Téma:

Ota napsal:

Mamlas napsal: Jak se zdá, ten správný sníh na první zálivku byl ten včerejší. Moje Pedio jsou už napité od minulého týdne, otevřená temena a začínají růst a samozřejmě že zmrzly, tak jsem zvědavej, co to s nimi udělá po rozmrznutí. Všechno je jednou poprvé....

Pořídil jsem si dvě nové kytičky Pediocactus simpsonii v.minor RP041, Mt. Princeton, Chaffee Co, Colorado. Vytáhl jsem je z květináčků, zkrátil kořínky, abych je mohl nějak rozumně zasadit do misek před okno ... a během pár dní ještě takto vytažené otevřely vrcholy a nasadily poupata. Tak jsem je v neděli 3. března rychle zasadil ven, aby se nezdeformovaly a nezaschly poupata. Ve středu 6. března jsem všechny kaktusy prolil skrz naskrz napůl zředenou zálivkou s Kristalonem Start. Říkal jsem si, že na čerstvém vzduchu "slušně vychované" mrazuvdorné kytičky poznají, kdy mají dost Je pravda, že v Praze ty mrazíky nebyly nijak výrazné ... tři dny 11. až 13.3. nevyleza teplota nad nulu, ale ani neklesla pod mínus 5 stupňů. Ve čvrtek noční mrazík přituhl (mínus 6), ale sluníčko na jižní straně domu přes den vyhnalo teplotu až na + 15 stupňů (zatímco na druhé straně domu bylo pořád na nule). Včera noční teploty klesly na mínus 7 a dneska dokonce na mínus 8 stupňů, ale přes den u mě venku před oknem na jižní straně bylo dneska na slunci až 20 stupňů ... a to podle mých dřívějších zkušeností snese i celá řada "nemrazuvzdorných" kaktusů. Zatím mi tyhle mrňousi připadají spokojeně

A tahle nově nově vysazená a taky zalitá Escobaria missouriensis z Jižní Dakoty taky už nasazuje poupata - tak doufám, že je zatím dobře schovává do té své bohaté vlny Geneticky by na takovéhle mrazíky měla být ze své vlasti vybavená a věřím, že byla předtím i dobře pěstovaná ...

Ještě ranní snímek napitých pidi mrňousů Pediocactus knowltonii SB 304 San Juan Co. New Mexico ... (velikost je zřejmá z přiloženého teploměru) ... ukazuje ještě mínus dva ... poté odpoledně teplota vyšplhala až na +20 stupňů ... taky mi zatím připadají spokojeně ... ty už tady mám celou zimu ... jenom nevím jestli takovýhle mrňousi už pokvetou ???

Jediní, kdo to zatím dost špatně snášeli byli již dříve zmiňovaní davisáci ... tam jsem dva dokonce musel vyndat a dát dovnitř a celou jejich mikrooblast přesázet, abych jim lépe mohl dopřát jejich březnové sucho

Výše zmínění Simpsoňáci svoje poupata vzdali a dali se aspoň do statečného růstu ... možná jsou ještě malí ...??? nebo ještě nebyli pořádně zakořenění ... ??? Počkáme si na další rok ...

Tahle kráska s rodokmenem z Jižní Dakoty si svá poupata nejdřív skutečně před mrazíkem schovala do husté vlny. Přitom už byla plně napitá ... Nutno zároveň uznat, že letošní březnové mrazíky (i když byly dost dlouhé) u nás v Praze neklesly pod mínus 9 stupňů v noci a přes den vždy teplota vylezla nad nulu.

aby je pak zase postupně vystrčila

a včera na sluníčku poprvé nesměle rozkvetla


A tihle pidi mrňousi Pediocactus knowltonii SB 304 na mě jenom nevychovaně vyplazují jazýček blizny skrz zavřený květ Je na ně zima a málo sluníčka ... ??? Jsou ještě moc malí ... ??? Nebo mají jiný důvod ... ???


