Téma:

Taky Ti Vláďo trochu nerozumím ohledně těch imbricat v BZ Troja. To jsou úplně parádní ... skoro bych řekl kapitální kusy, které spolu s nádhernými yuccami tvoří překrásnou kostru celé expozice ... A nejen imbricaty, ale obecně opuncie tam podle mě rostou velice úspěšně ... alespoň vnímáno mýma očima A že to není vždy úplně načinčané ... tak to má taky něco do sebe ... Co bych si možná dovedl představit trochu jinak je expozice echinocereusů (escobárky jim tam úplně zmizely), a to ve smyslu většího úsilí o přiblížení charakteru a mikroklimatu krajiny ... možná je to jenom nedostatek publicity celkového záměru a cíle, který s tím mají, nebo moje neznalost ... zároveň těžko posoudit, co jim tam taky lidi rozkradli ... takže celkově jsem moc rád za to, co tam je. Ohromě rád tam občas chodím jen tak meditovat a užívat si to tam

Ty imbricaty nebyly zrovna předmětem mého zájmu - proto jsem je příliš nefotil. Ale přesto bych tady vložil aspoň tyto dva snímky:

Vláďo, ty misky jsou obyčejný bonsajový misky - velikost 40x30x9 cm, který koupíš v každým Bauhausu nebo například tady:
www.kakteen.cz/index.php?klic=kid2911cz-bonsai-misky-vcetne-podmisky
Světle šedé nebo světle béžové by byly samozřejmě kvůli odrazu tepla lepší (ale ty v nabídce nemají) - takhle se docela z boku a na okrajích zahřívají - na přímém slunci to u mě v létě přeleze přes 50 stupňů Celsia ... úplně těsně u kraje na exponované straně to může být problém, ale ty exponované plochy jsou relativně malé ... Naopak - naštěstí je to ale velká plocha substrátu na odpařování a tedy chlazení a dole na dně obrovské díry ... řekl bych že je to mnohem vhodnější než jednotlivé květináčky ... Mramorové šutýrky s pískem, které zbyly na povrchu substrátu jsou natěstí světlé a také trochu brání přehřívání... tmavší části malého procenta zeminy se zálivkou propláchly pod povrch a zbytek odfoukla větrná eroze ...
Na dně mám ještě drenáž z hrubšího mramorového štěrku - píšu to někde tady v úvodu.
Mě ta velikost sem sedne naprosto jako ulitá a je to dobré i z hlediska snadné manipulace. A hlavně je to dobře k sehnání a tak prostě - přišel jsem, viděl jsem, koupil jsem

vladt napsal: Tak to asi došlo k nedorozumění. Imbricaty tam měly problémy sami se sebou tím, že chcípaly, nikoli tím, že vytlačovaly bujným růstem lidi z celé oblasti pojmenované "Severoamerická polopoušť" Podívej se kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/a1botanicalgardenPrague.jpg Odstředu doleva mírně dolu odumírá menší rostlina imbricaty. Nebo myslíš, že si myslím že imbricaty jsou tak super plevel a vydrží skoro vše. Jsem z teho volaký zmetený.
Chjtělo by to tam napodobit ekosystém i s doprovodnou vegetací v jejíž blízkosti kaktusy rostou nebo vysadit do štěrbin v kamenech u kamene apod. Tady je to pláclý na otevřený lokalitě rovnou do tvrdnoucího křemičitého místy asi buližníkovitého a i břidlicovitého štěrkopísku na plocho nebo na mírném svahu. Na fotkách z lokait to takto nevidím. Představ si vyprahlý tvrdnoucí rovný plac s malými kamínky a v nich bujný trs Echinocereusů a okolo nic - to jsem na fotech z lokalit neviděl. Mají tam esteticky rozmístěné velké kameny, ale to je zase moc velký rozdíl a i funkční proti štěrku. Chtělo by to i kamení střední velikosti.
Bohužel jsem tam v létě 2011 nemohl študovat každý dětail. I tak jsem tam skoro lez po čtyřech, abych Echinocreusy a Escobarie viděl, za mnou mladá ženská co samozřejmě nechtěla abych tam lez po čtyřech a nosem štouchal do štěrku na zemi a hledal kaktusy a sdílel tak emoční komunikaci s kaktusy a nikoli s ní. Byly to takové smíšené pocity.
Na hradecký dálnici si také všimli, že i odolné opuncie jsou vitálnější poblíž řídkých nízkých křovíků šípku nebo relativně poblíž borovic nahožře s drobet vrsvou jehličí a šišek. Hůř vypadají rostliny na holém place kde kolem není nic ani větší kámen.

