Téma:

Vyjadrím sa k tým viviparam keďže semena ma aivenhov odo mňa. Vivipary to sú určite, ide oto ako a v čom sú pestované, ja svoje pestujem v hrubom minerálnom substráte s troškou zeminy od jari do jesene vonku, na zimu ich dám do ne-vykurovaného skleníka
Semena sú z týchto rastlín, je to už ďalšia generacia

image upload no ads
Pôvodné rastliny som kúpil od p. Hájka ešte v 1998 r., takže majú už cca 20-25 rokov
Pôvodné rastliny:

free image uploading

image hosting no registration
Skúšal som aj na skalke, no je to také všelijaké, niečo rastie, niečo stojí a nevie sa rozhodnúť či rasť alebo niečo odíjde hneď prvú zimu. Myslím si Ivan, že tie tvoje to už v jari nerozchodia

Sám som zvedavý ako dopadnú. Prvý rok sú takto vonku pod krytom.
K tomu názvu, no odborník som na ne neni a pod týmto názvom mi boli ponúknuté semená.
Ale beriem to tak že vyskúšam a uvidím.

varček napsal: Mám taký dojem aivenhov, že tie Escobaria vivipara v. arizonica ako by neboli na zimu pripravené. Daj ich sem na jar či budú v poriadku. A ani sa mi moc nepozdávajú ako arizonica. No uvidíš neskôr.

Mě to spíš připadá, že jsou to nějaké mamilárky.

Mám taký dojem aivenhov, že tie Escobaria vivipara v. arizonica ako by neboli na zimu pripravené. Daj ich sem na jar či budú v poriadku. A ani sa mi moc nepozdávajú ako arizonica. No uvidíš neskôr.

Echinocererus

Tieto črepníkové a hrantíkové mám z hora kryté, ale pri silnejšom vetre nafúkalo aj na ne
Sempervivum sp.

Echinocereus triglochidiatus

Opuntia humifusa - v hrantíku

Opuntia phaeacantha - prvý úspešný výsev opuntii (2r)

Escobaria vivipara arizonica

Moc hezké to máš Vladimíre a krásně zasněžené. Myslím, že ten sníh jim udělá dobře.
Mně přisněžilo jenom takovým popraškem k semenáčkům (uprostřed loňské Pediocactus knowltonii - výsev březen 2015 a po stranách předloňské různé variety Escobaria vivipara - výsev únor 2014 - zvětšeno).


V kontejnércích je všechno pod sněhem - vykukuje jenom Cylindropuntia whipplei

Přes den bylo nad nulou - proto je sníh tak těžký. Mají dobrou "výživu" ...
Přidávám podobný snímek z 10.1.2016 - to všechno je teď schováno pod sněhem ...

Chtělo by to konečně pořádné mrazy, zatím je to takový spíše studený zalézání studeným deštěm nebo tající troškou sněhu. Dneska už to zase taje. Tak ti tady doplním vybrané 2 svoje truhlíky.
Musím přijít na to co je to za Echinocereusy, kterém mám v tomto větším truhlíku napravo. Jsou hezčí než SB211 a mají více přiléhavé růžovozrzavé trny. A i vypadjí docela odolně. jejich fotky jsem sem dával. Ještě dám fotky v létě. Ale moc jsme se nedopídilico to je + co jsem ještě hledal.
Ale tedy kytky jsou dost v zimě smrsklý, takový prckové prťavý schovaný proti létu.




Tady ještě jeden detailní portrét pro atmosféru dnešních dní.

Minulý týden (ve dnech 4. až 6. ledna) tady u nás v Praze bylo tři dny v celku pod nulou. Ale žádné velké mrazy. Co je pro mě překvapující - je poměrně vysoká relativní vlhkost vzduchu, přestože mrzne.

Od zítřka po celý týden předpovídají Norové zase celodenní mrazy, přičemž minima by měla v průběhu týdne klesnout až na -10°C. Měl by také napadnout nějaký sníh - tak snad to pořádně napadne i kaktusům na parapetu před oknem. Zatím je to jenom sem tam nějaká zatoulaná vločka. Zato úplně nekryté kontejnérky už jsou zase bílé

Ještě dva romantické snímky z minulého týdne.
Zdá se, že Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 si sníh a vodu k tělu moc nepustí - díky svému "medvědímu kožichu" z trnů a působení povrchového napětí kapiček vody ... naproti tomu opuncie ze sebe udělá bačkoru a lehne si na zem a je jí to taky jedno. První zimu jsem si myslel, že je po ní ... ale vždycky se na jaře zvedne a roste vesele dál jako by nic

pavelp: Moc hezká vivipara. Nádherná barva květů a jsou všechny hezky vytrněné. Taky se mi docela osvědčily kulturní vivipary. Jsou hezké, odolné a nedám na ně dopustit




