Téma:

Na nalezištích Mdl a oreocereusů může být buď mráz nebo zataženo. Zdůrazňuji nebo. Naleziště Mediolobivií, oreocereusů a L. ferox leží v tropickém pásmu skoro v polovině atmosféry, slunce je celoročně daleko silnější než naše červencové. Mrazy tam nevznikají vpádem antarktického vzduchu, to je daleko, ale díky vyzáření tepla ze země , jak je známe u nás v babím létě. Jenom suchý a řídký vzduch je pro tepelné záření propustnější, proto intenzity sálání oběma směry mohou být větší a výkyvy teplot nahoru/dolu větší. Celodenní mrazy tam najdeš v příslušné nadmořské výšce, třeba La Quiaca v Jujuy v nadm. výšce 3442 m mají průměrnou nejvyšší teplotu v lednu 19,6°C a v červenci 19,9°C. Nemusím asi zdůrazňovat, že zima je tam v červenci. Tedy celodenní mráz v zimě najdeš v nadmořské výšce 3442 + (19,9/0,65)*100=6503 m, taková v okolí nikde není. Budeš- li hledat průměrnou teplotu za 24 hodin pod nulou, tak průměrná červencová teplota je 6,4°C, tedy průměrná červencová teplota pod nulou bude nad 4427m nad mořem, což je v dobré shodě s hranicí věčného sněhu, která je kolem 5000 m nad mořem. Jinak teplota vzduchu a teplota předmětů (včetně kaktusů) vystavených slunci spolu souvisí jen málo a proto na Cerro Negro klidně rostou kolem 4400 m nad mořem velké kaktusy Lobivia minutiflora (dříve chrysochete var. minutiflora), které u nás ale zmrznutí stonků nerozchodí ani jako semenáčky.
O. troolii tu končí těsně nad 4000m, celsianus kolem 3800, výše než O. troolii jde na suchých místech Tr. poco, na mokrých L. minutiflora a všude Cumuloopuntia boliviana var. ignescens, ta i 4600 m v průsmyku Abra Lizoite.

Jen abyste nedopadli jak jednoroční dobrovolník Marek. Citace:
V tmavém prostoru lidomorny Mariánských kasáren Švejka uvítal srdečně tlustý jednoroční dobrovolník, provalující se na slamníku. Byl jediným vězněm a nudil se sám již druhý den. Na Švejkovu otázku, proč tam sedí, odpověděl, že pro maličkost. Napohlavkoval omylem jednomu poručíkovi od dělostřelectva v noci na náměstí v podloubí v opilém stavu. Vlastně ani nenapohlavkoval, srazil mu jenom čepici s hlavy. Stalo se to tak, že ten poručík od dělostřelectva stál v noci pod podloubím a patrně čekal na nějakou prostitutku. Byl obrácen k němu zády a jednoročnímu dobrovolníkovi připadal, jako by to byl jeho jeden známý jednoročák, Materna František.
"Ten je právě takové škorně," vyprávěl Švejkovi, "a tak jsem se pěkně zezadu připlížil a shodil jsem mu čepici a řekl jsem: ,Servus, Franci!` A ten chlap blbá hned začal pískat na patrolu a ta mne odvedla. - Může být," připouštěl jednoroční dobrovolník, "že při té tahanici padlo pár pohlavků, ale to myslím nic na věci nemění, poněvadž je to vyložený omyl. On sám přiznává, že jsem řekl: ,Servus, Franci,` a jeho křestní jméno je Anton. To je úplně jasné. Mně snad může škodit jenom to, že jsem utekl z nemocnice, a jestli to praskne s tím krankenbuchem... - Když jsem totiž narukoval," vypravoval dál, "tak jsem si předně najal pokoj v městě a snažil jsem si zaopatřit revmatismus. Třikrát za sebou jsem se namazal a pak jsem si lehl za město do příkopu, když pršelo, a zul si boty. Nepomáhalo to. Tak jsem se v zimě v noci koupal v Malši celý týden, a docílil jsem pravý opak. Kamaráde, já jsem se ti tak otužil, že jsem vydržel ležet ve sněhu na dvoře domu, kde jsem bydlel, celou noc a nohy jsem měl ráno, když mne domácí lidi probudili, tak teplé, jako kdybych nosil papuče. Kdybych byl alespoň dostal angínu, ale ono pořád nic nepřicházelo. Ba ani tu pitomou kapavku jsem nemohl dostat. Denně jsem chodil do Port Arthuru, někteří kolegové už dostali zánět varlat, řezali jim pauchy, a já jsem byl pořád imunní. Smůla, kamaráde, nekřesťanská.