Poslední statečný davisák se zhruba před měsícem nakonec dočkal luxusu samostatného květináčku s individuální zálivkou a nejvíce chráněného místa před deštěm a sněhem spolu s novými T. papyracantha SB 504 (ty čtyři vlevo) a SB172 (ty dvě vpravo)


Včera na sluníčku Toumejky poprvé rozkvetly. Po celou tu dobu dešťů na ně možná sem tam stříkla nějaká zbloudilá kapička jinak byly pěkně v suchu, zatímco ostatní zbytek kaktusů jsem s prvním deštivým dnem prolil skrz naskrz a nechal několik hodin stát ve vodě (letos pro moje ostatní zimovzdorné kaktusy už pátá vydatná zálivka, když nepočítám únorové naházení sněhu). Ale domnívám se, že Toumejky teď měly z vlhkého vzduchu vody dost ... co o tom soudíte zkušenější pěstitelé...??? Gabriel Vereš píše (speciální číslo časopisu Kaktusy 2007), že T. papyracantha jsou ciltivé na vlhko a vysoké teploty a že je nejlepší je zalít až po odkvětu ... Máte s tím podobné zkušenosti ...??? Přiznám se, že já už jsem je po zasazení jednou pořádně zalil skrz naskrz asi před dvěma týdny ...

Tak jsem dneska začal nosit mrazuvzdorné echinocereusy na letní stanoviště. Teda letní... Byly dva stupně. poletoval sníh a mrzly mi ruce. Brr!

Ďakujem za odpovede. Viem, že ani Sarnes Norbert a Sarnes Elisabeth autori knihy "Cactus de Patagonia", ktorá vyšla v r. 2012 nespomínajú tento rod. Uvádzajú rody Maihuenia, Maihueniopsis, Pterocactus, Austrocactus a Gymnocalycium. Pokiaľ viem v Čile rastie asi 60 druhov kaktusov a z toho Eriosyce aurata resp. Eriosyce sandillon, Eriosyce curvispina, Eriosyce curvispina spp. curvispina, Eriosyce eriosyzoides, Eriosyce heinrichiana, Eriosyce odieri spp. malleolata, Eriosyce paucicostata, Eriosyce paucicostata ssp. echinus, Eriosyce rodentiophila, Eriosyce senilis, Eriosyce sp. #1783, Eriosyce subgibbosa, Eriosyce subgibbosa ssp. subgibbosa, Eriosyce taltalensis, Eriosyce taltalensis ssp. pygmaea, Eriosyce (Neoporteria) chilensis, Eriosyce napina ssp. lembckei var. duripulpa a aj preto ma to napadlo spýtať sa.

Vladimír napsal: Neviem prečo sa píše pri rode Eriosyce aj keď rozšírenie v Čile naznačuje mrazuvzdornosť len mrazovú toleranciu -5 ° C (ale pravdepodobne môže tolerovať - 10 ° C krátkodobo). Neskúšali ste niektoré druhy prezimovať u nás volne (s prístreškom) alebo v nevykurovanom skleníku? Ide hlavne o druhy z južnej časti Čile a Argentíny ale samozrejme nie juh ktorý je jeden z najdaždivejších oblastí.
blogopuntia.blogspot.sk/2005/01/cacti-in-chile-and-its-climate.html

To kouzelné slovo "Krátkodobo" říká skoro vše. Jen ho musíš správně interpretovat: v době od 6:30 do 17:30 sluneční záření s intenzitou 1000W/m2 a přes noc nechat vychladnout. Jen podotýkám, že v červnu v našich nadm. výškách při čistém vzduchu dosahujeme až kolem 650 W/m2 a v zimě máme většinou přítmí.

Klasické chilské rostliny dneska pojaté ve velkorodu Eriosyce jsou dost tolerantní na chlad, protože skutečně pokud nesvítí sluníčko, je tam poměrně chladno a fouká vítr. Ale nemrzne tam. Naproti tomu se dneska do Eriosyce dávají i rostliny argentinské, kde jsou oblasti i s mrazem. Nedá se jednoznačně podle klimatu v domovině ŕíci, že to budou tolerovat u nás. Protože u nás je jiná zima, vzduch je vlhký a je hrozně málo slunce. V chilských rovinách a v kopcích je vzduch suchý a sluníčko tam krásně svítí a hřeje. Tak že i když by byl pád teploty pod nulu, je to pouze krátkodobé a ostatní půda všude okolo je dost prohřátá (netvrdím že horká) a je jako akumulátor tepla a rostliny dostanou dostatek slunce a tepla od východu do západu. Proto bych při otázce odolnosti a výdrže k Eriosyce jako takovému byl dost opatrný.

