Téma:

Něco aktuálně z nalezišť.
Jeff Thompson Facebook, Echinocereus reichenbachii ssp. perbellus JRT108 Otero Co. CO 4400 ft

Zimovzdorná rarita z Utahu nebo skoro zesPlzně.

Vědecké či babské zkušenosti úmyslně vynechám, některé se tu setkaly spíš s nepochopením. Při zájezdu do Plzně a okolí jsme zajeli i k p.Boumovi a dal mi odnož Corynopuntia pulchella – mrazuvzdorný skvost mohavské pouště. Ochotně a bohatě kvetoucí opuncie již jako malá rostlina růžovými květy různých odstínů. Tato sice rostla o kus dál a bylo u ní RP122 (Ralph Peters) Millard County, Utah, USA 4.900 feet. Známá je i jako Opuntia, Micropuntia či Grusonia. Mohou se u ní vyskytovat i druhová jména jako brachyrhopalica, gracilicylindrica, pygmaea, spectatissima, tuberculosirhopalica, wiegandii, barkleyana, možná i další. Při loučení poznámka – naroubovat, žádnou odnož se mi ještě nepodařilo zakořenit. O. imbrikáta nebyla v té době žádná v takové kondici, abych riskoval ztrátu takové vzácnosti, tak šla na osvědčenou pereskiopsis. Uvidíme co bude dál.

Před výsevem je lepší semínka ošetřit dechem z toho překvašeného a vypáleného. Teda na slunečnice to funguje určitě

Vlastní těhotná přítelknyně, která se chce stát manželkou bude mít jistě větší pochopení, dcera nevím nevím.
Před pár lety jsem někde na netu četl jak se moč těhotných partnerek do snad 35 let s prý úspěchem používá pro růst vlasů a proti pleši. Prý jediný zaručený prostředek. Pak jsem tam narazil na urinoterapii a dál se o to nezajímal.
Takže můžete koukám s úspěchem s těhotnými testovat dle libosti i v dalších oborech.
Osobně si spíše budu kvasit.

Dcera je těhotná, sice ne daleko, ale v Německu. Nedomnívám se, že bych u ní našel pochopení, i když je lékařka. Nevíte někdo jak působí moč prostatiků? Té mám dost.

OK, píšu si:
1. Snaha o kaktusový víno je odměněna sice možnými zdravotními obtížemi, ale ty jsou mnohonásobně vyváženy výbornou klíčívosti semen po kvašení.
2. Při výrobě vína z plodů z pediocactusů a spol. přidat do kvašení cukr.
3. Těhotná vlastní přítelkyně po ruce je vítána a zaručuje také lepší klíčivost semen. Snaha o pomoc cizí těhotné se může setkat se zdravotními obtížemi jiného typu než je zmíněno v bodě 1.

miro 1.6.2014 – stimulace klíčivosti

Naši předkové neměli stimulátory ani jiné chemické přípravky. Po generace sledovali přírodu a měli své metody. Všimli si toho, že semena prošlá kvasným procesem dobře klíčí. Lepší klíčivosti dosahovali přelitím osiva močí březích zvířat. Semena nechávali přemrznout a pak je dali do tepla a zasypali je vlhkým pískem. Dnes na to máme chemii. Experimentátorům lze tyto metody jen doporučit. Pochopitelně plody kaktusů nejsou vhodnou surovinou na výrobu vína. My jsme to vyřešili přidáním sladké vody a vinných kvasinek. Myslíme, že by to fungovalo i s čistými semeny neklíčících druhů umístěných v plátěném sáčku do běžného rybízáku. Známe kaktusáře, který vydržel hlídkovat s kýblem za březí krávou a chytal tu vzácnost. Známe kaktusáře, který pro tyto druhy má svůj rituál. Do mrazáku, pak na radiátor ústředního topení a několikrát opakovat, jiný ponosí semena před výsevem v puse. Jiní olizují štěteček před sprašováním, údajně se pylu více přenese a je aktivnější. Když jsme Rudu Šubíka chválili kolik semen dělal na hastiferech odpověděl, vám to můžu říct, na hastifery se musí jít s nasliněným štětečkem. Někdo semena před výsevem protřepává ve vodě, kterou několikrát vymění, aby vyplavil blastokoliny – tyto látky obsahuje řada plodů. Mateční rostliny je vytvářejí, aby semeno vyklíčilo co nejdéle a mělo šanci vyklíčit dál od matky a nekonkurovalo ji. No - „babské“ rady, ale některé byly i vědecky podloženy. Pak se jim říká vernalizace, jarovizace, skarifikace nebo výzkum estrogenů či heteroauxinů.