OTA: Buď to chcíplo nebo to někdo sbalil do kapsy.

Původně jsem se chtěl dalších komentářů zdržet, ale tohle se nedá jen tak přejít. Předpokládám, že své podnětné rady podpoříš fotografiemi daleko lépe zvládnuté čtyřicetileté kultury Cylindroopuntia imbricata v naší zeměpisné šířce než mají v BZ Troja. Do té doby tě budu považovat za osobu, krerá si buď nevidí do klávesnice nebo je přímo vedena zlomyslností.
Vaše úžasné mapky opomíjejí pro kaktusy ten nejdůležitější faktor, a to zeměpisnou šířku na níž přímo závisí příkon, který rostliny v zimě dostávají, ale taky třeba délka chladného období.
I ty nejsevernější lokality, kde dnes přežívá C. imbricata zavlečená lidmi v Coloradu, vycházejí, promítnuto na mapu Evropy, někam mezi Sicílii a Lybii.
Jinak prosím, aby se přihlásili všichni, kdo mají živou jakoukoli alespoň dvacetiletou mrazuvzdornou opuncii.

Takto pěstují zimovzdorné kaktusy nadšenci v USA. Zdroj Dan Carter, Facebook. V zimě je zemina vlhká, lože je ale upraveno a hodně drenážováno. Nyní se tam předhánějí kdo dosáhne -30 °C. Aktuálně tam nadšenci skáčou kolem svých miláčků i při -27 -28 °C. Kaktusy nejsou zakrývány vůbec. Ani v létě ani v zimě.
Tfuj, jsem se v tý naší "zimě" až zpotil, než jsem tohle dopsal.

vladt napsal:

To je ale počasí, že se mrazuvzdornící až potěj, místo aby seděly v mrazu a čekaly na jaro.

To mi povídej,byl jsem se včera podívat do skleníku a všechny položky viridiflorů tak seschlé,že abych se pomalu bál že to nepřežijou a roční semenáče pedicactusů také totálně smrsklé,tak už by nějaký ten mrázík mohl dorazit.

Oto co to máš za truhlíky/misky? Z jakého to je materiálu a kde jsi je koupil? By se mi hodily taky, ale pro mě spíše ze světlýho, nejlépe bílýho materiálu.

Prdni si tam třeba Ech. cocconeus, triglochidiatus apod. a budou ti hned malý.

To je ale počasí, že se mrazuvzdornící až potěj, místo aby seděly v mrazu a čekaly na jaro.

I když tady uvažuju, co všechno by se dalo vyzkoušet a ledacos mám v plánu, tak za nejjistější stále považuji držet se pořádně při zdi ... a to nejlépe s překryvem střechy I na hodně malém prostoru se dá užít spousta radosti. Aby to bylo trochu veselejší, tak přikládám pár (nyní již loňských) snímků ze své mikrosbírky

