příspěvcích se zde ukazovala L. huascha v. crassicaulis. L. huascha vysévám poměrně často, semena se v nabídkách objevují pravidelně. Vím, že to nejsou zrovna oblíbené kytky, ale když se pěstují tvrdě, dělají krásné trny a květy - to je kapitola sama pro sebe. K těm trnům - naprostá většina rostlin, které mám, má trny rezavé až do hněda. Tato rostlina je výjimka. Nevím, zda to na fotkách vynikne, ale její trny jsou krásně světle žluté, v kombinaci se světlou pokožkou každého upoutá Semínka pocházejí tuším z Plzně, vyklíčilo jediné.

L.huascha v.grandiflora Sierra de Ancasti, Catamarca, Argentina

A hele! Už jsem myslel, že se mi je podařilo vyhubit.

Pracné "bezcenné" hybridy!

V sobotu si to rozmyslela jedna hertrichiana s tím, že by si i dala říct - L.hertrichiana aff. LK24 SW of Urcos to Sucuani, Peru - jiná forma. Už jsem tady LK24 ukazoval, toto je kytka kvetoucí oranžově, a to od velmi mladého věku - má necelé dva centimetry v průměru.







Nicméně, počkala si až na ochlazení a úplně rozkvetla až dnes Hertrichiany jsou prostě úžasné kytky, které by si zasloužily daleko více pozornosti a rozšíření ve sbírkách.

Bude to L. pentlandii Aspoň myslím

Prosím o určení této lobivie, už jsem ji tady na foru viděl , ale nevzpomním si kde.díky...

Včera nesměle rozkvetla další lobívie - L.maximiliana JIR23 Santa Lucia, Cusco-Puno, Peru 4000 m. Tyto kytky jsem vyséval nadvakrát nebo dokonce natřikrát, z předloňska mám ještě plný květináč centimetrových semenáčků. Jinak bezproblémové kytky, rostou docela pomalu (pentlandky rostou daleko rychleji), nechce se jim moc kvést - každá udělá za sezónu jen pár květů. Je dobře, že se začaly v nabídkách semen objevovat i lokalitní maximiliány. Ve sbírce mám v podstatě až na L. maximiliana v. durispina všechny variety s různými sběrovkami.

Dnes rozkvetla L.aurea v.fallax Rio Salado, La Rioja, Argentina. To by samo o sobě nebylo nic divného, nicméně - kvete bíle. Rausch uvádí myslím pouze žluté květy, rostliny vzhledem odpovídají varietě fallax, rostliny jsou poměrně silně otrněné - ale květy jsou prostě bílé. Zdroj semen byl spoehlivý, navíc Rio Salado odpovídá oblasti, kde by se var. fallax měla vyskytovat.

Když jsme u těch krátkotrnných a dlouhotrnných kytek - mám asi pět rostlin L. variispina WK870 Iscayachi - Cana Cruz 3460m, Bolívie. Čtyři rostliny mají docela krátké trny, prostě takové normální kytky. Ale pátá...posuďte sami naštěstí rostliny odnožují, a i když rády a bohatě kvetou, tak tento klon půjde dále množit odnožemi.
Tady je:
L. variispina WK870 Iscayachi - Cana Cruz 3460m, Bolívie

O Lobivia tegeleriana se soudí, že to jsou nevzhledné kytky, a tak je ani nikdo moc nechce je pravda, že květy nic moc, plody stojí za houby, čištění plodů a semen je opravdu očistec... Ale když se povedou, je to paráda, posuďte sami:

L. tegeleriana v.albiflora KK1794 Caraveli, Peru

Lobivia pugionacantha v. haemantha sbírali ještě někteří další pánové. Někde ve výsevech je mám snad až na pár výjimek všechny, ale malé, takže ještě nefotogenické Ale časem sem dám fotky, a slibuju, pokud možno kvetoucích kytek.