Taky teď nechávám většinou plody přes zimu na kytkách, ale spíš pro parádu, že jim to tak sluší. Nezdá se mi, že by klíčivost semen byla nějaká lepší, než když se sklidí dostatečně zralé na podzim ... Tady už mi z nich rostou semenáčky. Jsou z roku 2013 a už jsou teď venku třetí zimu - před týdnem byly tři dny pod 3 cm vrstvou sněhu. Že by rostly nějak rychle bych neřekl, ale nespěchám na ně ... rovněž je nechávám projít přirozeným výběrem. Zásadně nepoužívám žádné fungicidy, takže vytrvají jen ty co mají odolnost vůči hnilobám. Podle mé zkušenosti pro ně není nebezpečí ani tak mráz a ani střídání mrazu a studeného vlhka - to o ně celkem nemám strach ... vody si samy vezmou jenom kolik uznají za vhodné a zdá se, že jim to docela svědčí. Proto jsem rád, když na ně občas přes zimu naprší nebo nasněží ... když mi nějaké odešly, tak to bylo, když bylo vlhko a velké teplo ... na to jsou zdá se vivipary citlivé (což ostatně potvrzují zkušenosti řady pěstitelů) ...

Ota: Pokud chceš drobet jistější formu E. vivipary, tak se docela drží např. Escobaria vivipara var. neomexicana SB 169, rostoucí volně na parapetu v květináči. Máma se mě i letos ptala, že jestli to nevadí, že tam na ty kaktusy občas i v zimě prší a jsou mokrý a i sněží.
Naopak to nějak moc nevyhovuje Coryphantha vivipara SB 714 a Escobaria vivipara VZD 462, WASHINGT. - ale tam bykl navíc problém se zakořeněním.
Jinak když jsou v suchu přes zimu tak rostou všechny typy co mám.

Ovšem obecně jsou poslední zimy na houby, tato je zatím podobná loňské.
Kytky které potřebuji otestovat na základní mrazuvzdornost na jaře sesadím výběrové vzorky od každého druhu do extra truhlíku a ten příští zimu strčím na týden do mrazáku, kde je -12 ° až - 15 °C. A potom uvidím co je a co není odolné v základu na suchý mráz. V současných zimách ověřím prd. V Praze na balkóně pod převisem v takových zimách vydrží na sucho a světle všechno co mám.

Taky jsem do trhulíků s Echinocereusama, které nyní nově mám přímo za hranou balkónu a prší a sněží na ně vysypal, snad na konci října, zbytky semen hbridu SB 211 (nevyhodil jsem to, ale zkusil jak to takto klíčí) a ješté oklahomy, s tím, že to vyklíčí na jaře a uvidím jak to roste v takto drsných podmínkách. A ono jak bylo mírně tepleji a pršelo do toho, tak něco už na vánoce bylo vyklíčené a jsou tam už nyní prcci. To je na pytel s tím teplým počasím.

C.Vivipara kulturní ,ale odolná.
foto z léta

a dnes po týdeních mrazech kdy tu dvakrát bylo k - 16 °C.Dnes obleva a nad nulou.Zkouším nechat semeníky přes zimu na kytkách a vyset v březnu .

Přidávám ještě podzimní snímky. Každý z kaktusů se zřejmě přizpůsobil pro práci s vodou v chladu a zimě jinak.

říjen 2015


listopad 2015


A takhle v létě kvetly. Už se na sebe tlačily, tak jsem je musel rozsadit.
Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211, Kiowa Co. Oklahoma, červenec 2015

Tady v Praze zatím první sníh letošní zimní sezóny. Žádná velká zimní pohádka se nekonala. Sníh v průběhu dne úplně roztál. Žádné velké mrazy u nás zatím nebyly a přes den teplota vždycky alespoň na chvíli vylezla nad nulu. Takže to ani nezapisuji. Z hlediska zimovzdornosti mně ale připadá stejně důležitá schopnost, jak si kytičky poradí s podzimními a zimními plískanicemi. Na detailních snímcích je vidět, jak dobře umí tyto kaktusy pracovat s vodou z tajícího sněhu. Vlhkost vzduchu se včera pohybovala mezi 49 a 80 % a dneska mezi 78 a 84 %.



