Téma:

Vloni jsem tady někde dával fotku Ch.silvestrii s tím, že ho nechám přes celou zimu venku a vyzkouším mrazuvzdornost. Pokus se díky mírné zimě moc nepovedl, ale pobyt na čerstvém vzduchu mu viditelně prospěl. Vloni s bídou deset květů, dnes tohle a mraky dalších poupat. Přidávám i loňskou fotku, aby byla vidět velikost. Zasazené je to v odpadkovém koši z Ikey.

Ota napsal: Tyhle zimovzdorňáci zase zůstávají naplno na dešti i sněhu. Je zajímavé sledovat, jak se vyrovnávají s jednotlivými rozmary počasí, které se mění během několika dní.

Echinocereus baileyi SB211 se nejprve za drobného deště ozdobil kapičkami (snímek z 20.1.2014). Je opravdu zajímavé pozorovat, jak jednotlivé kytičky dokážou pracovat s povrchovým napětím vody ...

Ty samé kytičky se sněhovou čepicí o dva dny později (snímek z 22.1.2014). Takhle nějak podobně vypadají i dneska. Tentokrát už asi opravdu začíná zima.

Je pro mě trochu překvapivé, že průměrná vzdušná vlhkost několik posledních dní se pohybuje od 89% min do 94% max, a nejen když neustále mrholilo (to bych celkem očekával), ale i teď, když mrzne ... Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, až teplota klesne ještě víc ...

Podávám hlášení k dnešnímu dni (18.5.2014). Escobaria missouriensis var. similis už takhle malé nasadily poupata. Vydatné deště teď kytičky pořádně zalily.

Letošní mírná zima udělala zimovzdorňákům evidentně dobře (snímek z prosince 2013)

Kaktusy jsou teď plně napité, missouriensky se vyzdobily červenými plody a vesměs mají všechny kytičky bohatou násadu poupat

Tiež existuje mrazuvzdorná Chamaelobivia hybrid, ktorá vznikla krížením mrazuvzdorného Chamacereus silvestrii (alebo premenovaného Echinopsis chamacereus) s rôznymi druhmi rodu Lobivia. Mal by vydržať -12 ° C v závislosti na klonu..

Jen jsem si všiml, že se zde zmiňoval chamaecereus silvestrii a jeho zimovzdornost. Již několik let ho pěstujeme celoročně venku. Jen jeden rok byl částečně popálen mrazem - povětšinou konce těl - ale přežil a na jaře obrazil. Následující jedinou zimu byl na dva měsíce na nevytápěné chodbě jako rekonvalescence z předchozí zimy. Letos poprvé byla změna a místo na balkoně byl zvenku na okenním parapetu a i když letošní zima byla jen demoverze zimy tak přežil bez problémů. Dokonce bych řekl, že letos, kdy na něj občas spadla nějaká ta kapka, tak je teď na jaře v lepší formě než jindy.

No jsou to tříleté semenáčky,tak mám obavy no Ted o víkendu do toho praštím.Mě jen zaskočilo na podzim,že mi odešlo celkem dost Neobeseyek (taky semenáčci) venku za mokra v polovici řujna,tak jsem byl trošku rozčarovanej a nevěděl jsem co si o tom myslet.A myslím že to bylo evidentně tou vodou a chladem,tak to mám v živé paměti a nechtěl bych vidět kolabovat Pediačky jako loni Neobeseyky.Ale je fakt že na zálivku by bylo horko horší.O víkendu zaleju a uvidíme.Každopádně děkuji za příspěvky.

Nemusíš trnout hrúzou pediákom sa nič nestane. Ja som zopár pedio. simpsonii vysadil v októbruári do betónového kvádra pri južnej strane skleníka, teraz sú už napité a valia púčiky. Dokonca som pri jednom objavil vyklíčený semenáčik, musel vyklíčiť teraz niekedy zo zabudnutého semienka, ešte má na sebe testu. Tak teda pri akých teplotách dokážu vyklíčiť?

dobře díky,nechám je tedy jak jsou,ale stejně budu u těch pediaku trnout hrůzou

V sobotu a v neděli bude sněžit, tak jim dopřej.