Pro pěstování mrazuvzdorných a mrazuodolných kaktusů je i ta příprava semínek pŕed výsevem strašně důležitá. Nám se víno sice nepovedlo, neboť to byl takovej divnej patok když to vyrazilo trubku se špuntem a z demižónu si to sedlo na strop, odkud to pomalu odkapávalo jako z nějakého žabáka. Ale ta semínka, to bylo něco. Prostě tahle metoda přípravy výsevu je skutečně jedinečná a klíčení se dobré a mnohaleté, jak píšou Čelákovice. Náhrada zažívacího traktu zvířat a ptactva jedinečná. Nám to klíčí postupně mezi mrkví a rajčatama. Semenáčky jsou odolné a vydrží bez problému zimování venku bez jakékoliv drenáže. V létě se odspikýruje co se hodí a víme, že tam budou ještě dlouhé roky dobré přírustky podnoží. Už jsem přemlouval kamaráda, aby tuhle metodu přípravy semínek prubnul i na pedio a sclero, ale tvrdí, že plody jsou málo dužinaté a víno by za moc nestálo.

[/quote] Nejsem si jist,jestli tyto přízpěvky patří sem.[/quote]
Třeba ne, ale je to pořád o kaktusech. Horší jsou přílepky k zákonům od poslanců, kdy klidně k zákonu o zákazu lovu tuleňů v Čechách přilepí, že si zvyšují platy a náhrady o 5%.

Čelakovice napsal:

Taky je máme z BZ Troja. Neúmyslný výsev jsme provedli jinak a sbírali jsme nejen imbrikáty. Chodili jsme na ně s kýblema a vyráběli opunciové víno. To tam ještě šéfoval p. Novák. Zimovzdorné kaktusy byly mnohem vitálnější a bylo jich tam více. Když zavedli chemické ničení plevelů, kaktusy zapškly a některé ani nepřežily. To co zbylo po kvašení jsme lili na kompost. Pak nám tam roky rostly opuncie. Víno bylo zajímavé chuti, oranžově červené. Po prvních požítích jsme trochu znejistěli. To barvivo neumí lidské tělo zpracovat. Báli jsme se, že nám to poškodilo vnitřnosti. Dalšími pokusy jsme zjistili. Projde nezměněné, ale neškodí. Byla to jen obdoba vománkového vína L.Menšíka. Jak koukám, metoda nebyla tak špatná. Lepší glochidy na kompostě než v rokou a v puse.

Nejsem si jist,jestli tyto přízpěvky patří sem.

Vladimír Todt – 31.5.2014 – imbricata

Taky je máme z BZ Troja. Neúmyslný výsev jsme provedli jinak a sbírali jsme nejen imbrikáty. Chodili jsme na ně s kýblema a vyráběli opunciové víno. To tam ještě šéfoval p. Novák. Zimovzdorné kaktusy byly mnohem vitálnější a bylo jich tam více. Když zavedli chemické ničení plevelů, kaktusy zapškly a některé ani nepřežily. To co zbylo po kvašení jsme lili na kompost. Pak nám tam roky rostly opuncie. Víno bylo zajímavé chuti, oranžově červené. Po prvních požítích jsme trochu znejistěli. To barvivo neumí lidské tělo zpracovat. Báli jsme se, že nám to poškodilo vnitřnosti. Dalšími pokusy jsme zjistili. Projde nezměněné, ale neškodí. Byla to jen obdoba vománkového vína L.Menšíka. Jak koukám, metoda nebyla tak špatná. Lepší glochidy na kompostě než v rokou a v puse.

OK. Budeš dělat živej plot? I ty suchý plody byly dost nepříjemný. Při kontrole jestli jsou v nich semena jsem je odrbal od glochid (jsem si myslel, že dobře) a pak je jemně rozkousnul, abych domu nenesl plody bez semen. Ještě 3 dny potom mi bylo jasně, že to byla blbost (jako ježek v pusek).