Echinocereus baileyi SB211

Ještě doplním jeden parapetový testík. Rostliny nejsou z mého výsevu a také je to jen po 1 rostlině. U vivipar si to ještě zhodnotím s dalšími rostlinami ze stejné várky, které mám jinde.

Nicméně je vidět, že u vivipar záleží na původu gen. materiálu. Dle tohot testu jen s 1 rostlinou od každého původu je zatím vidět, že Echinocereusy rostou.
Ze 3 typů vivipar roste 1. Zbylí 2 prckové jsou ztvrdlé mumie.

Rostliny jsou takto pěstovány 1,5 roku pod zcela laickou kontrolou. Částečně jsou již zcvrklé (foto je z 25.10.). Zemina je na fotce vlhká. Parapet je ve 4. patře na JJV.
Samozřejmě triglochidiatus si v této kultuře medí začíná trsovatět a za chvíli vytlačí ostatní. Ovšem venku testované v polostepní polodivočině jsou triglochidiatusy mnohem menší a je jim lépe v částečném přistínění trávou, zde je na plném JJV Slunci. V zimě na kytky napadně nějaký sníh, ovšem vzhledem k poloze vysublimuje nebo rychle roztaje.



Opět test diskvalifikují poslední teplé zimy.

Takto pěstováně vybrané okruhy některých druhů se zdají jako dělané pro nováčky kaktusáře lenochy. Strčím za okno na parapet, občas je na jaře a v létězaleju a nechám proschnout. A pak je nechám od podzimu do jara být na tom samém místě a ono to nějak vždy roste.

Dám sem několik fotek z aktuálního testování kaktusů místo muškátů za venkovní hranou balkónu. Časem k tomu napíšu více.
Testuje se více věcí. Má to nějaká pravidla. Doporučení úpravy pH. Jak ovlivnit i po výsadbě vysychání substrátu. Také role váhy substrátu - zábradlí balkón tunu materiálu neunese.
Část kytek je na toto pěstování velmi citlivá až možná za hranou jejich max výdrže - slouží tak jako indikátor pro lepší sledování rozdílů. např. Ech. 211 snese skoro vše a tedy by rodíly byly hůře patrné.

Toto jsou moje druhé nejtvrdší podmínky tesován. Co se týče promrzání kořenů, tak asi vůbec nejtvrdší.

Nejsou zde prezentovány všechny truhlíky.

Časem napíšu strukturování testu.
Ani v jednom truhlíku není antuka - jsou to jiné typy minerálních substrátů Jeden je sprašoštěrkovitý s trochou černé zahradní zeminy aby vůbec držel trochu vody.

1. Menší polystyrén + Vyšehrad drolidlo + zahr. zem trošinku (do 10%). Směs je v léte ve vedru už druhý den polosuchá.


2. Větší mělký plasťák s tou samou zeminou. Tento plasťák je mělký a hůře se shání - má pevnější stěny a nerozpadne se po 3 letech na Slunci.


3. Rozdíl 2 minerálních substrátu po sundání částečného mulče oblázky - napravo je vidět, že mix manorg. substrátu drží více vlhkost - řasy na povrchu.


4.Test jako 1. s jiným substrátem.


5. Jako předchozí. Příklad nastavení vyšší vlhkosti substrátu částečným mulčem pro jaro/léto. Foceno předevčírem 14.10. za deště. Poté byl mulč odstraněn, kytky už jsou částečně zcvrklé na zimu. V aktuálním počasí (16.10. 2015), pokud 20 hopdin neprší, začíná být po odkrytí na povrchu polosuchý. Vysychá dost rychle.


Časem takto otestuji některé Pediokaktusy (+ test na našem polodivokém pozemku, viz dřívější fota), které jsem si vyhlídnul dle zahraničních fór z podobných testů + zde dle Otových předokeníků. To bude náročnější sranda.
Takto za hranu balkónu, jsou až od letošního jara.

Uvítal bych letos tužší zimu. Např. 3-5 dní po sobě -18 °C v noci a přes den pod -12 °C.

Ano, další knihy jsem ve čtvrtek dovezl i Jirkovi Štemberovi tak jsou už v Čechách na prodej a Gabo osobně bude prodávat v Chrudinské hale.

Nebude se prodávat v Chrudimi. Rád si ji pořídím. První vydání už mám. Bohužel se nemůžu zůčastnit v Trnavě sympozia a chtěl bych podepsanou knížku. Vážím si průkopníků v pěstování kaktů.

