Téma:

Pokud jde o seznamy zimovzdorných kaktusů (tedy schopných snášet i naši vlhkou zimu venku bez krytu), tak vycházím především z knížky od Tomáše Bíby Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách, kde Tomáš Bíba uvádí jako zimovzdorné (kromě řady zimovzdorných opuncií) následující druhy:
Z Echinocereusů - Echinocereus baileyi, Echinocereus caespitosus (syn. reichenbachii), Echinocereus caespitosus var. Purpureus, Echinocereus chloranthus, Echinocereus coccineus, Echinocereus fendleri, Echinocereus triglochidiatus var. Trigloch, Echinocereus viridiflorus.
Z Escobárií - Escobaria vivipara (všechny variety kromě var. desertii), Escobaria missouriensis var. Caespitosa, Escobaria missouriensis var. Missouriensis, Escobaria missouriensis var. Similis, Escobaria missouriensis var. Rosiflora, Escobaria sneedii, Escobaria sneedii var. leei (syn. E. leei ).
Z Pediocactusů - Pediocactus bradyi, Pediocactus knowltonii, Pediocactus simpsonii.
A dále jihoamerickou kytičku Maihuenia poeppigii. Jinak Tomáš Bíba v knize uvádí k jednotlivým druhům ještě podrobnější informace a řadu dobrých poznámek k pěstování. Jako vhodné oblasti pro pěstování zimovzdorných kaktusů u nás uvádí Polabí (zejména oblast Mělnicka a Litoměřicka), dále Berounsko a Křivoklátsko, Prahu a blízké okolí a Jižní Moravu ... vesměs oblasti, kde se průměrné srážky pohybují od 450 do 560 mm za rok. To samozřejmě neznamená, že jinde se zimovzdorné kaktusy pěstovat nedají ... Určitě doporučuji tuto knihu k přečtení .

Informace o kytičkách doplňuji dále z publikací Gabriela Vereše včetně jeho knihy Mrazuvzdorné kaktusy Severnej Ameriky - rovněž doporučuji k přečtení . Gabriel Vereš uvádá své zkušenosti s pěstováním v oblasti Sliače s průměrnými ročními srážkami 714 mm a minimální teplotou mínus 38,5 stupňů Celsia ... takže my v Praze (cca 530 až 560 mm za rok) můžeme jeho pozitivní zkušenosti brát ještě o něco optimističtěji.
Vereš uvádí (kromě opuncií) jako plně zimovzdorné bez krytu pouze Echinocereus viridiflorus ssp. viridiflorus a Escobaria vivipara var. vivipara . Nicméně pokud lze usuzovat z fotografií v jeho výše uvedené knize, tak se domnívám, že běžně bez krytu pěstuje venku většinu výše uvedných druhů, které zmiňuje Bíba ... ... nicméně nevím, jestli to něčím na zimu nepřikrývá ... ???

Dále hodně těžím ze zkušeností publikovaných v rámci tohoto fóra a jinde na webu - zejména americké misiterstvo zemědělství (USDA) .
Nicméně každý si to musí ještě nějak "přetlumočit" do svých klimatických podmínek, které ani v samotné ČR nejsou úplně stejné viz následující mapky ze zdroje ČHMÚ:

Většina kytiček, které zde dosud uvádím roste u mě (teprve druhou zimu), a to pod překryvem střechy, takže déšť a sníh si užijí jenom když zafouká z určité strany, takže dost málo. Tenhle rok v létě jsem zkusil vysadit úplně ven bez krytu do keramického kontejnérku pár kytiček a uvidím, jak to zvládnou ... kromě několika zimovzdorných opuncií, jsou to tyto: Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 Quartz Mountains, Kiowa Co. Oklahoma, Escobaria vivipara, Escobaria vivipara var. arizonica SB 748 San Juan Co., New Mexico, a Escobaria missouriensis var. similis. Čísla sběru spolu s nalezištěm uvádím pouze tam, kde je znám. Všechny kytičky jsou ještě poměrně malé, tak uvidím, kdy dosáhnou květuschopné velikosti ...
Fotografie jsou z letošního prosince z 8.12.2013, poté, co roztála zhruba jednodenní lehká sněhová pokrývka. Kytičky jsou všechny způsobně "scvrklé" ... a jako "dobře vychované" zimovzdorňáky se dále připravují na skutečnou pořádnou zimu