Tak to asi došlo k nedorozumění. Imbricaty tam měly problémy sami se sebou tím, že chcípaly, nikoli tím, že vytlačovaly bujným růstem lidi z celé oblasti pojmenované "Severoamerická polopoušť" Podívej se kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/a1botanicalgardenPrague.jpg Odstředu doleva mírně dolu odumírá menší rostlina imbricaty. Nebo myslíš, že si myslím že imbricaty jsou tak super plevel a vydrží skoro vše. Jsem z teho volaký zmetený.
Chjtělo by to tam napodobit ekosystém i s doprovodnou vegetací v jejíž blízkosti kaktusy rostou nebo vysadit do štěrbin v kamenech u kamene apod. Tady je to pláclý na otevřený lokalitě rovnou do tvrdnoucího křemičitého místy asi buližníkovitého a i břidlicovitého štěrkopísku na plocho nebo na mírném svahu. Na fotkách z lokait to takto nevidím. Představ si vyprahlý tvrdnoucí rovný plac s malými kamínky a v nich bujný trs Echinocereusů a okolo nic - to jsem na fotech z lokalit neviděl. Mají tam esteticky rozmístěné velké kameny, ale to je zase moc velký rozdíl a i funkční proti štěrku. Chtělo by to i kamení střední velikosti.
Bohužel jsem tam v létě 2011 nemohl študovat každý dětail. I tak jsem tam skoro lez po čtyřech, abych Echinocreusy a Escobarie viděl, za mnou mladá ženská co samozřejmě nechtěla abych tam lez po čtyřech a nosem štouchal do štěrku na zemi a hledal kaktusy a sdílel tak emoční komunikaci s kaktusy a nikoli s ní. Byly to takové smíšené pocity.
Na hradecký dálnici si také všimli, že i odolné opuncie jsou vitálnější poblíž řídkých nízkých křovíků šípku nebo relativně poblíž borovic nahožře s drobet vrsvou jehličí a šišek. Hůř vypadají rostliny na holém place kde kolem není nic ani větší kámen.

OTA: Buď to chcíplo nebo to někdo sbalil do kapsy.

Z toho, že hnití od vršků se dá předejít přikrytím rostlin stříškou, soudím,že příčinou je voda na těle. Ostatně, hypotéza jak ke hnití dochází, je ve vláknu Echinocereusy.
Jinak bych chtěl mít Vladtův optimismus a sebevědomí "Dokonce tam na některých místech mají problém i imbricaty" je teda slovo do pranice.

Mamlas napsal: ... Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde...

Ještě bych se Milane chtěl zeptat, co je vlastně příčinou toho uhnití v létě, protože z té diskuse na fóru to není úplně zřejmé ... je to vlhko a chladno (...to si myslím spíš, že ne ...???) nebo je to vlhko a do toho sluneční pařák (naprší do kytky a začne do toho pražit slunce) ... nebo jenom prostě vlhko bez ohledu na to, jestli je horko nebo chladno ... ???

Tady jsou ty slíbené fotografie z Tróji. Vybíral jsem nyní naopak ty na první pohled možná méně atraktivní.
Tahle kytička byla bez popisku - foto z 23.6.2013. (Echinocereus baileyi var. albispinus ??? ...kdyžtak mě prosím znalci Echinocereusů opravte...). Kytička shnilá od vrcholku ... ale odnože vypadají vitálně ... a navíc ten nadějný semenáček vedle ... Teď v zimě je samozřejmě výrazně scvrklejší než byla tady na fotce v létě. Mě se tahle statečná kytička moc líbí ... ale dovedu zároveň pochopit, že někdo jiný preferuje jinačí vzhled


Pak tady mám fotku z předminulého roku - Pediocactus sipmsonii z 29.6.2012. Tahle miska tam už letos nebyla ...

Tady je ještě detailní záběr

Nikdy jsem tuto kytičku přímo v přírodě neviděl - tak nevím ...
Ať tak či onak ... krása těchto kytiček nemusí být pro každého na první pohed zrovna atraktivní. Navíc u toho simpsoňáku si nejsem jistý, jestli není zrovna před chcípnutím, i když určitě tyhle kytičky dovedou zvládnout ledacos ...

Podle mě to mají taky v Tróji na pytel. Dokonce tam na některých místech mají problém i Imbricaty, což je vidět jna jedný mý fotce. A i Opuncie tam hnijou odspodu! Placka, která se časem mění v beton s povrchovými kamínky. Měli to udělat buď jenom jako svah s kamením a mezi nimi kaktusy. Nebo na tý rovince několik návrší kaktusů od severu jako příkré volné kamenné zídky a od jihu kamenitý svahy, tak 1,5 m vysoké stráně a do toho dát ty menší katusy. A z části na zimu klidně plochu 10x10 m jen zhora zakrýt karbonátem na ocelových nohách 2,5 m vysoký a mít to stále podchozí pro lidi. A půlku nechat stejně, ale ceroročně. Na opuncie větší svah jako je po krajích, ale více rodělit kameny a kolem toho chodníčky z těch dlaždic. Ale využili zalevno kdejakej odpad a nechali si to za levno rozhrnout bagrem do roviny a na bočních svazích se jako něco drží. Kdyby to udělali takto a klidně poloviční rostlo by tam kytek více. Taky jsem zaslech, že jim to tam lidi vybíraj.

