Téma:

No, ono je to spíš takový neurčitý, člověk aby se o ten banánovník hoodn před zimou postaral, pokud ho má volně na zahradě.

Tak zimovzdornost kaktusů i na zelených střesách se řeší už i přes disertačky koukám.
phd.lib.uni-corvinus.hu/278/3/szabo_krisztina_teziseken.pdf

Že prý vraj
existuje aj
mrazuvzdorný banánovník.

Když kontroluji seznamy došlých semen, tak zjišťuji, že snad někdo vykupuje mrazu/zimovzdorný Echinocereusy. To aby je člověk objednával hned co nejdřív na podzim, to je děs. V prosinci je už pozdě. Např. triglochidiatusy z různých lokalit.

Letos jsem se na zakrytí kaktusů proti sněhu a dešti ale zcela s prominutím "vyfláknul". Něco mi říkalo, abych se na to nakonec vyprdnul, i když věci jsem už měl připravený.
Takže ty na vodu choulostivější jsou u zdi na balkóně, aby je chránil přesah velkého balkónu výše. Týká se to i těch mičurinských semenáčů Astrophyt.
Např. 26.1.2015 po takovém nočním sněžopršení na ně nacákala drobet voda, vrchní zemina zvlhla do 1 cm a do 2 dnů zase zcela vyshla, díky hodně vysychávému substrátu a totálně vysušené zemině u těchto více zastrčených.

Taky si postěžuji, že takové zimy jsou na pytel pro nějakou selekci semenáčů na mráz. Od konce prosince žádný pořádný mrazy.
Si tam rovnou můžu strčit banánovník.

Mikroklima venku před oknem - včera 7.2.2015. Teplota od mínus 4 do plus 33 stupňů. Teplotní maximum je patrně potřeba trochu korigovat směrem dolů - na tmavou stanici svítí slunce. To na kaktusy samozřejmě taky a odráží se i od okna - nicméně pro příjem tepla představují kaktusy jiný materiál, stejně jako povrch substrátu a hnědé boky misek ...

Toumeya papyracantha SB 172, Echinocereus davisii, Escobaria minima

Ota napsal: Pár mrazuvzdorných miniaturek - Echinocereus davisii, Escobaria minima a Epithelantha micromeris. Ty považuji za trochu citlivější, proto jsou v největším závětří a nejvíce chráněny před sněhem. Zatím žádný letos nebyl. Na zítra ráno ale Norové pro Prahu předpovídají nějaké sněžení a vítr z jihozápadu, tak uvidíme, jestli jim tam něco maličko nafouká.

Tak až dneska se dočkaly trochu fajnového pocukrování sněhem.

Echinocereus viridiflorus var. dawisii SB 426. Rostou strašně pomalu, už jim je 6 let .

Tedy dle spodní řady. Co jsou ti prckové na pozici D5 zač? Viridiflorusy jsou prťavější,ale tohle má nějak tlustší trny.

Všechna jména se mi nechce opisovat, pokud nějaké chceš, napiš souřadnici květináče jako v excelu.
Zkusím ti to časem vyfotit tak, aby byly jmenovky čitelné.

Popis by nebyl?

Kaktusy, které mám letos venku pod střechou u jižní střechy domu.

Heřtus dodává mrazu a zimovzdorňáky i v zimě při oblevě, to jsem netušil. Ten mi dal (1 noha po rozvrtání doktory).

Vladimír Todt napsal: Takže máš 1 pravokořeňáka mezi roubovancema?

Všechny jsou na vlastních kořenech. Je to pro mě ale cesta hledání a zkoušení. O dvě nové jsem letos přišel a o dva další letošní semenáče - dal jsem jim moc vody. Dvě další nové rostou dobře a ty dvě staré na snímku už mám venku druhou zimu.
Tady je jejich snímek z prosince 2013. Ten sníh na ně na mém stanovišti takhle napadá zcela výjimečně - když ho tam nafouká hodně silný jihozápadní vítr. Ze své vlasti by ale měly být na sníh zvyklé.

