Téma:

Letošní jaro je nyní k začátku dubna chladnější než v loni. Taky loni bylo podobně chladno kolem 17.4. a jaro bylo na začátku více teplotně rozkolísané. Datum 1.4.2014 označeno červeně svislou čarou. Graf končí 1.4.2015.
Graf je oříznut za období se stejnými podmínkami - sonda u odkrytých kytek v jejich celodenním stínu na volném balkóně v Práglu.
Data jsou tedy ze stínu bez vlivu tepla přímého Slunce. Max v létě, když se ve vedrech balkón rozpálí i ve stínu.

Abych nezpůsobil zmatení - raději nepíšu do rubriky Jaro - začátek vegetace. Venku pro odolné zimovzdorné (navíc v Praze a v mikroklimatu předokenního parapetu a jižní stěny) je to jinak. První zálivku jsem dal koncem února - hlavně kvůli pediákům. Teď ve čtvrtek už dostali pátou zálivku ... nicméně na větru to poměrně dost vysychá. Přes den už teď někdy vyskočí teploty až na 40 až 50 stupňů (závětří a navíc odraz od okna). Pediáky mají poupata a ostatní zimovzdorňáky se už taky vesměs napily. Escobarie missouriensis (Neobeseye) vystrkují červené plody.

Teda Vladimíre, Ty se s tím fakt nes.... .

Tak přece jen sem dám jednoho tuleně.

Echiniocerus fendleri var. rectispinus SB 461.
Nejsou v optimální kondici. Jsou po zimě a značně prťavý smrsknutím a taky loni jsem si na nich všimnul pozdě svilušky než jsem je postříkal, viz ten rezavej spodek. Což mě nasr... Jsou na svilušku nějak choulostivější než ostatní Echiniocreusy co mám. Taky jsou po pocákání teplou vodou dnes.
Až dnes jsem si všimnul, že začínají tlačit nový trny, takže se pomalu probouzejí.

Hlavně to sem dávám proto, že dle mého názoru je i mimo kvetení tento fendleri v. rectispinus SB 461 jeden z nejhezčích fendleri typů díky středovým trnům, které nejsou rovné, ale dlouhé, prohnuté a dvoubarevné. Taky jsou to rostliny s tmavě zelenou pokožkou, nejsou světlé. Takže hezká kombinace. Aktuální foto těchto rostlin z vegetace s květem zatím nemám.
Kdysi omylem před cca 10 leti vydržely tyto rostliny i vlhkou zeminu s následnými předvánočními mrazy -15 °C. Samozřejmě nepatří asi mezi nejtvrdší mrazuvzdorné. Zda a za jakých podmínek by mohli být u nás zimovzdroné jsem toho z naší praxe skoro nic moc, spíš nic nečetl. Naleziště je dost na jihu, i když kopečky přes 2000 m okolo jsou. Možná by sem tam vydržely po selekci v suché zídce. Neměl jsem kdysi dost semenáčů na delší vyzkoušení ve vlhčím substrátu přes zimu.



Seženu si od SB 461 více semen a založím novou testovací generaci. Možná budu mít z těchto rostlin letos semena, ale zatím se mi to nepovedlo. Jsou to nějaký potfory a asi nemají dost klidu či co.

Některé typy E. fendleri rostou i např. v La Platě Co. v Coloradu. To by mohli být na tvrděí zimní pěstování dobří kandidáti, ale nevím jak vypadají vzhledově.

EDIT:
Tak ty E. fendleri Z La Plata Co v Coloradu vypadají takto, vkládám odkaz na obrázek (ty SB 461 z jihu se mi líbí v době bez květu víc, květy mají oba typy skoro stejný), Foto Benke Péter, Hungaria:

Dnes jsem drobet pokropil teplou vodou tuleně a tučňáky (asi 20 % normální dávky vody při zalejvání). Pořádně neprší, tak je to to vypražený od Slunce až jsem z nich měl sám žízeň.

A když odbočím k mičurinství, tak některý ty Astrophyta ornata co je mám mičurinsky v testu nezmrznou, ale jakoby od oka prostě vyschnou. Oni praví tučňáci s tuleněma obecně snáší obrovskou dehydrataci a to je na některý semenáče netuleňo druhů a jiný malý schoulostivělý kulturní netuleňotučňáky už asi moc, když jsou 7 měsíců bez vody a svítí na ně na balkóně volně Slunce a fouká vítr. Začnou vysychat od výběžků žeber po celé rostlině až jsou z nich suchoši. Nebo je to podivná kombinace suchovysušozmrznutí.
Zatímco když mi nějaká taková kytka zmrzla, tak byla po rozmrznutí prostě jen na kaši, ale nebyla po rozmrznutí vysušená. To vyschla až po nějakémm tom měsící po rozmrznutí kaše.
No aspoň, že se konečně projevuje nějaká selekce, jinak bych se z toho množství Astrophyt už opupínkoval. Potřebuju více místa na klasický tuleně a tučnáky nebo příbuzné polotuleňotučňáky např. některá Gymnocalycia.

Na fotkách jsou ty truhlíky po onom mírném pocákání teplou vodou. Zcvrknutý jsou tedy značně, normálně se při napití navzájem dotýkají.První truhlík jsem fotil i 29.12. 2014, odkaz na konci příspěvku. Tam ještě nebyly tak vysušený, zato pod popraškem sněhu.




Zajímavé, že na to trpí jen Ornata a ještě v těch rychleji vysýchavých keramických truhlíkách. V plastových truhlíkách Ornata a ty ostatní Astrophyta v jakémkoliv truhlíku (typy capricorne, niveum, crassis. apod.), těm je to fuk.

