Téma:

Nemá někdo zkušenost z pěstováním astrophyt v netopeném skleníku? Já jsem zkusil a. asterias maximálně na -10 a vydrželo bez omrzlin, tak by mohli možná vydržet ještě víc.

Wurm napsal: Díky všem zde výše uvedeným příspěvkům z pera (no nebo spíš z klávesnice) našich profíků na tyto rostlinky za jejich názory a zkušenosti. Z uvedeného poměrně jasně vyplývá jak to je, nebo jak by to mělo či mohlo být, pochopitelně nic není dogma. Při optimálních podmínkách tedy správný a vhodný postup. Věřím, že to pomohlo i mnohým ostatním.

Tedy ještě jednou díky Mílovi, Mamlasovi, Jirkovi i Sklerákovi.

Připojuji se s poděkováním k Wurmovi, také mě to pomohlo.

Díky všem zde výše uvedeným příspěvkům z pera (no nebo spíš z klávesnice) našich profíků na tyto rostlinky za jejich názory a zkušenosti. Z uvedeného poměrně jasně vyplývá jak to je, nebo jak by to mělo či mohlo být, pochopitelně nic není dogma. Při optimálních podmínkách tedy správný a vhodný postup. Věřím, že to pomohlo i mnohým ostatním.

Tedy ještě jednou díky Mílovi, Mamlasovi, Jirkovi i Sklerákovi.

Tak jsem byl dnes na chatě házet sníh a pak jsem vzal konvičku a také trochu zalil pravokořené pediáky. Vloni taktéž a byly v pohodě. Se scleráky ještě počkám. Teď má být o víkendu tepleji
a tak asi také dostanou nějakou vodu.

Je to jak říká většina přispěvatelů. Jestli bude teplo, tak se začnou napíjet a dobře pokvetou. Napřed pediokaktusy a eskobarie, pak skero a echinocereusy. Když bude mráz, tak se prt stalo a napijou se až bude teplo. Teplo je pro tyhle tak 10°C přes den pro pedio a eskobarky, pro ostatní trochu víc. Samozřejmě, je dobrý aby zem v květníku nezmrzala ani v noci, ale když bude, tak kytky s napíjením počkají. Já ještě nezaléval, mám místy dost zalito od podzima.

Míla napsal: Wurme, podle mne pro pediáky ideální zálivka i doba. U navajek bych počkal ještě týden nebo dva, u skleráků a toumejek ještě alespoň měsíc.

Ahoj Mílo, díky moc za podporu i odpověď. Tvůj názor podložen značnou zkušeností mění stav skore rázem na minimálně 5:1 v prospěch kytek No uvidíme, co to provede s těmi ostatními a budu si to už pro příště pamatovat.

Osobně jsem P.simpsonii a knowltonii také zaléval koncem února...tedy dokud mi ty simpsonii nějakej hajzl neukradnul...
Nicméně - právě moje zkušenost byla s Mílovými skleráky před ca. 25 lety, kdy mi koncem února vítr odsunul střechu pařeniště a dovnitř značně napršelo...následoval slunečný březen a kytky se napily...a vegetovaly...a byla to moje první reálná akce s pravokořennými skleráky...

Wurm napsal:

Juraj napsal: Wurme myslím, že budú v pohode.

Uff, upřímně vďaka! Protože jak je asi vidět, tak mi opravdu "zatuhnulo". Zatím je tady tedy skóre 1:1, pořád lepší plichta, než prohra. Přidá se tedy někdo a pomůže vylepšit? Nejlépe do stavu výhry

Wurme, podle mne pro pediáky ideální zálivka i doba. U navajek bych počkal ještě týden nebo dva, u skleráků a toumejek ještě alespoň měsíc.

Neboj,vydrží,já to musím vědět

Juraj napsal: Wurme myslím, že budú v pohode.

Uff, upřímně vďaka! Protože jak je asi vidět, tak mi opravdu "zatuhnulo". Zatím je tady tedy skóre 1:1, pořád lepší plichta, než prohra. Přidá se tedy někdo a pomůže vylepšit? Nejlépe do stavu výhry

Wurme myslím, že budú v pohode.

