Téma:

aivenhov: Naštěstí žádné vzácnosti. V podstatě samé "obyčené" kytky - 2x Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 a pár opuncií. Jenomže žádná z těchhle zimovzdornejch kytek není "obyčejná" .... Echinocereusy už loni pěkně kvetly a hlavně celé testování je v pytli ...
Taky si říkám - kdyby to aspoň vedlo k získání dalšího kaktusáře a příznivce zimovzdorňáků a volné kultury ...

Něco veselejšího na zlepšení nálady - simpsoňáky nasazují poupata.
Pediocactus simpsonii v.minor (hermannii) HK Carbon Co, Wyoming



Z povrchu substrátu je vidět, jak to bylo hrozně vysušené ... tuhle zimu nenafoukal od jihu žádný pořádný sníh ani déšť a výhled podle norské předpovědi taky nic moc. Sníh a déšť sice jo, ale zase nebude nic z jihu. Tak jsem to dneska všechno pořádně pokropil a přebytečnou vodu, co protekla, jsem z misek vylil. Věřím, že tyhle zimovzdorné kytky co mám, poznají, kolik si mají vzít. Nějaké ty noční mrazíky by neměly vadit. Loni touto dobou jsem měl už týden zalito. Teď vypadají výrazně spokojeněji

Čo ti odtiaľ zmizlo?
To je tak keď ľudia závidia. Keby to aspoň poslúžilo k získaniu ďalšieho kaktusára a rastliny by rástli ďalej.

Tohle teda pořádně naštve ... mnohým z vás se to už také asi stalo
Snad to tomu zloději bude aspoň k něčemu dobré ...

Je to tak a už to tady bylo zmíněno mnohokrát. Každý máme specifické, unikátní podmínky a ty se při pěstování uplatňují. Nad tím ale stojí obecné principy, které platí všude a já pro tento způsob pěstování na parapetetech oken chci vyzvednout už několikrát zmíněný pohyb vzduchu, vítr a jeho vliv na osýchání povrchu, vysýchání substrátu, prostě "přírodní" kontakt rostliny s atmosférou, čímž se rozumí také nefiltrované záření, rychlé střídání teplot atd.
Když třeba koupím semenáč, dobře živený, zalévaný a rychle vyrostlý, mohu potom v misce sledovat jak se "usazuje" a po prvé zimě je už z něj úplně jiná rostlina. Snad je to na obrázcích vidět.
Včera jsem nafotil diskutovanou Epit. micromeris, takže každý sám může posoudit, jak jsou odolné (zatím jen -10C, což není nic moc). Dobře prosperují také její dva potomci a výsev, který na podzim vyklíčil a semenáče přezimovaly, tak, jak je vidíte. Zároveň na poslední fotce máte představu, kam moje kaktusy koukají a že jim doslova jižní Morava i s Pálavou leží u nohou.

cykas, ono taky záleží kde jsi - já třeba v Bílině mám trochu specifický podmínky a můžu si dovolit nechat venku i kaktusy který jiným odejdou. Mám tu totiž hned vedle na SZ otevřený hnědouhelný důl a tepelnou elektrárnu, takže zatímco o pár kilometrů vedle padá sníh a mrzne tady po sněhu není ani památka a maximálně prší. Taky mrazy pod deset stupňů jsou spíš vyjímka. A co se týče deště toho tu je taky míň než normálně protože většina trvalejšího deště přichází od západu ale jednak teplo ze šachty zvedá vzduch a jednak zrovna na západě je Bořeň který dost často dešťový mraky rozdělí (i když není až tak vysoký) a spadne jen pár kapek ... takže běžná zima tu vypadá že auta od teplic přijíždějí zasněžený nebo lidi aspoň nadávaj jak musely škrábat a tady maximálně namrzaj auta podle řeky, tuhle zimu jsem třeba škrábal skla jen asi šestkrát a to jen na straně do silnice - takže jediný co přes zimu dělám je že zajistím aby do nich moc nepršelo

Petr napsal: Upravuji pro Mrkva. Já myslím, že když se domluvíš s adminem, tak ti to změní na Radka, ale není to tak složité.

