Téma:

Dnes mně vykvetl steňáček. Neznám druhové jméno, snad si někdo troufnete.

www.kaktusy-adenia.wz.cz

U mě první zálivku dostaly 15. dubna, takže to kvetení vychází po 2 týdnech na přelom dubna a května.
Ještě jeden erectocentrus:

Já je už mám odkvetlé

Tento týden začaly kvést echinofossulokaktusy.
E. erectocentrus GL 89.3

Podařilo se mně na netu vypátrat následující:

Omlouvám se chybička se vloudila,je to BH32,kytička je od p.Chvastka BH netuším ale kytka je Echf.multicostatus Cedral KM 36 , SLP

Erwine, čípak je to sběr a odkud to je ta HB32 ?

Mám je taky moc rád,u mě je to vše spožděné tak jen první dva:

Echf.sp.BH32



Echf.VZD 162

Jaro je prostě už tady, začínají nakvétat fosuláčky. Líbí se mi čím dál víc. Kdyby mě někdo naučil je rozeznávat, tak bych se na ně snad i specializoval.

Jen u jednoho EFC si dovolím napsat jméno......zbytek jen květy pro potěšení(všechny barvy jsou autentický)
EFC coptonogonus

Pro laika, (a nejen pro něho) vypadají echinofosulocactusy téměř stejně - a to i co se týká květů.
Ale když to rozkvete, je to pěkné pokoukání. Já u nich sice jmenovky mám, ale už léta jsem se na ně nepodíval a upřímně řečeno, mi to vůbec neschází.









no sem tam se něco vymyká běžnému stereotypu

Já mám pod gladiatus tento, když ho porovnám s Cykasovým, tak by to snad odpovídalo. Sluníčko ho vybarvilo do fialova.

cykas napsal: Echinofossulocactus gladiatus by měl mít podle jména mečovité trny. Z těch rostlin, které mám odpovídá popisu nejvíce tento :

Díky cykasi. Mně se také to jméno nezdá, proto jsem to i tak napsal. Který to ale je? . . . to fakt netuším. Asi se spokojím s tím, že roste a kvete .

PetrS napsal: Moji letošní fosuláci.
E. gladiatus (alespoň podle jmenovky)

Jestli to ale odpovídá, netuším. Díky předchozímu pěstování je rostlina trochu protáhlá. Asi by jí neškodilo seříznout a zakořenit, pokud to u steňáků jde.

Echinofossulocactus gladiatus by měl mít podle jména mečovité trny. Z těch rostlin, které mám odpovídá popisu nejvíce tento :

Pár obrázků z loňské a letošní cesty:

Tak gladiatus to určitě není .
Ona i ta předchozí rostlina by měla být podstatně nižší. Podle mě seříznutí není nejlepší nápad.
Pokud máš dost trpělivosti, tak by se mohl dát tak do šesti let do pořádku správným pěstováním.

Moji letošní fosuláci.

E. dichroacanthus. Letos vyhodil třináct poupat. Ani jsem nepočítal, jestli jsou všechny rozkvetlé.


ještě větší detail květů



Co si vzpomínám, tak tahle rostlina pamatuje ještě dobu, kdy se nějaké lokality a polní čísla vůbec neřešily. Když se na ní podívám, ani jí to moc nevadí .

E. gladiatus (alespoň podle jmenovky)


Jestli to ale odpovídá, netuším. Díky předchozímu pěstování je rostlina trochu protáhlá. Asi by jí neškodilo seříznout a zakořenit, pokud to u steňáků jde.

Nikoliv není to zacatecasensis od Nuevo Leon a nikoliv jen první dva roubovanci, ale všechny tři rostliny jsou geneticky identické. Je to multicostatus snů, nález expedice Jardy, Vojty, Libora a Gerharda z vápencového "nosu" u Mesa del Oso. Snímky těchto rostlin už byly vícekrát představeny samotnými nálezci a díky Vojtovi snad brzy bude i nějaké semínko. O jak prudkou skálu jde a jak odvážný je Vojta, ukazují první snímky. Na vrcholu skály je malý, otrněný bobek, který jako první neunikl pozornosti expedice.


Co je nadějné méně, je budoucnost rostlin. Mezi našimi návštěvami uplynuly dva roky a protože jsme tam byli ve stejné roční době, můžeme na následující fotce doložit, že ani rostliny v dobré kondici nekvetou každoročně.

Ani jednou jsme také nepozorovali semenáče s juvenilním otrněním a tak si dovolujeme tvrdit, že populace zde, v relativně neporušené přírodě je ohrožena, stárne, možná odumírá. Smutný byl pohled na odcházející věkovité rostliny.




Proč? Co se na lokalitě děje? Odpověď hledejme v barvě rostlin, která prozrazuje nedostatek kladných iontů v rostlinách. Všimněme si i dotazu, tazatel nepokládal rostlinu z přírody za stejnou, pravděpodobně také z důvodu velmi světlé, žlutozelené barvy pokožky, přičemž náš "multicostatus" tmavou zelenou "umí", jak je vidět na roubovancích, které mají živinové nároky pokryty.
Nedostatek kladných iontů je sice na vápencích zarážející, ale známe jej například z horských pastvin na vápencích v Solnohradsku v Rakousku. Ve zdejších, mexických lesích v okolí lokality se pase dobytek tak intenzivně, že to cítíte na každém kroku.