JO581 - 5km South of Iscayachi, Tarija, Bolivia 3744 m
LF354 - Tacacuira, Bolivia 3156 m
EZ535 - Inca Huasi, Nor Cinti, Bolivia (pozn. čísla EZ se často zaměňují za ES; EZ = Ernst and Ilse Zecher, ES = Eberhard Scholz; zatímco ES se dají občas v nabídkách vidět, EZ pouze velmi málo)
RH2097B - Ch'saca Sud Cinti Inca Huasi, Bolivia 3000 m
RH2469D - Ch'saca Nor Cinti Quisana, Bolivia 3000 m
RH3183A - Ch'saca Sud Cinti Inca Huasi, Bolivia 2900 m
TB157.1 - Kenko N of Incahuasi, Chuquisaca, Bolivia 2957 m
TB160.1 - Ovejeria N of Incahuasi, Chuquisaca, Bolivia 3136 m
TB558.1 - Huasinota, Chuquisaca, Bolivia 3412 m
VS281 - 5km South of Iscayachi, Bolivia
WR639 - Camargo to Culpina, Chuquisaca, Bolivia

Pravda je, že dlouhou dobu byl jakž takž dostupný pouze Rauschův sběr, ale v poslední době se situace dost zlepšila. Docela dobře se dají sehnat semena TB (Blaczkowski, v kontaktu je s ním hlavně pan Fischer z Hořic), ale také RH (Hillmann vydává vlastní katalog, problém je, že občas z těch semen vyleze něco úplně jiného...)

Dám sem zase nějakou fotku Moje oblíbené kytky - Lobivia pugionacantha v. haemantha RH 914 Inca Huasi, 3100m, Bolívie. Hillmann je sbíral v Bolívii v okolí Incahuasi, což je kousek od Culpina, Department Chuquisaca. Rostou tam celkově zajímavé kytky, kromě sběrů nesukulentních nebo slabě sukulentních rostlin (např. Erodium, což většině dobře známá pumpava z čeledi kakostovitých, dále Oxalis a Peperomia) je udávána řada druhů kaktusů. Na cestě z Culpiny do Incahuasi se vyskytují Mediolobivia pygmaea, Parodia subterranea, Aylostera fiebrigii, Echinopsis obrepanda, a některé další mediolobívie, aylostery a snad i parodie, a také kumuloopuncie. Z lobívií je zde udávána ještě L. chrysochete v. 'chunchillensis', dále L. formosa v. korethroides (Rauschův sběr WR991), severně od Incahuasi sbíral Bercht L.cinnabarina (LB3563) a Graham Charles L. pugionacantha v. versicolor (GC 900.02).

Mám dvě dospělé rostliny RH914 - jedna dělá extrémně dlouhé trny už od mládí (květináč je osmička), druhá do loňského roku dělala pouze krátké trny, až letos se pochlapila a začala dělat trny dlouhé. Rostliny rostou bezproblémově, ale moc se jim nechce kvést....

Díky Čelákovicím, Henrymu i Petrovi. Pro mě je to zatím jasné - jak jsme seli, tak jmenujeme a v naší evidenci bude jen nějaká poznámka navíc.

Dobrý den, nedá mi to, abych si trošku nerýpnul Můžeme zde dalekosáhle debatovat o tom, jak se vyvíjely systémy klasifikace, od těch přirozených až po dnešní založené na molekulární biologii...Na VFU Brno v rámci malého úvazku, který tam stále mám (kmenově jsem na LF MU) učím jeden předmět, který je zaměřen na taxonomii léčivých rostlin. studentům přednáším v rámci úvodních přednášek úvod to taxonomie, vývoj jednotlivých systémů, vývoj druhů, atd. Největší problémy přináší dnes vlastní definice druhu. Máme populace jednoho druhu, které se neliší v jaderné, ale plastidové DNA - a co s tím? Nicméně, to všechno má řešení založené na selském rozumu - kytka zůstane kytkou, ať ji pojmenujeme jakkoliv. Já osobně se přimlouvám za to, aby u rostlin byly vedeny co nejpřesněji lokality, protože to je z mého pohledu to nejdůležitější.

hasi napsal: Vyseto od PP v r.2003 jako Trichocereus grandiflorus, což by měl být dnes Echinopsis huascha, květem bych řekl že by to tak být mohlo, ale to vytrnění je jaksi mohutnější a hustější. No možná je to naším tvrdým pěstováním - vody to nikdy moc nemělo a je to v 5x5 květníku.
Taky to silně odnožuje.
Taky to mělo myslím synonymum Lobivia crassicaulis. - co na to Čelákovice?