No a ještě jedna maličká vsuvka. Tu se stále píše o pěstování mrazuvzdorných, ale jsou i kaktusy jenom mrazuodolné - nemají takovou výdrž. A hlavně, to není pěstování zimní, to je normální pěstování jenom s tím, že nékteré rostliny v určitých pěstovatelských podmínkách u nás dokáží "přežít" naši zimu. To hlavní pěstování je stejně zase od jara do podzimu, jako u ostatních rostlin. Ještě nikdy jsem neviděl kaktus, který by se pěstoval jako trvale mrazuvzdorný kaktus. To by nám výskyt kaktusů nekončil někde na hranicích s Kanadou a dole v poloviné Patagónie, ale kaktusy by rostli i za polárním kruhem, protože i tam mají rok rozdělený na jaro-léto-porzim-zima. Teda ale jejich léto, to je jako u nás slunečná zima s rampouchem u nosu.

Vladimíre, nakonec stačí se kouknout i na doprovodnou vegetaci kolem kaktusů v domovině. jak přežije zimu. Gabo už testoval kde co na "přežití" a Eriosyce tam rozhodně nepatří.

Neviem prečo sa píše pri rode Eriosyce aj keď rozšírenie v Čile naznačuje mrazuvzdornosť len mrazovú toleranciu -5 ° C (ale pravdepodobne môže tolerovať - 10 ° C krátkodobo). Neskúšali ste niektoré druhy prezimovať u nás volne (s prístreškom) alebo v nevykurovanom skleníku? Ide hlavne o druhy z južnej časti Čile a Argentíny ale samozrejme nie juh ktorý je jeden z najdaždivejších oblastí.
blogopuntia.blogspot.sk/2005/01/cacti-in-chile-and-its-climate.html

V Plzni jsou rána docela mrazivá a tak některé moje kaktusy napité v předminulém slunečném týdnu jsou každé ráno zmrzlé na kámen a ve dne při +20 ve skleníku dobře rozmrznou. Byl jsem zvědavý, jak to zvládnou, ale poupata se zvětšují, tak zatím dobře.
P. knowltonii

P. paradinei

P. bradyi

P. simpsonii, jediný co přežil pravokořený z prvního výsevu v r. 1993

Ecer. coccineus, do něj mi na podzim hodně nateklo a před 14 dny se napil, stejně mokrý triglochidiati zatím nic

lesklé hrbolky nad areolami jsou poupata

Mamlas napsal: Jak se zdá, ten správný sníh na první zálivku byl ten včerejší. Moje Pedio jsou už napité od minulého týdne, otevřená temena a začínají růst a samozřejmě že zmrzly, tak jsem zvědavej, co to s nimi udělá po rozmrznutí. Všechno je jednou poprvé....

Pořídil jsem si dvě nové kytičky Pediocactus simpsonii v.minor RP041, Mt. Princeton, Chaffee Co, Colorado. Vytáhl jsem je z květináčků, zkrátil kořínky, abych je mohl nějak rozumně zasadit do misek před okno ... a během pár dní ještě takto vytažené otevřely vrcholy a nasadily poupata. Tak jsem je v neděli 3. března rychle zasadil ven, aby se nezdeformovaly a nezaschly poupata. Ve středu 6. března jsem všechny kaktusy prolil skrz naskrz napůl zředenou zálivkou s Kristalonem Start. Říkal jsem si, že na čerstvém vzduchu "slušně vychované" mrazuvdorné kytičky poznají, kdy mají dost Je pravda, že v Praze ty mrazíky nebyly nijak výrazné ... tři dny 11. až 13.3. nevyleza teplota nad nulu, ale ani neklesla pod mínus 5 stupňů. Ve čvrtek noční mrazík přituhl (mínus 6), ale sluníčko na jižní straně domu přes den vyhnalo teplotu až na + 15 stupňů (zatímco na druhé straně domu bylo pořád na nule). Včera noční teploty klesly na mínus 7 a dneska dokonce na mínus 8 stupňů, ale přes den u mě venku před oknem na jižní straně bylo dneska na slunci až 20 stupňů ... a to podle mých dřívějších zkušeností snese i celá řada "nemrazuvzdorných" kaktusů. Zatím mi tyhle mrňousi připadají spokojeně