To jvinar:
Tohle je podle mě hrozně zajímavá diskuse ... a já si taky nemyslím, že když to ta kytka v sobě nemá, tak že ji naučím nějakým "novým kouskům"... ... spíš vycházím z toho, že kaktusy historicky prokázaly obrovskou míru přizpůsobivosti různým podmínkám. My samozřejmě tak dlouhý čas nemáme Nicméně vycházím z toho, že když ta kytička má v sobě určité genetické dispozice, tak že je v určitých podmínkách dokáže více či méně rozvinout ... a tak se snažím zkoumat, jestli ty dispozice v sobě může mít nebo ne ... takže ten můj zmiňovaný pokus před dvaceti lety jsem podniknul jenom proto, že jsem k tomu neměl dost kvalitních informací o klimatických podmínkách, ve kterých ty kytičky rostou ... internet tehdy ještě nebyl takhle dobře k dispozici a té literatury jsem k tomu taky moc neměl ... s výjimkou těch reprodukovaných informací od A.V.Friče, které jsem si ale vyložil zřejmě dost nepřesně Dneska nově jdu vpodstatě do již vesměs ověřených zimovzdorňáků z vybraných oblastí USA, kde si zároveň podrobně mapuju klimatické podmínky a to na kombinaci mrazu, vlhkosti a sněhu. Nicméně z určitého historického sentimentu se vracím k některým kytičkám, které jsem si oblíbil při čtení Fričových záznamů ... a snažím se dopátrat, jestli tam alespoň ta minimální dispozice k dalšímu rozvinutí ve smyslu alespoň částečné mrazuvzdornosti nebo zimovzodrnosti je ...

To Ota:
Domnívám se, že takzvané zimovzdorné kaktusy daleko lépe tolerují teploty nad nulou, než teploty mínusové.
Neočekával bych, že je možno postupným otužováním rostliny na naší zimu zvyknout. Neplatí že zvyk je železná, a tím méně tepelná, košile.

vladt napsal: Budu mít 300 semen z naleziště přes 3800 m a 300 celsiana z podobné výšky. Příští rok doobjednám semena Oreocereusů z jinýho zdroje ze sběrů přes 4000 m.
U mě budou na sucho přes podzim a zimu a pěkně vycucaný. Pokud to poroste dobře, tak něco nechá volně na balkóně bez krytu proti vodě, ale ty dle mě spíš zmrznou.

Paráda Asi to bude chtít od podzimu do jara držet v ochraně před deštěm a sněhem .. a uvidíme ...

Mamlas napsal: Na vysokohorských nalezištích v Jujuy sice mrzne, až -20°C, jenže je jasno a dalších 12 hodin do toho pere 1000W/m2. Průměrná teplota za 24 hodin je nad nulou pořád, v zimě i v létě. V zimě je sucho a jasno, proto se zvětší rozdíly mezi odpolednem a ránem, Když je velkej kaktus 5-6 hodin vystaven mrazu, tak to vůbec neznamená, že jeho tkáně zmrznou, protože se taky každej den sluncem prohřeje přes 30°C. Mediolobivie jsou v zimě pod zemí, věršinou 3-5 cm hluboko a zasypané, zem extrémy oběma směry podstatně tlumí. Hory jsou tam zasněžené kromě nejvyšších vrcholků jen v době dešťů, tedy v létě, o tom psal už Frič a je to pravda.