Koukám pěstitelé tuleňů a tučňáků studují tuto novou knihu a nemají taky čas na příspěvky. Ta knížka je vlastně jiná.

Až nyní jsem si všimnul, že mi dneska knížku předal osobně přímo spoluautor. Jdu se nad sebou zamyslet do kouta abych to s tou prací tak nepřeháněl.




Mimochodem když vidím tu fotku na obálce, tak se nám zase potvrdilo, že lidem se velmi líbí triglochidiatusy. A i když nekvetou tak je zase ukradnou a bailey okruhu si všímají méně.

Jen pro připomenutí a oživení.
Už nám začínají kvést na teplejších místech venkovní reichenbachovitý Echinocereusy, zde Echinocereus reichenbachii v. baileyi f. albispinus FH 613.

V červu 2014 jsem zkusmo na venkoví záhon zasadil čtyři dvouleté rostliny E. engelmannii variegatus SB 844. Po letošní zimně se zdá, že až na jeden všechny rostou. Jakmile se napijí, vyfotím je a přidám fotku.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Venkovní zimovzdorné výsadby Echinocereusů ke 4. dubnu stále v klídku spinkaj i ve vlhku (na balkóně se začínají probouzet). Takže, ty maj klídek a říděj si to sami dle počasí. Zajímavé, že E. triglochidiatusy v. gonacanthus nemá problémy s naší divočinou. Díky trnům si na něj nic divokýho netroufne a medí si i v nízké trávě ve větším vlhku (drobet pro mě překvapení, nejlepší kondice a velikost). Hůř jsou na tom z okruhu reichenbachii - bez ochrany a řádně nezakořeněné je zvířectvo občas vytáhne, zjistí, že to není k jídlu a vedle pohodí. Ale gonacanthusů se nedotkne ani náhodou ani jednoho ty sice mnohem řídší, ale několik cm dlouhé ostré trny odradí vše.

Letošní jaro je nyní k začátku dubna chladnější než v loni. Taky loni bylo podobně chladno kolem 17.4. a jaro bylo na začátku více teplotně rozkolísané. Datum 1.4.2014 označeno červeně svislou čarou. Graf končí 1.4.2015.
Graf je oříznut za období se stejnými podmínkami - sonda u odkrytých kytek v jejich celodenním stínu na volném balkóně v Práglu.
Data jsou tedy ze stínu bez vlivu tepla přímého Slunce. Max v létě, když se ve vedrech balkón rozpálí i ve stínu.

Abych nezpůsobil zmatení - raději nepíšu do rubriky Jaro - začátek vegetace. Venku pro odolné zimovzdorné (navíc v Praze a v mikroklimatu předokenního parapetu a jižní stěny) je to jinak. První zálivku jsem dal koncem února - hlavně kvůli pediákům. Teď ve čtvrtek už dostali pátou zálivku ... nicméně na větru to poměrně dost vysychá. Přes den už teď někdy vyskočí teploty až na 40 až 50 stupňů (závětří a navíc odraz od okna). Pediáky mají poupata a ostatní zimovzdorňáky se už taky vesměs napily. Escobarie missouriensis (Neobeseye) vystrkují červené plody.

Teda Vladimíre, Ty se s tím fakt nes.... .

Tak přece jen sem dám jednoho tuleně.

Echiniocerus fendleri var. rectispinus SB 461.
Nejsou v optimální kondici. Jsou po zimě a značně prťavý smrsknutím a taky loni jsem si na nich všimnul pozdě svilušky než jsem je postříkal, viz ten rezavej spodek. Což mě nasr... Jsou na svilušku nějak choulostivější než ostatní Echiniocreusy co mám. Taky jsou po pocákání teplou vodou dnes.
Až dnes jsem si všimnul, že začínají tlačit nový trny, takže se pomalu probouzejí.

Hlavně to sem dávám proto, že dle mého názoru je i mimo kvetení tento fendleri v. rectispinus SB 461 jeden z nejhezčích fendleri typů díky středovým trnům, které nejsou rovné, ale dlouhé, prohnuté a dvoubarevné. Taky jsou to rostliny s tmavě zelenou pokožkou, nejsou světlé. Takže hezká kombinace. Aktuální foto těchto rostlin z vegetace s květem zatím nemám.
Kdysi omylem před cca 10 leti vydržely tyto rostliny i vlhkou zeminu s následnými předvánočními mrazy -15 °C. Samozřejmě nepatří asi mezi nejtvrdší mrazuvzdorné. Zda a za jakých podmínek by mohli být u nás zimovzdroné jsem toho z naší praxe skoro nic moc, spíš nic nečetl. Naleziště je dost na jihu, i když kopečky přes 2000 m okolo jsou. Možná by sem tam vydržely po selekci v suché zídce. Neměl jsem kdysi dost semenáčů na delší vyzkoušení ve vlhčím substrátu přes zimu.



