Téma:

Kaktusy se během svého vývoje musely přizpůsobit těm nejdrsnějším podmínkám, často doslova na hranici mezi životem a smrtí. Touto svou schopností si zajistily své jedinečné místo mezi ostatními rostlinami a to je také to, co nás na nich tak přitahuje. Tato jejich schopnost a jejich extrémně drsná a zároveň velice něžná krása mě neustále nepřestává udivovat
Na snímcích kytička Escobaria vivipara po devíti letech pěstování ve volné kutluře. Z toho již čtvrtým rokem na zcela nekryté skalce, vystavená všem rozmarům i pozitivním a nenahraditelným přínosům volné kultury v přece jenom o něco mírnějším klimatu pražského tepelného ostrova a srážkového stínu, kerý vytváří jednu z nejvhodnějších lokalit pro pěstování zimovzdorných kaktusů u nás. Tato poslední zima, kdy opakovaně několikrát roztál sníh, do kytiček napršelo a potom například mrznoucí déšť přešel v postupné sněžení a následovaly několikadenní mrazy v extrému až -18° Celsia, kytičky pořádně prověřila.
Stříbrná a bronzová krása v zimním mrazivém období zimního spánku, jakoby kytičku na čas proměnila v neživý krystal ... trny přitom chrání kytičku, aby i ve sněhu měla kolem sebe potřebný vzduch. Veškeré životní pochody ustaly na minimu.
 
Širší pohled na skupinku v období oblevy.
 
Tatáž kytička v tomto týdnu, kdy mnoha květy poseté vivipary postupně přebírají štafetu po prvním kole kvetení Echinocereusů.
 
 

Opuntia pulchea RP 145

Je to tak - takovýto vydatný déšť venku pěstovaným kaktusům jenom prospěje a vysušené kytičky se vděčně napijí podle potřeby .
Celkově bylo minulý týden ideální počasí na zálivku - ochladilo se a dokonce několik dní po sobě bylo pod mrakem. Noční teploty klesly pod 20 stupňů - až někam k 17 až 18 °C.
Zalil jsem už v úterý - plnou zálivku s Kristalonem (Květ a plody) - už sedmou v tomto roce (i když teď pět týdnů kvůli těm vedrům nedostaly nic) ... nejvíc dostaly na jaře. Prolil jsem to skrz na skrz a přebytečnou vodu z misek jsem vylil. Dal jsem při tom pozor, abych zbytečně nenalil do ještě ne úplně zavřených květů echinocereusů. Celkově je potřeba hlídat hlavně echinocerusy a pediocactusy, ale i vivipary, aby skrz mokré květy nepronikla hniloba do těla kaktusů, což se často může stát, pokud se nezačnou tvořit plody. Když je sucho, tak to tolik nevadí. Horší je to, když je velké vlhko. Proto při kontrole podle potřeby odkvetlé květy odstraňuji - ty neopylené odstraňuji celé (jdou snadno oddělit), ty opylené podle potřeby za semeníkem. Bouřka v noci na čtvrtek pak šla u nás ze severní strany, takže kaktusy na jižní straně to jenom trochu orosilo nafoukanou vodní tříští ... u mě za oknem kvůli přesahu střechy na zálivku deštěm moc spoléhat nemůžu.
Na skalce pak dostaly plnou dešťovou dávku - a že toho bylo ... Evidentně jim to udělalo dobře. Z fotografie je patrné, jak je zem napitá.
Na obrázku rozkvetlá Opuntia macrorhiza DJF 720 Kenton, Oklahoma. V popředí starší kytička Escobaria missouriensis var. similis, vlevo semenáček Echinocereus reichenbachii ssp. Baileyi, úplně vzadu již odkvetlé kytičky Echinocereus reichenbachii ssp. perbellus.
 

