Téma:

Staré a skutečně dospělé rostliny ač pěstované ve stejném prostředí u nás, ale původem materiálu z venku a z opravdu rozdílných areálů jsousnadno rozeznatelné, druhy nejsou stejné a skutečně mají značně rozdílné znaky. Ale původ rostlin musí být IMP materiál. Pokud se dodrží podmínky pro množení, tak si v následujících generacích také drží své. A to je základní kámen úrazu pro naše kaktusáře. Protože i popis v přírodě naši botanici udělali z dospělých rostlin. V přírodě, ne doma ve sklenících. Nechci se dotknout propagovatele rodu pana Pechánka, ale už dávno je jasné, že materiál byl v dané době nedostatkový a také určení lokalit značně nepřesné a široké. A tak se zaužívalo plno jmen, které ale asi nebudou mít opodstatnění. Když jsem Jaroslavovi dovezl kytky, ještě neviděl cedulku a už přesně určil co to je a odkud to je. Tak že kytkám rozumí. Mnoho rostlin u nás pěstovaných je sice ze semínek (které se záhadnou cestou dostali až do našich pytlíčků a nikdo neví jak se to jenom mohlo stát ), ale semínka jsou z omezených lokalit, každý kaktusář má svého GURU a uznává svého POPISOVATELE a tak i jmen z jedného místa je klidně v průběhu roku povícero. A naši pěstovatelé berou za směrodatné co je na pytlíku napsané a jak tu lokalitu určil pytlíkář. Ale tady je další kámen úrazu. Jezdí se a chodí se "stále" po stejných silnicích a chodí se do "zaručených" míst kde rostou. A to už roky. Nestuduje se (až na jednotlivce .. klobouk dolu) materiál v přírodě. prostě se dojede ... cvak cvak ... někdo na místě řekne jméno nebo název a každý si udělá poznámečku (semínka když jsou udélají šup-dup) a jedeme dál. To není ale šlapání dolu-nahoru, pravá-levá strana ..... a skutečná práce pro skutečné určení rostlin. A tak máme v průběhu pěti let semínka pomalu z jedné kytky z venku a pokaždé jiné číslo a pomalu i jiné jmého. Potom se to v našem pěstování hezky spláchne do jednoho habitusu. No a semínka udélané u nás? Tak tam už je to úplný guláš, neboť kdo má skutečně tolik rostlin, aby semínka zodpovědně idélal. Já v mnohém souhlasil s CACTUSMINERÁL ... ale mám výhradu k držení rostlin pro semínka u nás. To nejde s třema nebo pěti kytkama a navíc původem pomalu z jednoho plodu. To prostě nejde. To musím mít rostliny skutečně ze širokého areálu jejich růstu v celém spektru drobných nesrovnalostí a jeden jediný druh izolovat (skutečně izolovat od jiných kaktusů hodně daleko a nechat pracovat včeličky. Štetec je naprd protože naše oko automaticky dělá selekci kytek. Včeličky do nešmrncnou ani s řepkou a ani s pampeliškou a semínka budou. Budou si nést celou pestrost a budou kvalitním materiálem. Kdo ale takhle u nás dělá semínka Nikdo. Skutečně nikdo. Takové to ôschovám všechny svoje tři kytky pod síťku a hlídám štětec" tak to je přesně o tom, že držím imrvére stále stejný vyselektorvaný kultivar, který si drží formu a tvar a já vím že je to to co to je. Ale neí to varieta daného druhu v celé své pestrosti. A nikdy nebude. A popis se v munilostu dělal často podle jedné nebo dvou kytek ... teda popis byl vykonán na selektivně vybraných jedincích. Jasné že nemáme na dělání nějakého "kytkového DNA" z dvě kytek stejného druhu a variety a široké lokality v jejich domovině, kde by nám výsledek už opravdu řekl jak to je. Ale nesrovnalosti u nás jsou proto, že prostě chtějí mít kaktusáři "Stejnokaktusy" a nechejí mít Echinofouslocactus v širokém pestrém složení.
Děda měl něco málo echinofosulo a všechny měli jmého GLADIATUS. Dovezl je dávno pradávno od někud ze zahraničí. Každý jeden měl svoje gladiátorské meče skutečně stejné, ohromně veliké a široké. Nikdy jsem už takové kaktusy s takovým mečem neviděl a hledám je už opravdu hodně dlouho. Nevím a neznám místo původu, neznám lokalitu. Pro mě byl a zůstal GLADIATUS. Ale už jako kluk jsem dědovi ukazoval, že jsou stejně jinačí. A děda mi říkal, že včela medonosná je včela medonosná a i když je vyprdnutá od jedné královny, stejně nejsou a nebudou stejné.
A tak vím, že stejnokaktus je ptákovina a proto se loučím a budu už jenom a jenom ctít jméno Echinofosulocactus.