Tak si to tady pročítám a přemýšlím,jestli už zalít echinocereusy a pediocactusy?Sníh nebyl a tak sou květináče suché.Trochu z toho zalití mám strach.Hlavně ze zalití Pediocactus Simpsonii a Knowltonii.Mám jednu misku tříletých semenáčů a bál sem se je přesadit,neboť mi při prvním pokusu před lety po přesazení pochcípali.Ale myslím že přesazení je netrápí,spíš to sucho.Co myslíte,můžu ty Pediocactusy a Echinocereusy (triglochidiatus,bailey,fendleri,chloranthus atd.),jo a semenáčky Neobeseya Missour. už zalít?Mám je venku na parapetu orientace východ slunce od rána do cca 13h.Jo a mám vedle nich Aylostery,tak mě napadlo,že bych je mohl zalít taky...

Ono se v příručkách píše věcí. Fendlerii nevydrží špatné pěstování, mráz nevadí. Skutečně kvůli poškození mrazem jsem ztratil je mexické var. hempelii, asi dvacetileté a docela velké, které těch prvních 20 let zimovaly v netopeném skleníku dobře. Vsadil bych se, že ze zobrazených kaktusů dříve zmrzne E. engelmanii v pozadí, ale vůbec se toho nemusíme dožít, volná půda dramaticky odolnost proti mrazu zvyšuje tím, že z ní neustále leze teplo a výrazně zmírňuje mráz, kterému je vystavena nejcitlivější část rostliny, což jsou kořeny.

Zdravím všechny,
k tématu mrazuvzdronosti přidávám jednu kytku, která by podle příruček už dávno měla být mrtvá (přes zimu je v nevytápěné skleníku).
Echnocereus fendleri, severně od Benson, Cochise CO, jih Arizony. Zvládá (samozřejmě ne letos) mrazy i k -20°C. Květ má 12 cm v průměru. Fendleri asi nejsou považovány za moc odolné, ale snesou opravdu hodně.

Henry: Tú mám doma aj ja. Podľa mňa obsahuje všetko potrebné, čo by mal záujemca o tieto rastliny vedieť.

Knihu pana Vereše považuji za velmi kvalitní základ pro pěstitele odolných druhů. I skleník dle jeho návrhu se mi velmi osvědčil ... Mohu každému vřele doporučit.

Obě zmiňované knihy považuji za "klasiku" v této problematice. Rozdíly v hodnoceních zimovzdornosti či mrazuvzdornosti mezi oběma autory si vysvětluji do určité míry vlivem lokalit, o kterých oba autoři píší. Tomáš Bíba v knize Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách jako vhodné oblasti pro pěstování zimovzdorných kaktusů u nás uvádí Polabí (zejména oblast Mělnicka a Litoměřicka), dále Berounsko a Křivoklátsko, Prahu a Jižní Moravu ... vesměs tedy oblasti, kde se průměrné srážky pohybují od 450 do 560 mm za rok ... Gabriel Vereš v knize Mrazuvzdorné kaktusy Severnej Ameriky uvádí své zkušenosti s pěstováním v oblasti Sliače s průměrnými ročními srážkami 714 mm a minimální teplotou mínus 38,5 stupňů Celsia ... tedy podstatně chladnější oblast s výrazně vyššími srážkami. Rovněž mi subjektivně připadá, že Vereš možná píše o něco opatrněji než Bíba a rovněž možná opatrněji než sám pěstuje - soudě alespooň z fotografií v knize. Tuto doměnku jsem si u něj ale neověřoval a v žádném případě bych to ani nepovažoval za škodu. Obě knihy podle mě představují skutečný základ a měl by se s nimi podrobně seznámit každý, kdo to v oblasti mrazuvzdorných a zimovzdorných kaktusů myslí vážně. Mnoho zajímavých podnětů je také v knize Leo Chance - Cacti & suculents for cold climates, nicméně tyto americké zkušenosti jsou pro nás použitelné pouze částečně. Inspirativní a praktická je rovněž publikace Martin Haberer, Hans Graf - Mrazuvzdorné sukulenty a kaktusy. Nejvíce detailů a užitečných návodů pro praktické pěstování jsem ale našel v textech Milana Kůrky zde na tomto Fóru - Testování zimovzdornosti kkplzen.eu/index.php/zimovzdorne-kaktusy/145-testovani-zimovzdornosti
a Echinocereus a Pediocactus - poznámky k pěstování kkplzen.eu/index.php/zimovzdorne-kaktusy/144-echinocereus-a-pediocactus-poznamky-k-pestovani
a také pochopitelně i ve zdejších debatách. Ty jsou v porovnání ke knížkám nenahraditelné , protože do takového rozsahu detailů obvykle žádná knížka nejde ...