Ať je to jak chce, ta barva květu zato stojí.

Měl jsem tuhle kytku také. Koupil jsem ji kdysi jako Echinopsis hauscha. Vyrostl mi z toho pěkný trs, už to víc nerostlo, jenom odnožovalo. Nikdy mi to nekvetlo, tak jsem rád, že to vidím aspoň u Hasiho. Nedokázal jsem tuhle kytku nikam přiřadit. Nejspíš se jedná o nějaký kříženec.

hasi – grandiflorus, huascha, crassicaulis – co na to Čelákovice?

Je to pro nás pocta být takto osloveni a slušnost je reagovat. Bohužel je to nad síly několika vrtošivých staříků z Čelákovic a okolí. Citovaná jména jsou legitimní a mohou se k nim přidat možná stovky dalších. Je to neřešitelné, jednou to bude jasné jako ten vtip, kdy u nás budou játra v každé masně a přestane se krást.
Takže jen současná fakta: každá rostlina je unikátní, dnes již víme že má i unikátní DNA. Hodně rostlin si je podobných a člověk má potřebu je nějak pojmenovat a zatřídit, používá se binominální systém Linného, který se vyvíjí a upřesnňuje. Popsat nový taxon může každý, kdo umí psát a dodrží pravidla účinného zveřejnění platná v té době. Zas tak přísně se to nedodržuje, dodnes se používají jména třeba Backebergova u nichchž je jasné, že jsou neplatná. Ani na latinské mluvnici jsme se nedomluvili a v mnoha jménech jsou hrubky, které se mají opravit, aniž by existovala pravidla kdo a jak se to udělá. Nomenklatura se také vyvíjí, jestliže někdo převede lobivie do echinpsid neznamená to, že rod Lobivia neexistuje. Platné jsou obě kombinace. Na posledním botanickém kongresu Melboune 2011 bylo konstatováno, že takto to už dál nemůže být. Jména vznikají v tak zvaném širším a užším pojetí (sensu lato, sensu scricto) a jsou platná obě. Botanická nomenklatura zná proces nomina utique rejicienda a nomina conservanda. Těžko se však dočkáme praktického využití, nikdo se nebude zabývat tím, že by crassicaulis prohlásil za zavržené ve prospěch konservovaného huascha. Klidně můžeš dál používat i Cereus huascha z roku 1893.
Co bude dál: v roce 2017 bude další botanický kongres. Asi se potvrdí, že usnesení z minulého budou platná. Z ICBN bude nadále ICN, aby nižší rostliny „neprovokovaly“ v botanice a právě na houbách se mají o odzkoušet nové zkušenosti s molekulární diagnosou. Jména zůstanou asi dále latinská, řecká a latinizovaná. Diagnosy asi zůstanou latinské i anglické a tiščené i elektronické. Jak dopadnou houby nevíme, ale je jasné, že lidová tvořivost musí přestat. V období 2017 až 2023 má vznikat nová nomenklatura nižších rostlin. Je jasné, že ani využití molekulárních metod nepřinese jednoznačné výsledky. Budou se zřízovat speciální internetové stránky, kde se zveřejní „vyčištěná“ jména a ostatní existující budou zavržena či prohlášena za synonyma. K tomu se bude moci každý vyjádřit. Připomínky budou elektronicky posuzovány kooptovanými odborníky na daný okruh rostlin. Po čase nomenklatorická komise zveřejní definitivní výsledek. Od zveřejnění těchto stránek už budou nová jména v tomto okruhu účinně zveřejňována jen tímto způsobem a projdou stavem navržení, připomínkování a uznání nebo zavržení. Po roce 2023 dojde i na vyšší rostliny. Potom někdy i na krytosemenné, dvouděložné, a na kaktusy. Do té doby si každý může legálně psát na jmenovky co chce. Aktivnější mohou popisovat nové druhy, nebo sestavovat příbuzenské stromy ze sekvencí DNA. Metod jak analytických tak matematických je mnoho.
Aby to nebyly jen kecy, napsal bych si huascha – tam se vejde vše nebo crassicaulis – to se zdá výstižnější. Je to moc hezká kytka i květ. Za prozkoumání DNA by stála, možná by se tam našla i prababička Soehrensia.