P.S. Pokud má někdo stejnokaktusy a přestávají ho bavit proto, že nemají svá jména, nedávajte je do kompostu. Rád je před kompostem zachráním a dopřeju jim vystavení rodného listu se jménem Echinofosulocactus.

Naprosto souhlasím s Cactusmineral. Moc se mi Stenocactusy líbí, ale nějaké rozlišování podle jmen.... Mám úplně stejnou zkušenost, z výsevu semen s jmenovkou a polním číslem mohu vybrat z 1 porce 20 semen cca 10 druhů, ze 100 semen 40. Když se podívám na popisy a vezmu nějaké 2 dospělé tak:
počet žeber 20 - 40 - většina druhů
délka a počet středních ostnů - co areola to jiný druh, někdy je, někdy není, barva u každého trnu jiná
okrajové to samé délka, počet, tvar, v barvě tak nevarírují ale jinak na 1 rostlině zas několik možných druhů
květ bílý s růžovým nebo fialovým proužkem,

o odstínu darmo mluvit, jednou širší, podruhé tenší - většina druhů
jedna rostlina odnožuje, druhá ze stejného výsevu neodnožuje
temeno jednou prohloubeno, podruhé ploché
velikost rostliny nevypovídá vůbec o ničem, přece jen mají u nás lepší podmínky než v Mexiku
velikost květů každou sezonu jiná
Na co jsem zapomněl ?
vlna v areolách ? - stačí aby byly bez krytu a žádná nezbude
Zkoušel jsem se nějak se v tom vyznat a rozlišovat je, ale když je pěstuju 5 let tak, že jsou od května do října bez krytu, tak se mi rozdíly čím dál víc stírají
(taky čím dál hůř vidím) a nebýt jmenovek tak bych to všecko tipoval na pár druhů i když podle jmenovek by jich mělo být 40.
Kdyby se takhle popisovali psi, tak máme 150 druhů psů.

Souhlasím s tím co píšeš. Kytka roste v širčí lokalitě než si dovedeme pŕedstavit, neboť terén je nejdříve poŕádně a dlouze do všech stran prošlapat. A to se nedélá. Potom najednou máme "totálně" ohrozený druh ... a ejhle, on si roste i tady a v takovém počtu? A tu taky a támhle znova? A popisy jak na běžícím pásu ... snaha zapsat se do nějaké historie. Souhlasím s tebou, že kytky patří k sobě a ne co krok to prd a ..... jasné. Mnoho "odborníků" vyrostlo ve svém vlastním skleníku, ale bez terénu se to nedá. A taky skutečně jde o chápání, co je ještě z téhle škatulky a co už patří do jiné. Určitě to není počet chlupů na květní trubce nebo jiné superznaky. Proto i "tŕídění" a skutečné určování kytek by měl děla odborník v přesně stanovených normách. Protože ani to shrnutí Frailea a Astrophytum do jedné škatule nějak neprošlo ... a to se alespoň pan "H" poŕádně světové zapsal. A tak budu i nadále čekat na rozhodnutí, co to mám za fosuláčky, až se dohodnou odborníci a nic nevadí že zatím mají jenom nějaké moje evidenční číslo. Jména zatím nemají

Rod EFS není centrem mého zájmu. U gymen je to takhle:

Poslední desetiletí se potýkám(e) s záplavou nových popisů a zbytečných jmen.
Kolikrát se vyhrabe nějaké staré gymno a pak se tvoří jeden název za druhým.
Jako kratký příklad G.robustum = quehlianum holotyp !!!!!! Fischeri = sutterianum atd.
Revize mi neslouží redukci názvů (díky i za to) ale k odstranění především nehorázné spousty zbytečností a omylů. Výsledek může být i velice příznivý:

G. leptanthum STO 89-279/2 San Martin to dean Funes = XXX G. leptanthum ?
versus G. PLATENSE !!! STO 89 - 287 San Pedro de Toyos prodávané jako G. leptanthum STO 278 atd... ve hře je dle STO čísel i notocactus na té pozici,... závěr po analýze - rostliny co mám ve sbírce jsou
GYMNOCALYCIUM ALTAGRACIENSE STO 89-287, San Pedro de Toyos, Córdoba.
Bez bázně a hany přepisuji jmenovku a zařazuji do šuplíčku Baldiana...Rostlina je to přenádherná.
A můžete na to vzít jed, že to je správně. (bude opraveno i na mém webu) Takhle si já představuji pořádek, aspoň dočasný.

A jak je to u EFS? Vemte příklad, soudruzi: Jedete takle podle řeky někde u Cedral a americký fosuláč se na vás řítí plnou parou, co uděláte ? Vypálíte: EFS erectocentrus sp. Cedral PX 12345
Další pitomec na druhé straně kopce za rok vypálí stejně: EFS erectocentrus sp. Cedral MXX 12121
Hlavní poenta: Budete ty kytky ve sbírce držet odděleně když v přírodě rostou od sebe 27 km ? Budete je odděleně sprašovat ??? A až tam přijede třetí pitomec tak z toho pro jistotu udělá "jarmilku nebo květušku popřípadě heřtuse či kupčáka (sorry Peťo)" jen aby se to dobře prodávalo ?
Hááá, tak kolik máme druhů z Cedral, cooo, a najednou nikdo nezná odpověd...


Proto fandím snaze o pořádek v tomto rodu, ale aby to nebyl "pořádek" typu dle Tilla nebo Milta či jiných kde má pravá ruka 7 prstů a levá 9...

Nač potom třídíš gymna, když je jenom jeden druh



Neber nám iluze o pestrosti rodů ......ano, v mnohém musím souhlasit, že kolikrát při "cestách" co krok to prd a co prd to "nález". Potom je najednou kytek a kytek a nebere se do úvahy široké pláně výskytu jednoho druhu v rozdílných podmínkách. Je to mnoha a mnoha rodů kaktusů (jasné i u jiných kytek a kytiček). S tím začal i nejeden náš kaktusový předek s vědomím "kšeft je kšeft". Naštěstí Jaroslav právé tohle u echinofosulo dává dohromady. A je záslužné, že i jiní tohle dělají u jiných rodů kaktusů.

No souhlas s první polovinou:
- Ajaj ono to v přírodě roste podle toho co my si odhlasujeme...
Právě trávím 4 hodiny nad analýzou jedné bedny gymen a ještě asi další 4 hodiny budu.
Prostě ty názvy - to jsou bláboly - STO 89-287 - platense ! Houby s octem leda...
U EFS se tedy pak nedivím ničemu.

S druhou polovinou - pěstováno to bylo ve volné kultuře v lufťáku venku únor - listopad
takže na tom nebylo jediné vady, ale mně se ty "rozdíly" začaly fakt srovnávat časem.

Tuhle debatu by bylo možno rozvinout do nekonečna - co je ještě krátký trn a co je už dlouhý ???
co je málo a co už hodně žeber, že ???

Když se kouknu zrovna na všecky předchozí fotky vidím co? - EFS s hodně žebry. Axilár neznatelný. Florigeneze poblíž terminálu. Mammilár s centrálním trnem ohnutým vzhůru. Subcentrální trnový kříž a okruží okrajových trnů ( těsná vazba na rod Echinocactus ). Semena kulatá do 2 mm, dobře klíčivá... Vše najdu u jedné i u druhé i další rostliny = stejný druh. A barva květů nic neznamená.