Všechny kaktusy krásně rostou a některé i měly květy nebo ještě budou mít. Středeční bouřka je naprosto dokonale prolila i když mají kryt. Zatím to vypadá, že na škodu to nebylo. Probudily a pořádně se napily i ty co do teď vypadaly, že spíše živoří. Asi příští rok jednu zálivku z jara udělám taky opravdu vydatnou. Teď je to radost pohledět. Už přemýšlím, že obsadím další okno.

Moja klasika dnes tiež zakvitla, Opuntia pulchella RP 43 Warm springs Nevada.

Opuntia pulchella SB 1453 juh Calao, Utah. Postupne stále dáva kvety.

mikroopuntia z nevady tmava forma je spolahlivo mrazuvzdorna ,je to puštny druh

Zalévate i v tomto počasí kryté kaktusy co 14 dní? Substrát je vyschlý, ale je to v tomto chladném počasí žádoucí tak často?

Tak po několika zálivkách se skoro všechny probudily a napily. Má cenu čekat u těch co ještě neprojevily známky? Echinocereus coccineus jeden se napil a druhý hned vedle nevypadá že by se měl k světu. Dále mám dva Echinocereus fendleri v různých miskách a ty se vůbec neprojevily, že by měli snahu se napít. jsou pořád stejně zatažené. Na poslední fotce by měly být tři stejné kaktusy, dvoum z nich se moc "nechce".  Bohužel jsem ztratil jmenovku. Nevíte prosím někdo co je to za kaktusy?

Echinocereus coccineus

Echinocereus fendleri

???

panKrbec: Kytičky podle Tvých fotografií vypadají naprosto v pohodě - jsou to krásné kytičky a není důvod se domnívat, že v zimě nějak utrpěly. Zvláště, když přezimovaly pod krytem proti dešti. Tato metoda je dostatečně prověřená u druhů, které jsem u Tebe z fotografií byl schopen rozeznat. Osobně jsem nijak detailně neměřil, jak dlouho to kytičkám trvá než se napijí do plné velikosti - kytičky si to nastavují samy podle své potřeby - důležité je, že vodu mají k dispozici, aby si ji mohly vzít, jak potřebují. Uvádím zde pár fotografií ze včerejška po třech zálivkách. Podmínky mám za oknem asi dost podobné - přesahující střecha chrání před většínou deště a sníh nafouká pouze svátečně. Pediocactusy jsou plně napité a nasazují poupata - kvůli těm byla únorová zálivka. Trochu se napily echinocereusy i escobářie, ale dávají si ještě dost na čas. Po první zálivce se většinou dokonce ještě více scvrkly ... ale teď už postupně začínají. Ale jak říkám, mají ještě čas - alespoň takto celoročně za oknem na čestvém vduchu (v nevytápěném skleníku mohou být o něco napřed). Počítám, že teď se víc napijí, jak bude příští týden teplo. Je to úžasné pozorování, jak se ty kytičky po zimě postupně probouzejí ...




Hlavně na těch Echinocereus reichenbachii ssp. Baileyi je vidět, že od ledna (snímek níže) se zase tak moc ještě nenapily. Ono to taky není tak jednoduché - takový kus hmoty a délky. Kromě toho jim nejvíc vody a živin teď berou ty odnože. V přírodě si takto velké více lehají - zde jsou opřené o okno.

Plně napité vypadají takto - foto ze začátku června 2020
 

Díky za radu. Kaktusy jsou zalité. Jen se chci zeptat, za jak dlouho se napijí do plné vellikosti a je plně vidět, zda zimu přežily bez uhon? Příští zálivku dám za 2-3 týdny a přidám trochu nějakého hnojina a lignohumátu.