Mamlas napsal: Pravděpodobně teď trochu zchladím převládající optimismus, ale již pouhou prohlídkou fotek kaktusové výsadby v Troji je vidět, že kytky tam nepřežívají nijak přehnaně dlouho. Jenom mají štěstí, že místo je mikroklimaticky natolik pžíznivé, že rychle dospívající druhy kulovitých kaktusů se stíhají reprodukovat. Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde. Velké a pomalu dospívající druhy v Troji nemají protože ty dorůst nestíhají.
Takže pěstování zimovzdorných kaktusů pod širákem samozřejmě možné je, leč vaše spokojenost s jeho výsledky bude záviset hlavně od toho, co od něj očekáváte.

Díky za komentář ... vidím to do značné míry dost podobně, i když to neumím takto odborně popsat. Ty Escobárky, které si pamatuji z dřívějška, už jsem tam teď nikde neviděl. I ta dříve Echinocereusy bohatě porostlá stráň výrazně (hodně výrazně) prořídla ... Ty nádherný triglochidiatusy mají pod krytem stříšky proti dešti a na zimu vždycky zmizí ...
Nicméně nakonec je to přesně o té poslední větě ... je to přesně o tom, co od toho kdo očekává ... a ty očekávání vidím realisticky někde zhruba v tom smyslu, co Milan popisuje ...
P.S. Později připojím ještě pár ilustračních fotek

Pravděpodobně teď trochu zchladím převládající optimismus, ale již pouhou prohlídkou fotek kaktusové výsadby v Troji je vidět, že kytky tam nepřežívají nijak přehnaně dlouho. Jenom mají štěstí, že místo je mikroklimaticky natolik pžíznivé, že rychle dospívající druhy kulovitých kaktusů se stíhají reprodukovat. Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde. Velké a pomalu dospívající druhy v Troji nemají protože ty dorůst nestíhají.
Takže pěstování zimovzdorných kaktusů pod širákem samozřejmě možné je, leč vaše spokojenost s jeho výsledky bude záviset hlavně od toho, co od něj očekáváte.

Láďa napsal: V létě jsem v jednom květinářství narazil na veliký trs Ch. silvestrii v zuboženém stavu, tak jsem ho z lítosti koupil, přesadil, vyčistil a už vypadá celkem k světu a trochu i zakvetl. Nechal jsem ho na zimu venku na okenním parapetu, kde je částečně krytý před deštěm, pokud přitom moc nefouká vítr. Jsem zvědavý, jak přečká zimu, zatím je v pohodě. Zítra sem dám fotku.

Tady je slíbená fotka,"květináč" je odpadkový koš z Ikey:

Mamlas napsal: Jako nejtvrdší doporučuju porcelánové případně železobetonové.

Ale jinak máš pravdu Milane ... to bych aspoň pořádně naštval ty pitomý sýkorky, co mi už druhým rokem rozklovaly tenhle Echinocereus ...


Echinocereus reichenbachii var. minor (snímek ze 17.11.2013 - zvětšeno).
Ty malý potvůrky si nejdřív oklovaly ty trny - a kdybych tam včas nedal ty párátka, tak by se pustily do hloubky ... možná tam mají vítaný zdroj vitamínů, či co ...
A tady je fotografie z 5.1.2013 - tedy zhruba před rokem. Ochrana v podobě špejlí přišla Bohužel příliš pozdě - jeden z těch dvou horních už to nerozdejchal ... rozsah poškození toho úplně vpravo dole není z této fotografie zcela zřejmý ... ale vedl k vytvoření druhého vegetačního vrcholu. Statečné kytičky se z toho (až na ten jeden) dostaly ... sníh, mráz, sluníčko a čerstvý vzduch pomohly rány dezinfikovat a zacelit ... ale vůbec bych netušil, že přes ty špejle si ty sýkorky (manželka říká - takový krásný roztomilý ptáčci ) po roce troufnou znovu a to už na mnohem větší kytky