Mám obě tyto knihy slušně proštudované,a né vždy jsou názory obou autorů stejné.Osobně dávám přednost Verešově publikaci,kniha je rozvinutější a člověk lépe pochopí jak pěstovat tyto druhy,ale to je asi věc názoru každého kaktusáře.

Ano tu znám a mám ji spolu s ostatními na toto téma. jako třeba tuhle forum.bambusy.info/topic/286/veres-gabriel-mrazuvzdorne-kaktusy-severnej-ameriky/ na tu jsem viděl na fóru/diskusi (už nevím na jaké) před 2 lety na některé pasáže negativní reakce. Mně se celkově ale líbila.

Když tak čtu to téma od "vladt", vzpomněl jsem si na knihu "Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách" kterou jsem kdysi koupil v OBI. Byla ve výprodeji za pár korun (běžně stojí okolo 40 Kč,-), tak jsem ji ze zvědavosti koupil. Sice to není žádný zázrak, ale ty základní věci okolo zimuvzdorných kytek tam jsou.
Není pak lepší si koupit nějakou knížku na dané téma, než se tady trápit s nějakým seznamem?

Tady je UKÁZKA úvodních stránek.

Ota napsal: Proč pěstuji zimovzdorné kaktusy?
Letos (tj. 2012) jsem se zhruba po 15 letech vrátil k pěstování kaktusů. Kaktusy jsem vždycky pěstoval před oknem - na čerstvém vzduchu a nefiltrovaném sluníčku. Kaktusy (žádné velké množství) jsem tehdy měl všechny možné a na zimu jsem je dával do sklepa, a to co nejpozději. Vyháněly krásné trny, nějaký ten noční mrazik jim nijak neškodil a podzimní sluníčko jim dělalo moc dobře ... Teď jsem se po letech vrátil k pěstování kaktusů právě proto, abych pěstoval ty skutečně zimovzdorné... Fascinuje mě na nich, jak se dokáží přizpůsobit vesměs drsným horským podmínkám ... a ty se jim v předokenní "parapetové zahrádce" snažim přiblížit, jak jen to jde Přesahující střecha uchrání před většinou dešťových srážek, ale nezabrání nafoukání sněhu. Zato čerstvého proudícího vzduchu je dostatek a tak substrát dobře vysychá ...
... S ohledem na omezený prostor před oknem jsem se zaměřil na různé variety z okruhu Escobaria vivipara a Escobaria missouriensis, E. sneedii a příp. další, dále na Echinocereusy z okruhu E. viridiflorus (včetně davisii a chloranthus) a z okruhu E. reichenbachii a s jistou mírou zvědavosti zkouším rovněž E. fitchii. A dále se mi podařilo sehnat několik variet Pediocactusu simpsonii (vesměs malé semenáčky) a zkouším, jestli tyhle podmínky budou svědčit i Ped. knowltonii.