Osobně bych se bál, že to i zejtra podle předpovědi bude pořádně smažit - zvlášť u stěny domu a pod tím přístřeškem ... Zalil bych spíš zejtra večer, protože v sobotu bude zataženo a možná i pršet, což považuji za vhodnější a pro kytky přirozenější. Ten den už to vydží čekat. Snažím se zalévat vždy večer, když příští den má pršet nebo být aspoň zataženo (případně ten den hned ráno). První zálivku v roce dávám o dost dříve - někdy v druhé půlce února - kvůli Pediocactusům. Viz pár příspěvků níže. V úterý brzy ráno jsem dával už třetí zálivku (s Kristalonem Květ a plody) - to bylo celý den krásně zataženo - teď další dny po zálivce už se těch "smažáků" není potřeba obávat - nicméně ta teplota tady u okna vyletí až překvapivě hodně rychle nahoru ... Další vhodný den se mi jeví právě ten pátek večer - nicméně já teď zaleju zase zhruba až za 14 dní. ... možná však máte někdo jiné zkušenosti se zaléváním mrazuvzdorných ... ???

Díky. Večer dostanou napít. Teď když na ně svítí předpokládám, že raději nezalívat. Nebo toto jarní slunce pro zálivku nevadí?

Ty co byly venku celou zimu, tak už mohly dostat lehce před týdnem i dvěma a teď už pořádně prolejt. Já je nechával poslední dva týdny prosněžovat a včera dostaly bazén.

Trochu jsem vylepšil zastřešení za oknem z důvodu rozšíření prostoru. Vyrobeno z hliníkových profilů a plastových spojek. V důležitých spojích jsem to sešrouboval výpalky z plechu aby to vítr nerozebral. Vypadá to mnohem líp než předtím. Tři misky přežily zimu vcelku bez úhony, další dvě jsem teď přidal. U těch co jsem před týdnem sázel ještě se zálivkou počkam, ale ty co byly venku celou zimu je možné už teď zalít, nebo mám ještě počkat?

Ještě si k tomu seznamu rodů, které zvládají ve skleníku pokles teplot pod nulu přidej koryfanty. Pravidelně nechávám "severní" koryfanty (echinus, sulcata, dificilis, macromeris, ale i nicklelsiae, ... přes zimu ve skleníku. Ne všechny, ale z každého druhu několik rostlin. V sezóně jsou potom k nerozeznání od těch, které uklízím. Zvládly tam minulé, teplé zimy a doufám, že i tu letošní, kdy tam bylo -18°C. Zatím vypadají dobře. Podmínkou je, aby byly před zimou dobře vysušené, naposled zalévám koncem srpna.

Z mojí zkušenosti : ve skleníku nějaký pokles pod 0oC není pro kaktusy problém, z obyčejných kaktusů Notocactus, Astrofytum, Gymnocalycium, Lobivia, Echinopsis, Rebutia, Acantocalycium, Thelocactus, Echinofosulocactus, Frailea, Mamilaria apod. to přežívají u mě všechny a bez fleků. Nevěřím, že by tomu nějak mohly pomoct noviny, snad leda že by voda nekondenzovala a nemrzla na povrchu rostlin , ale na novinách ... Nikdy jsem to nezkoušel.

Mrazuvzdorným kaktusům by noční mrazíky neměly uškodit. Podle mých vlastních zkušeností z předchozího pěstování nemrazuvzdorných kaktusů by noční mrazíky na podzim nebo na jaře neměly uškodit ani většině jihoamerických kaktusů, pokud přes den je teplota nad nulou ... mám zkušenosti ale jenom s volnou kulturou. Ve skleníku pěstovat neumím, ale řekl bych, že s těmi nočními mrazíky to bude stejné a přes den se ve skleníku ještě více prohřejí. Pokud jde o noviny, tak jsem slyšel či četl o jejich užití proti slunci, jak píše Milan.

S týmto skúsenosti nemám, ale nemáte netkanú textíliu? Otec používa bielu aj čiernu na zakrývanie zeleniny, počas jarných mrazov, (ja zas bielu na tienenie kaktusov po vytiahnutí zo zimoviska).

Novinama jsem chráníval zmrzlé kaktusy před únorovým sluncem, aby každý den částečně nerozmrzly a nepřišly o části žeber nebo bradavek. Proti mrazu mě to nenapadlo.