Vladimír Todt napsal: Ota: Jak jsme byli v únoru v PBZ, tak z těch semen z imbricat podél chodníku je už tohle. Po překypírování jsem je strčil ven na balkón a pak byl fuč služebně v zahraničí, tak je Slunce drobet osmahlo. Nyní už se vzpamatovávají. Je toho asi 60 kusú ze 7-8 plodů. Co s tím budu dělat? Něco už vím, je o to zájem z části, i když jsem varoval, že se to v těch podmínkách může stát plevelem. Další sklaničkář mi po vysvětlení řekl, že si vezmě taky, aspoň mu pak na skalku nikdo nepoleze. No aby se pak na ní sám dostal.

Vladimír Todt: Paráda ... vypadají dobře vitálně Určitě se mnou počítej mezi zájemce o tyhle Imbricaty, pokud by byly nějaké přebytky ...

Ota: Jak jsme byli v únoru v PBZ, tak z těch semen z imbricat podél chodníku je už tohle. Po překypírování jsem je strčil ven na balkón a pak byl fuč služebně v zahraničí, tak je Slunce drobet osmahlo. Nyní už se vzpamatovávají. Je toho asi 60 kusú ze 7-8 plodů. Co s tím budu dělat? Něco už vím, je o to zájem z části, i když jsem varoval, že se to v těch podmínkách může stát plevelem. Další sklaničkář mi po vysvětlení řekl, že si vezmě taky, aspoň mu pak na skalku nikdo nepoleze. No aby se pak na ní sám dostal.


Jeden semenáč, takovej záprtek mi vypadnul, tak jsem ho hodil k masožravkám a on tam vyrostl. Imbricaty z PBZ jsou asi jak plevel.


A tady je jedna z matečných rostlin z 8. února 2014. Sběr byl celkem 8 plodů ze 3 roslin u cestiček z kterých suché plody se semeny opadávaly, musely tam tedy být už možbá 2. rokem. Na rostlinách jsou jinak čerstvé zelenožluté plody, které neopadávají. V ostrém Slunci jsem si nevšimnul, že nemám celou rostlinu v záběru.

Takže venku pěstované Echinocereusy už kvetou, takže zde jsou kytky koupené jako Echinocereus albispinus FH 613. Přes zimu budou nepřikryté venku na balkóně + zahájené další testy s dalšími 5 kousky a dalšími druhy v extenzivní otevřené kultuře. Ta zemina je doslova státotvorně posvátná. Je to zvětralá skála od Vyšehradu s trochou zeminy od hradeb Vyšehradu - je tam toho plno až to zasypává chodník a voda to splachuje dolu do Podolí (stačí jen nabrat lopatkou a už je připraveno bez míchání). Vypadá to na rozpadající se hodně tvrdý slínovec - až břidlici (Vyšehrad je na více typech hornin a usazenin). Nahoře vlevo je ještě aktuálně pouze chystající se kvést další druh venkovního Echinocereusu.

Ani nevím zda se od silvestrii dají sehnat semena z nějaké zimou více postižené lokality (mám jen semena z kultury). Ještě jsem nehledal, ale je vůbec v přírodě snadno k nalezení nebo se musí obětovat bohům, sebebičovat a pak se možná něco najde?

Daník: Hmm, máš kusane co nic moc. Chce to holt mít od mala v takových podmínkách a hodně semen.

silvestrii, alespon ten můj, za mrazuvzdorný nepovažuju. Letos jsem jej nechal ve skleníku a ačkoli nebylo venku pod -12, tak silně vymrzl a přeřilo jen pár odenků.

Vladimír Todt napsal: Láďa: Získal jsem menší rostliny typu a nějaké hybridy, tak to budu zkoušet letos venku taky, s částečným krytím. Větší naději ovšem dávám do semen, která jsem získal.

Dobrá zpráva, těším se na výsledky. Pokud tedy ještě někdy bude nějaká zima.

Láďa: Získal jsem menší rostliny typu a nějaké hybridy, tak to budu zkoušet letos venku taky, s částečným krytím. Větší naději ovšem dávám do semen, která jsem získal.

Cituji Dušana :Dej pak vědět, jak se těm Toumeyím daří na těch psech. I u nich bych měl strach, že je na jaře bude roub vypíjet a že budou postupně slábnout.

Tak dvě Toumeye ze tří přežili.Spodky co jsem narouboval nepřežili zimu i přes to ,že dvě vytlačili odnože.Zkoušel jsem dva semenáčky naroubovat na roční semenáčky opuntií,ale po měsíci už můžu napsat ,že mi to nepřirostlo.Vypadá to že ani echinopsis nebyla nejlepší volba u těch větších.