Milane, děkuji moc za podrobné informace ... vpodstatě to víceméně potvrzuje, co jsem o tom slyšel či četl jinde.... usuzuješ zároveň (na základě svých zkušeností či tobě známých informací) že to je tak, že tam třeba ani na několik dní v roce ... případně třeba v jednom nebo dvou letech z deseti neklesne teplota souvisle pod nulu ... tj., že tam nenastane ani několik souvislých dní mrazu : : :

Jestli mohu k těm mediolobiviim tak jsou mrazuvzdorný, ale nesmí do nich napršet ,jak se nachlastají a přijde mráz a stačí - 5 stup. Cel.s cepení, a tak je můžete hodit do popelnice, takže chránit proti dešti a podobným sračkám, a k těm teplotám vydrží až - 15 stup. C., ale nelíbí se jim to a nekvetou, takže oblíbená teplota pro mediolobivie je u mě do - 7 stup. Naprosté sucho v substrátu oni doni zalezou a jsou spokojeni, a vlhkost vzduchu jim nevadí, světlo a tma nerozhoduje jen se od dálí kvetení a v dubnu kvést nemusejí, toť vše u mě.poz.morče.

Budu mít 300 semen z naleziště přes 3800 m a 300 celsiana z podobné výšky. Příští rok doobjednám semena Oreocereusů z jinýho zdroje ze sběrů přes 4000 m.
U mě budou na sucho přes podzim a zimu a pěkně vycucaný. Pokud to poroste dobře, tak něco nechá volně na balkóně bez krytu proti vodě, ale ty dle mě spíš zmrznou.

No jasně, jdem do toho I když to, co píše Milan jsem už slyšel nebo četl vícekrát a informace o mrazuvzdornosti Oreocereus trolii jsou spíše hodně rozporuplné a spíše negativní ... tak, co se týče téhle kytky, tak jsem ochoten opustit značnou míru racionality Protože tahle kytka mě dostala někdy zhruba už před třiceti lety, když jsem poprvé (a poté ještě mnohokrát) četl knihu Lovec kaktusů od Karla Crkala, v níž A.V. Friče cituje následujícími slovy:

a dále

a pak tahle fotka z té samé knihy ... a věděl jsem, že tuhle kytku prostě musím mít

Na základě těchto popisů jsem si vždycky myslel, že tenhle Oreocereus "irigoyeni" jak ho Frič tehdy pojmenoval, prostě musí být mrazuvzdorný ...
Měl jsem ho i ve své první "mikrosbírce" zhruba před dvaceti lety. Kvalita fotek Bohužel není úplně nejlepší. Oreocereus trolii vlevo nahoře.

A ještě fotka z přicházející zimy ... vpravo dole

... ale vždycky jsem je zhruba v půli prosince (nebo dřív když uhodily skutečně větší a celodenní mrazy) dal nejdřív na týden ušušit domů a pak do sklepa a někdy začátkem března jsem je obvykle zase vystrčil ven ... a tak jsem je chtěl postupně natrénovat na zimovzdornost. A pak jsem je zkusil nechat venku celou zimu ... začátkem zimy zrovna napadl sníh a uhodily patnáctistupňové mrazy, které trvaly hrozně dlouho skoro celo uzimu, sníh na kaktusech natál, přimrznul a vytvořil takovou zmrzlou deku ... myslím, že to byla zima 1995 až 1996 ... ??? ... nebo tak nějak ... Tehdy jsem si k tomu nedělal zápisky, které si dělám teď. Kaktusáři potom psali, že to tehdy mnohdy nepřežily ani jiný skutečně zimovzdorný kytky .. mě tehdy nepřežila ani jedna - vesměs nebyly zimovzdorný nebo neměly zimovzdorný podložky ... a to byl konec mé první sbírky...Pak jsem nějaký čas pěstoval bonsaie ... byly krásné, ale kaktusy to nebyly
Až teď zhruba po dvaceti letech jsem se rozhodl vrátit ke kaktusům, ale zaměřuji se už vysloveně na ty opravdu zimovzdorné z příslušných oblastí USA ... Původně jsem si s tímto cílem jako výjimku s ohledem na mou výše zmíněnou osobní oblibu pořídil i Oreocereus trolii a rovněž dvě rovněž výše zmiňované Rebutie (resp. Mediolobívie, Lobívie), ale pak jsem četl hodně spíše rozporuplných komentářů ... upřimně řečeno spíš negativních (ve smyslu: i velké mrazy v noci ano, ale přes den vždy nad nulou, jak píše Milan) ... a tak je pěstuju radši opatrněji ... taky nejsou "scvrkávací" jako každá "dobře vychovaná" mrazuvzdorná kytka ...
Ale teď jsem odhodlanej do toho jít a pokusit se je do určité míry aklimatizovat už od těch nejmenších semenáčků ... Zkusil bych asi více různých podmínek - některé tvrdší a některé přes zimu přece jenom měkčí ...to zanmená mít vymyšlený plán B, pokud uhodí opravdu velké mrazy. Každopádně mi připadá škoda trápit tuhle horskou kytičku někde ve skleníku. Ta je podle mě přímo stvořená pro čerstvý vzduch, vítr a přímé slunce ... zdálo se mi Milane, že ty ho máš (a pořádnej velkej kusanec) taky venku na zahradě ... nebo to byla jiná podobná chlupatá bílá kytka ... ???