Detailní pohled na dvě Escobaria vivipara a jednu Escobaria vivipara var. arizonica SB 748 San Juan Co., NM (vpravo dole) - je na ní hezky vidět, jak pracuje s vodou - díky hustým trnům a povrchovému napětí vody si ji moc nepřipouští k tělu

Detailní pohled na Escobaria missouriensis var. similis. Jsou to odnože zakořeněné minulý rok.


K Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 uvádím rovněž více informací zde
kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/71-echinocereusy?start=750

Domnívám se rovněž, že problémem u zimovzdorných kytiček nemusí být nutně jenom zimní plískanice a mráz, ale taky přežití letního náhlého střídání deště, přemokření a slunečního úpalu ... více k tomu například debata zde
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/30391-smazeni-a-vareni-kaktusu-letni-stagnace-vedro-a-dalsi-letni-problematika?limitstart=0&start=30

Neni problém, založ vlákno. Ideální by bylo to jako to je v Kaktusy od A do Z první příspěvek jako navigační rozcestník.

Ještě mě napadá, protože vždy to max najdu jenom jako součást nějakých stránek. Co takhle udělat téma, respektive 2 témata, kde budou jen kytky s názvy, popřípadě i sběrnými čísly a základním 1 fotem + jaké minimum v °C a do 2 řádků stručně podmínky za jakých pěstováno a nic víc a to kaktusy Zimovzdorně střední EU zimě a kaktusy mrazuvzdorné středním EU mrazům a nic víc. Jméno zkušenostníka zde v diskusi a kdo to kdyžtak zpochybnil a zda má zpochybnitel s tímto zkušenosti. A tady by to pak bylo tak jak jsme zvyklí. K tomu max odkazy na delší pokec o detailech a fotech. Ten seznam by byl na začátku (fotka malá) max 300 x 300 a nesutále na začátku aktualizovaný. Jde to takto vůbec tady? Debata a pokec by se tam mazal a přesouval sem nebo do jiných témat.

Oto nemáš seznam aktuálních těch prá druhů co nyní máš a myslíš, že vydrží i mokrou zimu? Udělám si várku i těhle. Už jsi odkaz na seznam dával, mám taky svůj seznam, ale nyní mě zajímá co u tebe přímo roste i s nalezišti. Zkusím to i dát sezazené místo netřesků pro mámu ať to dá na hroby (dnes když jsme zase oblétali hroby svoje i příbuzenstva, tak jen řekla cosi o cvoku, ale kupodivu dále neodporovala, když jsem odkázal na sezazené netřesky do misek a Yuccy na vedlejších hrobech). Už tam lidi koukám vysazují juky, někdo už tam má taky kaktusy, tak to tam prsknem taky. Jen aby hřbitovy nevypadaly za chvíli jak v Emerice. Prý to lidi ještě nekradu. Vedle netřesků na hrobech budou v budoucnu i kaktusy, sakra to by se dalo taky ošéfovat podnikatelksy. Přece jen lidi jsou převážně líný a tohle hezky roste, kvete a nemusí se to tolik zalejvat. Že bych se vrátil k praxi když jsem s masožravkama objížděl květinářství na kole jen bych nyní objížděl hřitovní kvítí s kaktusovejma mikroskalkama v plochých květináčích?