No já ti budu moct odpovědět za pár týdnů přímo z praxe a podle reality

Tři cesty nikdy neexistují, vždy jen dvě. Tedy buď zvýším podíl svého komunálního odpadu a tím se potvrdí názor Chovenes, nebo to ty kytky přežijí a potvrdí se Mamlasova metoda.

No teď už s tím stejně nejde nic dělat, ten sníh z kytek luxovat nebudu. Jen jsem asi mohl třeba otestovat na menším vzorku a ne hned nechat zasypat oba stoly toho nejvzácnějšího kytiva. Ale znáte to, kaktusář. Najednou myšlenka, zkrat a už to jede. Tak možná bude na jaře dostatek místa.

Tohleto by mě zajímalo taky a rád si nechám poradit od zkušených-jak to teda s tou zálivkou mrazuvzdorných-Pedio, Sclero, Navajo, Toumeya-je doopravdy??Střetávají se dost často úplně odlišné názory, Mamlas tvrdí, že OPRAVDU zimovzdorným zálivka nevadí, neboť ji nepřijmou, Chovenes píše, že následky budou.Rád bych v tom měl jasno, můžete se tedy vy zkušení k tomu ještě jednou vyjádřit? Díky.

To si piš že to budou následky a že jsem kaskader

Tak jsem přes víkend všechno zimovzdorné zalil. Tedy abych byl přesný, tak u nás docela intenzivně sněžilo, v pátek a v sobotu padal prašan. Otevřel jsem oba venkovní stoly, co tam jsou mrazuvzdorky, které nenechávám úplně "naostro" venku že by na ně pršelo a tak. Jsou kryté deskami polykarbonátu ale jinak mají teploty stejné, jako jsou venku. Žádné temperování, jen kryt shora.

Takže dostaly zásyp sněhem a doufám to nebude mít fatální následky. Sníh se snad bude pomalu rozpouštět a působit jako přírodní zavlhčení v domovině. Mám tam eskobárky, pedio, skleráky, navajoa, echinocereusy a nějaké opuncie.

Jinak to, co je na skalce bez krytu je pochopitelně pod sněhem trvale. Teď je na nich tak 30 cm sněhu a prosperují takhle už několik let. Ovšem ty vzácnější jsou venku pod krytem. No a letos zálivka alá Milan Kůrka, jen nebyla lopatou, ale přírodním zasněžením

A jak a kdy zaléváte mrazuvzdorné vy ostatní?

Přesně tak. Sám jsem úspěšně vysel
"Echinocereus engelmannii v zimě 2010/2011 VZD 881 (Silver Peak, Nevada, USA), forma mimořádně tvrdé, zlaté trny, odolnost proti mrazu do - 28°C. Nová forma, nejlepší z nových nálezů."
Ale zatím je držím na zimovišti mezi ostatníma v +8°C. Myslel jsem, že lokalita je rozhodující, proto objednávám severoamerické druhy z co nejsevernější polohy a nechávám je v netopeném skleníku ...

ILPAZK napsal: To Milan: Děkuji, takže rozhodující pro odolnost druhu je centrum výskytu nebo severní oblast výskytu? Předpokládám, že odolnost je pak jen mírně klesající.
PS: našel jsem Echinocereus zasahující od Baja California až po Nevadu ...

Myslíš Ecer. engelmanii? To jsou ty, co u mě zmrznou po dosažení květuschopnosti. Když mají štěstí a jsou mírné zimy, tak i několik let po dosažení květuschopnosti. Ani malé typy z Utahu u mě mrazuvzdorné nejsou. Respektive jejich mrazuvzdornost je na úrovni některých lobivií - v Anglii a Holandsku dobrý, v Plzni na málo.