Takhle vypadaly začátky mé mikrosbírky před dvěma roky. Rád bych teď poreferoval, jak se mi daří, a zároveň poděkoval všem kolegům v rámci tohoto fóra, kteří mi svými zkušenostmi a v mnoha případech i nádhernými kytičkami pomohli při budování mé mikrosbírky. Zatím se zdá, že kytičky zdárně venku přečkaly druhou zimu, i když ani ta minulá a také zatím ani tato je nemohly prověřit s ohledem na extrémní podmínky (teploty u nás v Praze neklesly pod -12°C). Echinocereus fitchii sice přečkal první zimu dobře, ale připadalo mi, že zůstal prakticky po celou zimu napitý ... a vůbec se podle mě nechoval jako dobře vychovaná zimovzdorná kytička ... tak jsem jej daroval švagrové a uvolnil si tak vzácné místo pro jiné kytičky. Rovněž mi hned první zimu odešly čtyři z pěti E. davisii - prostě se koncem zimy příliš brzy napily vody a následně uhnily ... takže jsem se rozhodl pro ně vymezit samostatnou misku, abych jim v průběhu zimy a jara umožnil pro ně potřebný sušší režim - prostě tak, aby se jejich režim i z hlediska zálivky více přiblížil jejich domovině v Brewsteru v Texasu. A protože jsem si je oblíbil, tak jsem dokoupil další semenáčky. O některých kytičkách jsem průběžně referoval obrázky v květu i pod sněhem ... a k některým se ještě následně vrátím. Tady teď uvádím současnou podobu své mikrosbírky (leden 2014) ... ale pár dalších semenáčků už je připraveno k vysazení v tomto nebo příštím týdnu . Zkouším i naprostou volnou kulturu zcela mimo srážkový stín domu (o tom už jsem také referoval dříve a ještě se k tomu vrátím v dalším příspěvku).

P.S. Tento způsob zobrazení zároveň používám pro svou evidenci, protože nechci mít jmenovky zapíchnuté přímo u kytiček.








Tahle poslední miska - Oreocereusy a spol. nejsou podle mě v našich podmínkách zimovzdorné kytičky (alespoň dle mého vyhodnocení mně známých informací z webu a literatury a rovněž z předchozí diskuse zde v tomto vláknu), a tak je vždy, když uhodí celodenní mrazy, odnesu do nevytápěné chodby. Letos to bylo 24. ledna (viz příspěvek výše). Noční mrazíky jim (stejně jako mnoha dalším kaktusům) nevadí.

Ještě pro oživení vkládám foto z letošního léta, aby to bylo trochu barevnější.

Cestu si krátí tam, kde je drobné opuncie a Echinocereusy nepopíchají. Sice jsem koukal, že snaha vyhnout se nižším opunciím byla, ale i tak tam nějaká zabrečela pod koly trackokočárku. Jediněj co se tam popíchal jsem byl já, když jsem z cestíček sbíral mezi trny ty popadané suché plody! Jak to!?

Kdo si tam krátí cestu jen ať se popíchá, jsou tam chodníky Přítel Novák tam už nepracuje

Odnesl, protože u brány jsem při vstupu zjistil, že nyní se za vstup neplatí a je volný průchod, byl jsem připraven s rukou na pěněžence, ale prostě ode měn nechtěli peníze! Všechno ostatní jsem jim tam u kaktusů nechal. Ta rovina začiná být pro kakti nebezpečná (Echinocereusy a Escobarie a i menší Opuncie), bo lidi si skrz plac zkracují cestu a koukal jsem, že mezi tím mimo cesty jezdí ženský s kočárkama.
Kdyby přítel Novák potřeboval obnovit genofond imbricat, kdyby se tam něco semlelo, tak má u mě materiál na doplnění, proto ty rady, aby to rostlo.

Ale jinak bych Echinocereusy a Escobarie dal do těch minskalkových částí aby po nich nelezli lidi. Escobarie jsou tam na 2 místech co jsem našel a Echinocereusy na 3 místech - Oto objevil jsem tak ještě potom 2 místa. Naučil jsi mě totiž rozhlížet se a hledat a nikoli čučet. A tak jsem přestal čučet a začal se rozhlížet a hledat.

Jsi koupil nebo jenom odnesl .... v tom je rozdíl, jak radit

A test půdy, no on když to přítel Novák zakládal, tak to vypadalo jinač, na to stačí pŕečíst jeho publikaci o mrazuvzdorných kaktusech Je tam všechno o BZ.