Echinocereus viridiflorus minulou zimu 12.12.2012

Echinocereus viridiflorus letos v létě 13.6.2013

Echinocereus viridiflorus v. chloranthus Dona Ana před rokem v zimě 13.12.2012

a tatáž kytička letos v létě 21.6.2013 ... pro mě jeden z nejhezčích kaktusů vůbec

cykas napsal: Oto, skvělý nápad, doufám, že se ti bude dařit. K květnu napiš, jak to dopadlo

Tady jsem ještě trochu dlužen ... v květnu už to sice nestihnu, tak aspoň teď v prosinci můžu podat o něco více informací ... Je to úžasný zážitek to všechno pozorovat ... zatím se s Boží pomocí daří Ale je toho hodně, pořád fotím a fotím ... a přitom nestíhám nic pořadně napsat ... takže budu referovat aspoň takhle postupně

Escobaria missouriensis var. similis pod sněhem - foceno před rokem dne 15.12.2012

Skupinka rozkvetlých Escobaria missouriensis var. similis - foceno 21.6.2013

Escobaria missouriensis var. similis - "scvrklá a zplacatělá" zhruba na polovinu původního objemu se opět chystá na zimu. Vpravo semenáče ze "samovýsevu" - semena jsem na jaře zastrkal pinzetou do substrátu. Foceno letos 3.12.2013

Úroda odnoží Escobaria missouriensis var. similis. Mezi nimi (ty úplně mrňavé) letošní semenáčky a také semenáčky Esc. vivipara. Půjdou na skalku, kterou se v příštím roce chystám založit. Tam budou úplně bez krytu. Vpravo dole odnože Echinocereus viridiflorus. Lehce posypány sněhem. Foceno letos v zimě 6.12.2013

Odnože a semenáče úplně pod sněhem - letos v zimě 7.12.2013
V průběhu dne pak sníh roztál. Zatím se na skutečnou zimu teprve intenzivně chystají

Mně kytky v truhlíkách pohromadě normálně rostou. Lepit se mi to nechce, je to mo piplání, to znám. Pěkně seřítnou drátem a grifem, aby to nějak vypadlo, pak lepit. Na tož tomu dělat umělý kamenný povrch. UF UF. Max do těhle vlepín do středu dovnitř dilataci, aby se časem uprostřed nerozesedly do stran. Dyť to je jen 19 Kč/kus. A nyní jich moc nepotřebuju. Naváíc zimuju v suchým mrazu, takže mi nemá co roztrhnout v zimě truhlajc.

Tak takový truhlíky se dají podle potřeby krásně polepit na míru. Na Sliači to "mrázmilující" kaktusář krásně lepil, dokonce "opatlal" klembrem na perlince a pocukroval štěrkem. Hezké truhlíky na míru. Ale stejně podle informací pozor na promrzání, jeli substrát vlhký. Pokud v tom bylo sesazeno více druhů rostlin, některé "vypadávali" ... asi se neměli v lásce a vadili si kořenama? Nevím, pokud v truhlíku měl jeden rod, bez problému.

Kdo touží po velkých truhlících a nechce lepit, prolítněte hotelové kuchyně, kde se dováží "plody moře", krásné pevné nízké truhlíky

Tak to domlucv s Otou a Laďou, já jsem specialista na suchý mrazy. Mám nyní jen velkej balkón a tam by to s tím testem na vlhko bylo jen tak napůl, nikoli naplno.

Pánové, zrovna mi přivezli 5 socialistickejch polysteronovejch truhlíků za dobrou cenu (jsem myslel, že už se ani nedají sehnat). Truhlíky MIDY ty delšía hlubší www.zahradkarske-potreby.cz/truhlik-midy-s17-x-v11-x-d42cm-ean001908-skup988072.php Takže na jaře do toho přemístím část rostlin. Pro kořenový bal by to měla být přes létu v úpalu na Slunci i v zimě za mrazů lahoda proti běžnému plastu a květináčům. Máte s nima někdo zkušenosti? Já jen cca 25 let zpět, když v nich máma měla nějaký kytky a obecně se s nima nesmí moc bouchat o zem, aby nepraskly, i když dnes je umím slepit silikonem na akvárka jako prd. :D