Já sám se hledáním mezních hodnot mrazu snesitelných pro určité druhy kaktusů nezabývám. Ale ze svého bližšího i vzdálenějšího okolí je mi známo, že mnohým se to podařilo. Bohužel mnohdy právě za cenu ztráty pokusného materiálu. Já se spíš snažím hledat pro svoje rostliny teplotní optima. Je to určitě cesta snažší, možná až zbabělá, ale já po hrdinství nikdy netoužil. I když uznávám, že vysadit si rostliny na skalku a nechat je tam vegetovat mnoho let, musí úspěšného naplnit hřejivým pocitem. Jinak mám pocit, že pro tuto činnost si každý chová pár jedinců v záloze, aby bylo čím obnovovat. Ale proti gustu žádný dišputát.

To Milan: Děkuji, takže rozhodující pro odolnost druhu je centrum výskytu nebo severní oblast výskytu? Předpokládám, že odolnost je pak jen mírně klesající.
PS: našel jsem Echinocereus zasahující od Baja California až po Nevadu ...

Muž z jalovčí má zajímavý nápad, jen bych chtěl podotknout, že u kaktusů heterozní efekt hybridizace není zatím prokázán. Známé hybridy, pokud to není alpolyploid jako gymno Jan Šuba, jsou zpravidla méně životaschopné než rodiče.
U kaktusů zimovzdornost záleží spíš na druhu než původu. Jen vyjímečně jižní populace téhož je méně odolná než severní. Respektive jsou potom zpravidla i morfologicky odlišné a jmenují se jinak.

Juniperbushmann napsal svůj názor a zajisté ho za něj kamenovat nikdo nebude.Svým způsobem je to jedna z mnohých cest, jak se dobrat dobrých výsledků.Ale ta cesta musí uspokojit především vnitřně, a mě osobně neláká.Uvedu příklad-jako muzikant můžu dostat originál skladby pro dechovku třeba v Ges-dur-6b-a pro mnoho hráčů je to obtížně hratelné.Tedy provede se arrange třeba do B-dur, což už je podstatně hratelnější-ALE!-to původní kouzlo skladby je pryč, ta bohatost se vytratí.Ale je fakt, že už to potom zahraje kde kdo.To je tedy přirovnání pro muzikanty, ale je to úplně stejné s rostlinami.Mě láká zdolávat právě ty obtíže pěstování a vůbec mi nevadí neúspěchy,a že jich někdy je!Věřím, že kdyby se u nás ty nejobtížnější druhy řádně propěstovaly v x-generacích,jejich pěstování by se také podstatně zjednodušilo i bez hybridizace.To je pouze můj soukromý názor a proti gustu-žádný dišputát.Až čas ukáže, kam se v těchto věcech kaktusářství bude ubírat a který směr jej ovládne.

V Německu to už delší dobu dělá Klaus Krätschmer:

winter-kaktus.de/

juniperbushman napsal: Zimovzdornost.
Výsledky kultury jakýchkoliv organismů v podmínkách, které hraničí s jejich životnímí možnostmi, lze hodnotit nejspíše podle zákonitostí teorie her.
V případě vysoce specializovaných organismů, jakými kaktusy amerického jihozápadu bezesporu jsou, jsou odchylky životních podmínek velice negativním faktorem v této hře. Velice naivní je, spoléhat se jen na teplotní meze. Do hry vstupují další faktory: proměnlivost počasí zejména srážek a vlhkosti, mikroklima nového stanoviště, půdní vlastnosti - mikroorganismy, jiní škůdci..... Všechna negativa ve hře zkracují životnost hráče, v našem případě kaktusu nebo skupiny kaktusů.
Jedním ze způsobů, jak prodloužit životnost hráče, je vybavit jej vyšší přizpůsobivostí k novým podmínkám. V našem případě to znamená, podrobit tyto kaktusy šlechtění. V amatérských podmínkách je jediný způsob, jak s geny manipulovat, a to křížení v několika generacích a nasledná selekce. Čili využítí heterozního efektu. Ať se nám to líbí nebo ne, je to jediná cesta, jak získat rostliny, které budou odolnější než ty, které získáme z přírody i s teplotním certifikátem. Samozřejmě na cedulky pak nemůžeme dát botanické názvy podle toho, co nám budou rostliny připomínat ("Edohybridy"), ale vznikne např. Pediocactus (nebo Echinocereus) x evropaeus cv."Strýček Bohouš" ap.. Obávám se, že jiná cesta je jenom ničením vzácného a drahého rostlinného materiálu.
My kaktusáři si příliš zakládáme na tom, že pěstujeme jenom "botanické taxony". Podívejte se, kam došli v pěstování orchidejáři. Před padesáti lety se o tom, že v botanické zahradě rozkvetla nějaká orchidej, psalo v novinách a dneska se pěstuje za okny taková plejáda atraktivních šlechtěnců. A až se jim ty orchideje podaří skřížit s bezinkou budou jich plné zahrádky.
Tak, a teď mně klidně vynadejte!