Na žádost uživatele změněno Mrkva na RadekM.

Nejstarší je ovšem ta v misce s Echc. rigid. f. purpureus a u té obdivuji, jak dovede zploštět a změnit tvar. V tom je ta filozofie pěstování blízkého přírodním podmínkám. Tyto podmínky nemůžeme kytkámu nás samozřejmě zcela nabídnout, ale POHYB VZDUCHU, STŘÍDÁNÍ TEPLOT, vodu jako na nalezišti a teploty bohužel jaké tady máme, ty jim naservírujme. Kaktusy nemusí růst jako řepa aby nám dělaly radost, ale kvést, to ano. Ale pamatujme si, že když jde rostlině o kejhák, tak zapůsobí pud sebezáchovy a snaží se rozmnožovat a tudíž kvést.Podívejte na smrky, jak se loni lámaly pod šiškami (alespoň na Moravě) a to je ta touha zachovat se, přežít.
Na obr. je ona nejstarší v zimě, kdy se opravdu značně zploští.
Ještě připojuji ukázku budování miniskalky, kterou jsem minule slíbil a nepřiložil

Možná má ta Epithelantha dobrý původ (není mně znám), ale je již 4 roky venku (max -10). Mám i její potomky venku a jinou Epit. microm. v gregii (nerozeznám), které se tváří také celkem v pohodě, takže odolnost mají zřejmě v genech. Zmokne tak 2x za zimu

Upravuji pro Mrkva. Já myslím, že když se domluvíš s adminem, tak ti to změní na Radka, ale není to tak složité. Tvoje misky se mi moc líbí už jen kvůli tomu, že nemám místo a musím stěhovat ven. Něco tam už je (velké sagliony), ale tohle je mobilnější i pro jiné, když dlouho prší. Mám na mysli i jiné než mrazuvzdorné apod.

tak epišky zrovna nemám, teprve budu vysévat ale pokusy dělám s některýma jinýma a jestli budou zimy jako tahle tak nebude problém





ani se to pořádně nezatáhlo a zatím to drží venku už druhou zimu včetně pentalophusu kterýmu bych to nevěřil - chtěl jsem se ho zbavit, jsem ho spálil na sluníčku (ty v tý modrý míse jsou většina připálenejch - buď přežijou nebo půjdou)

U E. macromeris můžeš selektovat jak dlouho chceš a stejně to bude zbytečné. Měl jsem jich docela hodně, ale nakonec mi zbyly jen dvě nebo tři a s těmi už žádné pokusy nehodlám dělat.
Nějaký ten mráz, pokud jsou dostatečně vysušené jim určitě nevadí. Ale ta vlhkost v zimě???
Takže pěstování E. macromeris jako zimovzdorné rostliny nevěřím.Ostatně to můžeš vyzkoušet a pak napiš, jak to dopadlo .

cykas napsal: Můžu se zeptat, ta E. micromeris fakt snáší v zimě pobyt venku, v dešti, mrazu a sněhu mezi ostatními mrazuvzdornými kaktusy?

proč by ne, rostou i v texasu a novém mexiku tak je jen otázka vyselektovat vhodné kusy,

Stačí udělat fotky z dnešního počasí a hned to bude vidět.

Můžu se zeptat, ta E. micromeris fakt snáší v zimě pobyt venku, v dešti, mrazu a sněhu mezi ostatními mrazuvzdornými kaktusy?

