Téma:

posílám trochu potěchy z loňska (mám jej u domu po celý rok)

Mamlas napsal:

Vladimír napsal: Keď na obed o 12,00 hod. začne na balkón svietiť slnko a svieti až do jeho západu je tam ozaj teplo a obávam sa hlavne aby naštepené rastliny ako napr. Pediocactus peblesianus var. fickeisenii nevysal podložku. Tak to dnes na obed trochu postriekam vodou.

Trochu nic neřeší. Je to zalít nebo nezalít. Trochu pomůže, aby dobře rostly plísně, třeba v trnech navajoí ale podložka se nenapije. Jesti se Navajoe už pohly, tak je zálivka velice urgentní.
Já u nás viděl slunko naposledy před týdnem:-)

Slnko svietilo a teplota je poobede 7-12 stupňov a predpoveď je aj na najbližšie dni podobná. V noci je hlásený mráz -5 stupňov ale ja som na 12. poschodí. Plesne vo voľnej kultúre nehrozia nakoľko povieva slabý vietor a voda z tela rastlín uschne za pár minút. Ešte som tak zavčasu nepolieval kaktusy ale minulé zimy boli v parenisku pod sklom a mal som stratu zoschnutím podložky. Túto zimu mali aj trochu snehu.

Vladimír napsal: Keď na obed o 12,00 hod. začne na balkón svietiť slnko a svieti až do jeho západu je tam ozaj teplo a obávam sa hlavne aby naštepené rastliny ako napr. Pediocactus peblesianus var. fickeisenii nevysal podložku. Tak to dnes na obed trochu postriekam vodou.

Trochu nic neřeší. Je to zalít nebo nezalít. Trochu pomůže, aby dobře rostly plísně, třeba v trnech navajoí ale podložka se nenapije. Jesti se Navajoe už pohly, tak je zálivka velice urgentní.
Já u nás viděl slunko naposledy před týdnem:-)

Keď na obed o 12,00 hod. začne na balkón svietiť slnko a svieti až do jeho západu je tam ozaj teplo a obávam sa hlavne aby naštepené rastliny ako napr. Pediocactus peblesianus var. fickeisenii nevysal podložku. Tak to dnes na obed trochu postriekam vodou.

Mamlas to vie veľmi výstižne napísať a plne s tým čo napísal súhlasím. Môj nechcený experiment-extrém asi pred 8 rokmi bol keď mi vietor strhol fóliu z prístrešku pre mrazuvzdorné v prvom týždni v roku a napadlo 20cm snehu. Bezradne som to znovu zakryl fóliou a o dva týždne sa opakovalo znova to isté. Tak som to zakryl znova s tým, že si musím dopestovať nové rastliny. Sneh sa roztopil, všetky kaktusy boli až do jari premočené, neuhynulo nič a na jar kvitli hojnejšie ako tie čo boli na balkóne chránené aspoň koľko toľko pred vlahou. Boli tam pedio aj sclero, navajoa-pravokorenné menzelii, esc hesteri tiež pravokorenné a mám ich doteraz. Skutočne je to ako píše Mamlas, keď je príliš chladno tak si vodu nevšímajú, ale nad určitú teplotnú hranicu aspoň cez deň využijú prvú možnú vlahu. Ale prečo to tak je? Dormantné látky sú v semenách, ake aj v rastlinách a keď sa napijú pokiaľ je tak akurát chladno stihnú ich metabolicky odbúrať a sú pripravené normálne vegetovať a pekne kvitnúť. Veď takto to predsa prebieha v prírode.

Semena jsem si na zkoušku koupil teď na jaře. Koupil jsem si astr. asterias, astr. niveum a mrazuvzdorné echinocereusy. Astrophytum niveum jsem si koupil, protože má údajně vydržet větší mrazy než asteriasy.

Tak pokračuj a uvidíš. Chce to vyšší počet rostlin, doporučuju násobky 100, aby se to snadno vyhodnocovalo a mělo vypovídací hodnotu. Záporná odpověď na otázku mrazuvzdornosti se dá opatřit jen někdy snadno a rychle, kladná odpověď nebývá ani po 10 letech jistá. Je jen málo kaktusů které zabije první zima, navíc tak mírná jako letošní.

Nemá někdo zkušenost z pěstováním astrophyt v netopeném skleníku? Já jsem zkusil a. asterias maximálně na -10 a vydrželo bez omrzlin, tak by mohli možná vydržet ještě víc.