Nikde jsem nepsal, že to jsou šeredné rostliny. Podle mně jde ale maximálně o 1- 4 druhy a zbytek je
byznys...

Přišel jsem na tři zásadní metody jak udělat spolehlivou revizi v názvech druhů v tom či onom kaktusovém rodu:

1.Škrtat
2.Škrtat
3.Škrtat

Tolik můj názor

No paráda, to už se těšíme. Jaroslave máš naši plnou důvěru a Praha padne na pr... nebo už padla?

Po chrudimské přednášce jsem dostal pozvání na jarní sympozium do Prahy. Jednáme o názvu.
Velká odpovědnost, téma rozsáhlé, omezené znalosti, posluchači nároční .... pokusím se nezklamat. Uvidíme ....

Ještě připojím odkaz na jednu populaci Echinofossulocactus crispatus fenotyp "Jilotepec" (fenotyp 1) s doprovodnou vegetací z fóra cactus.rastislav.net (cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=4983&f=12 )

Dobré místo na přednášku by bylo březnové sympozium v Praze. Tam je času dost a určitě by to bylo zajímavější téma, než některé specializované přednášky zahraničních účastníků o různých sukulentních čeledích a rodech, které u nás skoro nikdo nepěstuje .

Možná jsem své vyjádření napsal neomaleně a vyznělo to znevážením Jaroslavovy přednášky.
Není to tak. I když ho neznám osobně, vážím si ho jako současného průkopníka rodu Echinofossulocactus s rozsáhlými znalostmi tohoto rodu.
Pravdou je, že jsem odpolední chrudimské přednášky včetně Jaroslavovy hodnotil se svými přáteli v autě cestou domů a bohužel nebyl čas se o tom pobavit s dalšími účastníky.
Takže bez hry na schovku a s omezeným rozsahem názorů je tady konkretizace mé obavy a inspirace do budoucna:
Přednáška po odborné stránce zdá se byla na vysoké úrovni, zpracování rovněž, tady není co vytknout a v tomto směru ji rovněž hodnotím velmi pozitivně
Ale přiznejme si - zásadní problém je v tom, že pro drtivou část kaktusářů je tento rod z hlediska systematiky prostě neuchopitelný,je to něco jiného než řadit thelocactusy, astropyta, ariocarpusy atd. Zaslouží si to “hodit” problematiku tohoto rodu od historie až po současné poznatky na papír, “apgreidovat” Pechánka, ať se máme k čemu vracet, napsat článek či zorganizovat odborné semináře a schůzky s cílem rozebrat zájemcům tento rod podrobněji atd. Miro má bohužel pravdu, 15 minut odborné průpravy nic v tomto směru neřeší, spíše zamotá hlavu..
Přednášky na akci tohoto ražení, jakým je kaktusářská burza, kde je široké spektrum kaktusářů různých zaměření, by se dle mého názoru měly sestávat spíše z odlehčené formy prezentace rodu / foto ze sbírek, foto z lokalit +,mapky výskytu zařaditelných i nezařaditelných druhů apod./, tím to trochu zpopularizovat a přitáhnout nové zájemce o tento rod..
Dále to roztahovat nebudu, je to věc názoru.

O formálním zrušení rodu Echinofossulocactus se můžeš dočíst v běžně dostupné literatuře. Mě se to moc nelíbí (hlavně zdůvodnění, proč se tak stalo).
Tady máš jeden internetový odkaz:
cs.wikipedia.org/wiki/Stenocactus

Tak krásným a vzhledem k jiným kaktusům zvláštním rostlinám (jak říká moje manželka, pro kterou jsou jinak všechny kaktusy, pokud nekvetou, stejné)je úplně jedno, jestli jim někdo říká Echinofossulocactus nebo Stenocactus.
Pokud se ti u 300 různých lokalitních položek stalo, že jsi z nich měl po 10 letech stejné rostliny, asi bych hledal chybu ve způsobu pěstování. Oni ho mají dost specifický, ale to si každý musí vyzkoušet sám.
Když jim dáš dost vody, přistíníš, tak ti věřím, že budou po letech všechny stejné. Prostě na ně platí přísnost .
Když se podíváš na některé snímky tady na fóru, tak uvidíš, že to jde (Jirka, Magor, ...). Ono naopak platí, že až věkem se začínají odlišovat.