Myslím si, že by to bol zaujímavý efekt hybridizácie. Teraz je problém uchovať práve geneticky čisté druhy v zbierkach. Heterózny efekt sa zatiaľ používa a skúma na zvýšenie produkcie. Bol som prekvapený pojmom "Edohybrid". Je to aj finančne veľmi náročný projekt a musela by sa toho ujať profesionálna firma, ktorá by to robila pre zisk. V podmienkach amatérskych pestovateľov kaktusov je veľmi dôležité uchovať pôvodné druhy, ktoré sú mrazuvzdorné a selekciou ich zdokonalovať napríklad z dôvodu veľkosti a farby kvetu alebo otrnenia. Existujúce prírodné hybridy z pôvodných nálezísk sú tiež inšpiráciou.

Zimovzdornost.
Výsledky kultury jakýchkoliv organismů v podmínkách, které hraničí s jejich životnímí možnostmi, lze hodnotit nejspíše podle zákonitostí teorie her.
V případě vysoce specializovaných organismů, jakými kaktusy amerického jihozápadu bezesporu jsou, jsou odchylky životních podmínek velice negativním faktorem v této hře. Velice naivní je, spoléhat se jen na teplotní meze. Do hry vstupují další faktory: proměnlivost počasí zejména srážek a vlhkosti, mikroklima nového stanoviště, půdní vlastnosti - mikroorganismy, jiní škůdci..... Všechna negativa ve hře zkracují životnost hráče, v našem případě kaktusu nebo skupiny kaktusů.
Jedním ze způsobů, jak prodloužit životnost hráče, je vybavit jej vyšší přizpůsobivostí k novým podmínkám. V našem případě to znamená, podrobit tyto kaktusy šlechtění. V amatérských podmínkách je jediný způsob, jak s geny manipulovat, a to křížení v několika generacích a nasledná selekce. Čili využítí heterozního efektu. Ať se nám to líbí nebo ne, je to jediná cesta, jak získat rostliny, které budou odolnější než ty, které získáme z přírody i s teplotním certifikátem. Samozřejmě na cedulky pak nemůžeme dát botanické názvy podle toho, co nám budou rostliny připomínat ("Edohybridy"), ale vznikne např. Pediocactus (nebo Echinocereus) x evropaeus cv."Strýček Bohouš" ap.. Obávám se, že jiná cesta je jenom ničením vzácného a drahého rostlinného materiálu.
My kaktusáři si příliš zakládáme na tom, že pěstujeme jenom "botanické taxony". Podívejte se, kam došli v pěstování orchidejáři. Před padesáti lety se o tom, že v botanické zahradě rozkvetla nějaká orchidej, psalo v novinách a dneska se pěstuje za okny taková plejáda atraktivních šlechtěnců. A až se jim ty orchideje podaří skřížit s bezinkou budou jich plné zahrádky.
Tak, a teď mně klidně vynadejte!

Nebudu citovat, neb by to už bylo nečitelné. Asi to bude pravda, protože mi letos díky silnému bočnímu větru zcela promokly některé mrazuvzdorné kaktusy a zatím jim to nevadí. Ale je to dost radikální myšlenka. Beru ji prostě jako nový poznatek.
Jen se zeptám - chápu skutečně odolné kaktusy, co rostou třeba v Utahu a bez problémů vydrží -20°C v noci při silných celodenních mrazech. Pak kaktusy, co snesou -10 v noci při oteplení přes den nad nulu (někde kolem jihu Nového Mexika). Ale jak je to s druhy, které omylem zůstaly mezi odolnými a přečkaly silný nočná mráz s následujícími nepřetržitými mrazy několik stupňů pod nulou i přes den několik dnů po sobě? Jsou tedy odolné, jako ty z Utahu nebo by je silnější celodenní mráz zahubil?