Jó šutry,.. když si chceš udělat pěknou misku, tak jednou z radostí je také najít zajímavé kameny a horninu a v duchu si vyskládat misku. Nesmí se zapomenout také na štěrk téže horniny, kterou to vše nakonec posypeme.Hornina kamenů a štěrku MUSÍ být stejná, jinak to vypadá hrozně nepřirozeně. Miniskalku také skládáme pouze z jediné horniny.
Já používal s oblibou hadec, vápence, dolomit z Hádů a jiné vrstevnaté a navětralé horniny. Skalka musí být sama o sobě hezká a zajímavá.
Ta nádoba, co ti připadá jako lavor je králičí, dobře glazované krmítko, které bylo za socialismu strašně levné, jen bylo třeba vidiákem ve dně navrtat díru. Já v nich tehdy pěstoval bonzaje. Mají v průměru asi 23 cm a jsou vysoké jen 7 cm a pro bonzaje ideální. Miniskalky tady dělám "na babku" - vyvýšený kopeček.
Tož tak,.. přihlásil jsem se příjmením, a oslovování zní strašně blbě. Rád bych to změnil třeba na RADEK,ale asi to nedokážu a tak toho Radka používejme aspoň v tomto kontaktu. Na obrázcích ukazuji, jak miniskalku skládat, jaká může být její přirozená předloha (hadec, Mohelenská step) a Echc. rigidissimus f. purpureus, včetně Epit. micromeris, která obdivuhodně vše snáší, kvete a plodí

Mrvka: Líbí se mi ty šutry. Odkud jsou? Je tam i vápenec? Ještě k předposlední fotce, ten květináč je staré umyvadlo? Mám něco podobného kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/864-obycejna-krasa-chamaecereusu-silvestrii-a-jeho-hybrid?start=30#37021

Jde o Ped. simpsonii, pravokořenný, který jsem dostal bez dalších bližších údajů o původu

Copak je to na té 7. fotce shora - jméno fotky "0187-kopie"?
Ale to už dnes asi špatně vidím a pletu si rody.

Pánové, konečně jsem dosáhl toho, abych mohl odpovědět(počítačová negramotnost se snad ale 80desátníkům omlouvá). V prvé řadě bych uvedl, že na profesory zapomeňme, čo bolo to ...K věci. Udivil mne názor o posunu misek větrem - to mne nikdy ani nenapadlo. Pro ty, kdo mají fóbii, pak se to dá řešit miskami s plochým dnem, kterých na okně také pár mám, také používám jak umělohmotné, tak keramické a ani rozdíl příliš nevnímám. Důležitější pro vodní režim v misce je substrát, podíl štěrku ...problém USPOŘÁDÁNÍ DRUHů v misce mne samozřejmě také napadl a stylové by bylo mít spolu druhy, které se také v přírodě nacházejí spolu, ale to je už velká fajnovost, zatím hledím spíše na to, aby vedle sebe ty 4 kaktusy co do tvaru a výšky nějak vypadaly. Doporučuji ale, aby nebyly stejně staré, je to přirozenější.
Pokud jde o zálivku, pak bez podmoku tuto kaktusařinu nelze provozovat. Současně mně misky zcela promokly a jsem zvědav na následky, i když oproti velkým monolitickým truhlíkům miska jistě mnohem rychleji vyschne.Jako řešení se rýsuje posunutí misek:v zimě blíže k oknu, na sezónu více k okraji (misky jsou na deskách umělé podlahy).
No a poslední otázka: Jde o Echc., který jsem před 3 roky koupil v Kroměříži podlední den výstavy, bez jména. Já si myslím, že jde o "šťastný" hybrid Echc. rigidissimus x Echc. reichenbachii (nebo čistý Echc.rigidissimus??), který na zimu skvěle dehydruje a zmenší téměř na polovinu.
Jde mně při pěstování o to, aby kytky měly přirozený vzhled (i když popravdě ty staré, zubožené trosky z nalezišť by nikdo ve sbírce nechtěl). A to je dobrý kousek, kvetl a tak budou další multihybridi na mráz. Snad ho najdu v květu a připojím, také vzhled v době růstu. V květu jsem ho nenašel a tak ještě pár obrázku dalších. Snad se naučím vložit text také k obr.