Snad se na mě nebudete zlobit, že tady pořád "prudím" s nějakými lobíviemi Ono jsou to kytky hezké i bez květů, i když je pravda, že jejich květy stojí opravdu zato.
L.marsoneri v.rubescens Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina - rostliny nejsou WR37, u rostlin je udána pouze lokalita, ale není to sběr WR. Někdo se tady ptal, jak rozlišit jednotlivé "variety" L. marsoneri. Tyto rostliny (rubescens) jsou dost typické a velmi dobře rozlišitelné, celkově patří k těm více otrněným, které lze vidět.






Lokalita je zde:
www.google.cz/maps/place/Quebrada+de+Humahuaca,+Jujuy,+Argentina/@-23.154251,-65.349427,10489m/data=!3m1!1e3!4m2!3m1!1s0x9404eeffd78920b7:0xa18879cd9441a999!6m1!1e1

A ještě jedna fotka, snad pan google promine



V lednu se do té oblasti chystám, tak snad sem pak dám více zajímavějších fotek

hasi napsal: Vyseto od PP v r.2003 jako Trichocereus grandiflorus, což by měl být dnes Echinopsis huascha, květem bych řekl že by to tak být mohlo, ale to vytrnění je jaksi mohutnější a hustější. No možná je to naším tvrdým pěstováním - vody to nikdy moc nemělo a je to v 5x5 květníku.
Taky to silně odnožuje.
Taky to mělo myslím synonymum Lobivia crassicaulis. - co na to Čelákovice?

Ať je to jak chce, ta barva květu zato stojí.

Ty květy s tmavým středem jsou pro crassicaulis typické. Crassicaulis se docela ochotně kříží s řadou lobivií a echinopsisů. Na obrázku by mohl být docela dobře kříženec s lobivií z okruhu hertrichián. Šlechtitelé mají příležitost k šlechtění malých silně otrněnách "psů".
Taxon Echinopsis huascha se stal jakousi popelnicí pro rostliny z okruhu Helianthocereus - Trichocereus, se kterými si odborníci momentálně nejsou jisti.

Ve sbírce mám ještě další L. marsoneri v. muhriae - L.marsoneri v.muhriae OF81-80. Rostliny kvetou žlutě až oranžově, mají poměrně dlouhé trny. Omlouvám se, kvetoucí jsem je zase nestihl vyfotit

Vyseto od PP v r.2003 jako Trichocereus grandiflorus, což by měl být dnes Echinopsis huascha, květem bych řekl že by to tak být mohlo, ale to vytrnění je jaksi mohutnější a hustější. No možná je to naším tvrdým pěstováním - vody to nikdy moc nemělo a je to v 5x5 květníku.
Taky to silně odnožuje.
Taky to mělo myslím synonymum Lobivia crassicaulis. - co na to Čelákovice?

Ať je to jak chce, ta barva květu zato stojí.

A ještě jedna hertrichiana, kterou mám asi nejraději - L.hertrichiana v.incaica WR420 Rio Urubamba, Cuzco, Peru. Zase se omlouvám, ale nestihl jsem je nafotit, když kvetly. Příští rok napravím Kytky mají dlouhé trny (až 4 cm) a výrazná žebra. Rostliny hodně odnožují, ty moje pocházejí ze semen, nicméně, množení odnožemi je daleko pohodlnější.

Jak jsem psal, hertrichián mám docela dost ale není to s nimi vůbec jednoduché - posuďte sami - L.hertrichiana v.echinata WR416 Rio Urubamba, Cuzco, Peru, 2900m. Jen se omlouvám, v květu jsem letos kytky nezastihl snad to napravím příští rok.

1. původ REKTOŘÍK - hezké kytky s tvrdými trny, ale nechce kvést za sezónu udělá jeden dva květy, a to je všechno... Ale jinak si nestěžuji Květináč je desítka





2. původ BERCHT - dlouhé žluté až žlutohnědé trny, kvete bez problémů, ale na rozdíl od té předchozí nerada odnožuje. Skoro vůbec...sem tam jedna dvě odnože







3. původ KOEHRES -kytky krátkotrnné, odnožují, kvetou bez problému, ve srovnání s předchozími mají nejtmavší květy