No. My si je stejně prozkoušíme. Mám zkušenosti, že některý kaktusy snesou více než se zdá dle popisů v domovině.

Ano tak je onjednám rozhodím oko na své 4 používané dodavatele. Koupím kolem 300 semen.

Na vysokohorských nalezištích v Jujuy sice mrzne, až -20°C, jenže je jasno a dalších 12 hodin do toho pere 1000W/m2. Průměrná teplota za 24 hodin je nad nulou pořád, v zimě i v létě. V zimě je sucho a jasno, proto se zvětší rozdíly mezi odpolednem a ránem, Když je velkej kaktus 5-6 hodin vystaven mrazu, tak to vůbec neznamená, že jeho tkáně zmrznou, protože se taky každej den sluncem prohřeje přes 30°C. Mediolobivie jsou v zimě pod zemí, věršinou 3-5 cm hluboko a zasypané, zem extrémy oběma směry podstatně tlumí. Hory jsou tam zasněžené kromě nejvyšších vrcholků jen v době dešťů, tedy v létě, o tom psal už Frič a je to pravda.

vladt napsal: Už mě napadlo zkusit troláka, ale při objednávce semen jsem na něj leros zapomněl. Půjdem do toho? Doobjednám.

Jestli je vyseješ, tak do toho určitě půjdu, abychom zjistili, co skutečně v tý kytičce je ... Podle mě v těch vysokejch horách v sobě musí mít určitou mrazuodolnost ... ale šel bych do toho pěkně od malejch. Tyhle, co teď mám už mi připadají moc hezký na takovéhle experimentování. Oreocereus trolii je pro mě v určitém smyslu srdeční záležitostí.

Jo a ještě něco. Jestli chceš kytku kolem -10 až -15°C, co kvete opakovaně, tak je tvou další cestou Astrophytum capricorne v. minor. Smen jsou všude tuny, tak můžeš vyset. Ale také to chce bez vody a sněhu od září do dubna. Nebo bych ti dal na jaře při přesazování 10 kousků 3 letých semenáčů co už mají mrazy v zimě za sebou a prošli selekcí z asi 1000 semen. Aspoň je testne i někdo další. P. Pavlíček mi psal, že v domovině jak ,ěli loni na nalezišti mrazy, tak tyhle překvapivě vydržely (prej tam bylo -10 °C nebo tak nějak).

Koukal jsem do kartotéky a měl jsem v tvrdých podmínkách Oreocereus trolli i celsianus. Byly to vlastní semenáče bohužel z malých výsevů původně od mala nepěstovány hned tvrdě. Takže do 4 let celsianus a do 6 let trolli odešli. Bhužel v zimě mi do nich cákla voda. Tehdejší zima s vodou mi odpráskla (2002/2003) snad 70% rostlin. Měl jsem primárně mrazuvzdorné nikoli zimuvzdorné. Pak jsem měl kupovaný celsianus a ten v mých podmínkách zmrznul hned první rok - kytka ze skleníků z tepla, ale O. celsianus není žádný odolný druh.
K pokusům s Oreocereusy bych doporučil výsevy třeba 300 semen a pěkně tvrdě od mala co se týče žádný vody od září a mráz. Asi by jimnvyhovovalo v zimě i venku v suchu obalení/překrytí netkanou textilií (2 - 3 vrstvy) jako sloupky. Světlo by měli jakási ochrana to je. Ono i řídký chvopjí je u nás dost na záhonku znát.
Už mě napadlo zkusit troláka, ale při objednávce semen jsem na něj leros zapomněl. Půjdem do toho? Doobjednám.

