Téma:

Podnož pro Toumeyu vyber tak, že začneš všechny, co máš k dispozici, hned po polevení mrazů, teda budou-li jaké, zalévat. Použij tu, co se první napije. Toumeya časem zabije každou opuncii, na které je naroubována, ale tu velkou a brzo napitou později a dá ti na ní spoustu semen na další pokusy.

Když tam vidím tu krásnou Toumeyi chtěl jsem se zeptat .Loni jsem dostal tři odnože Toumeyi a narouboval jsem je na hybridní Echinopsis .Ty by byli mateční .A teď bych chtěl naroubovat vršky a odnože na mrazuvzdorné.Mám k dispozici Opuntii Fragilis(články),O.Phaeacanthu (články i semenáčky 1,2 i 3 roky staré).Co by byla z těchto možných nejlepší volba jako podnož? taky jsem dostal 50 semen Toumeyí ,začátkem března bych je chtěl vyset ven na parapet.Děkuji za rady.

Včera som bol chvíľu v skleníku.



Toumeya papyracantha FH 083 Valencia Co. NM


Scl. spinosior v. blainei SB 1540 Currant, Nevada


Zdá sa mi, že v zime vyzerajú lepšie než v lete.

Pánové zítra už bych měl dát alespoň začátek seznamu mrazuvz, zimovzd atd. se svými prvními kusy. Nyní bojuji s rozcestníkem co a jak (přes spoiler nebo odkaz atd.). Počítám, že se zápisy vlastních zkušeností pomohou přispěvatelé Ota, MAMLAS - ten má pěknej souhrn pro tzv. studený skleník, Sclerák, ILPAZK a další a další (ostatní mě nekamenujte, že jsem vás nejmenoval, už chci jít jen spát). Dám sem odkaz. Detaily, vymezení a vysvětlení pojmů s rozcestníkem budou v prním příspěvku. Popis bude heslovitý a to tohoto typu (zdá se mi dlouhý, ale pro různorodost popisů pěstování aj. dalších věcí okolo, kdy závisí na detailech se mi to zdá už dost zestručněno, aby jsme každý na něco nezapomněli):
Jméno:
Podrobnosti ke jménu (synonyma):
FOTO
Typ kultury (volná/zimní kryt/mix/studený skleník, fóliovník):
Kategorie kultury druhu/klonu:
Pěstitel (jméno nebo zdejší nickname, možno odkaz):
Datum výsevu / získání rostliny / řízku:
Předchozí původ materiálu / prodejce:
Na vlastních kořenech / roubováno – podnož:
Lokalita pěstování (přibližně poloha/nadm.výška/orientace):
Poznámky k mikroklimatu lokality a její možný stručný popis:
Při použití krytu období zakrytí / jak dlouho:
Zimní kryt poslední zálivka / probuzení rostlin / první zálivka:
Minimální zaznamenaná teplota / doba působení:
Ve volné kultuře v zimě led, ledová krusta, mrazová námraza, sníh / jak dlouho?:
Složení substrátu:
V létě citlivost v kořenech / těle rostliny na nadměrnou vlhkost:
Použit mulč povrchu typ / tloušťka vrstvy / barva:
Rostlina se na podzim viditelně sama více sesychá (znak možné zimovzdornosti)?:
Na podzim / jaře použita speciální zálivka draselná hnojiva / fungicidy / postřik:
Vitalita růstu a rozmnožování:
Doba kvetení / délka kvetení / opakované kvetení / prodloužené kvetení:
Kultura komentář:
Zpochybnění zařazení / zpochybnitel / zkušenosti zpochybnitele / důvod :
Úhyn rostlin / pravděpodobný důvod:
Poznámka, doplnění:

Název tématu bude: Mrazuvzdorné a zimovzdorné kaktusy – praktický seznam dle zkušeností v ČR

Filip: Šmarjá to jsem si na sebe uplet teda bič! Je mi nějak šoufl.

Mamlas napsal: Vaše úžasné mapky opomíjejí pro kaktusy ten nejdůležitější faktor, a to zeměpisnou šířku na níž přímo závisí příkon, který rostliny v zimě dostávají, ale taky třeba délka chladného období.
I ty nejsevernější lokality, kde dnes přežívá C. imbricata zavlečená lidmi v Coloradu, vycházejí, promítnuto na mapu Evropy, někam mezi Sicílii a Lybii.