A tahle nově nově vysazená a taky zalitá Escobaria missouriensis z Jižní Dakoty taky už nasazuje poupata - tak doufám, že je zatím dobře schovává do té své bohaté vlny Geneticky by na takovéhle mrazíky měla být ze své vlasti vybavená a věřím, že byla předtím i dobře pěstovaná ...

Ještě ranní snímek napitých pidi mrňousů Pediocactus knowltonii SB 304 San Juan Co. New Mexico ... (velikost je zřejmá z přiloženého teploměru) ... ukazuje ještě mínus dva ... poté odpoledně teplota vyšplhala až na +20 stupňů ... taky mi zatím připadají spokojeně ... ty už tady mám celou zimu ... jenom nevím jestli takovýhle mrňousi už pokvetou ???

Jediní, kdo to zatím dost špatně snášeli byli již dříve zmiňovaní davisáci ... tam jsem dva dokonce musel vyndat a dát dovnitř a celou jejich mikrooblast přesázet, abych jim lépe mohl dopřát jejich březnové sucho

Tak jsem si krásně poslintal,při pohledu na tvé rostliny :DD:lol:

Upozornění: toto pěstování není vhodné pro vaše rostliny.

Jak se zdá, ten správný sníh na první zálivku byl ten včerejší. Moje Pedio jsou už napité od minulého týdne, otevřená temena a začínají růst a samozřejmě že zmrzly, tak jsem zvědavej, co to s nimi udělá po rozmrznutí. Všechno je jednou poprvé....

Tak jsem byl vyfotit skalku po zimě.A vypadá to slibně

A ťihle Echinocereusy byli první zimu venku.Léto ukáže zda jsou OK.

díky Filipe, vypadá to spíše na ní, hlavně to otrnění sedí víc, barva květu je spíše žlutá než nazelenalá, takže mi to sedí víc
dostal jsem kdysi řízek od příbuzného ze Řevnic, který má spousty kaktusů, akorád jsem ji nechtěl vysadit ven - do té doby také nekvetla... díky všem

jmusil napsal: Na davisii určitě nemusíš spěchat s vodou. Já zalévám až když jsou znatelná pupata což bývá tak někdy koncem března, začátkem dubna.
Během roku se vyhnout horkům, jinak nejsou nijak zvlášť choulostivý, jen zpočátku hodně pomalu rostou, no však je to miniaturka.
Poslední zálivka tak v polovine září.

Jirko, děkuju moc za zkušenosti. Já jsem naposled zaléval koncem září - a následně jsem cítil, že už to bylo navíc - pro jeden davisák a dvě jiný kytičky to zřejmě byl počátek jejich konce. Jinak zimu (včetně té trochy sněhu) přestály davisáky dobře - jsou to ty od Tebe. Řekl bych, že u mě před oknem mají zhruba srovnatelné podmínky s nevytápěným skleníkem ... aspoň co se deště týče. Akorát mě připadá, že nejsou na zimu "samoscvrkávací" ... to znamená, že si to sami nepohlídají a potřebují čas bez vody, aby se "scvrkly" ... možná to souvisí s tou zálivkou na konci září, kdy jsem neodhadl předpověď počasí a místo několika slunečných dní, kdy by všechno krásně proschlo, byla inverze a vlhká mlha a k tomu prakticky bezvětří
Tvůj návod na zahájení zálivky v podstatě, když na to tak koukám, do značné míry odpovídá srážkovým poměrům na nalezišti u Marathonu v Brewster County v Texasu - leden až březen nejnižší průměrné srážky z celého roku: leden 9,9 únor 8,1 a březen dokonce 6,1 mm ... špatně jsem ten sníh odhadl ... příště speciálně na ty davisáky ho dám o hodně míň (nebo možná vůbec) ... ostatním kytičkám to prospělo Ještě jednou moc děkuju A ty tvoje davisáky - to je prostě nádhera

miroslav napsal: snad se mi podaří správně vložit foto (neb zlí jazykové to jistě hlídají)
nevíte jak se jmenuje celým názvem tento mrazuvzdorný kaktus? děkuji za dobré tipy

