Téma:

Myslel jsem si to, že to asi bude ze skalky ... každopádně je to moc hezkej kus, i když možná nebude tak velkej jako ten na tý fotce na hoře To, že vydrží mráz je dobré, ale otázka je jak sám zmiňuješ, jak zvládá vlhkost Nevíš náhodou, kde to má tu skalku, případně jaké tam má průměrné roční srážky ... ????

Ani jsem původně nevěděl, že je to tak velký. Jo a už mi odpověděl, pokud ta fotka White sandových triglochidiatu je z jeho skalky, tak na všech svých sklakách už má teploty pod -20°C za sebou a přes 20 let starý. Letos prý už měl -23°C. Ovšem podnebí tam má sušší než u nás.

EDIT: Ota: Zeptám se ho na podnebí a srážky, ale když jsem viděl ten plochý skalkozáhon s echinocereusema pod nějakým vzrostlým jehličnanem a i vegetaci okolo, tak tam nemá úplnou polopoušť.

Ještě k Echinocereus triglochidiatus "White Sands". Dovolím si nabídnout ještě jednu fotku od Daiva Freemana přímo z naleziště - viz již dříve zmiňovaný odkaz na konci této webové stránky:
cactiguide.com/cactus/?genus=Echinocereus&species=triglochidiatus
Je z ní dobře vidět skutečná velikost těch kytiček


To vladt: Vidím, že tě fascinují tyhlety kapitální kusy ... Jsou teda skutečně úctyhodný. Já se s ohledem na můj disponibilní mikroprostor i s ohledem na potenciální reálnější dispozice k přežití v našich podmínkách (pokud bychom uvažovali umístění úplně bez krytu) orientuji spíše na druhy z opačného konce velikostního spektra

to Juraj: Překrásné dokumentační a studijní snímky. Nad tím už se dá uvažovat, rozjímat a meditovat, co těm kytičkám udělá dobře
to samé to Sclerák: Přesně to (a zároveň i další) jsem měl na mysli, když jsem zmiňoval ty fotografie z nalezišť. Připojuji rovnou odkaz na příslušné stránky v Echinocereusech
kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/71-echinocereusy?start=570#27686

White Sands 2013

Ota napsal: to vladt: Fotky jsou to samozřejmě perfektní a na té jedné fotce je zejména hezky vidět, jak se ta kytička chová v zimě. Jinak mě to připadá trochu podezřele "načinčané" ... a jestli to fotil v Coloradu nebo Oklahomě (ale to asi nevíme přesně ...???) ... tak to patrně nebude na původním nalezišti (ale samozřejmě za to na základě těchto informací nemohu dát ruku do ohně ...),
viz například tento komentář: "... The name "White Sands" as I've used it here is not an official designation for this or any plant. However, the population of this species at White Sands National Monument in New Mexico is physically distinct from other populations in terms of size. Individual stems in this population have been reported up to 6 feet in length and 6 inches in diameter...." ... tedy tato populace roste v Novém Mexiku ...
a viz další fotky, o kterých autor uvádí, že opravdu z naleziště jsou, a to na konci této webové stránky:
cactiguide.com/cactus/?genus=Echinocereus&species=triglochidiatus
jednu fotografii (autor Daiv Freeman) zde uvádám jako příklad a rovněž ostatní stojí za to

Více by nám k tomu možná mohli říci naši specialisté na Echinocereusy případně další kolegové, kteří tam byli ...

Oto a Vlad. pokud chcete vidět některé mrazuvzdorné kaktusy včetně trigloch. na W. Sands podívejte se na moje fotky ze studijní cesty po státech Sev. Ameriky najdete je v echinocereusech,
escobarijích, pediocactusech a sclerocactusech.