Krása
Jinak ale letošní zima byla opravdu mírná. Já jsem třeba zapoměl pod parapetem v lufťáku odrostlé semenáče jusbertů a vesele rostou bez jakékoliv známky poškození dál.

Tak na to se kouká opravdu krásně a je to opravdu nádhera

Petr napsal: No tak já jsem zatím na tvojí loňské úrovni, i když jsem to mrazil na balkóně. Ale já mám zpoždění ve všem, protože jsem je vyvezl na zahradu trochu později.

Ty jsi na tom trochu líp, v Teplicích je přeci jen o poznání chladněji, než u nás v teplém Polabí. Tady letos mrzlo snad jen tři dny, co tak odhadem pamatuju, a to jen tak, "aby se neřeklo".

No tak já jsem zatím na tvojí loňské úrovni, i když jsem to mrazil na balkóně. Ale já mám zpoždění ve všem, protože jsem je vyvezl na zahradu trochu později.

Vloni jsem tady někde dával fotku Ch.silvestrii s tím, že ho nechám přes celou zimu venku a vyzkouším mrazuvzdornost. Pokus se díky mírné zimě moc nepovedl, ale pobyt na čerstvém vzduchu mu viditelně prospěl. Vloni s bídou deset květů, dnes tohle a mraky dalších poupat. Přidávám i loňskou fotku, aby byla vidět velikost. Zasazené je to v odpadkovém koši z Ikey.

Ota napsal: Tyhle zimovzdorňáci zase zůstávají naplno na dešti i sněhu. Je zajímavé sledovat, jak se vyrovnávají s jednotlivými rozmary počasí, které se mění během několika dní.

Echinocereus baileyi SB211 se nejprve za drobného deště ozdobil kapičkami (snímek z 20.1.2014). Je opravdu zajímavé pozorovat, jak jednotlivé kytičky dokážou pracovat s povrchovým napětím vody ...

Ty samé kytičky se sněhovou čepicí o dva dny později (snímek z 22.1.2014). Takhle nějak podobně vypadají i dneska. Tentokrát už asi opravdu začíná zima.

Je pro mě trochu překvapivé, že průměrná vzdušná vlhkost několik posledních dní se pohybuje od 89% min do 94% max, a nejen když neustále mrholilo (to bych celkem očekával), ale i teď, když mrzne ... Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, až teplota klesne ještě víc ...

Podávám hlášení k dnešnímu dni (18.5.2014). Escobaria missouriensis var. similis už takhle malé nasadily poupata. Vydatné deště teď kytičky pořádně zalily.

Letošní mírná zima udělala zimovzdorňákům evidentně dobře (snímek z prosince 2013)

Kaktusy jsou teď plně napité, missouriensky se vyzdobily červenými plody a vesměs mají všechny kytičky bohatou násadu poupat

Tiež existuje mrazuvzdorná Chamaelobivia hybrid, ktorá vznikla krížením mrazuvzdorného Chamacereus silvestrii (alebo premenovaného Echinopsis chamacereus) s rôznymi druhmi rodu Lobivia. Mal by vydržať -12 ° C v závislosti na klonu..

Jen jsem si všiml, že se zde zmiňoval chamaecereus silvestrii a jeho zimovzdornost. Již několik let ho pěstujeme celoročně venku. Jen jeden rok byl částečně popálen mrazem - povětšinou konce těl - ale přežil a na jaře obrazil. Následující jedinou zimu byl na dva měsíce na nevytápěné chodbě jako rekonvalescence z předchozí zimy. Letos poprvé byla změna a místo na balkoně byl zvenku na okenním parapetu a i když letošní zima byla jen demoverze zimy tak přežil bez problémů. Dokonce bych řekl, že letos, kdy na něj občas spadla nějaká ta kapka, tak je teď na jaře v lepší formě než jindy.

No jsou to tříleté semenáčky,tak mám obavy no Ted o víkendu do toho praštím.Mě jen zaskočilo na podzim,že mi odešlo celkem dost Neobeseyek (taky semenáčci) venku za mokra v polovici řujna,tak jsem byl trošku rozčarovanej a nevěděl jsem co si o tom myslet.A myslím že to bylo evidentně tou vodou a chladem,tak to mám v živé paměti a nechtěl bych vidět kolabovat Pediačky jako loni Neobeseyky.Ale je fakt že na zálivku by bylo horko horší.O víkendu zaleju a uvidíme.Každopádně děkuji za příspěvky.