Je pravda, že pod střechou ve srážkovém stínu je pole působnosti dost široké. Ale volně na skalce se výběr dost zužuje. Koukat z okna na kryt nad skalkou celou zimu bych zrovna nemusel. A bez něj se výběr zužuje na opuncie. Ale ty zase jen ve volné půdě ukážou svou krásu. Pokud se obrníte trpělivostí při pletí mezi jejich glochidiemi. Ale třeba taková imbricata je skutečnou dominantou skalky, to nemá chybu. Když majestátně vyčnívá za sněhu na osluněné skalce, tak zapomenete i na problémy s pletím ... teda tak do května

Lokalitu u hradecké dálnice mám 1O minut od baráku. Opuncie se tam drží statečně, to je pravda. Tam je ideální terén na pokusy, nikomu by to tam nemělo vadit. Spíš naopak, protože to je silně erozní svah a kaktusy ho už při tamní hustotě výskytu celkem začínají fixovat. Další introdukce do krajiny za pomoci ptáků nebo myší se ovšem nedá vyloučit.Semen tam bývá požehnaně. Na jaře tam chci zkusit dát pár dalších druhů, tak uvidíme jak dlouho vydrží.

Když budou ty po letech vyselektovaný klony celoročně venku na šterku a kamení, skalách apod. Tak jim bude sukulence stále velkým plus jako našim rozchodníkům a netřeskům rostoucím na takových místech taky. Jen by potom takový klony zamotaly hlavu našim ochránco botanikům. Když si představím, jak u nás v Českým středohoří z čedičových a znělcových sutí a skalek a kamenitých návrší kopců čučí vedle koberců rozchodníků a sem tam netřesků semtam kaktus, tak nevím nevím. Snad už nějaká Opuncie přeskočila na kopec nad Litoměřicema. Lokalita u hradecký dálnice je udržována hlavně uměle. Nemáte někdo pár zbylých Opuncií (hlavně imbricata by tam svítila jak pěst na oko a brzo by ji asi někdo ukrad) a Echnocereusů z volný kultury? Hlásím, že JZ svahy R7 z Prahy do Chomutova jsou samej kámen a hlavně opuka nebo písek místy bez trávy nebo jen se zbytky. A ty svahy jsou větší než u lokality u hradecký dálnice. Ale mě do toho netahejte.
Jaj:
ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/monitoring-a-vyzkum/
"Zvláštností je monitoring populace druhu opuncie hnědoostná (Opuntia phaeacantha) na Lovoši a Kalichu."
Vítejte v Českém středohoří
www.svon.cz/picture/cactus/cervenec_27.jpg
Vítejte na Dívčích hradech na Pálavě:
jovibarba.svon.cz/picture/foto/gallery/species/opuntia_phaeacantha_04_max.jpg
Vítejte na lokalitě U křížku
imageshack.us/photo/my-images/705/dsc0018am.jpg/
Vítejte u Mohelna:
www.svon.cz/picture/cactus/mohelno_op01.jpg
Vítejte na na dálnici do Hradce:
www.parfotek.estranky.cz/img/original/731/-7.-cervna--06-.jpg (dle fot co jsem na netu viděl jsem vytipoval, že je to asi toto místo: mapy.cz/#!x=14.800682&y=50.133187&z=17&l=15 )
Vítejte v Praze "Dalejské a Prokopské údolí"
www.svon.cz/picture/cactus/opuntia_du01.jpg
Vítejte ve volné kultuře zimovzdroných kaktusů v botanické zahradě v Praze, kde kromě imbricat, Echinocereusů (na fotu vidíte volné semenáče kolem rostliny vpravo a mírně doleva nahoru od rostlin vlevo) apod. na vás čučí květy, plody a semenáči i nějaký ty Escobarie/Coryphanthy:






Koukám, že se podívám kukátkem z hradeb pozorně na skalky a skálu pod Vyšehradem jestli tam na nějakýho Šemíka nevystrkuje nějakej kaktus taky osten!

To vypadá jako bychom si měli zvykat, že až někde polezeme po skalkách a stepních stráních, tak nás už může do voka nebo zadnice píchnout nějakej naštvanej kaktus, kterýmu budeme zaclánět ve Slunci.