vladt napsal: OK, tak morčecí Gymnocalycium neuhuberi jsem si přidal do seznamu. Jak to myslíš s tím králíkem. Přívážeš holubovi pytlík se semeny k noze a on najde cestu k nám do Práglu za mnou, případně Otou. Testuji rostliny jen od semen. Dospělé nemají smyl. Jediné, které můj tvrdý pokus přežily, i když byly už větší semenáče ze skleníku byly Gymnocalycium monvilei. V zimě byly jen strčené ve stínu pod stoličkou na balkóně aby na ně nesněžilo, takže měli i ledový vítr a mlhu. Nebo i nějaké dospělce Gymen bych testnul, ajedíně, že by u mě byly od časného jara a připravil bych je na zimu dle sebe. Ovšem v tomto případě zcela na sucho.

S králíkem jsem to myslel obrazně. Obecně jednoleté semenáčky mrazy vydržely, a mám to odzkoušené výsevy jsem zimoval meziokenním prostoru starých oknech než jsme okna vyměnili za plastová tam už není onen velký meziokenní prostor. Tet‘ zimuji ve slepu s teplotou 10 stup. Cel. A chtěl sem aby jste to pánové prověřili zda ty mrazy vydrží ,mluvím o tom gymnu.zda výdrží ten hnus co je venku i bez krití.poz.morče.

OK, tak morčecí Gymnocalycium neuhuberi jsem si přidal do seznamu. Jak to myslíš s tím králíkem. Přívážeš holubovi pytlík se semeny k noze a on najde cestu k nám do Práglu za mnou, případně Otou. Testuji rostliny jen od semen. Dospělé nemají smyl. Jediné, které můj tvrdý pokus přežily, i když byly už větší semenáče ze skleníku byly Gymnocalycium monvilei. V zimě byly jen strčené ve stínu pod stoličkou na balkóně aby na ně nesněžilo, takže měli i ledový vítr a mlhu. Nebo i nějaké dospělce Gymen bych testnul, ajedíně, že by u mě byly od časného jara a připravil bych je na zimu dle sebe. Ovšem v tomto případě zcela na sucho.

Petr napsal: Někde jsem četl, že skalka má být "ZÁSADNĚ" z jednoho druhu kamene. Je vidět, že to vždy neplatí a možná nikdy, pokud se to nepřežene. U nás, kde bylo hodně skláren jsem viděl i kusy skloviny různých barev po výhasu van nebo obleptaný sklovinou šamotky (cihly). To je blééé.. Podle mě je každý přirozený šutr krásný. Jen bych si dal pozor na kombinaci vyvřelin a usazenin a lámaných a přirozeně obroušených, ale to bych udělal já.

Všechno co jsem vyjmenoval bylo použité jen jako drenáž. Co je vidět nahoře, to je všechno jen různobarevný pískovec. Takže souhlas, taky bych nemíchal víc druhů kamene.

Někde jsem četl, že skalka má být "ZÁSADNĚ" z jednoho druhu kamene. Je vidět, že to vždy neplatí a možná nikdy, pokud se to nepřežene. U nás, kde bylo hodně skláren jsem viděl i kusy skloviny různých barev po výhasu van nebo obleptaný sklovinou šamotky (cihly). To je blééé.. Podle mě je každý přirozený šutr krásný. Jen bych si dal pozor na kombinaci vyvřelin a usazenin a lámaných a přirozeně obroušených, ale to bych udělal já.

vladt napsal: Jo jo. G. bruchii mám v seznamu a možná už objednaná semena na testy. Jen jsem o něm nikdy neuvažoval ho pěstovat bez krytu celoročně. Vždy s krytem přes zimu proti vodě. Vyzkoušíme, uvidíme. Část dám tedy možná volně.