Pokud to on sám přímo nenapíše, tak to z některých fotek nepoznáš. NM by odpovídalo, když skáče po kopcích v celé té oblasti. Možná to má teď u sebe. Všimnul jsem si, že sbírá různé formy.

to vladt: Fotky jsou to samozřejmě perfektní a na té jedné fotce je zejména hezky vidět, jak se ta kytička chová v zimě. Jinak mě to připadá trochu podezřele "načinčané" ... a jestli to fotil v Coloradu nebo Oklahomě (ale to asi nevíme přesně ...???) ... tak to patrně nebude na původním nalezišti (ale samozřejmě za to na základě těchto informací nemohu dát ruku do ohně ...),
viz například tento komentář: "... The name "White Sands" as I've used it here is not an official designation for this or any plant. However, the population of this species at White Sands National Monument in New Mexico is physically distinct from other populations in terms of size. Individual stems in this population have been reported up to 6 feet in length and 6 inches in diameter...." ... tedy tato populace roste v Novém Mexiku ...
a viz další fotky, o kterých autor uvádí, že opravdu z naleziště jsou, a to na konci této webové stránky:
cactiguide.com/cactus/?genus=Echinocereus&species=triglochidiatus
jednu fotografii (autor Daiv Freeman) zde uvádám jako příklad a rovněž ostatní stojí za to

Více by nám k tomu možná mohli říci naši specialisté na Echinocereusy případně další kolegové, kteří tam byli ...

Já to taky myslel spíš jako vtip, ale je fakt, že když jsem na tu knihu koupenou do klubové knihovny psal recenzi, některé Mílovy kytky jsem poznal. Souhlasím, že naše škola pěstování je na špičce, ale jen pro naše podmínky.
Proto mě taky namíchla Vladtova kritika trojské zahrady. Z toho, co jsem dosud viděl a vyzkoušel ji považuju za nejlepší známou praxi. Placaté zimovzdorné opuncie nejsou na stanovišti dlouhověké, má to co dělat s vyčerpáním země v kořenové vrstvě a asi i jejím zamořením odumřelými kořeny a možná i houbami. 5 let to roste skoro všude, 10 let na dobrém stanovišti a co je nad to je opravdový úspěch. Trojská kultura existuje od r. 1974, možná by pomohla výměna země pod záhony opuncií ale to je jen domněnka nevyzkoušená.
Viděl jsem v česku i velice pěkné výsadby zimovzdorných echinocereusů a escobarií, ale žádná se nereprodukuje po několik desetiletí sama z vlastních semen. Ne, že by nedělaly semena a tato neklíčila, ale smenáčky vždycky ve vlhkých obdobích sežerou plži. V Troji se rozlohou písčité pláně povedlo plže eliminovat.

Mamlas napsal: Asi jsem to špatně napsal. Jedná se o kytky z Mílova pěstění vyfocené Fritzem Hochsadterem na jeho, nikoli Mílově zahradě. Z aranžování bobků jsem Mílu nikdy nepodezíral.

Nepřesně jsem to napsal já - a myslel jsem to hlavně jako fór Kromě toho za správný popis fotografií pochopitelně odpovídá odpovídá autor publikace - tj. Hochstätter a ani toho pochopitelně z aranžování bobků nepodezírám Navíc prostě, když to má někdo venku na zahradě, tak mu tam to jehličí prostě napadá ... a na některých obrázcích z kultury (kdyby to tam nebylo napsané) bych to prostě nepoznal.
Mílovy Toumeye samozřejmě považuji za extratřídu a všechny mé Toumejky, co zde ve své mikrosbírce prezentuji, mám od něho Rovněž smrtelně vážně to myslím i s tím, co jsem napsal o naší špičkové kaktusářské vědě a pěstební praxi a za tím si stojím Předpokládám že to nebudeš rozporovat

Často ji mají lidi roubovanou, tak jsem nevěděl. Ale když je pravokořenná a roste, tak proč to měnit.

vladt: Toumeye, stejně jako všechno ostatní mám na vlastních kořenech a tak se to snažím pěstovat. Přijde mi to do značné míry jednodušší ... ze své historické mikrosbírky z osmdesátých a poloviny devadesátých let minulého století jsem si ověřil, že všechny roubované věci, co jsem kdy měl, jsem zničil, protože jsem odrovnal podnože. Tím nechci zavrhovat roubování, protože v pěstitelské praxi má své jednoznačné a neoddiskutovatelné místo, ale já to s tím příliš neumím a tak nějal to nezapadá ani do mé současné filosofie a do toho, co od toho zatím očekávám. Tím se ho ale zároveň ani do budoucna nezříkám.