Inspirace (zdroj internet):

Já myslím, že zdejší počasí v posledních letech se vymyká čemukoliv, co kaktusy znají ze svých domovin. Takže když je zkoušíme pěstovat celoročně venku bez krytu, tak jdeme dost daleko za to, k čemu jsou od přírody vybaveny. Příklad - na Silvestra u nás byl v noci mráz -9°C a včera, o dva dny později, jarní teplo a docela dlouho a hustě pršelo. Takže je to asi spíš o tom kolik extrémů který kaktus vydrží než zahyne, než aby se dalo doufat v nějaké dlouhodobé úspěšné pěstování v takových podmínkách. I když se asi nedá vyloučit, že někdo hodně trpělivý by po mnoha letech a generacích vyselektoval klony, které by se našemu podnebí přizpůsobily. A když to dotáhnu do extrému ad absurdum, tak už by to byl skoro evoluční skok a potom by asi takové kaktusy mohly přestat být kaktusy, protože by u nich sukulence byla poněkud zbytečná.

To brzo s těma CHAMAECERUSEAMa pánové. Mám objednáná semena a i doma už něco i mám 2 barevných variant + základu, ale protože jich mám malinko více, tak to snad geneticky bude trochu aspoň něco pomíchaný. Rostlinu základní typ si nechám na příští rok. Ale ty semena Chamáků jsou nějak drahý, teda vybraných barev.

Souhlasím ... ono se to slovo tvrdý k těm kytičkám vůbec nehodí Oni mají v sobě spíš takovou nějakou vnitřní křehkost a chytrost nebo přizpůsobivost nebo důmyslnost a statečnost ... prostě něco v sobě mají, co na nich hrozně moc obdivuju ... a myslím, že by měly dostat šanci ukázat, co v nich je ... Mnohé přitom ve své vlasti zvládnou nejen větší nebo srovnatelný mráz ve srovnání s našimi podmínkami, ale i větší půrměrné roční srážky. Navíc u nás v Praze máme přece jenom o dost tepleji a míň deště než u vás v Plzni. A já se v rámci týhle debaty jenom snažím získat co nejvíc zkušeností a přitom se jim snažím víc porozumět - některé věci můžou být skryté v naprostých detailech

Ota napsal: Pokud chci ale jít úplně mimo kryt ... a nic jiného už mi kvůli místu nezbývá ... tak chci vybrat jenom ty nejtvrdší druhy a i v rámci nich pokud možno jen ty nejtvrdší klony .. a pak se uvidí, co v těch kytičkých je ...

Jako nejtvrdší doporučuju porcelánové případně železobetonové.

ILPAZK napsal: Dovolím si malý komentář. Praha je teplá a Trója obzvláště. Záleží na tom, kde bydlíte. Některé rostliny (na skalce zkouším opuntie) vydrží třeba i 5 zim, než uhynou. V podstatě u mě přežily vše, dlouhodobě -22°C, oblevy i zimní plískanice, kalamity sněhové i dešťové, dokonce i povodeň, která nás zasáhla (ačkoli jsme na kopci) z přívalových dešťů. Ale předminulou zimu přišlo dlouhé období velmi silných mrazů pod -20°C následované 3 týdny vysokých teplot na přelomu leden - únor. Koncem února zase asi 2 týdny mrzlo - ne moc, jen kolem -7°C, ale předchozí tepla zřejmě vyvolala dojem jara - zmrzlo u nás v kraji kde co - kamarádovi i velký, asi dvacetiletý himalájský cedr. Proto mimo opuntií expoerimentuji pouze s mrazuvzdorností v netopeném skleníku, tam problémy nejsou.
Pokud jde o výše zmiňované Gymnocalycium bruchii, získal jsem dost rostlin od kolegy, šlo o import odnoží z oblasti Argentina - Córdoba - Tanti, 896 m n.m., někdy v osmdesátých letech. Bylo celkem v pořádku do teploty klesající k -10°C, při dalším poklesu teplot uhynulo.

