Pokusím se o uvedení nové rubriky Zpravodaje – Záhadná kytka. Každý jsme jistě viděli, nebo ve sbírkách pěstujeme kytku či kytky, u kterých nevíme a netušíme, co jsou zač. Nevíme, kam je zařadit, když víme, kam je přibližně zařadit, nevíme blíže, co to je. Právě pro takové případy se hodí tato rubrika. Můžeme zde představit naši neznámou kytku, napsat o rostlině veškeré informace, které máme a které jsme dohledali, uvést svůj názor. V lepším případě se nám někdo ozve a podá nám další informace o neznámé rostlině, v horším případě si aspoň utřídíme myšlenky pro další pátrání.
V dnešním příspěvku ukážu opět rostlinu z rodu Sempervivum (PS: kaktusy také pěstuji), se zařazením této rostliny si vůbec nevím rady. Nicméně pěkně popořadě. Během netřeskářské expedice v roce 2010 jsme navštívili makedonskou část pohoří Šar planina. Toto pohoří se táhne od jihozápadu k severovýchodu v délce přibližně 80 kilometrů, nejvyšším vrcholem celého pohoří je Titov, vrh s výškou 2747 metrů nad mořem ležící západně od města Tetovo. Nad městem Tetovo jsme v roce 2010 pátrali, zaměřili jsme se na skály nad obcí Popova Shapka. Hlavním cílem byl nález Sempervivum macedonicum, místo Sempervivum macedonicum jsme nalezli jiné rostliny na velmi malém místečku na prudkém svahu s mnohými vápencovými skalami ve výšce 2084 metrů nad mořem. Rostliny rostly v několika trsech asi na metru čtverečním, rostly na okrajích skalek v trávě. Růžice neobsahovaly mnoho listů, většina z růžic na lokalitě byla otevřená, některé růžice vytvářely nové odnože, kvetoucí růžice jsme nenašli.
Rostliny z naleziště pěstujeme i v kultuře. Doufali jsme, že k jejich určení nám pomůže pozorování květů. Rostliny se ke květu příliš neměly a ani nemají. První kvetoucí růžice jsem pozoroval až v červnu 2017, u ostatních kolegů tyto rostliny dosud nekvetly. K velkému překvapení vykvetly rostliny velmi neobvykle – bíle s fialovorůžovým středovým proužkem u báze korunních plátků.
Květy mají dále zelenožlutě zbarvený soubor plodolistů, tyčinky mají fialovorůžově zbarvené nitky, prašníky jsou žluté (fotografie na zadní straně tohoto Zpravodaje).
Musím uvést i další znaky těchto rostlin. Růžice jsou v kultuře otevřené, zploštělé, do šesti centimetrů v průměru, obsahují větší množství listů. Listy růžic jsou podlouhlé, nejširší v horní třetině, s podlouhlou špičkou, na obou stranách krátce žláznatě chlupaté, na hranách listů růžic jsou pravidelně rozmístěné brvy nestejné délky. Listy jsou vybarveny živě zeleně až zelenomodře, u špiček na vnější straně jsou často fialovočerveně zbarvené. Růžice vytváří odnože, které jsou dlouhé až 6 centimetrů, odnoží je sice málo, jsou však neseny na tlustém a málo olistněném šlahounu. Často se stává, že na konci šlahounu dojde k dělení a z jedné odnože jsou dvě. Korunní plátky jsou úzké, obkopinaté, dlouze zašpičatělé, barva korunních plátků již byla zmíněna.
Pojďme se podívat na další skutečnosti. Podobné rostliny byly pozorovány i dalšími botaniky a nejen v okolí obce Popova Shapka. Jsou známa pozorování velmi podobných rostlin z dalších lokalit v pohoří Šar planina, dále byly tyto rostliny pozorovány v pohořích Galičica a Stogovo planina. Ve všech případech jde o rozlohou malé lokality, na výše zmíněných místech byly pozorovány kvetoucí rostliny. Možný je i výskyt těchto rostlin v dalších pohořích v západní části dnešní republiky Makedonie.
Kam tyto rostliny zařadit? Domnívám se, že jde o velmi složitou otázku, která může mít řešení. Na území dnešní republiky Makedonie se vyskytují následující druhy rodu Sempervivum – Sempervivum ciliosum (včetně Sempervivum klepa, Sempervivum jakucsii), Sempervivum kindingeri, Sempervivum kosaninii, Sempervivum macedonicum, Sempervivum marmoreum, Sempervivum octopodes, Sempervivum thompsonianum, někteří botanici se domnívají, že na území dnešní republiky Makedonie roste i Sempervivum zeleborii. Bez znalosti květů můžeme spolehlivě vyloučit Sempervivum ciliosum vzhledem k přítomnosti velmi dlouhých brv na okrajích listů a na špičkách listů růžic. Můžeme vyloučit i Sempervivum macedonicum, které dosahuje menších rozměrů, má mnoho listů v růžici, listy Sempervivum macedonicum jsou obkopinaté. Sempervivum octopodes je také menší, listy má obkopinaté až obvejčité, má také dlouhé tenké odnože, v oblasti pohoří Šar planina se nevyskytuje. Sempervivum thompsonianum je také sporný netřesk, nicméně roste pouze v pohoří Stogovo planina, tvoří dlouhé tenké odnože podobné Sempervivum octopodes, Sempervivum thompsonianum má mnoho listů v růžici, listy jsou vejčitě kopinaté až kopinaté. Na základě znalosti květů můžeme vyloučit další jména. Semperivum kosaninii je sice problémový netřesk, jehož původní lokalita zatím nebyla znovu objevena, nicméně jeho korunní lístky jsou v celé délce červeně purpurové s úzkým bílým lemováním. Sempervivum marmoreum má mít podle popisu holé listy růžic, skutečnost je jiná, listy růžic jsou na rostlinách na mnohých lokalitách chlupaté, i žláznatě chlupaté. Květy Sempervivum marmoreum jsou však vždy v celé délce červené až karmínové se širokým bílým či slabě růžovým lemováním. V jakési brožuře o túrách v pohoří Šar planina jsem viděl mnou popisované neznámé rostliny zařazené jako Sempervivum marmoreum, toto určení je jistě chybné.