Zdravím pánové, jaký máte názor na ochranu kaktusů v skleníčku před nočními mrazíky přikrytím novinovým papírem?

Několik pátečních snímků ze skalky. Tam, kam ještě příliš nedosáhne slunce, zbyla dosud slabá vrstvička sněhu.

 
 

Během dvou dnů je dvaceticentimetrová sněhová čepice pryč a všechno je doslova promáčené vodou.
 
 

Milane - to je úplně vzorová ukázka. Ty Pediáky i ostatní si musí úplně medit . Taky jsem dneska hned ráno u nás za oknem zalil - venku krásně pršelo a nedělala se ledovka. Takže optimální počasí na první zalití - jaro už možná bude dost rychlé, viz předpověď pro Prahu (používám in-počasí a koukám taky na norský web yr). Bylo by ale dost nepraktické skrz obývák nosit v kyblíku sníh - tak jsem natočil studenou vodu z kohoutku a pořádně jsem kytičky pokropil. Zbytek vody z podtácků jsem vylil. Jako už několikátý rok po sobě. Na skalce a v kontejnércích před domem dostali zálivku od deště a během dneška už taky roztála skoro celá dvaceticentimetrová čepice sněhu, která na nich byla z posledních dní. Myslím, že čas na zalití alespoň u nás v Praze byl tak akorát, nějaký ten noční už mrazík by neměl uškodit. 
 

Dneska jsem prvně zaléval
Pediokaktusy pořádně

Ostatní lehce
 

Takto drsně se v zimě tváří něžná, ale také velmi odolná Escobaria sneedii ssp. leei.
Zatím je na skalce třetí zimu.
Foto 21.1.2021
 
 
Takto jsou často úplně schované pod sněhem (kdesi úplně vpravo vpředu).
Zimní pohled na skalku. Foto 18.1.2021
 
Takto jim to sluší v květu začátkem léta
Foto 11.06.2020
 

Taková slova od Tebe Milane vždy potěší, i když nutně obsahují určitou míru nadsázky, protože Tvé nádherné Pediocactusy jsem měl možnost vidět nejen zde na tomto fóru, ale i osobně na vlastní oči při návštěvě Tvé sbírky . Na druhou stranu samozřejmě pěstování na skalce přináší řadu výhod, které jsou tady rovněž diskutovány. Takové podmínky pochopitelně v květináči a ve skleníku lze nasimulovat velmi těžko. Mě v této věci velmi silně inspiroval právě Tvůj článek Echinocereus a Pediocactus - poznámky k pěstování již rovněž níže zmiňovaný a uveřejněný tady na tom fóru. Často se vracím k jednotlivým větám, snažím se "vcítit do kůže" těch kytiček a snažím se si představit, jak to v jejich vlasti v tu kterou dobu doopravdy vypadá. Pochopitelně si skládám dohromady mozaiku z řady dalších zdrojů včetně klimatických údajů z amerického misterstva zemědělství (USDA), ale pořád mi chybí například více fotografií pro lepší představivost. Takové fotografie by byly velice cenné. Pokud na těch malezištích někdo byl v různých obdobích, bylo by určitě vyníkající, kdyby zde mohl nějaké fotky kytiček v přirozeném prostředí a v různých obdobích zveřejnit. Mnohé a velice nádherné už tu všude jsou, ale pokud by se podařily poskládat i z různých ročních období bylo by to myslím nesmírně cenné ... Já tu zatím nabízím alespoň několik fotek z mé skalky z minulého týdne. Proměny jsou výrazné... .

V předchozím příspěvku uvedené místo s kvetoucími Pediocactusy ve dvou různých dnech minulého týdne vypadalo takto
Foto 18.1.2021
 
Foto 21.1.2021
 

Detailní pohled na dva Pediocactus simpsonii vysazené vloni na podzim (foto 21.1.2021)
 

Skupinový pohled a dále detailní pohledy na Pediocactus nigrispinus - ty jsou tady už druhou zimu. Na hodnocení je potřeba ještě vyčkat, jak uvádím v příspěvku níže. Přiznám se, že je to někdy i zkouška mé důvěry. Přizpůsobení kytiček prostředí je však úžasné ... (všechny fotografie rovněž z 21.1.2021)

 
 
 
 

Rostou ti moc pěkně, daleko lépe než moje v květináčích.