Asi jsem to špatně napsal. Jedná se o kytky z Mílova pěstění vyfocené Fritzem Hochsadterem na jeho, nikoli Mílově zahradě. Z aranžování bobků jsem Mílu nikdy nepodezíral.

Uf, dnes konečně zde.
Sclerák: Na fotce Imbricaty tam vzadu vlevo jsou taky částečně pod krytem střední a menší kaktusy. Nemáš ještě další fotky?
Na Lovoši je taky stará lokalita Opuncií už zdivočelých. Fotku jsem sem dával

Ota: Toumeye máš na čem (podnož)? Jsem to přehlídnul.
Aktuální fotky pichláčů z domoviny. Obojí zdroj Jeff Thompson (Colorado/Oklahoma), nevím kde to přesně fotil připadá mi, že tam furt poskakuje po těch jejich kopcích a fotí a taky má skalky a květináče doma.:

Echinocereus triglochidiatus "White Sands" v létě



A tam samá kytka nyní teď v zimě:

Děkuji Milane za trefnou připomínku V této knize (alespoň v tom vydání, co mám já - jsou naštěstí fotografie rozděleny na ty, co jsou z naleziště a vždy v samostatné sekci jsou fotky z pěstitelské kultury ... a nutno říci, že na těch z té pěstitelské kultury to v některých případech tak zcela nepoznám ... Je pravda, že ve starší publikaci to má Hochstätter pomíchané .. a možná ne vždy a ne ve všech případech striktně označené. Z instalace jehličí a králičích bobků bych asi Mílu nepodezíral ... .. i kyž i to jehličí může v některé zahradě napadat... pokud to skutečně věrně aranžuje původní prostředí, které autor dobře zná ... pak by mě to snad ani tolik neuráželo ... Nicméně pro vědeckou korektnost by tam vždy mělo být uvedeno, že to je z kultury.
Co mě na Tvé poznámce zejména těší, je skutečnost, že naše kaktusářská věda a pěstební praxe je stále (a to už od dob Fričových) na skutečné světové špičce

Ne vždy obrázky z naleziště jsou na nalezišti skutečně pořízeny. I v citované kmize je místy zobrazeno Mílovo zboží v zahradě autora. Zkusíte falešné obrázky z naleziště odhalit?

Připadá mi docela užitečné mít představu, kde a v čem ty naše kytičky rostou. Proto jsem všem zdejším přispěvatelům vděčný za všechny možné fotografie z nalezišť umístěné zde v různých sekcích. Tady pro zajímavost uvádím pár snímků z knihy Fritze Hochstättera: The Genera Pediocactus, Navajoa, Toumeya, 2007, která určitě stojí za přečtení.

V takovéhle utěšené krajině na hranici mezi Novým Mexikem a Coloradem ve výšce 2000 m roste například Pediocactus knowltonii


A v tomhle ta kytička roste



U mě roste v tomhle (Pediocactus knowltonii SB 304 San Juan Co. New Mexico)
Skutečnou velikost kytiček lze odvodit od velikosti párátka, které (aspoň doufám) kytičky a jejich nasazená a zatím dobře schovaná poupata chrání před sýkorkami. Snímek ze 7.1.2014

Nějakou tu organickou hmotu (ze substrátu pro kaktusy Agro CS) tam v tom mám ... je zaplavená zálivkou dovnitř a také odfoukaná větrem ... ale do lesa pro shnilé jehličí a králičí bobky kvůli tomu nepůjdu. Doufám, že správná zálivka Kristalonem to do značné míry vynahradí.

Na Toumeye mám vyskúšané ako podnož E. reichenbachii a Esc vivipara, akebo ich pestujem pravokorenné.

pavelp napsal: Když tam vidím tu krásnou Toumeyi chtěl jsem se zeptat .Loni jsem dostal tři odnože Toumeyi a narouboval jsem je na hybridní Echinopsis .Ty by byli mateční .A teď bych chtěl naroubovat vršky a odnože na mrazuvzdorné.Mám k dispozici Opuntii Fragilis(články),O.Phaeacanthu (články i semenáčky 1,2 i 3 roky staré).Co by byla z těchto možných nejlepší volba jako podnož? taky jsem dostal 50 semen Toumeyí ,začátkem března bych je chtěl vyset ven na parapet.Děkuji za rady.