Z výše uvedených botanických jmen nám zbývají již jen dvě – Sempervivum kindingeri a Sempervivum zeleborii. Někteří botanici se domnívají, že tyto neznámé rostliny ze stanoviště nad Popovou Shapkou patří k Sempervivum zeleborii. Domnívám se, že jde opět o chybné zařazení. Sempervivum zeleborii má odlišný tvar listů růžic, ty jsou obvejčité a hlavně krátce zašpičatělé. Listy růžic jsou na obou stranách pýřité, nikdy však žláznatě chlupaté. Korunní plátky Sempervivum zeleborii jsou jasně žluté, u báze purpurové, neobsahují bílou barvu. Je pravdou, že Sempervivum zeleborii je další komplikovaný druh, který je málo znám, nicméně jeho výskyt dle mně dostupných údajů nezasahuje do dnešní republiky Makedonie.
Zbývá jediné jméno – Sempervivum kindingeri. Jméno Sempervivum kindingeri nelze ani vyloučit ani potvrdit. Znaky rostlin, které jsem uvedl u rostlin pozorovaných nad obcí Popova Shapka, jsou v souladu s popisem Sempervivum kindingeri. Proč nelze jednoznačně přiřadit neznámé rostliny k Sempervivum kindingeri? Důvodů je hned několik. Sempervivum kindingeri popsal roku 1903 srbský botanik L. Adamović na základě rostlin z Makedonie, které mu zaslal Kindinger, podle Kindingera byl druhé také pojmenován. Kindinger sbíral rostliny poblíž makedonského města Veles, tedy v kopcovité vyprahlé skalnaté krajině, kopce zde nepřesahují nadmořskou výšku 800 metrů. Podle původního popisu leží lokalita mezi obcí Zelenikovo a městem Veles, popisu přibližně odpovídá hluboké úzké údolí řeky Vardar. K pozorování a sběru rostlin došlo nejpozději roku 1903. Rostliny zřejmě naposledy pozoroval profesor T. Soška roku 1936. Ten napsal, že rostliny rostou v úzké soutěsce Vardaru kousek nad městem Veles pod železniční stanicí Rajko Žinzifov, T. Soška soutěsku zmiňuje jako Vlahčani. Z doprovodného textu v článku T. Sošky lze vyčíst, že Sempervivum kindingeri neroste na hadci. Další pozorování Sempervivum kindingeri neexistují, rostliny nebyly v přírodě zatím znovu objeveny.
Co teď? Jistou pomoc by mohl představovat rostlinný materiál ve sbírkách. Ve sbírkách kolují pod názvem Sempervivum kindingeri mnohé různorodé rostliny, v drtivé většině tyto rostliny nesplňují znaky uvedené v původním popisu. Rostlinám ve sbírkách tedy nelze důvěřovat. Dalším pomocníkem by mohly být perokresby uvedené u popisu druhu či herbářová položka. Perokresby v popisu jsou černobílé, je zde vyobrazen list z květní lodyhy a některé části květu. Herbářovou položku jsme objevili v Bělehradu, jsou zde celkem čtyři květní lodyhy, žádné části růžic. Vše je krásně vylisované a seschlé, o původních barvách můžeme jen spekulovat. Stojí za poznámku udání lokality – jednou je udána lokalita stejně jako v popisu, podruhé poněkud odlišně – ve skalách poblíž Velesu. Jelikož lodyhy mnohých netřesků vypadají velmi podobně, nelze jednoznačně rozhodnout, zda neznámé rostliny patří k Sempervivum kindingeri. Dokud nebude Sempervivum kindingeri znovu objeveno v přírodě na původní lokalitě, nemůžeme rozhodnout, zda neznámé bíle kvetoucí rostliny z hor Makedonie skutečně patří k tomuto druhu. I přes neznalost podoby Sempervivum kindingeri, je druh často taxonomy různě kombinován.
Dokud nebude vyřešena záhada okolo Sempervivum kindingeri, zdá se mně nejvhodnější vést rostliny jako Sempervivum sp. s přesným udáním lokality. Popis nového druhu by připadal v úvahu až poté, co by bylo jednoznačně vyvráceno zařazení k Sempervivum kindingeri.
Sempervivum sp. z lokality nad obcí Popova Shapka, růžice v kultuře
Sempervivum sp., květ
Literatura: [1] Konop, R. (1987): Netřesky. ČZS – ZO klubu skalničkářů, Liberec