Ota napsal: Vypadá to takhle hrozně hezky a nějaký ten mrazík po loňsku to už má tedy taky za sebou. U některých kytiček ale jen v podstatě odhaduji, o jaké druhy se jedná. Některé jmenovky nejsou z obrázku čitelné a někde vůbec nejsou. Mohl bys prosím popsat, případně připojit nějaký seznam, abchom věděli, co ti to tam tahle hezky roste ... ??? Děkuji mockrát

Na obrázku jsou zhruba tyhle druhy a jejich variety: Echinocereus triglochidiatus, triglochidiatus inermis, enneacanthus, stramineus, pentalophus, berlandieri, schwarzii, reichenbachii, viridiflorus, baileyi (albispinus), pectinatus, pectinatus var. rubrispinus, chloranthus, ochoterenae, melanocentrus, morricalii
Escobaria vivipara (neomexicana, radiosa,bisbeana, arizonica), albicolumnaria, villardii Neobesseya wissmannii Austrocylindropuntia tunicata, vestita
Pediocactus peeblesianus, simpsonii
Sclerocactus pubispinus

Samozřejmě, že jsou tam i některé neurčené nebo se špatnou jmenovkou a jsem si toho vědom. Každý rok zkouším podle odvahy přidat něco dalšího, co si myslím, že současné zimy překoná.

Takže máš 1 pravokořeňáka mezi roubovancema?

Něco pro potěchu oka - Toumeya papyracantha SB 172 spolu s nyní již předloňským semenáčkem uprostřed (výsev v červnu 2013). Toho jsem přesadil ven z výsevového květináčku loni v březnu). Letos zatím bez sněhu - jenom pár zatoulaných vloček. Tak nevím jestli vzrůstem odpovídá Hoschstatterovým "vzorovým fotografiím" semenáčků, ale já na něj nespěchám. Trníky mrňous vytváří pěkné a celkově bych řekl, že vypadá k světu

Na této fotce je možná vidět trochu lépe - malinko zvětšený. Už se tváří jako opravdická Toumeya

Vodička napsal: Také mám nějaké kaktusy, o kterých si myslím, že by mohly přečkat zimu v nevytápěném skleníku.Loňskou zimu zvládly, tak snad to dají i letos.

Vypadá to takhle hrozně hezky a nějaký ten mrazík po loňsku to už má tedy taky za sebou. U některých kytiček ale jen v podstatě odhaduji, o jaké druhy se jedná. Některé jmenovky nejsou z obrázku čitelné a někde vůbec nejsou. Mohl bys prosím popsat, případně připojit nějaký seznam, abchom věděli, co ti to tam tahle hezky roste ... ??? Děkuji mockrát

Vladimír: Hliněný by samozřejmě byly lepší, ale nemají takový tvar a velikost, které potřebuji. Polystyrén nemám rád. Stačila by světlejší barva plastu, ale tu taky nemají. Uvažuji o tom, že natřu boční stěny bílým latexem nebo tam můžu dát nějakou izolaci. A nebo to nebudu řešit jako do teď, a budu dál hlídat počasí a zalejvat pouze když bude jasné, že bude několik dní po sobě zataženo nebo aspoň bude foukat dostatečný vítr, který to všechno dostatečně ochladí ... nebo obojí
P.S. Ty zmíněné ztráty jsou podle mě zhruba v normě - vždycky když něco pěstuješ, tak Ti taky něco občas odejde .... zvláště, když něco zkoušíš. Spíš mě na tom překvapilo to - že to byly zrovna některé z kytek, které jsem považoval za ty odolnější jedince ... a možná právě to může být někdy ošidné. Jinak mě spíš ty kytičky udivují, jak si dokážou s různými nástrahami našeho klimatu dobře poradit - s čím dál tím větším úžasem pozoruji, jak to mají důkladně vymyšlené ...

aivenhov napsal: Vodička: Čo to máš v tej nanukovej miske na druhej fotke? :

To jsou letošní plody z Austrocylindropuntia vestita. Teď při mrazíkách to opadalo.

Na večer k snědku pár plodů tam má.

Ota: Proto kvůli tomu přehřejvání boků přecházím na světlejší hliněný, kde to lépe proschá, nebo polystyrénový truhlíky, který zase tak ke kytkám neladěj. Když jsou jeden vedle druhýho, tak to celkem jde. Jsou i tykový kameninový jako, ale to je asi domácí výroba.

Vodička: Čo to máš v tej nanukovej miske na druhej fotke? :

Velkým překvapením pro mě například bylo, když jsem 10. října naposledy zalejval a Norům zrovna nevyšla předpověď, takže místo zataženého počasí svítilo slunce jak blázen a vítr se prakticky ani nehnul, takže tmavé boční stěny misek se dost zahřívaly. Raději jsem je na pár dní obložil izolací, aby se kytičkám neuvařily kořeny ... Vůbec bych v tuhle roční dobu nečekal, že mi venku před oknem odpoledne na slunci vyskočí teplota až na 52 °C - bráno samozřejmě s jistou rezervou (měřeno na slunci) - nicméně do těch kytiček se taky to sluníčko opírá (i když s jinou absorbcí tepla) a samozřejmě do bočních stěn misek se také to sluníčko opírá tak hodně, jak hodně jsou tmavé a z jakého jsou materiálu ... atd...