Je to Corynopuntia a spíš než clavatu tipuju moellerianu.

zkus to porovnat s mojí moellerianou kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/19102-Re-Tephrocactus-Puna-Airampoa-Maihueniopsis-a-další-drobné-opunciovité#19102

Ota napsal: Mohl bych poprosit zkušenější kolegy o komentář právě k davisákům ... zejména ohledně zálivky ...: Kdy (nebo za jakých podmínek) začít na jaře ... kdy přestat přes léto .. jak na podzim a kdy skončit před zimou ...: Děkuji

Na davisii určitě nemusíš spěchat s vodou. Já zalévám až když jsou znatelná pupata což bývá tak někdy koncem března, začátkem dubna.
Během roku se vyhnout horkům, jinak nejsou nijak zvlášť choulostivý, jen zpočátku hodně pomalu rostou, no však je to miniaturka.
Poslední zálivka tak v polovine září.

jsem myslel, že to bude nějaká Cylindroopuntia a ona to kdysi byla
díky za určení!

Grusonia clavata

snad se mi podaří správně vložit foto (neb zlí jazykové to jistě hlídají)
nevíte jak se jmenuje celým názvem tento mrazuvzdorný kaktus? děkuji za dobré tipy

online photo storage

Mamlas napsal: ...
Asi takhle: kaktus, který by se v zimě napil, není mrazuvzdorný ani zimovzdorný. Vlhká zem v zimě nevadí, ani mokré tělo. Asi by mohla vadit zem úplně rozbahněná, a to vytažením rostlin ze země při zmrznutí. K mokrému tělu dojde při každé oblevě i pod střechou, kdy na zmrzlém těle kaktusu vymrzne klidně i 2-3 mm ledu ze vzdušné vlhkosti. Pokud nevěříš mě, doporučuju články od Zlatka Janeby, který sjezdil naleziště v USA asi nejlíp ze všech tady včetně zimy.
Vlhko na tělo daleko více vadí v létě a na podzim, kdy kaktusy hnijou od odkvétajících květů, plodů, i jen tak od vody, která zůstala mezi trny v temeni. Těm v nádobách se taky snadno v teple zapaří kořeny. Mrazuvzdornost samozřejmě závisí od synchronizace vegetace rostlin s roční dobou, když vyndáš semenáčky z pod zářivek do mrazu, tak zmrznou ať je to druh sebevíce mrazuvzdornej za normálních okolností.
Tedy závěr: zimovzdorný jsou všechny mrazuvzdorný kaktusy, ale jen některý z nich jsou taky létovzdorný, jak se můžeš přesvědčit ve vláknu Echinocereusy třeba na zkušenostech Jirky Musila.
Ten, kdo píše o důležitosti suchého zimování zimovzdorných kaktusů to někde opsal a nenamáhal se ověřit, zda je to pravda. Já jsem tomu taky léta věřil a kytky, co byly na podzim mokré sušil. Je to ale zbytečné, i když na sucho taky přežijou.

Děkuji následně ještě za tento komentář. V podstatě to potvrzuje i další názory, které se mi k tomu podařilo získat (včetně zkušeností Jirky Musila) ... totiž, že největším rizikem pro mrazuvzdorňáky nemusí být nutně zima a mráz , ale zrovna tak voda i vzdušná vlhkost v průběhu ostatních ročních období (zejména deště koncem jara a začátkem léta) - a celkově vyšší srážky v našich podmínkách - což ale v nevytápěném skleníku (nebo i pod stříškou) lze relativně dobře uhlídat ... jinak to, že si mrazuvzdorná kytka nevezme vodu, když je zima, se mi zatím potvrzuje ... s výjimkou již výše v předchozím příspěvku zmiňovaných davisáků. Osobně si z toho tedy odvozuji, že to nejsou klasické mrazuvzdorňáky : (a to i vzhledem k poloze a teplotním a srážkovým charakteristikám relativně omezené lokality původu) ... : : : ... přesto patrně zcela evidentně v případě řízeného zálivkového režimu (pod krytem či v nevytápěném skleníku) dokážou přečkat i naše zimy ... : Tolik mé studium zdrojů a první rok zkušenosti. Mohl bych poprosit zkušenější kolegy o komentář právě k davisákům ... zejména ohledně zálivky ...: Kdy (nebo za jakých podmínek) začít na jaře ... kdy přestat přes léto .. jak na podzim a kdy skončit před zimou ...: Děkuji