Ota napsal:

honzakaktusak napsal: Tu knížku mám a snažím se sehnat všechny kaktusy u kterých je napsáno, že jsou zimovzdorné.
Ale chtěl bych zkusit i kaktusy z tadytoho seznamu. www.yuccaland.cz/web/zajimavosti/mrazuvzdornost/prehled_kaktusu.htm

To je hezký odkaz:
Autor zde podobně jako Bíba rozlišuje mrazuvzdornost a zimovzdornost - dále cituji:

"Mrazuvzdorných kaktusů, které jsou schopny přežít teploty pod -20°C je hodně, ale zpravidla nesnáší žádnou vlhkost během zimního období, museli bychom je složitě chránit (ovšem jde to také, já sám zkouším druhy z velkou mrazuvzdorností pěstovat tak, že vložím do země celý velký kontejner, abych v zimním období zabránil vzlínání vlhkost z okolní půdy a zeshora jej chráním sklem)"

"Pojem zimovzdorný znamená že snáší naše vlhké zimy vcelku bez problémů s minimální ochranou, ovšem také je nutno dodržet několik základních pravidel tj. dobrá drenáž, slunné místo, svah či skalka (nikdy nesázíme do jamek a prohlubní) Těchto otužilých druhů není mnoho ale přesto je jich dost abychom si dopřáli pěstování těchto zajímavých rostlin pod širým nebem bez složité ochrany, (přesto bych ale doporučil, umístnit nad rostliny skleněnou tabulku a přihrnout suchým listím v zimním období)" ... konec citace.

Asi takhle: kaktus, který by se v zimě napil, není mrazuvzdorný ani zimovzdorný. Vlhká zem v zimě nevadí, ani mokré tělo. Asi by mohla vadit zem úplně rozbahněná, a to vytažením rostlin ze země při zmrznutí. K mokrému tělu dojde při každé oblevě i pod střechou, kdy na zmrzlém těle kaktusu vymrzne klidně i 2-3 mm ledu ze vzdušné vlhkosti. Pokud nevěříš mě, doporučuju články od Zlatka Janeby, který sjezdil naleziště v USA asi nejlíp ze všech tady včetně zimy.
Vlhko na tělo daleko více vadí v létě a na podzim, kdy kaktusy hnijou od odkvétajících květů, plodů, i jen tak od vody, která zůstala mezi trny v temeni. Těm v nádobách se taky snadno v teple zapaří kořeny. Mrazuvzdornost samozřejmě závisí od synchronizace vegetace rostlin s roční dobou, když vyndáš semenáčky z pod zářivek do mrazu, tak zmrznou ať je to druh sebevíce mrazuvzdornej za normálních okolností.
Tedy závěr: zimovzdorný jsou všechny mrazuvzdorný kaktusy, ale jen některý z nich jsou taky létovzdorný, jak se můžeš přesvědčit ve vláknu Echinocereusy třeba na zkušenostech Jirky Musila.
Ten, kdo píše o důležitosti suchého zimování zimovzdorných kaktusů to někde opsal a nenamáhal se ověřit, zda je to pravda. Já jsem tomu taky léta věřil a kytky, co byly na podzim mokré sušil. Je to ale zbytečné, i když na sucho taky přežijou.

honzakaktusak napsal: Tu knížku mám a snažím se sehnat všechny kaktusy u kterých je napsáno, že jsou zimovzdorné.
Ale chtěl bych zkusit i kaktusy z tadytoho seznamu. www.yuccaland.cz/web/zajimavosti/mrazuvzdornost/prehled_kaktusu.htm

To je hezký odkaz:
Autor zde podobně jako Bíba rozlišuje mrazuvzdornost a zimovzdornost - dále cituji:

"Mrazuvzdorných kaktusů, které jsou schopny přežít teploty pod -20°C je hodně, ale zpravidla nesnáší žádnou vlhkost během zimního období, museli bychom je složitě chránit (ovšem jde to také, já sám zkouším druhy z velkou mrazuvzdorností pěstovat tak, že vložím do země celý velký kontejner, abych v zimním období zabránil vzlínání vlhkost z okolní půdy a zeshora jej chráním sklem)"

"Pojem zimovzdorný znamená že snáší naše vlhké zimy vcelku bez problémů s minimální ochranou, ovšem také je nutno dodržet několik základních pravidel tj. dobrá drenáž, slunné místo, svah či skalka (nikdy nesázíme do jamek a prohlubní) Těchto otužilých druhů není mnoho ale přesto je jich dost abychom si dopřáli pěstování těchto zajímavých rostlin pod širým nebem bez složité ochrany, (přesto bych ale doporučil, umístnit nad rostliny skleněnou tabulku a přihrnout suchým listím v zimním období)" ... konec citace.

Je tedy vidět, že i zde autor doporučuje ochranu rostlin skleněnou tabulkou (toho listí, byť suchého, bych se osobně trochu obával - spíše dávám přednost proudění čerstvého vzduchu jako ochranu před hnilobou - nemáte s tím listím někdo nějakou zkušenost . Takže, když se vrátím zpátky k pěstování pod širým nebem a bez krytu ... pak je to možná o užším výběru : asi i s ohledem na lokalitu sběru (viz klimatické údaje amerického ministerstva zemědělství USDA - severnější a vlhčí lokality vytvářejí možná větší předpoklady pro úspěšnější aklimatizaci v našich podmínkách) a každopádně o odvahu to vyzkoušet pro konkrétní stanoviště ...

Přitom se ale zdá, že problémem nemusí být vždy jen zima, ale také podzimní plískanice ... a možná také červnové deštíky střídající se s prudkým slunečním svitem a vysokými teplotami : Otázkou může být, jak se v truhlíku bude zem a kořeny kaktusů přehřívat ... a zda naopak proudící vzduch bude dost chladit ... : Možná by k tomu něco ze svých zkušeností řekli přátelé, kteří se tomu již věnují řadu let ...:

Tu knížku mám a snažím se sehnat všechny kaktusy u kterých je napsáno, že jsou zimovzdorné.
Ale chtěl bych zkusit i kaktusy z tadytoho seznamu. www.yuccaland.cz/web/zajimavosti/mrazuvzdornost/prehled_kaktusu.htm

honzakaktusak napsal: To jsem si už četl. Znamená to, že ty kaktusy co tam mám jsou zimovzdorné jen u mně?

Ahoj, do určité míry jsem na tom podobně jako ty, akorát s tím rozdílem, že nad mou mikrosbírkou je přesahující střecha, takže mi tam skoro vůbec neprší (jenom míné pokropení, i když jde déšť proti..) a občas trochu nafouká sníh (s tím, co napadne venku se to vůbec nedá srovnat). To mi samozřejmě do určité míry rozšiřuje možnosti ... nicméně také zkouším (letos první zimu). Ty už máš se svýma kytičkama zkušenosti z předchozích zim, tak můžeš porovnávat podle obdobných požadavků dalších druhů kaktusů. Doporučuji Ti k přečtení tuto knihu, která se zabývá právě pěstováním kaktusů venku.
Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách, Tomáš Bíba
je ještě k dostání
www.zbozi.cz/vyrobek/zimovzdorne-kaktusy-v-nasich-zahradach-tomas-biba/
Autor tam uvádí seznam druhů, které se podle něj dají pěstovat venku. Já z ní také hodně vycházím. Každopádně je to také hodně o konkrétním stanovišti ... a pak určitě také o substrátu a způsobu pěstování .... a vyzkoušení, jak ostatně potvrzují všichni:)

No kdybych měl skleník, tak by to bylo lepší, ale já ho nemám tak je zkouším co všechno vydržej.