Kurnik dostal jsem na test s Oreocereusem chuť. Mít odolné chlupaté sloupky by přece jen ozvláštnilo sbírku.

Jo Oto nemáš seznam posbíraných druhů pro volnou kulturu celoročně a pak zimovzdorné? Mám posbíráno něco z netu a taky z diskusí se stručnou poznámkou jako budoucí směr zájmu. ale jde to pomalu, vysevám minimálně teď 100 vku semen, takže toho druhově moc nemám. Bych si dle tvého seznamu doplnil ten svůj.

Jo, doplň si sbírku o Gymnocalycium gibbosum. Ale pozor! Na podzim a v zimě žádnou vodu. Rostly kdysi hezky a pak mi do nich před vánocema prskla voda a následně potom co se drobet nacucaly 3 dny po sobě -15 °C vydržel z 10 kusů jen 1 kousek.

Podle autora Zdeňka Podešvy (s odkazem na katalogy MESA Garden, Steven Brack, Belen, USA)

www.cs-kaktusy.cz/praxe/mrazkakt.htm#1

patří Oreocereus trolii z hlediska mrazuvzdornosti do skupiny č. 2: Rostliny odolávají déletrvajícím mrazům kolem -12°C ... stejně jako Rebutia (Lobivia) haagei a Rebutia (Lobivia) pygmaea. Hamatocactus setispinus by rovněž podle dostupných zdrojů měl v zimě vydržet mráz -7 až -12° C. Všechny tyhle kytičky mám v jedné samostatné misce zobrazené na fotografii z této soboty a pěstuji je zatím jako nemrazuvzdorné.

Minulou zimu jsem je proto v první polovině prosince, v okamžiku kdy uhodily celodenní mrazy, přenesl do nevytápěné chodby a tam zůstaly až do jara. Na noční mrazíky a zřejmě i trochu sněhu, co brzy roztaje, by s největší pravděpodobností měly být ze své vlasti normálně zvyklé ... Zatím ale předpokládám, že až uhodí celodenní mrazy, tak že je opět na tu nevytápěnou chodbu odnesu. Nicméně jsem se vás chtěl zeptat, jestli máte se zimovzdorností, resp. mrazuvzdorností těchto kytiček konkrétní zkušenosti... : : :

Přikládám několik snímků zasněžených kaktusů z této soboty.
Mně se to samozřejmě takhle líbí, sníh k těmto kaktusům patří a vypadá to velice efektně Nicméně pro zachování korektnosti a správné vyhodnocení sdílené informace je potřeba zmínit, že jsou takto díky přesahu střechy domu pěstovány v podstatě v režimu volné kultury s krytem proti dešti ... a většina dešťových a sněhových srážek je tak kromě pár zbloudilých kapek a vloček vpodstatě nezasáhne , s výjimkou toho, když hodně fouká z určité strany ... a to se takto samozřejmě párkrát za rok přihodí ... jako zrovna teď z pátku na sobotu

Pohled na část mé "mikrosbírky" před oknem

Pediocactus simpsonii v.minor RP041, Mt. Princeton, Chaffee Co, Colorado

Skupinka drobných Pediocactus knowltonii SB 304 San Juan Co. New Mexico

Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM a Echinocereus davisii SB0426, Texas, Brewster Co.
Ty jsou na místě nejvíce chráněném před deštěm a sněhem. Tentokrát hodně foukalo, tak to ten sníh nasypalo i sem. Myslím, že by jim ta trocha neměla uškodit.

Další fotky a dabata k tématu rovněž zde na Echinocereusech:
kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/71-echinocereusy?start=740#31998