Wurm napsal: Díky všem zde výše uvedeným příspěvkům z pera (no nebo spíš z klávesnice) našich profíků na tyto rostlinky za jejich názory a zkušenosti. Z uvedeného poměrně jasně vyplývá jak to je, nebo jak by to mělo či mohlo být, pochopitelně nic není dogma. Při optimálních podmínkách tedy správný a vhodný postup. Věřím, že to pomohlo i mnohým ostatním.

Tedy ještě jednou díky Mílovi, Mamlasovi, Jirkovi i Sklerákovi.

Připojuji se s poděkováním k Wurmovi, také mě to pomohlo.

Díky všem zde výše uvedeným příspěvkům z pera (no nebo spíš z klávesnice) našich profíků na tyto rostlinky za jejich názory a zkušenosti. Z uvedeného poměrně jasně vyplývá jak to je, nebo jak by to mělo či mohlo být, pochopitelně nic není dogma. Při optimálních podmínkách tedy správný a vhodný postup. Věřím, že to pomohlo i mnohým ostatním.

Tedy ještě jednou díky Mílovi, Mamlasovi, Jirkovi i Sklerákovi.

Tak jsem byl dnes na chatě házet sníh a pak jsem vzal konvičku a také trochu zalil pravokořené pediáky. Vloni taktéž a byly v pohodě. Se scleráky ještě počkám. Teď má být o víkendu tepleji
a tak asi také dostanou nějakou vodu.

Je to jak říká většina přispěvatelů. Jestli bude teplo, tak se začnou napíjet a dobře pokvetou. Napřed pediokaktusy a eskobarie, pak skero a echinocereusy. Když bude mráz, tak se prt stalo a napijou se až bude teplo. Teplo je pro tyhle tak 10°C přes den pro pedio a eskobarky, pro ostatní trochu víc. Samozřejmě, je dobrý aby zem v květníku nezmrzala ani v noci, ale když bude, tak kytky s napíjením počkají. Já ještě nezaléval, mám místy dost zalito od podzima.

Míla napsal: Wurme, podle mne pro pediáky ideální zálivka i doba. U navajek bych počkal ještě týden nebo dva, u skleráků a toumejek ještě alespoň měsíc.

Ahoj Mílo, díky moc za podporu i odpověď. Tvůj názor podložen značnou zkušeností mění stav skore rázem na minimálně 5:1 v prospěch kytek No uvidíme, co to provede s těmi ostatními a budu si to už pro příště pamatovat.

Osobně jsem P.simpsonii a knowltonii také zaléval koncem února...tedy dokud mi ty simpsonii nějakej hajzl neukradnul...
Nicméně - právě moje zkušenost byla s Mílovými skleráky před ca. 25 lety, kdy mi koncem února vítr odsunul střechu pařeniště a dovnitř značně napršelo...následoval slunečný březen a kytky se napily...a vegetovaly...a byla to moje první reálná akce s pravokořennými skleráky...

Wurm napsal:

Juraj napsal: Wurme myslím, že budú v pohode.

Uff, upřímně vďaka! Protože jak je asi vidět, tak mi opravdu "zatuhnulo". Zatím je tady tedy skóre 1:1, pořád lepší plichta, než prohra. Přidá se tedy někdo a pomůže vylepšit? Nejlépe do stavu výhry

Wurme, podle mne pro pediáky ideální zálivka i doba. U navajek bych počkal ještě týden nebo dva, u skleráků a toumejek ještě alespoň měsíc.

Neboj,vydrží,já to musím vědět

Juraj napsal: Wurme myslím, že budú v pohode.

Uff, upřímně vďaka! Protože jak je asi vidět, tak mi opravdu "zatuhnulo". Zatím je tady tedy skóre 1:1, pořád lepší plichta, než prohra. Přidá se tedy někdo a pomůže vylepšit? Nejlépe do stavu výhry

Wurme myslím, že budú v pohode.

No já ti budu moct odpovědět za pár týdnů přímo z praxe a podle reality

Tři cesty nikdy neexistují, vždy jen dvě. Tedy buď zvýším podíl svého komunálního odpadu a tím se potvrdí názor Chovenes, nebo to ty kytky přežijí a potvrdí se Mamlasova metoda.

No teď už s tím stejně nejde nic dělat, ten sníh z kytek luxovat nebudu. Jen jsem asi mohl třeba otestovat na menším vzorku a ne hned nechat zasypat oba stoly toho nejvzácnějšího kytiva. Ale znáte to, kaktusář. Najednou myšlenka, zkrat a už to jede. Tak možná bude na jaře dostatek místa.