Na pheacanthu (a jiné měkké opuncie) bych nic nerouboval, zvlášť ne na články. Na podzim změknou a padnou k zemi, roub se pak bude válet na hlíně. Navíc se ne zrovna ochotně na jaře napíjí, alespoň u mě jí to trvá dost dlouho, to už jsou třeba Echinocereusy dávno napité. Fragilis by měla fungovat líp, alespoň nějaký čas. Zajímavé by bylo vyzkoušet roubovat semenáč na semenáč, aby pak z opuncie zůstaly jen kořeny. Ale problém s pozdním napitím asi zůstane. Já bych spíš vyzkoušel a osvojil si roubování na Echinocereusy.

Dej pak vědět, jak se těm Toumeyím daří na těch psech. I u nich bych měl strach, že je na jaře bude roub vypíjet a že budou postupně slábnout.

Děkuji Sclerákovi za povzbuzující foto. Moje imbricaty po 5 letech na skalce krásně mohutní, i když pod "širákem" roste spíše do šířky ... Věřím, že brzy budou taky impozantní, jako na foto výše.

Přidávám pár předvčerejších a dnešních fotek. Taky se mi v zimě ty kytičky líbí.
Skupinka Escobaria vivipara, Escobaria sneedi a Pediocactus simpsonii v.minor (hermannii) HK Carbon Co,Wyoming (vlevo)


Skupinka Escobaria vivipara var. radiosa SB244 Jeff Davis County, Texas, USA, vpravo vzadu Escobaria missouriensis var. similis, zleva dále vzadu Echinocereus viridiflorus SB0876, Colorado, Chaffee Co. a malé semenáčky Pediocactus simpsonii v. minor Rio Arriba, NM, Pediocactus simpsonii var. minor SB 197, Gunnison Co, Col. a jeden Pediocactus simpsonii v.nigrispinus RP 5 Yakima Co, Washington


Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM


Echinocereus davisii SB0426, Texas, Brewster Co., vzadu Toumeya papyracantha SB 172

Vzdušná vlhkost za posledních 24 hodin v rozmezí 68 až 90 %, Teplota 4 až 10 stupňů Celsia a k tomu pofukuje svěží větřík - tak si říkám, že snad dobrý ... kytičky se chystají na ty mrazíky, co by měly přijít začátkem příštího týdne. Norové předpovídají nějký snížek - tak uvidíme

Parádní kousek Koukám, že vzadu má taky pod stříškou skalku a plnej stůl kaktusů.

Milane chtěl jsi 20 letou mrazuvzdornou opuncii. Tak tyto imbricaty jsou staré přes 20 let. jsou to rostliny ze skalky mého kamaráda.

Mamlas napsal:

vladt napsal: Tak to asi došlo k nedorozumění. Imbricaty tam měly problémy sami se sebou tím, že chcípaly, nikoli tím, že vytlačovaly bujným růstem lidi z celé oblasti pojmenované "Severoamerická polopoušť" Podívej se kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/a1botanicalgardenPrague.jpg Odstředu doleva mírně dolu odumírá menší rostlina imbricaty. Nebo myslíš, že si myslím že imbricaty jsou tak super plevel a vydrží skoro vše. Jsem z teho volaký zmetený.
Chjtělo by to tam napodobit ekosystém i s doprovodnou vegetací v jejíž blízkosti kaktusy rostou nebo vysadit do štěrbin v kamenech u kamene apod. Tady je to pláclý na otevřený lokalitě rovnou do tvrdnoucího křemičitého místy asi buližníkovitého a i břidlicovitého štěrkopísku na plocho nebo na mírném svahu. Na fotkách z lokait to takto nevidím. Představ si vyprahlý tvrdnoucí rovný plac s malými kamínky a v nich bujný trs Echinocereusů a okolo nic - to jsem na fotech z lokalit neviděl. Mají tam esteticky rozmístěné velké kameny, ale to je zase moc velký rozdíl a i funkční proti štěrku. Chtělo by to i kamení střední velikosti.
Bohužel jsem tam v létě 2011 nemohl študovat každý dětail. I tak jsem tam skoro lez po čtyřech, abych Echinocreusy a Escobarie viděl, za mnou mladá ženská co samozřejmě nechtěla abych tam lez po čtyřech a nosem štouchal do štěrku na zemi a hledal kaktusy a sdílel tak emoční komunikaci s kaktusy a nikoli s ní. Byly to takové smíšené pocity.
Na hradecký dálnici si také všimli, že i odolné opuncie jsou vitálnější poblíž řídkých nízkých křovíků šípku nebo relativně poblíž borovic nahožře s drobet vrsvou jehličí a šišek. Hůř vypadají rostliny na holém place kde kolem není nic ani větší kámen.