Bojím, bo jsem nestandardní a nutím při -15 až -20 zimovat i kytky oficiálně nemrazuvzdorné. Naposled takhle nyní mám v nouzi M. hahniana už větší semenáče od Pavlíčka, měli mít půvopdně studenější zimování, ale ne mráz pod -15. Vydrželo jich 70%, hlavně nemají rády, když se do nich opírá přímo umělohmotný kryt proti dešti a sněhu. A taky takhle nouzově mám Stenocactus tricuspidatus, taky neplánovaně. Všech 7 kytek od Pavlíčka žije a ještě mrchy si klidně ve vegetaci opakovaně kvetou. A tam je lepší aby měli rozptýlené světlo. Samozřejmě, že Echinocereusům je to putna. Opuncie taky už nemám - moc místa a libily se mi míň. Do substrátu teď dávám hodně zeolitu na podzim při nezalévání má schopnost při vysušení vycucnout z kytek asi více vody díky osmotickému tlaku skrz molekulovou strukturu zeolitu, kde se zachytí přebytečné soli a ty pak chtějí osmoticky vodu, bo v kytkách je koncentrace solí menší než v hnojivem nacuclém zeolitu přes léto. Mým polem působnosti je nyní pouze 1 velký balkón 9 m2 s orientací JJZ v Praze.

Díky, ale moc si mi neporadil .

Co se týká zimovzdorných (mrazuvzdorných) kaktusů, mám některé venku na jižní skaklce, a asi 60 rostlin z několika druhů (kromě opuncií, které se mi nelíbí) jsou přes léto venku pod přístřeškem, v zimě ve skleníku, který má otevřené dveře a okno. Jinak mi na nich vlhkost.

Nevím, proč se bojíš toho zimního slunce, nikdy se mi nic nestalo. Myslím, že na lokalitách mají tyto rostliny také slunce a zvládají to.

Cykas: Východní strana v zimě, pokud bude stříška průhledná, nikoli průsvitná. Tak budou přes noc zmrzlý a pak do nich bude prát Slunce. To je EE. Na západní se přes den oteplí a bude do nich po oteplení prát Slunce až navečer, to je míň EE. Ale v létě budou zase na západě více pečený než na východě. To je výběr. Když to budeš mít zakrýtý průsvitným rozptylovým krytem proti ostrému Slunci, tak asi lépe východní. Ale celkově na předzimní vyschnutí je lépe západní. Já bych volil spíše západní. A v létě snad ve vedrech se pomodlit aby tolik nestagnovaly.

Kdo v vás zkoušel mít ve studeným skleníku přes zimu choulostivější druhy a jen je přehodit 2-3 vrstvama netkaný bílý textilie? Napadlo mě, že by to byl relativně účinný průsvitný kryt pro ty kytky co snáší tak -15 °C, ale pod -20 °C je jim už ouvej.

To je asi bez úplné znalosti místních poměrů nezodpověditelné, podle mého názoru. Doporučuji způsob pokus - omyl. A nezapomeň sdělit výsledky, ale s podrobnějším popisem.

Na jaře bych chtěl vysadit nějaké kaktusy na nově vybudovanou skalku krytou podle potřeby stříškou z plastu.
Mám volnou vhodnou jen východní nebo západní stranu. Máte někdo zkušenosti, kde se jim bude dařit lépe?

Pro mě je pěstování mrazuvdorných kaktusů zajímavý doplněk k ostatním kaktusům.Mám část která je zcela volně nechaná našemu středoevropskému počasí.Něco roste a něco odejde(těch mi je vždycky líto).Mám tam zajímavé nepřátele v pěstování.Letos jsem sel Coryphanthy a Ecinocereusy,nasel jsem je na vyvíšené místo a teď mi na ně chodí sedat kocour co tam má dobrou pozici při lovení myší.Přemýšlel jsem to ohradit ,ale nechám to tak je to naseto ve štěrku ,něco zahyne ,ale část přežije.Kocoura i kaktusy mám rád tak se musí spolu podělit o prostor.A na část Opuncií mi padají zrající jablka ( odrůda Průsvitné Letní) a ty mám rád taky tak tu jabloň kácet nebudu a díky ní mám stále co sázet( ulámané články).Mám prostor na pěstování jaký mám a jsem za něj rád.Bo život je krásný a s kaktusy obzvlášť.

Odpověděl jsem a také jsem nezávisle popřál úspěchy.

Píšu jinde a přeji ti hodně úspěchů a to bez ironie.