Pánové, konečně jsem dosáhl toho, abych mohl odpovědět(počítačová negramotnost se snad ale 80desátníkům omlouvá). V prvé řadě bych uvedl, že na profesory zapomeňme, čo bolo to ...K věci. Udivil mne názor o posunu misek větrem - to mne nikdy ani nenapadlo. Pro ty, kdo mají fóbii, pak se to dá řešit miskami s plochým dnem, kterých na okně také pár mám, také používám jak umělohmotné, tak keramické a ani rozdíl příliš nevnímám. Důležitější pro vodní režim v misce je substrát, podíl štěrku ...problém USPOŘÁDÁNÍ DRUHů v misce mne samozřejmě také napadl a stylové by bylo mít spolu druhy, které se také v přírodě nacházejí spolu, ale to je už velká fajnovost, zatím hledím spíše na to, aby vedle sebe ty 4 kaktusy co do tvaru a výšky nějak vypadaly. Doporučuji ale, aby nebyly stejně staré, je to přirozenější.
Pokud jde o zálivku, pak bez podmoku tuto kaktusařinu nelze provozovat. Současně mně misky zcela promokly a jsem zvědav na následky, i když oproti velkým monolitickým truhlíkům miska jistě mnohem rychleji vyschne.Jako řešení se rýsuje posunutí misek:v zimě blíže k oknu, na sezónu více k okraji (misky jsou na deskách umělé podlahy).
No a poslední otázka: Jde o Echc., který jsem před 3 roky koupil v Kroměříži podlední den výstavy, bez jména. Já si myslím, že jde o "šťastný" hybrid Echc. rigidissimus x Echc. reichenbachii (nebo čistý Echc.rigidissimus??), který na zimu skvěle dehydruje a zmenší téměř na polovinu.
Jde mně při pěstování o to, aby kytky měly přirozený vzhled (i když popravdě ty staré, zubožené trosky z nalezišť by nikdo ve sbírce nechtěl). A to je dobrý kousek, kvetl a tak budou další multihybridi na mráz. Snad ho najdu v květu a připojím, také vzhled v době růstu. V květu jsem ho nenašel a tak ještě pár obrázku dalších. Snad se naučím vložit text také k obr.

Móóóc výborné to má RadekM. Nieviem síce po francúzsky, ale myslím, že by vraveli "magnific".
A ešte bych rád vedel čo zač je ten posledný echinocereus.

S tím větrem se to nezdá, ale to by muselo u zdi domu tak moc fičet, že by to pobořilo střechy a domy, aby to to posunulo a shodilo např. 8 kg plochý květináč z takového parapetu .Bůh ví, jestli by to vůbrc vydrželo za takových podmínek i sklo na oknech.
Ovšem i přesto mám svoje truhlíky zašpagátovaný nebo zadrátovaný. A kdyby to i je strhlo, tak by to bylo jedno, protože by venku tak fučelo, že by lidi dole ani nemohli chodit a létali by vzduchem jak kusy papíru.

Ovšem pan profesor se tady ukázal. Za sebe bych to udělal obdobně jen bych dal více kytek stejného druhu k sobě - skupinky, ale to by musel mít větší květníky. Osobně v tomto preferuji spíše hlinéné květináči - vysychání + menší přehřívání.

Takto plánuji vyzkoušet časem odolnější pravokořenné Pediocactusy - ovšem na hraně balkónu, kde je menší letní výheň a více čerstvého vzduchu.

Kdysi byla akce o rozkvetlé truhlíky na panelácích, tímhle by jsme mohli zahájit akci kaktusových parapetů na panelácích a jiných staveních.