OTA: Buď to chcíplo nebo to někdo sbalil do kapsy.

Původně jsem se chtěl dalších komentářů zdržet, ale tohle se nedá jen tak přejít. Předpokládám, že své podnětné rady podpoříš fotografiemi daleko lépe zvládnuté čtyřicetileté kultury Cylindroopuntia imbricata v naší zeměpisné šířce než mají v BZ Troja. Do té doby tě budu považovat za osobu, krerá si buď nevidí do klávesnice nebo je přímo vedena zlomyslností.
Vaše úžasné mapky opomíjejí pro kaktusy ten nejdůležitější faktor, a to zeměpisnou šířku na níž přímo závisí příkon, který rostliny v zimě dostávají, ale taky třeba délka chladného období.
I ty nejsevernější lokality, kde dnes přežívá C. imbricata zavlečená lidmi v Coloradu, vycházejí, promítnuto na mapu Evropy, někam mezi Sicílii a Lybii.
Jinak prosím, aby se přihlásili všichni, kdo mají živou jakoukoli alespoň dvacetiletou mrazuvzdornou opuncii.

Podnož pro Toumeyu vyber tak, že začneš všechny, co máš k dispozici, hned po polevení mrazů, teda budou-li jaké, zalévat. Použij tu, co se první napije. Toumeya časem zabije každou opuncii, na které je naroubována, ale tu velkou a brzo napitou později a dá ti na ní spoustu semen na další pokusy.

Když tam vidím tu krásnou Toumeyi chtěl jsem se zeptat .Loni jsem dostal tři odnože Toumeyi a narouboval jsem je na hybridní Echinopsis .Ty by byli mateční .A teď bych chtěl naroubovat vršky a odnože na mrazuvzdorné.Mám k dispozici Opuntii Fragilis(články),O.Phaeacanthu (články i semenáčky 1,2 i 3 roky staré).Co by byla z těchto možných nejlepší volba jako podnož? taky jsem dostal 50 semen Toumeyí ,začátkem března bych je chtěl vyset ven na parapet.Děkuji za rady.

Včera som bol chvíľu v skleníku.



Toumeya papyracantha FH 083 Valencia Co. NM


Scl. spinosior v. blainei SB 1540 Currant, Nevada


Zdá sa mi, že v zime vyzerajú lepšie než v lete.

Pánové zítra už bych měl dát alespoň začátek seznamu mrazuvz, zimovzd atd. se svými prvními kusy. Nyní bojuji s rozcestníkem co a jak (přes spoiler nebo odkaz atd.). Počítám, že se zápisy vlastních zkušeností pomohou přispěvatelé Ota, MAMLAS - ten má pěknej souhrn pro tzv. studený skleník, Sclerák, ILPAZK a další a další (ostatní mě nekamenujte, že jsem vás nejmenoval, už chci jít jen spát). Dám sem odkaz. Detaily, vymezení a vysvětlení pojmů s rozcestníkem budou v prním příspěvku. Popis bude heslovitý a to tohoto typu (zdá se mi dlouhý, ale pro různorodost popisů pěstování aj. dalších věcí okolo, kdy závisí na detailech se mi to zdá už dost zestručněno, aby jsme každý na něco nezapomněli):
Jméno:
Podrobnosti ke jménu (synonyma):
FOTO
Typ kultury (volná/zimní kryt/mix/studený skleník, fóliovník):
Kategorie kultury druhu/klonu:
Pěstitel (jméno nebo zdejší nickname, možno odkaz):
Datum výsevu / získání rostliny / řízku:
Předchozí původ materiálu / prodejce:
Na vlastních kořenech / roubováno – podnož:
Lokalita pěstování (přibližně poloha/nadm.výška/orientace):
Poznámky k mikroklimatu lokality a její možný stručný popis:
Při použití krytu období zakrytí / jak dlouho:
Zimní kryt poslední zálivka / probuzení rostlin / první zálivka:
Minimální zaznamenaná teplota / doba působení:
Ve volné kultuře v zimě led, ledová krusta, mrazová námraza, sníh / jak dlouho?:
Složení substrátu:
V létě citlivost v kořenech / těle rostliny na nadměrnou vlhkost:
Použit mulč povrchu typ / tloušťka vrstvy / barva:
Rostlina se na podzim viditelně sama více sesychá (znak možné zimovzdornosti)?:
Na podzim / jaře použita speciální zálivka draselná hnojiva / fungicidy / postřik:
Vitalita růstu a rozmnožování:
Doba kvetení / délka kvetení / opakované kvetení / prodloužené kvetení:
Kultura komentář:
Zpochybnění zařazení / zpochybnitel / zkušenosti zpochybnitele / důvod :
Úhyn rostlin / pravděpodobný důvod:
Poznámka, doplnění:

Název tématu bude: Mrazuvzdorné a zimovzdorné kaktusy – praktický seznam dle zkušeností v ČR

Filip: Šmarjá to jsem si na sebe uplet teda bič! Je mi nějak šoufl.

Mamlas napsal: Vaše úžasné mapky opomíjejí pro kaktusy ten nejdůležitější faktor, a to zeměpisnou šířku na níž přímo závisí příkon, který rostliny v zimě dostávají, ale taky třeba délka chladného období.
I ty nejsevernější lokality, kde dnes přežívá C. imbricata zavlečená lidmi v Coloradu, vycházejí, promítnuto na mapu Evropy, někam mezi Sicílii a Lybii.

Milane, ty mapky jsem tu uvedl jenom pro první ilustraci - myslím, že už jenom při pohledu na úroveň průměrných ročních srážek se promítnuto do lokalit dost výrazně sníží výběr druhů, kterých by se přežívání v našich podmínkách mohlo týkat.
Jinak já pro své úvahy a rozhodování používám daleko podrobnější údaje Amerického ministerstva zemědělství (USDA) - měsíční dešťové srážky (průměr,min,max), měsíční teploty (min,max), první a poslední výskyty mrazů v roce, měsíční úroveň sněhových srážek a řadu dalších údajů, i když mnoho důležitých údajů stejně nemám ... a stejně je to jen hodně orientační, protože to jsou údaje nějakých meteostanic a ty kaktusy stejně rostou někde o kus dál a tam to může být o dost jiné. Pro mě je to spíš o tom, které lokality mohu rovnou vyloučit - a kde má smysl špekulovat o dalších podmínkách .... a to vůbec ještě nemluvím o mikroklimatu. Jenom u mě před oknem mám dost zásadní rozdíly ... což je ale dobře a dá se s tím pracovat. Osobně si myslím, že zrovna otázky mikroklimatu se dost podceňují a že pokud nějaký kaktus roste mezi trávou nebo mezi křovím nebo doknce v lese nebo aspoň pod borovicí - tak to může mít zásadní vliv. Musím říci, že už jenom to zkoumání toho prostředí, kde to roste (díky za všechny fotografie a popisy, které jsou k dispozici) je pro mě ohromě zajímavé
P.S. Samozřejmě, že úroveň slunečního záření si tady uměle nepřiděláme (s výjimkou výsevních aparátků) - ale když dám mezi kytku a slunce sklo ... tak to zlepším nebo zhorším ...???
Na druhou stranu srovnávání rovnoběžek je taky dost ošidné, protože mořské proudy dost mění klima - nejen náš Golfský, ale srovnej naopak třeba Galapágy - ty by co se fauny i flory týče podle takovéto teorie rovnoběžek ve své nynější podobě vůbec nemohly existovat ... takže zeměpisná šířka samozřejmě vliv má, ale ten může být řadou věcí do značné míry kompenzován ...

vladt napsal: OTA:
Díky. JJ ten světlý mulč je OK. Jen jsem u sebe zjistil, že nesmí být moc silný (tak max 1 vrstva u mě a ta i smezírkami) - zapařování některých kytek a v létě. Když je deštivěji tak to moc drží vodu.