Milane, ty mapky jsem tu uvedl jenom pro první ilustraci - myslím, že už jenom při pohledu na úroveň průměrných ročních srážek se promítnuto do lokalit dost výrazně sníží výběr druhů, kterých by se přežívání v našich podmínkách mohlo týkat.
Jinak já pro své úvahy a rozhodování používám daleko podrobnější údaje Amerického ministerstva zemědělství (USDA) - měsíční dešťové srážky (průměr,min,max), měsíční teploty (min,max), první a poslední výskyty mrazů v roce, měsíční úroveň sněhových srážek a řadu dalších údajů, i když mnoho důležitých údajů stejně nemám ... a stejně je to jen hodně orientační, protože to jsou údaje nějakých meteostanic a ty kaktusy stejně rostou někde o kus dál a tam to může být o dost jiné. Pro mě je to spíš o tom, které lokality mohu rovnou vyloučit - a kde má smysl špekulovat o dalších podmínkách .... a to vůbec ještě nemluvím o mikroklimatu. Jenom u mě před oknem mám dost zásadní rozdíly ... což je ale dobře a dá se s tím pracovat. Osobně si myslím, že zrovna otázky mikroklimatu se dost podceňují a že pokud nějaký kaktus roste mezi trávou nebo mezi křovím nebo doknce v lese nebo aspoň pod borovicí - tak to může mít zásadní vliv. Musím říci, že už jenom to zkoumání toho prostředí, kde to roste (díky za všechny fotografie a popisy, které jsou k dispozici) je pro mě ohromě zajímavé
P.S. Samozřejmě, že úroveň slunečního záření si tady uměle nepřiděláme (s výjimkou výsevních aparátků) - ale když dám mezi kytku a slunce sklo ... tak to zlepším nebo zhorším ...???
Na druhou stranu srovnávání rovnoběžek je taky dost ošidné, protože mořské proudy dost mění klima - nejen náš Golfský, ale srovnej naopak třeba Galapágy - ty by co se fauny i flory týče podle takovéto teorie rovnoběžek ve své nynější podobě vůbec nemohly existovat ... takže zeměpisná šířka samozřejmě vliv má, ale ten může být řadou věcí do značné míry kompenzován ...

vladt napsal: OTA:
Díky. JJ ten světlý mulč je OK. Jen jsem u sebe zjistil, že nesmí být moc silný (tak max 1 vrstva u mě a ta i smezírkami) - zapařování některých kytek a v létě. Když je deštivěji tak to moc drží vodu.

Vláďo - na rozdíl od toho jednoho truhlíku úplně venku úplně bez krytu (tam je to tenká vrstvička hrubšího mramorového štěrku - hlavně ochrana proti prudkému dešti) tak toto není žádný mulč, ale přirozený povrch substrátu, který se takto sám vytvořil - organické částice prostě voda při zálivce zaplavila pod povrch a zbytek odfoukal vítr
Jasně ... jde o to, aby případný mulč nebránil odpařování vody a substrát mohl dobře vysychat.

OTA:
Díky. JJ ten světlý mulč je OK. Jen jsem u sebe zjistil, že nesmí být moc silný (tak max 1 vrstva u mě a ta i smezírkami) - zapařování některých kytek a v létě. Když je deštivěji tak to moc drží vodu.
V Tróji jsem byl v roce 2011 a plánuji tam zaskáknout znova. Chtěl jsem se tam poptat na někoho kdo to má na starost a co a jak s tím. Když jsem tam byl, tak tam byly nějaký hezký Imbricaty, jen nějaké menší kusy odumíraly a rozpadaly. Takže už jsi je tam asi pak neviděl. Expozice Opuncií působila před vymřením a svahu Echinocereusů jsem si skoro nevšimnul. Původně jsem si to představoval, že to bude kamenito stěrková větší skalka s miniúdolíma a na vhodně orientovaných svazích kaktusy s doprovodnou vegetací chránící více od severu. Ale to by bylo zase o dost dražší a město nemá tohle jako prioritu (stačí když jednáme v rámci municipálních staveb oprav a rekonstrukcí, to jsou taky někdy dost na magistrátu a městských firmách plácalové,l kterým jde hlavně o politiku pro malou domů), tak bůh ví z jakýho minima se to museli snažit aspoň nějak dát dohromady.