Rod Echinofossulocatus byl jako název zrušen ?
Nevšim jsem si kdy a kde.
Možná tu není diskuze proto, že se jedná jen o jeden variabilní druh.
Měl jsem kdysi 300 lokalitních položek a za 10 let to bylo v kultuře všecko stejné.
Prodal jsem to v několika várkách, ale ti co to koupili nelitovali.

No kdo chce ať se hrabe v " SPRÁVNÝCH " názvech, ale tady je výsledek předem jasný...

Jirka napsal: Po diskuzi s dalšími účastníky přednášky se obávám, že to moc novým příznivcům rodu Echinofossulocactus nepřineslo

Vyslovená nekonkrétní obava, ve které se autor schovává za další účastníky, nás o mnoho dále neposune. Škoda. Noví příznivci by si zveřejnění inspirativních podnětů zasloužili.

Taková byla témata přednášky:
1. Objasnění zmatků kolem rodového jména Echinofossulocactus.
2. Výlet do doby před rok 1841, do doby, kdy byly kaktusy se zvlněnými žebry sdruženy do skupiny "Echinocacti compressicostati".
3. Obhajoba legitimního zájmu o druhová jména, i když je v daném rodě obtížné definovat hranici mezi jednotlivými druhy a ani geografický původ není vždy dobrým řešením.
4. Zdůvodnění, která tehdy používaná jména by měla zůstat platná i v současnosti (proč je jméno "gladiatus" pochybné a proč jsou naopak použitelná "Lawrencova" jména "coptonogonus, crispatus, anfractuosus a phyllacanthus).
5. Připomenout obrazem nezpochybnitelná jména coptonogonus, multicostatus, dále žlutokvěté: phyllacanthus, sulphureus a spinosus.
6. Představit dva základní fenotypy Echinofossulocactus crispatus
Echinofossulocactus crispatus (Atizapan, Mex. 1. fenotyp)
Echinofossulocactus crispatus (Jilotepec, Hid. 1. fenotyp)
Echinofossulocactus crispatus (Cerro Prieto, Que. 2. fenotyp)
Echinofossulocactus crispatus (Los Angeles Tetela, Pue. 2. fenotyp)
Echinofossulocactus crispatus (Coixtlahuaca, Oax. 2. fenotyp)
Všimněte si - zobrazení zástupci populací Echinofossulocactus crispatus jsou z pěti států!

Měl jsem na přednášku příznivé ohlasy - děkuji za ně.

No já jsem s Jardou byl i v Trnavě, kde měl přednášku.Tu jde spíš o to, že na takovou odbornou věc by potŕeboval samostatnou akci v tvání minimálně jednoho dne i z dovezenýma kytkama od kaktusářů na posouzení a porovnání. Slabá 15 minutovka je jen kouknutí do jídelního lístu ....

Po diskuzi s dalšími účastníky přednášky se obávám, že to moc novým příznivcům rodu Echinofossulocactus nepřineslo

Tady ty rostliny z okolí Cedral a Matehualy v SLP jsou označovány jako crispatus, těch sběrů v této oblasti, možná i z jedné lokality,je pravděpodobně více.Jsou to velmi pěkné rostliny.Pokud by měl někdo zájem o tři dospělé rostliny ze sbírky....není to kam dávat.

Ano, takové nasměrování "jak do toho" aby se to pochopilo.