Děkuji za poznámku a za zkušenost V Praze máme skutečně poměrně příhodné podmínky - ale vždycky může přijít blbá zima jak píšeš - a pak můžou být ztráty opravdu velké ... s tím se asi musí v našich podmínkách počítat, pokud do toho člověk chce jít. Ale pokud rozumím dobře debatě, kterou zmiňuji, tak problémem může být i hodně vlhké léto ... nebo přechod mezi jarem a létem ... Na okně pod převisem střechy to mám prakticky jako v nevytápněném skleníku ... a občas trochu sněhu jen tak pro parádu ... Podle mě velice dobré podmínky, jak jsem za ty necelé dva roky zjistil. Pokud chci ale jít úplně mimo kryt ... a nic jiného už mi kvůli místu nezbývá ... tak chci vybrat jenom ty nejtvrdší druhy a i v rámci nich pokud možno jen ty nejtvrdší klony .. a pak se uvidí, co v těch kytičkých je ...

basarek napsal: já to myslel spíš jako myšlenku co by stálo za to vyzkoušet
jinak by to měly bejt minima co některý tolerujou, ale jde i o to jakej kterej klon a to tam není. ale to je problém obecně. někdo si přečte že třeba ta a ta kytka se sběrovkou vydrží -20, ale je třeba si uvědomit, že jestli jde o několikátou generaci pěstovanou už v teplejších podmínkách, tak už to nemusí platit

To máš pravdu ... ale může to být u těch sběrových čísel i naopak. Pokud se někdo zaměřuje na pěstování zimovzdorných klonů, tak už jsem viděl, že u konkrétních sběrových čísel dochází i k posouvání hodnot směrem do větší mrazuvzdornosti ...

já to myslel spíš jako myšlenku co by stálo za to vyzkoušet
jinak by to měly bejt minima co některý tolerujou, ale jde i o to jakej kterej klon a to tam není. ale to je problém obecně. někdo si přečte že třeba ta a ta kytka se sběrovkou vydrží -20, ale je třeba si uvědomit, že jestli jde o několikátou generaci pěstovanou už v teplejších podmínkách, tak už to nemusí platit

basarek napsal: oto, našel jsem zajímavou stránku. skus se na ní podívat, je tam mrazuvzdornost různejch kytek i když ne zimovzdornost digilander.libero.it

Děkuji za tip ... to jsou každopádně zajímavé stránky ... nicméně u těch taliánů bych byl opatrnej ... tam mají dost jiné klima. Navíc u takovýchto seznamů (a bohužel takových je hodně) - není jasné, zda se tím míní celodenní teploty a v jak dlouhém trvání, nebo jestli to jsou jenom třeba noční minima ... na rozdíl od toho v tom seznamu od Tomáše Bíby v knize Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách jsou uvedené teploty, které kaktusy přečkají po dobu několika dnů až týdnů a navíc v našich podmínkách. I tak to podle mě lze brát do značné míry pouze orientačně ...

To Láďa - zdá se, že okenní parapet je velmi vhodné místo pro pěstování zimovzdorných katusů Má jenom jednu nevýhodu - a tou je omezený prostor

Dovolím si malý komentář. Praha je teplá a Trója obzvláště. Záleží na tom, kde bydlíte. Některé rostliny (na skalce zkouším opuntie) vydrží třeba i 5 zim, než uhynou. V podstatě u mě přežily vše, dlouhodobě -22°C, oblevy i zimní plískanice, kalamity sněhové i dešťové, dokonce i povodeň, která nás zasáhla (ačkoli jsme na kopci) z přívalových dešťů. Ale předminulou zimu přišlo dlouhé období velmi silných mrazů pod -20°C následované 3 týdny vysokých teplot na přelomu leden - únor. Koncem února zase asi 2 týdny mrzlo - ne moc, jen kolem -7°C, ale předchozí tepla zřejmě vyvolala dojem jara - zmrzlo u nás v kraji kde co - kamarádovi i velký, asi dvacetiletý himalájský cedr. Proto mimo opuntií expoerimentuji pouze s mrazuvzdorností v netopeném skleníku, tam problémy nejsou.
Pokud jde o výše zmiňované Gymnocalycium bruchii, získal jsem dost rostlin od kolegy, šlo o import odnoží z oblasti Argentina - Córdoba - Tanti, 896 m n.m., někdy v osmdesátých letech. Bylo celkem v pořádku do teploty klesající k -10°C, při dalším poklesu teplot uhynulo.