MAMLAS: Předpokládám, že jsem se dotknul návrhovatele nebo spolupracovníka trójské expozice. Ovšem návrh v nástinu jsem přidal, ale přece tady proboha nebudeme v detailu probírat jak vylepšit tuto expozici v bot. zahradě. O mapkách klimatu nemluvím, to je asi doplnění pro někoho jiného. Jen bych doplnil to přihlášení. Nechť se přihlásí kdo má 20 let zimovzdorné Opuncie. Až nahodím ten seznam tak se tam snad někdo s takovými zkušenostmi přihlásí. Na mrazuvzdorné bych se přihlásil sám, kdybych je před 7 lety nevyhodil kvůli místu a 3 druhy neopustil na zahradě na kaktus skalce, která již nebyla naše. Anyní i vím, že jsem to zabil imbricatou, že jim chcípá jak to tam mají podivně a nemůýu přitom po ní chtít aby vydržela nemožné, když tato zeměpisná šířka je už tak pro ní extrém. 40 letá fota nedodám. Před 40 lety jsem měl asi jiné starosti. Ovšem, že dle mého názoru je ten rovný tvrdý plac nevhodný to je můj názor a ten jsem zatím nezměnil. Můžeme podiskutovat co tak s Trójou jinde. Ovšem tam je 1. základ na případnou úpravu po širší diskusi - peníze. Bez toho je náš čas investovaný zbytečně. To je pak na prd. Věnujme se radši svým skalkám a truhlíkům se zimoušema.
EDIT: Ale hlavně, že už něco takovýho někdo ve větším se snaží ukazovat. Ještě tam chtějí dát poblíž skleník, ale nevím zda tam za 2 roky nějaký nový je. Byl tam střední nahoře u vstupu.
EDIT: Hmm, teď mě napadla taková úchylárna. Do 2 let bude k dispozici na Císařském ostrově materiál - hlinitopíčtitý náplav se stěrkem křemičito buližníkovo trochu břidlicový možná o kubaturách v tisících m3. Část se použije s ornicí zase zpátky, ale část by se dala zneužít v botanický. Skalka na ostrově nebude, kvůli záúplavovému území, navíc parková úprava a lidi by pobrali vše. Ale jednalo se tam kdysi o tom, že tam bude výběh pro zvířata ze zologický. Proti tomu je tento návrh prkotina. Nějký ten milión by přemístění a úprava na místě + projekce a papírování stálo.

Taky Ti Vláďo trochu nerozumím ohledně těch imbricat v BZ Troja. To jsou úplně parádní ... skoro bych řekl kapitální kusy, které spolu s nádhernými yuccami tvoří překrásnou kostru celé expozice ... A nejen imbricaty, ale obecně opuncie tam podle mě rostou velice úspěšně ... alespoň vnímáno mýma očima A že to není vždy úplně načinčané ... tak to má taky něco do sebe ... Co bych si možná dovedl představit trochu jinak je expozice echinocereusů (escobárky jim tam úplně zmizely), a to ve smyslu většího úsilí o přiblížení charakteru a mikroklimatu krajiny ... možná je to jenom nedostatek publicity celkového záměru a cíle, který s tím mají, nebo moje neznalost ... zároveň těžko posoudit, co jim tam taky lidi rozkradli ... takže celkově jsem moc rád za to, co tam je. Ohromě rád tam občas chodím jen tak meditovat a užívat si to tam

Ty imbricaty nebyly zrovna předmětem mého zájmu - proto jsem je příliš nefotil. Ale přesto bych tady vložil aspoň tyto dva snímky:

Vláďo, ty misky jsou obyčejný bonsajový misky - velikost 40x30x9 cm, který koupíš v každým Bauhausu nebo například tady:
www.kakteen.cz/index.php?klic=kid2911cz-bonsai-misky-vcetne-podmisky
Světle šedé nebo světle béžové by byly samozřejmě kvůli odrazu tepla lepší (ale ty v nabídce nemají) - takhle se docela z boku a na okrajích zahřívají - na přímém slunci to u mě v létě přeleze přes 50 stupňů Celsia ... úplně těsně u kraje na exponované straně to může být problém, ale ty exponované plochy jsou relativně malé ... Naopak - naštěstí je to ale velká plocha substrátu na odpařování a tedy chlazení a dole na dně obrovské díry ... řekl bych že je to mnohem vhodnější než jednotlivé květináčky ... Mramorové šutýrky s pískem, které zbyly na povrchu substrátu jsou natěstí světlé a také trochu brání přehřívání... tmavší části malého procenta zeminy se zálivkou propláchly pod povrch a zbytek odfoukla větrná eroze ...
Na dně mám ještě drenáž z hrubšího mramorového štěrku - píšu to někde tady v úvodu.
Mě ta velikost sem sedne naprosto jako ulitá a je to dobré i z hlediska snadné manipulace. A hlavně je to dobře k sehnání a tak prostě - přišel jsem, viděl jsem, koupil jsem

vladt napsal: Tak to asi došlo k nedorozumění. Imbricaty tam měly problémy sami se sebou tím, že chcípaly, nikoli tím, že vytlačovaly bujným růstem lidi z celé oblasti pojmenované "Severoamerická polopoušť" Podívej se kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/a1botanicalgardenPrague.jpg Odstředu doleva mírně dolu odumírá menší rostlina imbricaty. Nebo myslíš, že si myslím že imbricaty jsou tak super plevel a vydrží skoro vše. Jsem z teho volaký zmetený.
Chjtělo by to tam napodobit ekosystém i s doprovodnou vegetací v jejíž blízkosti kaktusy rostou nebo vysadit do štěrbin v kamenech u kamene apod. Tady je to pláclý na otevřený lokalitě rovnou do tvrdnoucího křemičitého místy asi buližníkovitého a i břidlicovitého štěrkopísku na plocho nebo na mírném svahu. Na fotkách z lokait to takto nevidím. Představ si vyprahlý tvrdnoucí rovný plac s malými kamínky a v nich bujný trs Echinocereusů a okolo nic - to jsem na fotech z lokalit neviděl. Mají tam esteticky rozmístěné velké kameny, ale to je zase moc velký rozdíl a i funkční proti štěrku. Chtělo by to i kamení střední velikosti.
Bohužel jsem tam v létě 2011 nemohl študovat každý dětail. I tak jsem tam skoro lez po čtyřech, abych Echinocreusy a Escobarie viděl, za mnou mladá ženská co samozřejmě nechtěla abych tam lez po čtyřech a nosem štouchal do štěrku na zemi a hledal kaktusy a sdílel tak emoční komunikaci s kaktusy a nikoli s ní. Byly to takové smíšené pocity.
Na hradecký dálnici si také všimli, že i odolné opuncie jsou vitálnější poblíž řídkých nízkých křovíků šípku nebo relativně poblíž borovic nahožře s drobet vrsvou jehličí a šišek. Hůř vypadají rostliny na holém place kde kolem není nic ani větší kámen.

OTA: Buď to chcíplo nebo to někdo sbalil do kapsy.

Původně jsem se chtěl dalších komentářů zdržet, ale tohle se nedá jen tak přejít. Předpokládám, že své podnětné rady podpoříš fotografiemi daleko lépe zvládnuté čtyřicetileté kultury Cylindroopuntia imbricata v naší zeměpisné šířce než mají v BZ Troja. Do té doby tě budu považovat za osobu, krerá si buď nevidí do klávesnice nebo je přímo vedena zlomyslností.
Vaše úžasné mapky opomíjejí pro kaktusy ten nejdůležitější faktor, a to zeměpisnou šířku na níž přímo závisí příkon, který rostliny v zimě dostávají, ale taky třeba délka chladného období.
I ty nejsevernější lokality, kde dnes přežívá C. imbricata zavlečená lidmi v Coloradu, vycházejí, promítnuto na mapu Evropy, někam mezi Sicílii a Lybii.
Jinak prosím, aby se přihlásili všichni, kdo mají živou jakoukoli alespoň dvacetiletou mrazuvzdornou opuncii.

Takto pěstují zimovzdorné kaktusy nadšenci v USA. Zdroj Dan Carter, Facebook. V zimě je zemina vlhká, lože je ale upraveno a hodně drenážováno. Nyní se tam předhánějí kdo dosáhne -30 °C. Aktuálně tam nadšenci skáčou kolem svých miláčků i při -27 -28 °C. Kaktusy nejsou zakrývány vůbec. Ani v létě ani v zimě.
Tfuj, jsem se v tý naší "zimě" až zpotil, než jsem tohle dopsal.

vladt napsal:

To je ale počasí, že se mrazuvzdornící až potěj, místo aby seděly v mrazu a čekaly na jaro.

