Stejně jako kaktusáři, tak i netřeskáři se pravidelně setkávají. My netřeskáři se vidíme dvakrát ročně při tzv. netřeskářském setkání. Takové setkání organizuje vždy jeden z nás, u něj se všichni sjedeme, zkontrolujeme a zhodnotíme sbírku, popovídáme si o kytkách i dalších záležitostech a někteří vyloudí z majitele sbírky nějaký ten přebytek (nejen netřeskový).

Podzimní netřeskářské setkání v roce 2012 se konalo u J. Hadravy v Jizerských horách. Termín setkání vyšel tentokrát na pozdější termín, skoro až na polovinu listopadu. Netřesky se v této době připravují na přicházející zimní období, pomalu se uzavírají, nerostou, nekvetou, neodnožují. Dá se říci, že v této době jsou růžice nejméně nápadné, často splývají s okolím. I tak jsou kytky v tomto období zajímavé. Cestou z netřeskářského setkání jsme udělali malou zastávku v liberecké botanické zahradě. Kdo z kaktusářů zahradu navštívil, jistě nezapomene na vzhlednou a bedlivě opečovávanou sbírku kaktusů. Nás netřeskáře samozřejmě zajímala sbírka netřesků. Liberecká botanická zahrada vlastní poměrně rozsáhlou sbírku netřesků, která se nachází u zdi jednoho z veřejnosti nepřístupných skleníků, poblíž vstupu do veřejnosti přístupných skleníků. Jedná se o skalku, která se opírá o zeď skleníku, shora je překryta pletivem. Skalka je rozdělena plochými žulovými kameny na jednotlivá pole, ve kterých rostou sbírkové rostliny.

Od kamarádů, kteří již dříve sbírku viděli, jsem byl varován na poměrně velké množství chybných a nesmyslných názvů, které snad předčilo i nesmysly v botanické zahradě Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici (pozn. autora: pozorování z roku 2011, v roce 2016 jsem zde tyto názvy neviděl a na místech, kde dříve byly netřesky, rostly jiné rostliny).

Byl jsem tedy pochopitelně zvědavý na stav sbírky. A opravdu. Odhadem polovina názvů byla špatně, druhá polovina názvů byla kupodivu zcela v pořádku. Uvedu několik příkladů chybných názvů. V políčku vyhrazeném dle jmenovky rostlinám Sempervivum octopodes rostla Jovibarba hirta var. hirta, v poli pod jmenovkou Sempervivum pittonii zase rostly rostliny Sempervivum ciliosum. Všechny nás zaujaly rostliny u cedulky Sempervivum cv. ´SRAXIANUM´. Rostliny vzhledem vypadají na křížence mezi Sempervivum tectorum a Sempervivum arachnoideum, kultivar SRAXIANUM je mně i jiným naprosto neznámý. Zatím nikomu se tento název kultivaru nepodařilo dohledat v oficiálních zdrojích. Někteří si dokonce upravili název kultivaru těchto rostlin po svém, když nahradili písmeno x jinými dvěma písmeny. Fotku s rostlinami tohoto podivného kultivaru jsem ukazoval i německým netřeskářům. Ještě než jsem stačil dopsat vysvětlující popis, byl jsem osloven, kde je možné sehnat tento kultivar.

Rád bych nyní napsal něco o evidenci netřesků. Na výše uvedeném příkladu jasně vidíte, že situace u netřesků je více než složitá. U přírodních rostlin, o které se hlavně zajímám, máme aspoň jistotu v podobě lokality. U kultivarů netřesků je situace mnohem složitější, protože samotné kultivary se od sebe odlišují opravdu jen v malých detailech. Co s tím a jaké údaje vlastně vést ve vlastním seznamu rostlin?

Na evidenci netřesků je možné pohlížet ze dvou úhlů – z pohledu přírodních rostlin a z pohledu kultivarů. U každé skupiny budeme evidovat trochu odlišné údaje. Dříve než začnu rozebírat jednotlivé údaje u každé skupiny, doporučuji vytvořit si pro snazší evidenci nějaká jasná a jednoznačná evidenční čísla. Pod těmito čísly vždy rostlinu dohledáme, i když třeba změníme jméno nebo dohledáme další údaje.

Začnu u přírodních rostlin. U přírodních kytek rodů Sempervivum a Jovibarba bychom měli především velmi důkladně vést údaje o stanovišti, ze kterého rostliny pochází. Měli bychom mít k dispozici údaje jako stát, oblast, pohoří, bližší místo lokality, nadmořská výška, GPS souřadnice i podloží. Často se hodí i informace o sběrateli rostlin, popřípadě informace o zdroji, ze kterého jsme rostliny získali. Často mohou přijít vhod i další poznámky, které vychází z pozorování rostlin. Mám na mysli údaje jako – nezvykle dlouhé listy, chlupaté listy, divná barva květů a tak podobně. Doporučuji opisovat údaje o lokalitě pečlivě. Každá chybička v údajích pak může znamenat, že nebude možné jednoznačně určit lokalitu původu. Příkladem chybně opsaných údajů mohou být například v Německu se vyskytující sběr Sempervivum montanum ssp. carpathicum z lokality Felka pleso. Se znalostmi němčiny si můžeme odvodit, že se jedná zřejmě o lokalitu u Velického plesa. Úmyslně jsem doposud nezmínil botanické pojmenování přírodních rostlin. Zatímco s určením rodu nebývá problém, o určení druhového jména nastanou problémy. I přírodní netřesky jsou si velice podobné, na některých lokalitách roste více druhů pohromadě a situaci ještě ztěžuje fakt, že se netřesky mezi sebou velice snadno kříží. Jméno proto vždy berte s rezervou, může se měnit.

U kultivarů budeme vést o trochu jiné údaje. Předně je nutné znát přesné jméno kultivaru. Pokud neznáme přesné jméno kultivaru, je rostlina prakticky sbírkově bezcenná. I zde platí, že je nutné pečlivě zaznamenat jméno kultivaru. U netřesků bylo vyšlechtěno nesmírné množství kultivarů, které se liší opravdu jen v maličkostech, jména některých kultivarů jsou si také nesmírně podobná. U kultivarů bychom měli znát také původ rostlin, aneb, ze kterého zdroje pochází pěstované rostliny. Často se stává, že různí pěstitelé pěstují pod stejným jménem naprosto odlišné rostliny.

Nemějte obavy z pěstování netřesků, jsou to velmi odolné rostliny s nepřeberným množstvím tvarů a barev. Přeji vám mnoho úspěchů s pěstování těchto rostlin a pokud možno co nejméně zmatků v evidenci.

Sbírka netřesků BZ v Liberci