Někdy počátkem šedesátých let se mezi lidmi šířil senzační názor jaké úžasné léčebné účinky má „aloje“. Tehdy jsem si řekl, že ji musím získat stůj co stůj. Od známého zahradníka jsem se dozvěděl, že v plzeneckém zahradnictví ji mají.

Ve čtvrti „Na vejrovně“ provozovala malé zahradnictví paní Šimicová, která se osobně znala s A.V. Fričem. Koupil jsem tehdy jednu rostlinu Aloe arborescens a v provozovně Zahradnických závodů města Plzně jsem tuto vysadil do volné půdy ve skleníku. Rostla jak utržená ze řetězu a již za rok jsem od ní odebral osm řízků, které jsem také po zakořenění zasadil do volna. Roční přírůstky byly úžasné a já v krátké době dodával do plzeňských květinek stovky rostlin. Expedoval jsem také třicetidekové svazky listů potřebné na výrobu zázračné tekutiny. Jeden lékař z Rokycan těch svazků odvážel deset každý měsíc.

V současné době Aloe arborescens nahradila Aloe vera, kterou v sedmdesátých letech neznal ani Hermann Jacobsen -  autor knihy Das sukkulenten lexikon.

Dnes je zahradnictví u Ústředního hřbitova, kde jsem působil, v dezolátním stavu poté, co bylo vráceno potomkům firmy Vobora. Všechny mateční rostliny Aloe arborescens jsou zničené.

Aloe arborescens, growing in Kirstenbosch National Botanical Garden, Cape Town, South Africa (zdroj: https://en.wikipedia.org)

Aloe arborescens, Curtis's Botanical Magazine (zdroj: https://en.wikipedia.org)

Distribution of Aloe arborescens, (zdroj: https://en.wikipedia.org)