To mi povídej,byl jsem se včera podívat do skleníku a všechny položky viridiflorů tak seschlé,že abych se pomalu bál že to nepřežijou a roční semenáče pedicactusů také totálně smrsklé,tak už by nějaký ten mrázík mohl dorazit.

Oto co to máš za truhlíky/misky? Z jakého to je materiálu a kde jsi je koupil? By se mi hodily taky, ale pro mě spíše ze světlýho, nejlépe bílýho materiálu.

Prdni si tam třeba Ech. cocconeus, triglochidiatus apod. a budou ti hned malý.

To je ale počasí, že se mrazuvzdornící až potěj, místo aby seděly v mrazu a čekaly na jaro.

I když tady uvažuju, co všechno by se dalo vyzkoušet a ledacos mám v plánu, tak za nejjistější stále považuji držet se pořádně při zdi ... a to nejlépe s překryvem střechy I na hodně malém prostoru se dá užít spousta radosti. Aby to bylo trochu veselejší, tak přikládám pár (nyní již loňských) snímků ze své mikrosbírky

Tak to asi došlo k nedorozumění. Imbricaty tam měly problémy sami se sebou tím, že chcípaly, nikoli tím, že vytlačovaly bujným růstem lidi z celé oblasti pojmenované "Severoamerická polopoušť" Podívej se kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/a1botanicalgardenPrague.jpg Odstředu doleva mírně dolu odumírá menší rostlina imbricaty. Nebo myslíš, že si myslím že imbricaty jsou tak super plevel a vydrží skoro vše. Jsem z teho volaký zmetený.
Chjtělo by to tam napodobit ekosystém i s doprovodnou vegetací v jejíž blízkosti kaktusy rostou nebo vysadit do štěrbin v kamenech u kamene apod. Tady je to pláclý na otevřený lokalitě rovnou do tvrdnoucího křemičitého místy asi buližníkovitého a i břidlicovitého štěrkopísku na plocho nebo na mírném svahu. Na fotkách z lokait to takto nevidím. Představ si vyprahlý tvrdnoucí rovný plac s malými kamínky a v nich bujný trs Echinocereusů a okolo nic - to jsem na fotech z lokalit neviděl. Mají tam esteticky rozmístěné velké kameny, ale to je zase moc velký rozdíl a i funkční proti štěrku. Chtělo by to i kamení střední velikosti.
Bohužel jsem tam v létě 2011 nemohl študovat každý dětail. I tak jsem tam skoro lez po čtyřech, abych Echinocreusy a Escobarie viděl, za mnou mladá ženská co samozřejmě nechtěla abych tam lez po čtyřech a nosem štouchal do štěrku na zemi a hledal kaktusy a sdílel tak emoční komunikaci s kaktusy a nikoli s ní. Byly to takové smíšené pocity.
Na hradecký dálnici si také všimli, že i odolné opuncie jsou vitálnější poblíž řídkých nízkých křovíků šípku nebo relativně poblíž borovic nahožře s drobet vrsvou jehličí a šišek. Hůř vypadají rostliny na holém place kde kolem není nic ani větší kámen.

OTA: Buď to chcíplo nebo to někdo sbalil do kapsy.

Z toho, že hnití od vršků se dá předejít přikrytím rostlin stříškou, soudím,že příčinou je voda na těle. Ostatně, hypotéza jak ke hnití dochází, je ve vláknu Echinocereusy.
Jinak bych chtěl mít Vladtův optimismus a sebevědomí "Dokonce tam na některých místech mají problém i imbricaty" je teda slovo do pranice.

Mamlas napsal: ... Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde...

Ještě bych se Milane chtěl zeptat, co je vlastně příčinou toho uhnití v létě, protože z té diskuse na fóru to není úplně zřejmé ... je to vlhko a chladno (...to si myslím spíš, že ne ...???) nebo je to vlhko a do toho sluneční pařák (naprší do kytky a začne do toho pražit slunce) ... nebo jenom prostě vlhko bez ohledu na to, jestli je horko nebo chladno ... ???