Zdravím pánové jestli chcete, mám dalšího pokusného králíka jménem gymno.neuhuberi prý vydrží mráz až -15 s. Cel. ,a sám nemám důvod to ověřovat a nechám to vám na ověření. Podle mě to bez krytí nevydrží, jak do něj naprší či nasněží a přijdou mrazy a nemusejí bíti velké odejde .s poz.morče.

Jo jo. G. bruchii mám v seznamu a možná už objednaná semena na testy. Jen jsem o něm nikdy neuvažoval ho pěstovat bez krytu celoročně. Vždy s krytem přes zimu proti vodě. Vyzkoušíme, uvidíme. Část dám tedy možná volně.

Ota napsal:

vladt napsal: ... Mě dřív držely mráz v klidu G. gibbosum, pak na ně cákla voda, půda byla vlhká a za pár dní mrazy 3 dny -15°C a zůstalo mi jen jedno. A roste dodnes. No to mám tak aspoň vyselektovaný.

Tomáš Bíba sice G. bruchii nezařazuje přímo mezi vyzkoušené zimovzdorné druhy, ale uvádí je mezi mrazuvzdornými kaktusy, které možná stojí za to v určitých podmínkách na zimovzdornost vyzkoušet. Leo Chance v knížce Cacti & suculents for cold climates píše o G. bruchii jako o jedné z nejtvrdších rostlin z Jižní Ameriky, nicméně s tím, že to hodně závisí na příslušném klonu ... v souladu s tím je i Tvá zkušenost s G. gibbosum. O G. bruchii píše Leo Chance, že v jeho podmínkách některé kytičky vydržely bez zimního krytu mnoho let. Okolí Prahy má v rámci ČR celkem mírné příhodné klima s relativně nízkými srážkami v rámci ČR. Takže uvidíme ...

To Láďa: Máš tu skalku Láďo moc hezkou Jaký tam máš substrát a jakou drenáž ...???

Dík za pochvalu, ale ještě musí do krásy vyrůst. Zatím je to ještě čerstvé a málo zarostlé, takže to vypadá spíš jako kamenolom. "Substrátu" tam moc není, prakticky je to jen drenáž (směs křemenných valounů různé velikosti, opuková drť, rozbité cihly) a pomocí pískovcových kamenů vytvořené terasy s vrstvou zeminy cca 5-10 cm. Ty uvozovky jsou tam proto, že jsem se s tím moc nemazlil - je tam drnovka ze zahrádky smíchaná s labským říčním pískem. Povrch posypaný vrstvičkou čistého písku.

vladt napsal: ... Mě dřív držely mráz v klidu G. gibbosum, pak na ně cákla voda, půda byla vlhká a za pár dní mrazy 3 dny -15°C a zůstalo mi jen jedno. A roste dodnes. No to mám tak aspoň vyselektovaný.

Tomáš Bíba sice G. bruchii nezařazuje přímo mezi vyzkoušené zimovzdorné druhy, ale uvádí je mezi mrazuvzdornými kaktusy, které možná stojí za to v určitých podmínkách na zimovzdornost vyzkoušet. Leo Chance v knížce Cacti & suculents for cold climates píše o G. bruchii jako o jedné z nejtvrdších rostlin z Jižní Ameriky, nicméně s tím, že to hodně závisí na příslušném klonu ... v souladu s tím je i Tvá zkušenost s G. gibbosum. O G. bruchii píše Leo Chance, že v jeho podmínkách některé kytičky vydržely bez zimního krytu mnoho let. Okolí Prahy má v rámci ČR celkem mírné příhodné klima s relativně nízkými srážkami v rámci ČR. Takže uvidíme ...

To Láďa: Máš tu skalku Láďo moc hezkou Jaký tam máš substrát a jakou drenáž ...???