Moc pěkné pane profesore. Tohle je skvělá inspirace pro "balkónové kaktusáře" Líbí se mi i ta kombinace s Delospermy, sukulenty apod. S tím podmokem to ale asi nebude tak úplně přesné. Když jsem měl kdysi takto kytky na parapetu, dostávaly vydatně vodu při každém dešti a k tomu ještě rosa. Zaléval jsem je pak velmi zřídka a při dlouhodobých deštích dokonce přikrýval. Na zabezpečení misek jsem si musel dát velký pozor. Měl jsem to ve čtvrtém patře a přesně pod oknem byl vchod. Občas i hodně fučelo a takový květináč nebo kámen by mohl být pěkný průser

Misky jsou poctivé, tzv."štěrbinové miniskalky",kdy ploché kameny jsou uloženy svisle a jsou položeny na drenáži na dně misky. To má svůj zásadní smysl jak pro pěstování alpinek, tak i kaktusů a proto jsou misky natolik těžké, že je vítr neposune. Každý pes chválí svůj ocas, ale myslím si, že tento způsob pěstování má výhody v individuální péči o např. určité druhy, vyžadující spec. péči a zálivku. Zálivka je tady podmokem.
Celkově zastávám poněkud jiný přístup k pěstování kaktusů a razím tzv. přírodě blízké pěstování. Nejde jen o aranžmá misky, které spíše odráží NAŠI představu, jak by to na nalezišti mohlo vypadat, ale jde o zajištění hlavně vláhy způsobem jako v přírodě (to je ale základ úspěšného pěstování) a potom aspon trochy nefiltrovaného záření, POHYBU VZDUCHU a kolísání teplot. S ostatními rozdíly oproti nalezištím se naše pěstované druhy musí vyrovnat, takže úspěšně pěstujeme ty s vysokou tolerancí. Je to na delší řeč, ale trend se mně to zdá perspektivní, když vidím ty chudáky ze skleníku, připomínající okurky a tendenci "mít všechny hledaného rodu".
Ještě připojuji pár ukázek z různých situací na okně, kdy ale kaktusy mají vždy své kouzlo

Dobrý deň!
Ako máte zabezpečené misky na parapete proti posuvu a pádu?

Áno, chce to oživit a tak přikládám ukázky svých misek a miniskalek, jak lze takové celoroční pěstování na předokenním parapetu také označit. Pěstuji tak kaktusy již čtvrtým rokem, i když od loňska jsou v 6. podlaží na jižní straně panelového bloku a koukají na Brno i Pálavu v dáli. Zažívají tady různé nepohody i ideální rozkoš ze sluneční koupele až výhně. Ale dost slov a obrázky to dokreslí

Chce to zde nějaké další fotky pro doplnění atmosféry celoročního cyklu.
Třeba nyní se můžeme spolu s kaktusy radovat, že ani v zimě netrpí u nás žízní a mohou si naplno vychutnat vodu plnými doušky.



P.S.: Kdyby někdo z vás věděl kde lze sehnat menší SVĚTLÉ plastové VENKOVNÍ a UV odolné truhlíky s horní maximální šířkou do 13-14 cm (lépe 12-13) s jednoduchým designem, tak kdyžtak do SZ. Se šířkou 16 cm odolné a i nižší truhlíky už mám.
Pro malé polystyreňáky, viz foto, zdroj v Praze mám - je na nich vidět jak se od zhora budou postupně venku destruovat.

Ja som to praktizoval tak, že keď som na temene videl malé púčiky, "úplne malé" vtedy som zalial. Zatiaľ to vždy skončilo zatiahnutím púčikov. Tak ich jednoducho zalejem v predstihu nech si vodu vezmú kedy chcú.

I já se řídím Mílovou radou.
Mílovo oteplení znamená, že mrzne jen v noci. To bych musel mít letos zalito pořád. Já se dívám do temene rostliny, jak se začne otevírat, tak ryhle vodu.
Co se psávalo v (ne)odborných knihách a někdy se to přebírá dále, tedy že se to nemá zalévat před vykvetením nebo, že předčasná zálivka vede k opadu poupat, je návod jak způsobit, aby to nekvetlo ani po 20 letech. Včas napité kvetou i malé kytky.
Ta moje je taky od Míly, dostal jsem ji jako semenáček zhruba před dvaceti lety, kvete už dobrých 15 let pravidelně.