Sama takto pozdní zálivka může být pochopitelně předmětem zvážení - ale to je právě jedna z věcí, kterou nějakým způsobem zkouším - vždyť pokud by ty příslušné kytičky byly úplně venku, tak by na ně taky pršelo ...
Rovněž takto vysoké rozdíly vlhkosti během dne a noci pro mě byly zpočátku jistým překvapením. Jak je vidět, tak miroklima dělá opravdu hodně... A co se týče letních dešťů - tak v jejich vlasti jsou v létě ty nejdeštivější měsíce ... Právě přiměřený dostatek vydatných srážek a vlhkosti ve správnou dobu - samozřejmě s ohledem na příslušné druhové dispozice kytičky a její momentální stav, jakož i celkový komplex ostatních podmínek - tedy zejména čerstvého vzduchu a střídání teplot - bych považoval za předpoklad úspěchu i dosažení pěkného přirozeného vzhledu.

Vladimír Todt napsal: Ano, zimovzdorným jsou největším nepřítelem naše deště v létě. To je na pytel.

Takhle jednoduše bych to Vladimíre na ty letní deště nesváděl - zejména proto, že to byly zrovna kytičky, které si zalévám sám ... . Osobně to vidím jako otázku celkového zvládnutí pěstitelské kultury příslušného druhu - způsob zalévání a hnojení, přípravy na zimu a probouzení na jaře, přesazování, toho, jak hustě natlačené na sebe při daném způsobu pěstování rostou, práce s předpovědí počasí, pochopení nebo aspoň představení si klimatických a mikroklimatických podmínek na nalezištích těch kytiček (pokud je vůbec možné se toho jakkoli někde dopátrat), pochopení klimatických a mikroklimatických podmínek mého stanoviště (i z hlediska konkrétního umístění), pochopení dispozic a potřeb té dané kytičky ... atd. A to mě na tom zároveň hrozně baví

Také mám nějaké kaktusy, o kterých si myslím, že by mohly přečkat zimu v nevytápěném skleníku.Loňskou zimu zvládly, tak snad to dají i letos.

Ano, zimovzdorným jsou největším nepřítelem naše deště v létě. To je na pytel.
taky 211ctku testujeme venku na kopci. To jsem zvědav jak bude vypadat a kvést příští rok. Zatím scvrkle všechny chrní a zajíci jim mezitím užírají jmenovky.
Ty párátka jsem už viděl i někde na fotce v zahraničí.

Teď se tedy snažím soustředit na ty, co by podle všech možných předpokladů a dispozic měly být opravdu mrazuvzdorné a pokud možno co nejlépe snášet i naše celoroční počasí. A to se jim snažím v maximální možné (byť stále velmi nedokonalé) míře poskytnout jako "plnohodnotnou výživu", aby se mohly rozvinout do své přirozené krásy
Echinocereus baileyi SB211 by měly být opravdu ty z nejtvrdších (snímek z 29.12.2014)

A o den později zcela pod sněhem (tam jsou zatím pořád - sněhu ještě trochu připadlo)

EDIT 1.1.2015: A o tři dny později už to zase taje... "efektní" záběry, jak kytičky vykukují ze sněhu . Osobně se domnívám, že bez této vydatné "výživy" volné kultury by patrně bylo nemožné dosáhnout takto pěkného vytrnění a celkového přirozeného vzhledu...

A tyhle by měly být taky ty z nejtvrdších - Escobaria vivipara, Mc Henry Co., ND a Escobaria missouriensis var.caespitosa, Washington Co., OK (snímek z 30.12.2014)

žádný z kaktusů mi zatím neodešel v zimě, ale naopak v létě mi odešlo pár z těch kytiček, co se zdály být "nejvíce nerozbitné" ... A tak je pořád co zkoušet a hledat jak na to. Zatím mi tyhle kytičky přinášejí hodně radosti.

Obecně většina kaktusů vydrží mnohem víc, než by člověk možná předpokládal. Jako příklad uvádím ukázku z mé staré mikrosbírky z 80. a počátku 90. let minulého století. Všechny kaktusy jsem nechával venku na podzim vždy co nejdéle, aby si užily maximum sluníčka a čerstvého vzduchu - někdy až do půli prosince. Noční mrazíky jsem nijak neřešil. Většině kytiček tento čerstvý vzduch a různé střídání teplot velice svědčilo. Noční mrazíky neuškodily ani typicky tropickým brazilským Uebelmania pectinifera var. pseudopectinifera (na snímku vzadu - roubované) - nikoho však nenavádím k následování a doporučuji se přidržet příslušných návodů a doporučení. Vpředu Neoporteria microsperma - čerstvý vzduch si přímo užívala a vždy bohatě kvetla. Zimu pak přečkávaly ve sklepě zhruba do půli března. Ale mrazuvzdorné kaktusy to nebyly ... Nebylo to to, co nyní od zimovzdorných a mrazuvzdorných kaktusů očekávám a co mě na nich tak fascinuje.