Copak ty vivipary ty beru, ale i jako velký zsatánce testů různých druhů na mrazuvzdornost se mi nezdá to Gymnocalycium. To bez krytu zimu asi nevydrží, uvidíš. Mě dřív držely mráz v klidu G. gibbosum, pak na ně cákla voda, půda byla vlhká a za pár dní mrazy 3 dny -15°C a zůstalo mi jen jedno. A roste dodnes. No to mám tak aspoň vyselektovaný.

Tak jsem si letos udělal radost a vybudoval v rámci prostorových možností kaktusovou a netřeskovou skalku. Zatím jsou tam jen čtyři druhy opuncií, E.vivipara a G.bruchii, od června bez krytu a navzdory skoro stálé vlhkosti se zatím všechny drží dobře a vypadají spokojeně. Uvidíme co s tím provede zima, ale chci to zkoušet celoročně bez krytu. Vivipary jsou tříleté semenáčky ze semen z Chrudimi a venku jsou prakticky skoro od výsevu, v zimě na venkovním okenním parapetu, část od léta na skalce.

Spoločnosť "CACTUS and SUCCULENT SOCIETY of NEW MEXICO" mala 22 októbera 2012 od 17:30 - 22:00 hod. večer so zimu-mrazovými expertami (An Evening with the Cold-Hardy Experts). Bol to autor už spomínanej knihy "Kaktusy a sukulenty v chladnom podnebí" Leo Chance z Colorado Springs a vedúci Denver Botanic Gardens pán Panayot Kelaidis, ktorý v júni 2009 získal cenu American Horticultural Society's Liberty Hyde Bailey za celoživotný prínos v záhradníctve. Tu je program ich činnosti www.new-mexico.cactus-society.org/recentEvents.html

Vladimír napsal: Doporučujem si preštudovať zoznam, ktorý zverejnil Jeff Pavlat z centrálneho Texasu www.centraltexasgardening.info/cactisucculenthardiness.pdf
... atd.

Díky za dobré typy ... například zrovna v tomto odkazu uvádějí mrazuvzdornost Oreocereus trollii 20°F (tj. přibližně -6,6 stupňů Celsia)... ale zároveň beru v potaz, že podmínky Texasu nejsou ty samé jako u nás ...
Jinak osobně vycházím především z naší již klasické liteartury, mezi níž počítám zde v rubrice Články publikované texty Milana Kůrky (podle mě jedny z nejpodrobnějších popisů způsobu pěstování) a dalších v tomto fóru píšících autorů, dále různé publikace od Gabriela Vereše včetně knihy Mrazuvzdorné kaktusy Severnej Ameriky a dále knížku od Tomáše Bíby Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách. Spoustu informací o druzích rostoucích v USA dohledávám na webu amerického ministerstva zemědělství USDA ... ale tam o Oreocereusech a jiných jihoamerických druzích nepíšou ... takže každý typ a každá zkušenost jsou dobré

morče napsal: Já obdivuji vaší odvahu zkoušet co vydrží kaktusy v naších podmínkách naší zpitomělé zimy. Já je pěstuji protože nemá dostatečný zimovací prostor a mediolobivie jsou pro mě ideální pro malí studený prostor nějaký místnosti kde nemrzne. Jsou to ideální malé rostlinky s neobyčejnějšími květy a velkým potenciálem na přežití v mích podmínkách poz.morče.
... cennější jsou naše zkušenosti ve vlastních podmínkách dané oblasti, kde máme umístěné kaktusy v zimě a já osobně nemám už chuť co mediolobivie vydrží jak v zimě, tak v létě a taky jsem o některé přišel vlastní blbostí a to už nechci.poz.morče.

vladt napsal: Morče: To není odvaha, to je pro mě nutnost vyvolaná tím jak bydlím ... dopředu jsem tak omezen v určitém výběru druhů, takže mi to nepřeroste přes hlavu