Tady jsou ty slíbené fotografie z Tróji. Vybíral jsem nyní naopak ty na první pohled možná méně atraktivní.
Tahle kytička byla bez popisku - foto z 23.6.2013. (Echinocereus baileyi var. albispinus ??? ...kdyžtak mě prosím znalci Echinocereusů opravte...). Kytička shnilá od vrcholku ... ale odnože vypadají vitálně ... a navíc ten nadějný semenáček vedle ... Teď v zimě je samozřejmě výrazně scvrklejší než byla tady na fotce v létě. Mě se tahle statečná kytička moc líbí ... ale dovedu zároveň pochopit, že někdo jiný preferuje jinačí vzhled


Pak tady mám fotku z předminulého roku - Pediocactus sipmsonii z 29.6.2012. Tahle miska tam už letos nebyla ...

Tady je ještě detailní záběr

Nikdy jsem tuto kytičku přímo v přírodě neviděl - tak nevím ...
Ať tak či onak ... krása těchto kytiček nemusí být pro každého na první pohed zrovna atraktivní. Navíc u toho simpsoňáku si nejsem jistý, jestli není zrovna před chcípnutím, i když určitě tyhle kytičky dovedou zvládnout ledacos ...

Podle mě to mají taky v Tróji na pytel. Dokonce tam na některých místech mají problém i Imbricaty, což je vidět jna jedný mý fotce. A i Opuncie tam hnijou odspodu! Placka, která se časem mění v beton s povrchovými kamínky. Měli to udělat buď jenom jako svah s kamením a mezi nimi kaktusy. Nebo na tý rovince několik návrší kaktusů od severu jako příkré volné kamenné zídky a od jihu kamenitý svahy, tak 1,5 m vysoké stráně a do toho dát ty menší katusy. A z části na zimu klidně plochu 10x10 m jen zhora zakrýt karbonátem na ocelových nohách 2,5 m vysoký a mít to stále podchozí pro lidi. A půlku nechat stejně, ale ceroročně. Na opuncie větší svah jako je po krajích, ale více rodělit kameny a kolem toho chodníčky z těch dlaždic. Ale využili zalevno kdejakej odpad a nechali si to za levno rozhrnout bagrem do roviny a na bočních svazích se jako něco drží. Kdyby to udělali takto a klidně poloviční rostlo by tam kytek více. Taky jsem zaslech, že jim to tam lidi vybíraj.

Mamlas napsal: Pravděpodobně teď trochu zchladím převládající optimismus, ale již pouhou prohlídkou fotek kaktusové výsadby v Troji je vidět, že kytky tam nepřežívají nijak přehnaně dlouho. Jenom mají štěstí, že místo je mikroklimaticky natolik pžíznivé, že rychle dospívající druhy kulovitých kaktusů se stíhají reprodukovat. Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde. Velké a pomalu dospívající druhy v Troji nemají protože ty dorůst nestíhají.
Takže pěstování zimovzdorných kaktusů pod širákem samozřejmě možné je, leč vaše spokojenost s jeho výsledky bude záviset hlavně od toho, co od něj očekáváte.

Díky za komentář ... vidím to do značné míry dost podobně, i když to neumím takto odborně popsat. Ty Escobárky, které si pamatuji z dřívějška, už jsem tam teď nikde neviděl. I ta dříve Echinocereusy bohatě porostlá stráň výrazně (hodně výrazně) prořídla ... Ty nádherný triglochidiatusy mají pod krytem stříšky proti dešti a na zimu vždycky zmizí ...
Nicméně nakonec je to přesně o té poslední větě ... je to přesně o tom, co od toho kdo očekává ... a ty očekávání vidím realisticky někde zhruba v tom smyslu, co Milan popisuje ...
P.S. Později připojím ještě pár ilustračních fotek

Pravděpodobně teď trochu zchladím převládající optimismus, ale již pouhou prohlídkou fotek kaktusové výsadby v Troji je vidět, že kytky tam nepřežívají nijak přehnaně dlouho. Jenom mají štěstí, že místo je mikroklimaticky natolik pžíznivé, že rychle dospívající druhy kulovitých kaktusů se stíhají reprodukovat. Uhnití v létě je i zde nevyhnutelným osudem stejně jako jinde. Velké a pomalu dospívající druhy v Troji nemají protože ty dorůst nestíhají.
Takže pěstování zimovzdorných kaktusů pod širákem samozřejmě možné je, leč vaše spokojenost s jeho výsledky bude záviset hlavně od toho, co od něj očekáváte.