Tak OK jeden mičurinskej příspěvek.
1 přežitý ze 3 kusů rostli koupených v roce 2000 z Chrudimy, díky nechtěně zmoklé zemině před vánočními mrazy. Kytka pěstovaná od roku 2000 na balkóně (možnost dosud používaného skleníku zanikla), mrazuvzdorně na sucho od září do dubna.
Echinofossulocactus spec. Cedral, RS 25/97 (RS 673)
Číslo Romana Staníka bylo provizorně označeno touto zkratkou označujícím sběr v roce 97, Následně dostalo pořadové studijní číslo RS 673, pod kterým je ve sbírkách šířeno nyní.
Jaký je jeho nyní finální název a označení nevím, ale značek a popisků je k tomu dost.
Už mám daší semena odjinud, tak si budu klonovat odolný. Velká nevýhoda při tomto pěstování je, že květe opravdu velmi brzo na jaře.

Doprčic koukám, že nemám žadný pořádný aktuálnější fotky, jen 2 - 3 roky starý. Na jedný je na jaře v květu a na druhý v zimě nouzově pod pytlem. Bo na tom pytli byl normálně občas sníh (ty Agave vedle byly v asi 2 - 5 cm sněhu občas, nyný už mají obr květníky a jsou asi 3x větší). Nyní je kryt lepší.
Připomínám je to mičurinství, takže nevím zda se vzhledem moc neodchyluje. Takže i řev je možný. Nyní je o něco větší.

V Chrudimi měla být při zamykání sezóny 27. září přednáška J. Záhory o rodu Echinofossulocactus.
Byla?

A babo raď

Převzato z Cactus and SucculentField Number:

Akronym : JB Google Maps
Sběratel/é : Jaroslav Bohata
Datum :
Adresa :
Milevská 34 140 00 Praha 4-Krč Czech Republic
E-mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
WWW stránky :
Telefon :
Fax :
Poznámky :
Horticulturist. Visited Mexico with J. Snicer, V. Mysak, M. Kaplan, M. Krejzlik & I. Krejzlik.
JABO

Seznam


Akronym : JB Google Maps
Sběratel/é : Josef Bis
Datum :
Adresa :
Czech Republic
E-mail :
WWW stránky :
Telefon :
Fax :
Poznámky :

BKN

Seznam


Akronym : JB Google Maps
Sběratel/é : Josef Bušek
Datum :
Adresa :
Germany
E-mail :
WWW stránky :
Telefon :
Fax :
Poznámky :



Seznam


Akronym : JB Google Maps
Sběratel/é : Jürgen Beck
Datum :
Adresa :
Uniklinik Freiburg Innere Medizin II/Molekularbiologie
Hugstetter Str. 55
D-79106 Freiburg
Germany
E-mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
WWW stránky :
Telefon :
Fax :
Poznámky :

A co takhle Josef Bis ... na toho jsi si nevzpoměl? Tam bych šel, neboť mex byla jeho parketa Horší je, že musíš oslovovat potenciálního JB, neboť nikde není a nikdy nebude úplný seznam nějakých čísel. Všechna čísla občas jenom pro ho... dobré jsou, neboť !!!! deset lidí na lokalitě je deset čísel. Ale někdo tam byl první né? A tak by se měla přiznávat čísla z lokalit asi takhle KJ63-typ FR234 a hned se bude vědět, že KJ se coural tam co FR. Ale to už jsme si tu napsali mockrát a stejně je to naprd že ? A navíc u "fosulo", kde skutečně lokalita je důležitá

Radek napsal: Kolegové kaktusáři.Dnes jsem koupil v botance na výstavě St.spec. JB 42,nevíte někdo lokalitu a čí je to sběr?

JB by měl být Jos. Busek

Jeden fossuláček, kterému jsou fuk roční období.

Radek napsal: Kolegové kaktusáři.Dnes jsem koupil v botance na výstavě St.spec. JB 42,nevíte někdo lokalitu a čí je to sběr?

Koukni sem
ralph.cs.cf.ac.uk/cacti/acronym.php?Name=Jürgen+Beck+

I když nekvete tak je to fešák - stenocactus VZD 167 [/img]

Moji nejoblíbenější E. Coptogonus

Měl bych tu tři bělokvěté "stejňáky", každý trochu jiný.


Jediný se jménem je tenhle albatus:

Kolegové kaktusáři.Dnes jsem koupil v botance na výstavě St.spec. JB 42,nevíte někdo lokalitu a čí je to sběr?