Téma:

Echinofossulocactus phylacanthus

Echinofussulocactus erectocentrus GL 89.3, Nuevo Leon (Aramberi)

O víkendu vykvetl tento Stenocactus CH410.

Mě už je taky přes 30 let a když su "napité" tak vypadám taky hůř.

Problém je, že tomu tegelbergovi je už přes 30 let. Čím je starší, tím vypadá lépe, stejně jako ostatní echinofosulokaktusy. To je jejich velká výhoda.
Teď je po dvou letošních zálivkách, takže dost napitý, na podzim bude vypadat lépe .

To je tuze velká nádhera

Echinofossulocactus tegelbergii (forma phyllacanthus).Letos kvete mnohem dříve než v minulých letech.

A ještě jeden fosuláč z nových přírůstků. Bohužel také No name. Ale líbil se mi, tak jsem si ho vzal.

Jeden fosuláč No name. Pokud by si někdo troufnul na jméno... Ten květ má skoro 4 cm.

čudlo: super, krásný kytky

Takto mi kvete penthacanthus každý rok,asi nějaká anomálie nemá prašníky ,ale rozkošatěnou bliznu

Efc.caderoyi

Květy

Už druhý týden kvetoucí neznámý fosulák.

Včera to rozkvetlo

Letos v lednu se mi již potřetí podařilo dostat na lokalitu Echinofossulocactus sulphureus nad Zimapanskou přehradou zásobující hlavní město Mexika pitnou vodou. Současně je to jediné známé místo, kde dosud roste Mammillaria scheinvariana, údajně jediný kaktus, který byl objeven z loďky, kterou byly zpřístupněny kolmé stěny nad přehradou. Po napuštění přehrady byla mamilárka dlouho považována za zmizelou. V roce 2012 se mi ale podařilo pár rostlin nalézt a prokázat, že zůstala v přírodě zachována. Také E. sulphureus byl považován donedávna za vyhynulý. V roce 1990 jsem od Helmuta Nagla dostal pár semenáčků z populace, která dříve rostla v místech současného dna přehrady. Dnes už jsou to květuschopní jedinci. Před pár lety ale nad přehradou objevil jinou populaci Jirka Horal. Bylo úžasné pozorovat vitální kvetoucí exempláře domněle zmizelé kytky. Jiné bylo letošní pozorování. Zdá se, že ani mamilárka, ani sulphureus nemají zdaleka vyhráno. Na lokalitě se totiž masívně rozšířila agresívní invazní africká tráva Melinis repens, v jejímž stínu vše hyne. Z toho důvodu jsem oddělil populaci "sulphureus" od sbírkových rostlin a snažím se je kontrolovaně sprášit, abych mohl semena tohoto původního unikátu vážným zájemcům nabídnout. Dám pak na fóru vědět, zda se opylování podařilo.
Zimapanská přehrada, Querétaro
Pohled z lokality E. sulphureus a M. scheinvariana na strmé stěny nad přehradou, v jejichž zaplavených částech se pravděpodobně v minulosti jmenované rostliny vyskytovaly.
Skála byla dříve osídlená sporou vegetací, letos v lednu byla zarostlá kompaktním porostem invazní africké trávy Melinis repens.
Dříve hojné trsy Echinofossulocactus sulphureus jsou nyní jen na nejextrémnějších stanovištích a i na nich díky přítomnosti invazní trávy dochází ke změnám půdních podmínek a k následnému snížení odolnosti kaktusů vůči houbovým patogenům.
Obrázek aristokratické Mammillaria scheinvariana ponořené do vranečků jsem musel hledat v archivu fotek z roku 2012, letos už jsem ji nenašel.
Kontrolované sprašování ve sbírce dostává najednou nový smysl.

Takto vypadají rosasiánusi u mě

Zdravím , nevěděl by někdo co je to Echinofossulocactus ? Omluvte prosím kvalitu fotek foceno na rychlo mobilem.

Když už se představovaly E. rosasianus, tady je jedna z odnoží z rostliny od pana Pechánka z Brna.

Další neznámý fosulák.

A ještě jeden rosasianus.

Taky rosasianus.

to já teprve začínám kvést, skleník není a počasí všelijaký tak se styděj

rosasianus je synonymum stejně jako můj densispinus
Správně by mělo být Stenocactus ochoterenanus.

Ten nahoře je rosasianus.

Pár z našich "steno":
jeden odnožující z r. 1997 má opravdu velké květy, další jsou hezké vytrněním:

Pár mých "zmačkanců"



Dokonce jsem v jednom květináčku objevil i samovýsev, což mne dost překvapilo, protože ty kytky dostávají vodu tak 4x za sezonu a občas to na jaře dopadne i takhle:

Venku už se taky snažej.

Jeden žlutě kvetoucí fosuláč, mám u něj jmenovku vaupelianus.

Efc. grandicornis( snad)

Echinofossulocactus gladiatus

Pěkná a na fosuláče méně obvyklá barevná kombinace