Tohleto by mě zajímalo taky a rád si nechám poradit od zkušených-jak to teda s tou zálivkou mrazuvzdorných-Pedio, Sclero, Navajo, Toumeya-je doopravdy??Střetávají se dost často úplně odlišné názory, Mamlas tvrdí, že OPRAVDU zimovzdorným zálivka nevadí, neboť ji nepřijmou, Chovenes píše, že následky budou.Rád bych v tom měl jasno, můžete se tedy vy zkušení k tomu ještě jednou vyjádřit? Díky.

To si piš že to budou následky a že jsem kaskader

Tak jsem přes víkend všechno zimovzdorné zalil. Tedy abych byl přesný, tak u nás docela intenzivně sněžilo, v pátek a v sobotu padal prašan. Otevřel jsem oba venkovní stoly, co tam jsou mrazuvzdorky, které nenechávám úplně "naostro" venku že by na ně pršelo a tak. Jsou kryté deskami polykarbonátu ale jinak mají teploty stejné, jako jsou venku. Žádné temperování, jen kryt shora.

Takže dostaly zásyp sněhem a doufám to nebude mít fatální následky. Sníh se snad bude pomalu rozpouštět a působit jako přírodní zavlhčení v domovině. Mám tam eskobárky, pedio, skleráky, navajoa, echinocereusy a nějaké opuncie.

Jinak to, co je na skalce bez krytu je pochopitelně pod sněhem trvale. Teď je na nich tak 30 cm sněhu a prosperují takhle už několik let. Ovšem ty vzácnější jsou venku pod krytem. No a letos zálivka alá Milan Kůrka, jen nebyla lopatou, ale přírodním zasněžením

A jak a kdy zaléváte mrazuvzdorné vy ostatní?

Přesně tak. Sám jsem úspěšně vysel
"Echinocereus engelmannii v zimě 2010/2011 VZD 881 (Silver Peak, Nevada, USA), forma mimořádně tvrdé, zlaté trny, odolnost proti mrazu do - 28°C. Nová forma, nejlepší z nových nálezů."
Ale zatím je držím na zimovišti mezi ostatníma v +8°C. Myslel jsem, že lokalita je rozhodující, proto objednávám severoamerické druhy z co nejsevernější polohy a nechávám je v netopeném skleníku ...

ILPAZK napsal: To Milan: Děkuji, takže rozhodující pro odolnost druhu je centrum výskytu nebo severní oblast výskytu? Předpokládám, že odolnost je pak jen mírně klesající.
PS: našel jsem Echinocereus zasahující od Baja California až po Nevadu ...

Myslíš Ecer. engelmanii? To jsou ty, co u mě zmrznou po dosažení květuschopnosti. Když mají štěstí a jsou mírné zimy, tak i několik let po dosažení květuschopnosti. Ani malé typy z Utahu u mě mrazuvzdorné nejsou. Respektive jejich mrazuvzdornost je na úrovni některých lobivií - v Anglii a Holandsku dobrý, v Plzni na málo.

Já sám se hledáním mezních hodnot mrazu snesitelných pro určité druhy kaktusů nezabývám. Ale ze svého bližšího i vzdálenějšího okolí je mi známo, že mnohým se to podařilo. Bohužel mnohdy právě za cenu ztráty pokusného materiálu. Já se spíš snažím hledat pro svoje rostliny teplotní optima. Je to určitě cesta snažší, možná až zbabělá, ale já po hrdinství nikdy netoužil. I když uznávám, že vysadit si rostliny na skalku a nechat je tam vegetovat mnoho let, musí úspěšného naplnit hřejivým pocitem. Jinak mám pocit, že pro tuto činnost si každý chová pár jedinců v záloze, aby bylo čím obnovovat. Ale proti gustu žádný dišputát.

To Milan: Děkuji, takže rozhodující pro odolnost druhu je centrum výskytu nebo severní oblast výskytu? Předpokládám, že odolnost je pak jen mírně klesající.
PS: našel jsem Echinocereus zasahující od Baja California až po Nevadu ...

Muž z jalovčí má zajímavý nápad, jen bych chtěl podotknout, že u kaktusů heterozní efekt hybridizace není zatím prokázán. Známé hybridy, pokud to není alpolyploid jako gymno Jan Šuba, jsou zpravidla méně životaschopné než rodiče.
U kaktusů zimovzdornost záleží spíš na druhu než původu. Jen vyjímečně jižní populace téhož je méně odolná než severní. Respektive jsou potom zpravidla i morfologicky odlišné a jmenují se jinak.