Nevíte někdo jak klíčí ochotně Opunita imbricata? Byl jsem v botanický a zjistil jsem, že na pár rostlinách u cest byly plný seschlý semeníky semen, tak jsem si 7 kousků vzal. už je mořím hypemanganem po vyčištění (ruce plný glochid a pusa taky - na místě se obsah semeníku dal zkontrolovat jen nalousknutím v zubech - pocity jako když pes kouše do ježka, nic lepšího jsem neměl). DOufám, že je nebudu muset skarovat na testě ručně.
Taky jsem tam odebral několik vzorků půdy a udělal pH test, tušení se mi potvrdilo. Napíšu více do kaktus skalek.
Následně jsem zmizel, bo lidi se mě začali ptát, kde je co a kdy máme jak v zimě otevřeno a tak. Už mě zase považovali někde za šéfa kde nerozhoduji.

Na ty mammilárie bych byl zvědavý venku v suchým mrazu. Letos jsem jednu hahnianu prsknul k Echinocereusů do mikroskalky ve velké hliníkáči (přebývala mi). Je to ovšem v koutě balkónu takže tam na ní padlo pár vloček, jinak je v suchu. Slunce na ní svítí. -9 °C uz zažila. Uvidíme co na jaře.
Konečně mrazy, už jsem myslel, že budu muset kaktům pod vlhkokrytem na balkńě utírat orosený čela z vedra.

Niekoľko dnešných fotiek.

Pediocactus nigrispinus ssp. beastonii FH 19.20

Pediocactus despainii SB 989

Pediocactus winkleri RP 132

Sclerocactus nyensis FH 107

Sclerocactus mesae-verdae SB 303

Sclerocactus brevispinus RP 25

Sclerocactus mesae-verdae SB 71

Sclerocactus busekii SB 1086

Sclerocactus parviflorus SB 592

Sclerocactus spinosior ssp. blainei SB 1540

Sclerocactus spinosior SB 693

Sclerocactus brevispinus SB 1743

Opuntia pulchella RP 128

Ešte niekoľko navajoi:
Navajoa peeblesiana var. fickeisenii SB 469

Navajoa peeblesiana SB 571

Navajoa peeblesiana var. menzelii JB 2

Navajoa peeblesiana var. fickeisenii FH 051.2

Navajoa peeblesiana var. menzelii RP 117 - tento možno bude vyzerať zaujimavo.

Navajoa peeblesiana FH 053.1

Navajoa peeblesiana var. fickeisenii SB 468

Navajoa peeblesiana var. menzelii RP 116

Mammillaria meiacantha PR89 Watrous NM. je od Gaba Vereša on ich má vyskúšané v nevykurovanom skleníku a sú bez problémov. Tie ostatné som vysieval ja a rozhodol som sa vyskúšať ich . Tie z Mora Co. NM budú asi bez problémov. A u M. heyderi bulingtoniana a M. heyderi freudenbergiana sa nechám prekvapiť.

Nad těmi mamiláriemi také přemýšlím, jsem zvědavý, jak u tebe zvládnou zimu.

Včera som v skleníku nakúkal hlavne na echinocereus viridiflorus. Sú z rôznych lokalít, ale rozdiel bude snáď iba v mrazuvzdornosti a nie vo vizáži. A k tomu ešte pár mammillárií a dve toumeye a jeden scl. brevispinus RP 25. Ten už začiatkom zimy nasadzoval púčiky, robí to tak každý rok.









































Tie biele echinocereus chlorantus v. neocapilus tam nenechám celú zimu, keď budú moc tuhé mrazy.

No to je ještě teplo, u nás na Liptove pokud nad ránem je tepleji ja -15°C, berema si ven kraťasy

No není to zrovan mrazuodolný kaktus až tak moc, ale jestli měli sucho a jenom jen jemný mrazík přeběhl, ještě by to mohli rozchodit, když jsou už teď v teple 10°C nad nulou. TAkové to šmrncnutí mrazem nemusí zase hned kytky odrovnat. U nás dokonce včera krásně hřálo sluníčko a v uzavřeném skleníku to bylo hezkých 18°C na nulou kolem jedné odpoledne, tak že se zase všechno prohřálo.