Mimochodem, asi důležitá věc pro ty z vás, kteří občas použijí půdní insekticid. Escobarie, Coyph, Neobesseye okruh. Po jarním použití CAREO insekticidu ve formě postřiku, zálivky, granulátu apod. v kombinaci s normálním hnojením Krystalonem plod a květ začnou vytvářet v paždí bradavek malé rostlinky. Což je sice pro mě zajímavé mít náhle více rostlin z odolného klonu, ale nelíbí se mi to! Více to vytvářejí na severní straně. Hnojení bylo vždy každý rok stejné, jen letos bylo navíc CAREO proti kořenovcům, kteří se přemnožili v horší zemině co jsem dříve používal. Škůdci jsou sice pryč, ale zase budu mít teď kytky jak vícehlavé mammillárie. Dělá to jen Neobessea miss. a Coryphantha macromeris SB 139. Jiné kytky jsou normální. Vylučovací metodou tak vidím vliv CAREA!

JJ, tam mělo být nejen sucho a vlhko v zimě, ale i za daných podmínek. Což jsem se tam rozepsal (jižní stěna domu, celozimní ledová krusta - piozor na ní atd.).

Miro: Pro nás většinou stačí, když budeme mít kytky zimovzdorný za u nás pro ně stálých podmínek. Což je např. pro mě definováno jednoduše po dobu cca 50 let těmito podmínkami: Od září do dubna striktně žádná voda ani sníh, lehké zakrytí průsvitným krytem (proti rez. skvrnám uchoulostivěhjších díky ostrému zimnímu Slunci za velkých mrazů, i když u těch mých to vypadá, že ani namrzlá voda na těle nevadí, když jsou zmrzlé jako kámen) to vše v teplotních podmínkách zimy na souřadnících 50°N a 14,5°E 250 m n.m. planeta Země, období cca 4,56 miliard oběhů této planety kolem jeho slunce. Tohle když dodržuju tak jsem si mohl u mě rozšířit kaktusy kromě Echinocereusů, Escobarii a dříve i opuncií i o další rody. A to mi nyní stačí. Zníčení krytu díky tornádu, zemětřesení r>7 apod. neuvažuji. To je nižší riziko než u odolnějších venku pěstovaných volně zima 1995/96.
A to celé ještě orámuji, že kytky by takto měli být pěstováy od semenáčků. Nejsem příznívcem teple pěstovaný kytky (nad nulou v zimě), i kdyby to byl nějaký pediocactus, který někdo pěstuje rel. teplomilně a šup s ním v dospělosti náhle do mrazu.
Když si takto nastavíte podmínky a máte je trvale desítky let a kytky desítky let rostou kvetou a i mají kolem sebe semenáče, je to pro vás zcela OK.

Mimochodem to Astrophytum asterias jak jsem sem házel foto je asi z texaské skupiny, má mírně do ostra žebra, ale jen mírně jako zde bylo na fotkách v Astroph. fŕu. Je to z původně asi 12 semenáčů tyhle zbylý 2 kytky )podotýkám, že původně nebyly určený pro takhle extrémnně tvrdý pěstování pro Astrophyta). Všimnul jsem si toho až teď když jsem prohlížel poupata.

Obaleno v krustě ... kaktus ve vajíčku .... v domovině jsou pod sněhem. V ledu kaktusy nerostou.

No z tohodle vlaku vystupuji, neboť to nevede nikam. Jestli to u nás přežije a nebo chcípne, není relevantní. U nás jsou "kulturní" podmínky a u každého jiné. Jo to co je v přírodě na stanovišti a dlouhodobě sledované (tak stačí 30-50 let) tak tam se dá něco definitívně něco definovat. Jinač stále stojíme před problémem, jestli je suchomilná rostlina vodě odolná a kdy. Třeba minulý pátek byla, ale před měsícem ne. Jo a jak to bude přístí pondělí to uvidíme.

vladt napsal: Mimochodem máme všichni jeden hlavní zdroj o mrazuvzdornosti za vlhka (pro mě zimovzdornost) nebo za sucha (mrazuvzdornost, mrazuodolnost dle minimálních teplot).

Nemůžu s tebou úplně souhlasit v tomhle bodě, tedy hlavně v tom, že to takhle všichni vnímají.

Já to beru tak, že zimovzdornost není jen o tom, že to je za vlhka, to je o odolání všech rozmarů naší zimy. Popravdě ono to rozdělení na nemrazuvzdorný x částečně mrazuvzdorný(mrazuodolný)x mrazuvzdorný x zimovzdorný je takový hrubý protože v zásadě nepopisuje podmínky za jakých tohle kritérium ten kaktus splňuje.