Seženu si od SB 461 více semen a založím novou testovací generaci. Možná budu mít z těchto rostlin letos semena, ale zatím se mi to nepovedlo. Jsou to nějaký potfory a asi nemají dost klidu či co.

Některé typy E. fendleri rostou i např. v La Platě Co. v Coloradu. To by mohli být na tvrděí zimní pěstování dobří kandidáti, ale nevím jak vypadají vzhledově.

EDIT:
Tak ty E. fendleri Z La Plata Co v Coloradu vypadají takto, vkládám odkaz na obrázek (ty SB 461 z jihu se mi líbí v době bez květu víc, květy mají oba typy skoro stejný), Foto Benke Péter, Hungaria:

Dnes jsem drobet pokropil teplou vodou tuleně a tučňáky (asi 20 % normální dávky vody při zalejvání). Pořádně neprší, tak je to to vypražený od Slunce až jsem z nich měl sám žízeň.

A když odbočím k mičurinství, tak některý ty Astrophyta ornata co je mám mičurinsky v testu nezmrznou, ale jakoby od oka prostě vyschnou. Oni praví tučňáci s tuleněma obecně snáší obrovskou dehydrataci a to je na některý semenáče netuleňo druhů a jiný malý schoulostivělý kulturní netuleňotučňáky už asi moc, když jsou 7 měsíců bez vody a svítí na ně na balkóně volně Slunce a fouká vítr. Začnou vysychat od výběžků žeber po celé rostlině až jsou z nich suchoši. Nebo je to podivná kombinace suchovysušozmrznutí.
Zatímco když mi nějaká taková kytka zmrzla, tak byla po rozmrznutí prostě jen na kaši, ale nebyla po rozmrznutí vysušená. To vyschla až po nějakémm tom měsící po rozmrznutí kaše.
No aspoň, že se konečně projevuje nějaká selekce, jinak bych se z toho množství Astrophyt už opupínkoval. Potřebuju více místa na klasický tuleně a tučnáky nebo příbuzné polotuleňotučňáky např. některá Gymnocalycia.

Na fotkách jsou ty truhlíky po onom mírném pocákání teplou vodou. Zcvrknutý jsou tedy značně, normálně se při napití navzájem dotýkají.První truhlík jsem fotil i 29.12. 2014, odkaz na konci příspěvku. Tam ještě nebyly tak vysušený, zato pod popraškem sněhu.




Zajímavé, že na to trpí jen Ornata a ještě v těch rychleji vysýchavých keramických truhlíkách. V plastových truhlíkách Ornata a ty ostatní Astrophyta v jakémkoliv truhlíku (typy capricorne, niveum, crassis. apod.), těm je to fuk.

To jsem odbočil bokem pro ty co je chování zatím semenáčů Atrophyt za tučňákotuleňových relativně poslední roky teplých zimních podmínek volně na balkóně pod převisem zajímá.
Pro srovnání část prvního truhlíku s těmi samými kytkami koncem roku 2014 zachycena zde:
www.kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/10566-pestovani-mrazuvzdornych-kaktusu?start=540#41280

Na závěr přece jen dám pro nás mičurince, jak vypadají za stejných podmínek i jiné semenáče Astrophyt v plastových truhlíkách poletošní zimě než jen furt ty Ornata.Zde např. jeden z více truhlíků, taky po pocákání teplou vodou (do 2 dnů to zase bude suchý ikdyby bylo jen 10 °C):



Tak a příště už budou klasický tuleni a tučňáci.

A aby jste si nemysleli, že letošní zima byl až moc teplá, tak mi zmrzla, klasicky na kaši, jedna M. hahniana co jsem sem kdysi fotil. Jsou takhle venku z nouze bo je už nemám kam jinam dát, tak se s nima mičurinuje. Z jejích sester, které to vydržely, budu mít už semena. Však ono se to vyselektuje jak má být a buď nebude nebo bude.

Nejedná se o dizertační práci ale o "práci" v rámci studia. Nesahajte mi na maďary, mají dobré Haláslé

To se tedy Maďaři mají, disertační práce na 12 stran .