Vidím, že jsme na tom dost podobně, ani u mě nejde o odvahu, ale nutnost danou podmínkami - tj. necelým jedním metrem čtverečním plochy, co mám k dispozici venku před okny ... jak už jsem psal dříve přesahující střecha uchrání před většinou dešťových srážek, ale v některých případech nezabrání nafoukání malého množství sněhu, které by ale nemělo uškodit. Zato čerstvého proudícího vzduchu je dostatek a tak substrát dobře vysychá i když třeba nesvítí slunce. S ohledem na omezený prostor před oknem jsem se proto zaměřil na osvědčené kytky, a to podle mnohých popisů ty nejtvrdší z nejtvrdších - především různé variety z okruhu Escobaria vivipara a Escobaria missouriensis, E. sneedii, dále na Echinocereusy z okruhu E. viridiflorus a chloranthus a z okruhu E. reichenbachii a také Pediocactus simpsonii a knowltonii a některý další ... čím menší kaktus, tím lepší Přitom tyhlety kytičky jsou krásné ve všech čtyřech ročních obdobích a překrásně kvetou ... Výjimku tvoří právě ta jedna miska s Hamatocactus setispinus (ten jsem dostal jako dárek), Oreocereus trolii a zmíněnými Rebuciemi (Mediolobíviemi), ke kterým mám z již výše zmíněných důvodů určitý historický citový vztah ... a tuhle misku když uhodí celodenní mrazy, tak dám na chodbu (velmi omezený prostor) ... ale zatím si myslím, že do teďka je jim (aspoň tady v Praze) lepší venku před oknem na čerstvém vzduchu. To nepovažuju za nějaké dramatické experimentování. Mám ze své předchozí "historické" mikrosbírky vyzkoušeno, že pouhé noční mrazíky neuškodí většině kaktusů, pokud jsou na čerstvém vzduchu, mají dobře vyzrálá pletiva, jsou v převážné míře chráněny před deštěm a přes den je teplota nad nulou U těch Oreocereus trolii mě ale navíc láka už od nejmenších semenáčků zkusit, co v našich podmínkách vydrží a předpokládám, že minimálně ta část, kterou budu pro srovnání pěstovat již osvědčeným způsobem bude dobře prospívat ... uvidíme

Ještě tady zapomínáme, že je dobré mrazuvzdorné druhy doplnit také o Agave, mám 4 druhy co snsli i dribět sněhu na balkóně, ale opravdu drobet. Neruisknul bych se je nechat venku se zimovzdornými, tam by asi opravdu vypustily duši.

Morče: To není odvaha, to je pro mě nutnost vyvolaná tím jak bydlím to 1. a za 2. lenost lítat kolem kytek ve skleníku. Na jaře jen schodím kryt a nazdar a občas přileju a přihnojím. Za 3. dopředu jsem tak omezen v určitém výběru druhů, takže mi to nepřeroste přes hlavu (přece jen kdysi jsme měli až 3 zahrady a hospodářství a doma jsem měl tunu kytek a při zalejváním jsem tahal 10 litrouvou konev nejednu atd. Z přesazování jsem se už rosil dopředu apod. Takže nyní kytky ano, ale nikoli jako jejich otrok. A za 4. testování kam až v mých podmínkách mohu dojít s některými potenciálně mrazuvzdornými, ale nikoli zimovzdornými kytkami mě baví (jsem si kdysi na dědoví zemědělci vymoh kus pole a testoval pěstování vodních melounů volně na poli jen na netkaný textilii pravokořenně, roubovaný ma okurce a pak i různých dýních. Ale neboj, nesnažil jsem se meloun donutit být víceletý a ještě vydržet naší zimu. U paprik jsme víceletost zkoušeli, ale nebylo je kam do bytu dát.