jinak k tomu tématu je docela poučný i článek přítele Dupala na stránkách spol. českých a slovenských kaktusářů
www.cs-kaktusy.cz/praxe/zimkakt.htm

on i kvetl, jenže pak byla nějaká dlouhá etapa sucha a už to nerozdýchal

Bruchii potřebuje míň propustný substrát, než ostatní zimovzdorné kaktusy a potom vydrží celý rok venku a i docela rychle roste.

Vidím, že jsem zdaleka nebyl jediný, kdo minulý víkend použil zálivku alá Milan Kůrka. Jinak musm říci, že tento článek: Echinocereus a Pediocactus - poznámky k pěstování
kkplzen.eu/index.php/zimovzdorne-kaktusy/144-echinocereus-a-pediocactus-poznamky-k-pestovani
považuji stále za nejsouvislejší návod k pěstování (a zejména zalévání) zimovzdorňáků ... jinak je to vždy tu a tam nějaký střípek, včetně speciálně zaměřených publikací.
Minulou neděli jsem tedy svým kaktusům vyhlásil přípravu na jaro
V mých podmínkách to znamená, že jsem nasypal sníh i na tu část kaktusů, které jsou skoro celou zimu prakticky v suchu a nafoukaný sníh se k nim prakicky nedostane.
Obrázek předtím (v okolí jinak napadlo 30 cm sněhu)

Obrázek po "zálivce"

Ještě v průběhu dne všechen sníh roztál a voda se vsákla. Vypadá to, že všechny kytičky jsou v pohodě. Zdá se mi ale, že se to možná nelíbí některým z Ech. davisii... : vypadá to, jakoby se nacucli a přitom ztratili povrchové napětí a mají matný povrch ... Zvětšený obrázek dnes o týden později

jiné se pořád lesknou a vypadají, jako by chtěli začít růst (jenže tak už ale vypadají od ledna) ...

Vůbec mi to připadá, že se nechovají způsobně jako dobře vychované mrazuvzdorné kaktusy a patrně na to mají i vzhledem ke své vlasti nárok ... : zatímco jiné kaktusy, i z jižnějších částí Texasu se chovají naprosto vzorně a jsou ukázkově scvrklé
Možná to pro ty davisáky bylo předčasné ... jaké s nimi máte zkušenosti : Podle mě by geneticky měli ze své vlasti vědět, jak vypadá sníh i mráz až do -15 ba i -19 stupňů ... i když toho sněhu je tam mnohem méně (v průměru 2,5 cm za rok, což u mě také více nemají) a teploty i v zimě jsou o dost vyšší než u nás... Vody rovněž mají v lednu a v únoru ve své vlasti minimálně.

dostal jsem ho tehdy od kolegy z práce, teď už tam nikdo z nás není, a tak bych jej musel najít na FCB a optat se ho, měl jsem tam i bruchii (Gymno), jenže to uschlo - hold ty chtějí více vody

Važ si toho,že Ti tam tak krásně prospívá,chraň ho jako oko v hlavě a co nějaké to polní čísílko by nebylo,třeba SB....nebo PP...?

ani nevím proč jsem měl za to, že je to virid., no nic rozhodně díky za dourčení, již ho tam mám asi 4 roky a každým rokem je krásnější

miroslav napsal: měl by to být viridiflorus...

Viridiflorus to určitě není.Dej na Scleráka,na 100% je to chloranthus.

měl by to být viridiflorus...

Jak se ta Tvoje potěcha jmenuje? Nějakej Ec. chloranthus má nějaké polní číslo?