Láďa napsal: V létě jsem v jednom květinářství narazil na veliký trs Ch. silvestrii v zuboženém stavu, tak jsem ho z lítosti koupil, přesadil, vyčistil a už vypadá celkem k světu a trochu i zakvetl. Nechal jsem ho na zimu venku na okenním parapetu, kde je částečně krytý před deštěm, pokud přitom moc nefouká vítr. Jsem zvědavý, jak přečká zimu, zatím je v pohodě. Zítra sem dám fotku.

Tady je slíbená fotka,"květináč" je odpadkový koš z Ikey:

Mamlas napsal: Jako nejtvrdší doporučuju porcelánové případně železobetonové.

Ale jinak máš pravdu Milane ... to bych aspoň pořádně naštval ty pitomý sýkorky, co mi už druhým rokem rozklovaly tenhle Echinocereus ...


Echinocereus reichenbachii var. minor (snímek ze 17.11.2013 - zvětšeno).
Ty malý potvůrky si nejdřív oklovaly ty trny - a kdybych tam včas nedal ty párátka, tak by se pustily do hloubky ... možná tam mají vítaný zdroj vitamínů, či co ...
A tady je fotografie z 5.1.2013 - tedy zhruba před rokem. Ochrana v podobě špejlí přišla Bohužel příliš pozdě - jeden z těch dvou horních už to nerozdejchal ... rozsah poškození toho úplně vpravo dole není z této fotografie zcela zřejmý ... ale vedl k vytvoření druhého vegetačního vrcholu. Statečné kytičky se z toho (až na ten jeden) dostaly ... sníh, mráz, sluníčko a čerstvý vzduch pomohly rány dezinfikovat a zacelit ... ale vůbec bych netušil, že přes ty špejle si ty sýkorky (manželka říká - takový krásný roztomilý ptáčci ) po roce troufnou znovu a to už na mnohem větší kytky

Je pravda, že pod střechou ve srážkovém stínu je pole působnosti dost široké. Ale volně na skalce se výběr dost zužuje. Koukat z okna na kryt nad skalkou celou zimu bych zrovna nemusel. A bez něj se výběr zužuje na opuncie. Ale ty zase jen ve volné půdě ukážou svou krásu. Pokud se obrníte trpělivostí při pletí mezi jejich glochidiemi. Ale třeba taková imbricata je skutečnou dominantou skalky, to nemá chybu. Když majestátně vyčnívá za sněhu na osluněné skalce, tak zapomenete i na problémy s pletím ... teda tak do května

Lokalitu u hradecké dálnice mám 1O minut od baráku. Opuncie se tam drží statečně, to je pravda. Tam je ideální terén na pokusy, nikomu by to tam nemělo vadit. Spíš naopak, protože to je silně erozní svah a kaktusy ho už při tamní hustotě výskytu celkem začínají fixovat. Další introdukce do krajiny za pomoci ptáků nebo myší se ovšem nedá vyloučit.Semen tam bývá požehnaně. Na jaře tam chci zkusit dát pár dalších druhů, tak uvidíme jak dlouho vydrží.