Důvodem jsou následné příliš intenzivní půdní mikrobiální přeměny dusíku snášejícího se z atmosférických spadů. V obdobích přísušků pak dochází až k mikrobiálnímu "zaparkování" dusíku do formy dusičnanů, které pak po dešti neudržíte v půdě skalních štěrbin ani heverem a které se vyplavují a tak vyvazují vápník, hořčík a draslík z dostupných podob v půdě. Není to nic nového. Jev dokládá i povzbuzení růstu na živiny náročnějších rostlin a přerůstání skvostných rostlin "multicostatus" okolní, zejména travinnou vegetací. Škoda, ale držme Vojtovi palce, ať je semínek těchto rostlin dostatek.

Jaroslave, ta nádherná kytka na prvních dvou fotografiích je zacatecasensis od Nuevo Leon ?
číslo a lokalita je známa?

Problém je, že od Nuevo Leon jsou jich desítky... Jen krátký výčet (zdaleka ne celý!) z katalogu pana Procházky:

CSSH-2439 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) coll. I. DRAB San Francisco to Tanquecillos, Nuevo Leon

CSSH-2440 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) CH 484 Ejido La Soledad, Nuevo Leon
CSSH-2441 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) JS 36 La Joya de Bocaceli, Nuevo Leon
CSSH-2442 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) PM 215 Los Tecolotes, Zacatecas
CSSH-2443 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) RS 25/97 Estancion Vanegas, SLP
CSSH-2444 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) SB 286 Doctor Arroyo, Nuevo Leon

Nechci zrazovat z nápovědy s borovým lesem, ale skutečnosti z přírody jsou často nepřenositelné.
I takový pěstitel, jakým je Vojta, semenáčky z horských poloh na vápenci z Nuevo Leon raději roubuje. A jsem si jist , že kdyby to jen trochu šlo, tak by to nedělal, ale na druhé straně bude těchto krásek snad brzy více.
Fotky s naroubovanými semenáčky jsou prezentovány se souhlasem Vojty, poslední snímek jsem pořídil v přírodě.

Tak to si mě moc nepotěšil, roubovat nebudu a rostlin na zkoušení moc není.
Ale ten borový les může být nápovědou.

Zdravím pěstitele echinofosulokaktusů.
Podobný multicostatus z Carbonera (Coahuila) raději roubuji na Selenicereus, už kvůli svým pěstitelským schopnostem. Jak je vidět, na lokalitě semenáčky byly, ale půda není pro naši kulturu následováníhodná, jde o směs tmavě pigmentovaných organických materiálů původem ze světlého borového lesa.

cykas napsal: Jaké máte zkušenosti s pěstováním Stenocactus multicostatus s velkým růžofialovým květem (např. PP 819, Cuesta La Muralla)?
Je o něm psáno například v časopise Katusy 2004 na straně 74 - 76.
Při výsevu a tak do věku cca 2 let jsem je měl jako ostatní rostliny v agrperlitu, sice nerostly nic moc, ale nehynuly. Po přesazení do "normálního" substrátu letos na jaře zastavily růst a hlavně kořeny vůbec nefungovaly! Několik jich uhynulo.
Pomohlo by do substrátu přidat železo, nebo vyžadují nějaký speciální substrát (Ph, ...).
S jinými stenokaktusy problém není.

Zrovna tento sběr mám, ale nepozoroval jsem na něm nic zvláštního, pěstuju ho v úplně stejném substrátu jako všechno ostatní, to jest co dům a zahrada dá . Víš, osobně si myslím, že pokud se stalo to, co popisuješ, chyba zřejmě nastala někde úplně jinde. A zjistit, kde to" jinde" je, bývá vždy ten největší oříšek. Pro ilustraci foto- Stenocactus multicostatus, Cuesta La Muralla, sedmiletý semenáč.

zkušenost přímo s tímhle nemám ale některý jsou citlivý na změnu - dej mu čas, klasický propustný substrát a nárazovou zálivku. nebo si měl přimíchat část předchozího substrátu.
já mám obyčejnej multi a po přesazení mi taky rok stál a nic neudělal, až druhej rok se zase vzpamatoval

Jaké máte zkušenosti s pěstováním Stenocactus multicostatus s velkým růžofialovým květem (např. PP 819, Cuesta La Muralla)?
Je o něm psáno například v časopise Katusy 2004 na straně 74 - 76.
Při výsevu a tak do věku cca 2 let jsem je měl jako ostatní rostliny v agrperlitu, sice nerostly nic moc, ale nehynuly. Po přesazení do "normálního" substrátu letos na jaře zastavily růst a hlavně kořeny vůbec nefungovaly! Několik jich uhynulo.
Pomohlo by do substrátu přidat železo, nebo vyžadují nějaký speciální substrát (Ph, ...).
S jinými stenokaktusy problém není.

Každoroční poslední květy u stenokaktusů, tegelbergii = phyllacanthus

Mezi trny i bez květu jsou boží

Vděčný kytky od jara do podzimu venku na stole
















[=20530]Efc.ochoterenausRS816b.JPG[/attachment]

Arturo Pascalín probouzi toto fórum dalším nálezem výjimečně bohaté lokality Echinofossulocactus sp. z Querétara daleko od civilizace ve výšce cca 2500 m.n.m.. Zajímavé je, že 20 km od tohoto místa se nachází úplně jiná populace Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n..
Arturo Pascalín is waking up this forum by another findings of exceptionally rich population of Echinofossulocactus sp. from Queretaro far from civilization at an altitude of about 2500 meters above sea level. Interestingly 20 kilometers from this place is an entirely different population of Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.
Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.

Díky, ale již se mi dotyčný prodejce ozval. Díky všem.