Pozor !!! Toto nejsou mrazuvzdorné kaktusy !!!

Američani říkaj všem cold hardy nebo jen hardy. Jen je pak ještě třeba rozlišovat u nich, a ptát se jich na to důrazně, zda to je ve wett soil nebo dry soil. Už jsem debatoval, že bych u nich zavedl winter-hardy a frost-hardy dle češtiny. Zhodnotili to jako "Interesting".

Capricorne minor mají na nalezišti občas v extrémních zimách -10 °C a sem tam sníh (údaje z netu + potvrzení P. Pavlíčkem).

On taky určitý vliv u takto rel. tolerantních druhů, je i to, že když vyseješ 2000 od jednoho druhu semen a máš pak semenáče celoročně na balkóně, tak část jich pomře hnilobou (většina z pomřelých) po delších letních deštích a studeným počasím. Část jich pomře mrazem (málo) a zbytek, cca 500 rostlin už pak nechtěj umřít a jsi v pytli s místem. A to mluvím jen o capricorne v. minor. Třeba A. niveum je hodně za těchto podmínek choulostivé, nikoli na mráz, ale letní dlouhodobé deště, když na ně prší. Těch mám proto naštěstí míň. Ornatum, byl jen takový bonbónek. Ještě mám haldu asterias f. TEXAS, ale už bojím o místo, takže jsem je nevysel. Potřebuju místo na Echinocereusy, Escobarie, které nemusím nijak zakrývat proti vlhku, a pak Pediáky a spol.
Pro nás mičurince je to za levno. Když můžeš kooupit 1000 semen za 70 Kč, tak proč ne. Když máš místo a chceš třeba co vydrží v málo vytápěném skleníku nebo na balkóně přes zimu.

Jestli se doklikáš něco tady apod. stránkách tak se koukni. Blbý je, že je to často vztaženo k lokálnímu městskému centru mimo nalezišť, a tam to může být dost odlišné. Viz Argentina, climatigram pro Cordóbu, ale kytka je někde z té oblasti sbíraná o 1000 m výše a víš prd. To je jak mít Klimatigram pro Prahu, navíc průměrný min max a k tomu, že jsi kytku sbíral pod Sněžkou.

Osobně to testování s těmi ornaty nepovažuji za žádné "šílenství", ale za celkem seriózní a podloženou záležitost - otázka je samozřejmě - kam až a co má být celkově cílem ... . Nicméně pro praktické pěstování to může přinést užitečné výsledky. Pro Astrophytum ornatum - pokud je dobře připravené - by skutečně nějaký ten mrazík neměl být problém. Jak píší například zde:
www.cactus-art.biz/schede/ASTROPHYTUM/Astrophytum_ornatum/Astrophytum_ornatum/astrophytum_ornatum.htm
Cituji: "Tento kaktus je vůči mrazu docela odolný a dokáže přežít až -10 ° C (pokud je udržován v suchu). V období odpočinku však nemá být vystaven vysoké vlhkosti vzduchu." ... záměrně se zde vyhýbám překladu cold hardy jako mrazuvzdorný - protože pod tím si většinou přeci jenom představujeme něco jiného. Samozřejmě musíme brát v úvahu i to, že naše zimy jsou patrně právě o dost vlhčí než například v Severní Americe ... Všechny takovéto popisy je proto potřeba brát s jistou rezervou. Osobně by mě také zajímaly větší podrobnosti o klimatických podmínkách na nalezištích (Hidalgo, Queretaro a Guanajuato v Mexiku) - nemáte někdo přesnější informace ... ??? Zároveň pražské městské podnebí je o dost teplejší než v mnoha jiných koutech republiky - přežívá zde úspěšně řada dřevin původem z výrazně teplejšího středomoří. Mrazy tuhle zimu v Praze zatím taky žádné drama - alespoň u mě mikroklima venku před oknem - zatím max mínus 7° Celsia. A přes den se alespoň zespoda vždycky teplota přiblížila někam k nule.

Vydržíme s testováním do ledna, to bude určitě takových 5 nocí s -17 °C po sobě jdoucích