Tady jsem se chtěl původně pokusit o určité zevšeobecnění mých zkušeností s volnou kulturou, ale raději s tím ještě počkám. Minulý rok s děštivým létem mě naučil další věci, které jsem v předchozích suchých letech nemusel moc řešit. Co se týče Pediocactusů, pěstuji na této sklace především druhy Pediocactus simpsonii a Pediocactus knowltonii - tedy druhy pro tento způsob pěstování nejvíce vhodné. Zkouším zde krátce také druhy Pediocactus nigrispinus a Pediocactus paradinei, ale ty ještě nedokážu vyhodnotit, jak se jim na skalce bude dařit. Jsou tam teprve druhou zimu a loni ještě nekvetly. Všechny tyto druhy zde pěstuji pravokořenné a bez jakéhokoli krytu. Je to způsob, který mi nejvíce vyhovuje, nejvíce mě baví, a cesta, kterou chci jít i za cenu omezeného množství druhů, které to snesou. A případně do budoucna i za cenu pěstování roubovaných kytek, k čemuž se později také snad dostanu.
Pediocactus simpsonii a Pediocactus knowltonii se ukázaly jako velmi odolné a rostou na sklace podle mě lépe, než u mě v truhlíku za oknem. Má to navíc tu výhodu, že je skoro vůbec nemusím zalévat - a když, tak to většinou využiju i k hnojení Kristalonem nebo Vitality Komplexem. Čím méně zalévám, tím méně riskuji, že kytičky zaleju v dobu, kdy na to nejsou připravené ... což si příroda jinak sama většinou nějak zařídí. Minulý deštivý rok mě naučil víc dávat pozor na odkvetlé květy a zralé plody, kvůli možnému zahnívání. V suchých letech a na čerstvém stále proudícím vzduchu se zdálo, že to není tolik potřeba, zejména pokud se již vytvořily plody. V minulém deštivém roce jsem ale u některých zralých plodů zjistil počátek hniloby do těla rostliny. Okamžitě jsem tedy plody se zasaženým kouskem dužiny odstranil a doufám, že opravdu drobné ranky se zacelí a kytičky si s tím poradí. Každopádně jsem tedy kytky častěji (několikrát za týden) kontroloval a včas sklízel již zralé plody. Navíc je potřeba být rychlejší než mravenci
Jako velký experiment jsem pak zkusil roubovanou Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM. Uvidíme, jak se jí bude dále dařit již po druhé zimě. Přikládám několik fotek z loňského roku 2020.

Skupina Pediocactusů na skalce
 
Pediocactus simpsonii
 
Pediocactus knowltonii - tento mrňous mě překvapil, že také vykvetl
 
Pediocactus knowltonii se zralými plody
 
Dále několik Pediocactus simpsonii se zralými plody
 


Roubovaná Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM
 

Skalka s kaktusy je celoročně nekrytá - je to celoroční volná kultura v podmínkách pražského tepelného ostrova a srážkového stínu a na místě, kde docela dost fouká - tj. proudí vzduch. Pěstování jednotlivých skupin pediocactusů dle mého nejlépe popisuje Milan Kůrka (Mamlas) zde na tomto fóru (viz Články - Zimovzdorné kaktusy).
Pěstování ve volné kultuře a navíc ve volné půdě přináší daší specifické vlastnosti a možnosti, které je potřeba zolednit oproti skleníku. Zatím tolik v rychlosti mé zkušenosti. Ještě k tomu později napíšu více podrobností, které mohou být důležité nebo případně možná stojí za diskusi a širší ověření ...