Vláďo - na rozdíl od toho jednoho truhlíku úplně venku úplně bez krytu (tam je to tenká vrstvička hrubšího mramorového štěrku - hlavně ochrana proti prudkému dešti) tak toto není žádný mulč, ale přirozený povrch substrátu, který se takto sám vytvořil - organické částice prostě voda při zálivce zaplavila pod povrch a zbytek odfoukal vítr
Jasně ... jde o to, aby případný mulč nebránil odpařování vody a substrát mohl dobře vysychat.

OTA:
Díky. JJ ten světlý mulč je OK. Jen jsem u sebe zjistil, že nesmí být moc silný (tak max 1 vrstva u mě a ta i smezírkami) - zapařování některých kytek a v létě. Když je deštivěji tak to moc drží vodu.
V Tróji jsem byl v roce 2011 a plánuji tam zaskáknout znova. Chtěl jsem se tam poptat na někoho kdo to má na starost a co a jak s tím. Když jsem tam byl, tak tam byly nějaký hezký Imbricaty, jen nějaké menší kusy odumíraly a rozpadaly. Takže už jsi je tam asi pak neviděl. Expozice Opuncií působila před vymřením a svahu Echinocereusů jsem si skoro nevšimnul. Původně jsem si to představoval, že to bude kamenito stěrková větší skalka s miniúdolíma a na vhodně orientovaných svazích kaktusy s doprovodnou vegetací chránící více od severu. Ale to by bylo zase o dost dražší a město nemá tohle jako prioritu (stačí když jednáme v rámci municipálních staveb oprav a rekonstrukcí, to jsou taky někdy dost na magistrátu a městských firmách plácalové,l kterým jde hlavně o politiku pro malou domů), tak bůh ví z jakýho minima se to museli snažit aspoň nějak dát dohromady.

MAMLAS: Předpokládám, že jsem se dotknul návrhovatele nebo spolupracovníka trójské expozice. Ovšem návrh v nástinu jsem přidal, ale přece tady proboha nebudeme v detailu probírat jak vylepšit tuto expozici v bot. zahradě. O mapkách klimatu nemluvím, to je asi doplnění pro někoho jiného. Jen bych doplnil to přihlášení. Nechť se přihlásí kdo má 20 let zimovzdorné Opuncie. Až nahodím ten seznam tak se tam snad někdo s takovými zkušenostmi přihlásí. Na mrazuvzdorné bych se přihlásil sám, kdybych je před 7 lety nevyhodil kvůli místu a 3 druhy neopustil na zahradě na kaktus skalce, která již nebyla naše. Anyní i vím, že jsem to zabil imbricatou, že jim chcípá jak to tam mají podivně a nemůýu přitom po ní chtít aby vydržela nemožné, když tato zeměpisná šířka je už tak pro ní extrém. 40 letá fota nedodám. Před 40 lety jsem měl asi jiné starosti. Ovšem, že dle mého názoru je ten rovný tvrdý plac nevhodný to je můj názor a ten jsem zatím nezměnil. Můžeme podiskutovat co tak s Trójou jinde. Ovšem tam je 1. základ na případnou úpravu po širší diskusi - peníze. Bez toho je náš čas investovaný zbytečně. To je pak na prd. Věnujme se radši svým skalkám a truhlíkům se zimoušema.
EDIT: Ale hlavně, že už něco takovýho někdo ve větším se snaží ukazovat. Ještě tam chtějí dát poblíž skleník, ale nevím zda tam za 2 roky nějaký nový je. Byl tam střední nahoře u vstupu.
EDIT: Hmm, teď mě napadla taková úchylárna. Do 2 let bude k dispozici na Císařském ostrově materiál - hlinitopíčtitý náplav se stěrkem křemičito buližníkovo trochu břidlicový možná o kubaturách v tisících m3. Část se použije s ornicí zase zpátky, ale část by se dala zneužít v botanický. Skalka na ostrově nebude, kvůli záúplavovému území, navíc parková úprava a lidi by pobrali vše. Ale jednalo se tam kdysi o tom, že tam bude výběh pro zvířata ze zologický. Proti tomu je tento návrh prkotina. Nějký ten milión by přemístění a úprava na místě + projekce a papírování stálo.