Juniperbushmann napsal svůj názor a zajisté ho za něj kamenovat nikdo nebude.Svým způsobem je to jedna z mnohých cest, jak se dobrat dobrých výsledků.Ale ta cesta musí uspokojit především vnitřně, a mě osobně neláká.Uvedu příklad-jako muzikant můžu dostat originál skladby pro dechovku třeba v Ges-dur-6b-a pro mnoho hráčů je to obtížně hratelné.Tedy provede se arrange třeba do B-dur, což už je podstatně hratelnější-ALE!-to původní kouzlo skladby je pryč, ta bohatost se vytratí.Ale je fakt, že už to potom zahraje kde kdo.To je tedy přirovnání pro muzikanty, ale je to úplně stejné s rostlinami.Mě láká zdolávat právě ty obtíže pěstování a vůbec mi nevadí neúspěchy,a že jich někdy je!Věřím, že kdyby se u nás ty nejobtížnější druhy řádně propěstovaly v x-generacích,jejich pěstování by se také podstatně zjednodušilo i bez hybridizace.To je pouze můj soukromý názor a proti gustu-žádný dišputát.Až čas ukáže, kam se v těchto věcech kaktusářství bude ubírat a který směr jej ovládne.

V Německu to už delší dobu dělá Klaus Krätschmer:

winter-kaktus.de/

juniperbushman napsal: Zimovzdornost.
Výsledky kultury jakýchkoliv organismů v podmínkách, které hraničí s jejich životnímí možnostmi, lze hodnotit nejspíše podle zákonitostí teorie her.
V případě vysoce specializovaných organismů, jakými kaktusy amerického jihozápadu bezesporu jsou, jsou odchylky životních podmínek velice negativním faktorem v této hře. Velice naivní je, spoléhat se jen na teplotní meze. Do hry vstupují další faktory: proměnlivost počasí zejména srážek a vlhkosti, mikroklima nového stanoviště, půdní vlastnosti - mikroorganismy, jiní škůdci..... Všechna negativa ve hře zkracují životnost hráče, v našem případě kaktusu nebo skupiny kaktusů.
Jedním ze způsobů, jak prodloužit životnost hráče, je vybavit jej vyšší přizpůsobivostí k novým podmínkám. V našem případě to znamená, podrobit tyto kaktusy šlechtění. V amatérských podmínkách je jediný způsob, jak s geny manipulovat, a to křížení v několika generacích a nasledná selekce. Čili využítí heterozního efektu. Ať se nám to líbí nebo ne, je to jediná cesta, jak získat rostliny, které budou odolnější než ty, které získáme z přírody i s teplotním certifikátem. Samozřejmě na cedulky pak nemůžeme dát botanické názvy podle toho, co nám budou rostliny připomínat ("Edohybridy"), ale vznikne např. Pediocactus (nebo Echinocereus) x evropaeus cv."Strýček Bohouš" ap.. Obávám se, že jiná cesta je jenom ničením vzácného a drahého rostlinného materiálu.
My kaktusáři si příliš zakládáme na tom, že pěstujeme jenom "botanické taxony". Podívejte se, kam došli v pěstování orchidejáři. Před padesáti lety se o tom, že v botanické zahradě rozkvetla nějaká orchidej, psalo v novinách a dneska se pěstuje za okny taková plejáda atraktivních šlechtěnců. A až se jim ty orchideje podaří skřížit s bezinkou budou jich plné zahrádky.
Tak, a teď mně klidně vynadejte!

Myslím si, že by to bol zaujímavý efekt hybridizácie. Teraz je problém uchovať práve geneticky čisté druhy v zbierkach. Heterózny efekt sa zatiaľ používa a skúma na zvýšenie produkcie. Bol som prekvapený pojmom "Edohybrid". Je to aj finančne veľmi náročný projekt a musela by sa toho ujať profesionálna firma, ktorá by to robila pre zisk. V podmienkach amatérskych pestovateľov kaktusov je veľmi dôležité uchovať pôvodné druhy, ktoré sú mrazuvzdorné a selekciou ich zdokonalovať napríklad z dôvodu veľkosti a farby kvetu alebo otrnenia. Existujúce prírodné hybridy z pôvodných nálezísk sú tiež inšpiráciou.