Doporučujem si preštudovať zoznam, ktorý zverejnil Jeff Pavlat z centrálneho Texasu www.centraltexasgardening.info/cactisucculenthardiness.pdf
Zdôrazňuje v ňom veľké množstvo variácií poklesu teplôt jednotlivých regiónov ako aj to, že je rozdiel medzi poklesom teplôt v prírode (odľahlých miestach) a v meste. Píše o rozdielnosti prežitia v suchom mraze a vlhkom mraze ako aj to, že sa stáva pri tom istom druhu a umiestnení vedľa seba prežitie jednej rastliny a druhej nie. Existuje celý rad faktorov, ktoré určujú otužilosť. Rastliny umiestnené na južných svahoch získajú viac slnečného tepla a majú tendenciu mať väčšiu šancu zostať nepoškodené.
Tiež sú zaujímavé poznámky spoločnosti "CACTUS and SUCCULENT SOCIETY of NEW MEXICO" o chladomilných kaktusoch a sukulentoch www.new-mexico.cactus-society.org/pdocs/NotesonCold-HardySucculentsforAlb--Rev7-08.pdf

Ota napsal:

morče napsal: Jestli mohu k těm mediolobiviim tak jsou mrazuvzdorný, ale nesmí do nich napršet ,jak se nachlastají a přijde mráz a stačí - 5 stup. Cel.s cepení, a tak je můžete hodit do popelnice, takže chránit proti dešti a podobným sračkám, a k těm teplotám vydrží až - 15 stup. C., ale nelíbí se jim to a nekvetou, takže oblíbená teplota pro mediolobivie je u mě do - 7 stup. Naprosté sucho v substrátu oni doni zalezou a jsou spokojeni, a vlhkost vzduchu jim nevadí, světlo a tma nerozhoduje jen se od dálí kvetení a v dubnu kvést nemusejí, toť vše u mě.poz.morče.

Děkuji moc za osobní zkušenost Jinak velkou odolnost těchto kytiček zmiňuje i Leo Chance v knížce Cacti & suculents for cold climates.
Obdivuji Tvé kytičky na zdejším fóru: Rebutia, Aylostera a Mediolobivia

Já obdivuji vaší odvahu zkoušet co vydrží kaktusy v naších podmínkách naší zpitomělé zimy. Já je pěstuji protože nemá dostatečný zimovací prostor a mediolobivie jsou pro mě ideální pro malí studený prostor nějaký místnosti kde nemrzne. Jsou to ideální malé rostlinky s neobyčejnějšími květy a velkým potenciálem na přežití v mích podmínkách poz.morče.

Tady odkaz na tu knížku.
books.google.cz/books?id=kHelQh5ryAUC&pg=PT31&hl=cs&source=gbs_selected_pages&cad=3#v=onepage&q&f=false

Je vidět že je to hodně skušený odborník a zahradník určitě se to dá využít v našich amatérských podmínkách, ale cennější jsou naše zkušenosti ve vlastních podmínkách dané oblasti, kde máme umístěné kaktusy v zimě a já osobně nemám už chuť co mediolobivie vydrží jak v zimě, tak v létě a taky jsem o některé přišel vlastní blbostí a to už nechci.poz.morče.

vladt napsal: No. Bum prásk, taky zmiňuje zastínování v zimě což mám stále na paměti.

Ota: A capr. v. m. snese -10°C orčitě, pokud je tvrdě pěstovaný od mala tak více. Hlavně žádnou vodu od září ani kapku! I kdyby brečel, klečel a prosil, tak vodu až na jaře.

-10°C jako noční mráz dá určitě, to mám z minulosti otestovaný ... ale nezkoušel jsem to v celodenních a delších mrazech.... třeba by dalo i víc, pokud by bylo dobře "vysušený a scvrklý" a naprosto v suchu To vladt: Přečti si ode mě SZ.

No. Bum prásk, taky zmiňuje zastínování v zimě což mám stále na paměti.

Ota: A capr. v. m. snese -10°C orčitě, pokud je tvrdě pěstovaný od mala tak více. Hlavně žádnou vodu od září ani kapku! I kdyby brečel, klečel a prosil, tak vodu až na jaře.