Tam hraje roli mnoho věcí mj. sluníčko x stín, rozdíl maxim a minim teplot, tloušťka stonku, květináč x volná půda, jak fungujou kytce kořeny, jak je která kytka odolná resp. jaký má vlohy od přírody snášet zimu, v jaký je rostlina kondici atd atd...
A to může být odlišný od jednoho umístění kytky ke druhýmu, od kytky ke kytce.

Proto je třeba to vnímat jako čistě orientační věc ve smyslu: "tady se to může povést, tady to je kravina to zkoušet, protože šance na úspěch je minimální".
Už třeba jen kytky na skalce. Třeba kytky zakryješ na zimu, nebo ne. Není to o vodě, ale rozdíl to udělá a může to být pro mnohé hranice mezi životem a smrtí.

Čímž jsem se dostal k tomu, že s tebou vlastně svým způsobem souhlasím

P.S.: Myslím, že zařazení do těch skupin by mělo se brát podle šancí mět solidní úspěšnost takto pěstovat dospělý rostliny dlouhodobě a v rozumným počtu.

Rozhodně jsem to memínil převádět na politickou rovinu a pokud si přečteš co jsem napsal, tak tam o tom nic není. Je tam jen můj názor a dokonce tam není ani tvoje zatracení. Jinak:
Zpočátku (Mičurin) pěstoval ovocné odrůdy vhodné pro oblast středního Ruska. Využil ovocné odrůdy z různých oblastí Asie, rostoucí ve studeném klimatu s krátkou vegetační dobou. Křížením těchto odrůd s evropskými vypěstoval cca 300 nových odrůd ovoce, zejména jabloní, vhodných pro drsné podmínky vnitrozemského klimatu středního Ruska. Posunul tím hranice pěstování ovoce výrazně severněji. Své zkušenosti shrnul v knize jménem Výsledky šedesátiletých prací. Posmrtně pak vyšly jeho sebrané spisy a byly přeloženy do mnoha jazyků.

Mičurinovy šlechtitelské úspěchy jsou známy i u nás. Náš úspěšný šlechtitel růží z Blatné Jan Böhm tyto Mičurinovy výpěstky ve své školce pěstoval a propagoval je ve svém Průvodci nevymrzající zahradou. Zde jsou u některých odrůd uvedeny také zkušenosti autora s mrazivou zimou na přelomu let 1928-1929 a 1939-1940.
No a moje oblíbené heslo je, že Mičurin rouboval švestky na telegrafní tyče.

Mimochodem máme všichni jeden hlavní zdroj o mrazuvzdornosti za vlhka (pro mě zimovzdornost) nebo za sucha (mrazuvzdornost, mrazuodolnost dle minimálních teplot). Není to člověk, nejsou to domněnky, ale je to vždy a vždy byl a vždy bude jen 1 hlavní zdroj - KAKTUS. Ten řekne co je jeho prách za daných podmínek, nikdo jiný. Proto považuji pediocactusy, sclerocactusy, echinoc. a opuncie pěstované úspěšně pod krytem 10 let stejně mrazuvzdorné jako pod krytem pěstované 16 let za stejných mrazů i ve stejné nádobě stenocactusy, echinopsisy, aylostery atd. Je tu 1 velký rozdíl zde již zmiňovaný. Část oněch pediocactusů, echinoc., opuncií atd. Jsou i u nás naší zimě zimovzdorné a sami obalí kořeny a zastaví příjem vody aktivně, nikoli pasivně. Ovšem i pro tyto velmi odolné druhy je jednou za čas smrtící zima jaká byla na přelomu 1995/96 nikoli ovšem z důvodů kombinace vlhka mmrazu, ale dlouhodobé uzavření v krustě. Za takových podmínek jim jejich zimovzdornost není nic platná. Takovou zimu přežijí jen extra odolní jedinci i v rámci odolné skupiny nebo rostliny vysázené třeba u jižních zdí apod. - ve vhodnějším mikroklimatu, kde se toto smrtící evření mnohem méně vyskytne.