Když budou ty po letech vyselektovaný klony celoročně venku na šterku a kamení, skalách apod. Tak jim bude sukulence stále velkým plus jako našim rozchodníkům a netřeskům rostoucím na takových místech taky. Jen by potom takový klony zamotaly hlavu našim ochránco botanikům. Když si představím, jak u nás v Českým středohoří z čedičových a znělcových sutí a skalek a kamenitých návrší kopců čučí vedle koberců rozchodníků a sem tam netřesků semtam kaktus, tak nevím nevím. Snad už nějaká Opuncie přeskočila na kopec nad Litoměřicema. Lokalita u hradecký dálnice je udržována hlavně uměle. Nemáte někdo pár zbylých Opuncií (hlavně imbricata by tam svítila jak pěst na oko a brzo by ji asi někdo ukrad) a Echnocereusů z volný kultury? Hlásím, že JZ svahy R7 z Prahy do Chomutova jsou samej kámen a hlavně opuka nebo písek místy bez trávy nebo jen se zbytky. A ty svahy jsou větší než u lokality u hradecký dálnice. Ale mě do toho netahejte.
Jaj:
ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/monitoring-a-vyzkum/
"Zvláštností je monitoring populace druhu opuncie hnědoostná (Opuntia phaeacantha) na Lovoši a Kalichu."
Vítejte v Českém středohoří
www.svon.cz/picture/cactus/cervenec_27.jpg
Vítejte na Dívčích hradech na Pálavě:
jovibarba.svon.cz/picture/foto/gallery/species/opuntia_phaeacantha_04_max.jpg
Vítejte na lokalitě U křížku
imageshack.us/photo/my-images/705/dsc0018am.jpg/
Vítejte u Mohelna:
www.svon.cz/picture/cactus/mohelno_op01.jpg
Vítejte na na dálnici do Hradce:
www.parfotek.estranky.cz/img/original/731/-7.-cervna--06-.jpg (dle fot co jsem na netu viděl jsem vytipoval, že je to asi toto místo: mapy.cz/#!x=14.800682&y=50.133187&z=17&l=15 )
Vítejte v Praze "Dalejské a Prokopské údolí"
www.svon.cz/picture/cactus/opuntia_du01.jpg
Vítejte ve volné kultuře zimovzdroných kaktusů v botanické zahradě v Praze, kde kromě imbricat, Echinocereusů (na fotu vidíte volné semenáče kolem rostliny vpravo a mírně doleva nahoru od rostlin vlevo) apod. na vás čučí květy, plody a semenáči i nějaký ty Escobarie/Coryphanthy:






Koukám, že se podívám kukátkem z hradeb pozorně na skalky a skálu pod Vyšehradem jestli tam na nějakýho Šemíka nevystrkuje nějakej kaktus taky osten!

To vypadá jako bychom si měli zvykat, že až někde polezeme po skalkách a stepních stráních, tak nás už může do voka nebo zadnice píchnout nějakej naštvanej kaktus, kterýmu budeme zaclánět ve Slunci.

Inspirace (zdroj internet):

Já myslím, že zdejší počasí v posledních letech se vymyká čemukoliv, co kaktusy znají ze svých domovin. Takže když je zkoušíme pěstovat celoročně venku bez krytu, tak jdeme dost daleko za to, k čemu jsou od přírody vybaveny. Příklad - na Silvestra u nás byl v noci mráz -9°C a včera, o dva dny později, jarní teplo a docela dlouho a hustě pršelo. Takže je to asi spíš o tom kolik extrémů který kaktus vydrží než zahyne, než aby se dalo doufat v nějaké dlouhodobé úspěšné pěstování v takových podmínkách. I když se asi nedá vyloučit, že někdo hodně trpělivý by po mnoha letech a generacích vyselektoval klony, které by se našemu podnebí přizpůsobily. A když to dotáhnu do extrému ad absurdum, tak už by to byl skoro evoluční skok a potom by asi takové kaktusy mohly přestat být kaktusy, protože by u nich sukulence byla poněkud zbytečná.

To brzo s těma CHAMAECERUSEAMa pánové. Mám objednáná semena a i doma už něco i mám 2 barevných variant + základu, ale protože jich mám malinko více, tak to snad geneticky bude trochu aspoň něco pomíchaný. Rostlinu základní typ si nechám na příští rok. Ale ty semena Chamáků jsou nějak drahý, teda vybraných barev.

Souhlasím ... ono se to slovo tvrdý k těm kytičkám vůbec nehodí Oni mají v sobě spíš takovou nějakou vnitřní křehkost a chytrost nebo přizpůsobivost nebo důmyslnost a statečnost ... prostě něco v sobě mají, co na nich hrozně moc obdivuju ... a myslím, že by měly dostat šanci ukázat, co v nich je ... Mnohé přitom ve své vlasti zvládnou nejen větší nebo srovnatelný mráz ve srovnání s našimi podmínkami, ale i větší půrměrné roční srážky. Navíc u nás v Praze máme přece jenom o dost tepleji a míň deště než u vás v Plzni. A já se v rámci týhle debaty jenom snažím získat co nejvíc zkušeností a přitom se jim snažím víc porozumět - některé věci můžou být skryté v naprostých detailech