To jsem odbočil bokem pro ty co je chování zatím semenáčů Atrophyt za tučňákotuleňových relativně poslední roky teplých zimních podmínek volně na balkóně pod převisem zajímá.
Pro srovnání část prvního truhlíku s těmi samými kytkami koncem roku 2014 zachycena zde:
www.kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/10566-pestovani-mrazuvzdornych-kaktusu?start=540#41280

Na závěr přece jen dám pro nás mičurince, jak vypadají za stejných podmínek i jiné semenáče Astrophyt v plastových truhlíkách poletošní zimě než jen furt ty Ornata.Zde např. jeden z více truhlíků, taky po pocákání teplou vodou (do 2 dnů to zase bude suchý ikdyby bylo jen 10 °C):



Tak a příště už budou klasický tuleni a tučňáci.

A aby jste si nemysleli, že letošní zima byl až moc teplá, tak mi zmrzla, klasicky na kaši, jedna M. hahniana co jsem sem kdysi fotil. Jsou takhle venku z nouze bo je už nemám kam jinam dát, tak se s nima mičurinuje. Z jejích sester, které to vydržely, budu mít už semena. Však ono se to vyselektuje jak má být a buď nebude nebo bude.

Nejedná se o dizertační práci ale o "práci" v rámci studia. Nesahajte mi na maďary, mají dobré Haláslé

To se tedy Maďaři mají, disertační práce na 12 stran .

No, ono je to spíš takový neurčitý, člověk aby se o ten banánovník hoodn před zimou postaral, pokud ho má volně na zahradě.

Tak zimovzdornost kaktusů i na zelených střesách se řeší už i přes disertačky koukám.
phd.lib.uni-corvinus.hu/278/3/szabo_krisztina_teziseken.pdf

Že prý vraj
existuje aj
mrazuvzdorný banánovník.

Když kontroluji seznamy došlých semen, tak zjišťuji, že snad někdo vykupuje mrazu/zimovzdorný Echinocereusy. To aby je člověk objednával hned co nejdřív na podzim, to je děs. V prosinci je už pozdě. Např. triglochidiatusy z různých lokalit.

Letos jsem se na zakrytí kaktusů proti sněhu a dešti ale zcela s prominutím "vyfláknul". Něco mi říkalo, abych se na to nakonec vyprdnul, i když věci jsem už měl připravený.
Takže ty na vodu choulostivější jsou u zdi na balkóně, aby je chránil přesah velkého balkónu výše. Týká se to i těch mičurinských semenáčů Astrophyt.
Např. 26.1.2015 po takovém nočním sněžopršení na ně nacákala drobet voda, vrchní zemina zvlhla do 1 cm a do 2 dnů zase zcela vyshla, díky hodně vysychávému substrátu a totálně vysušené zemině u těchto více zastrčených.

Taky si postěžuji, že takové zimy jsou na pytel pro nějakou selekci semenáčů na mráz. Od konce prosince žádný pořádný mrazy.
Si tam rovnou můžu strčit banánovník.

Mikroklima venku před oknem - včera 7.2.2015. Teplota od mínus 4 do plus 33 stupňů. Teplotní maximum je patrně potřeba trochu korigovat směrem dolů - na tmavou stanici svítí slunce. To na kaktusy samozřejmě taky a odráží se i od okna - nicméně pro příjem tepla představují kaktusy jiný materiál, stejně jako povrch substrátu a hnědé boky misek ...

Toumeya papyracantha SB 172, Echinocereus davisii, Escobaria minima

Ota napsal: Pár mrazuvzdorných miniaturek - Echinocereus davisii, Escobaria minima a Epithelantha micromeris. Ty považuji za trochu citlivější, proto jsou v největším závětří a nejvíce chráněny před sněhem. Zatím žádný letos nebyl. Na zítra ráno ale Norové pro Prahu předpovídají nějaké sněžení a vítr z jihozápadu, tak uvidíme, jestli jim tam něco maličko nafouká.

Tak až dneska se dočkaly trochu fajnového pocukrování sněhem.

Echinocereus viridiflorus var. dawisii SB 426. Rostou strašně pomalu, už jim je 6 let .

Tedy dle spodní řady. Co jsou ti prckové na pozici D5 zač? Viridiflorusy jsou prťavější,ale tohle má nějak tlustší trny.

Všechna jména se mi nechce opisovat, pokud nějaké chceš, napiš souřadnici květináče jako v excelu.
Zkusím ti to časem vyfotit tak, aby byly jmenovky čitelné.

Popis by nebyl?

Kaktusy, které mám letos venku pod střechou u jižní střechy domu.

Heřtus dodává mrazu a zimovzdorňáky i v zimě při oblevě, to jsem netušil. Ten mi dal (1 noha po rozvrtání doktory).

Vladimír Todt napsal: Takže máš 1 pravokořeňáka mezi roubovancema?

Všechny jsou na vlastních kořenech. Je to pro mě ale cesta hledání a zkoušení. O dvě nové jsem letos přišel a o dva další letošní semenáče - dal jsem jim moc vody. Dvě další nové rostou dobře a ty dvě staré na snímku už mám venku druhou zimu.
Tady je jejich snímek z prosince 2013. Ten sníh na ně na mém stanovišti takhle napadá zcela výjimečně - když ho tam nafouká hodně silný jihozápadní vítr. Ze své vlasti by ale měly být na sníh zvyklé.

Ota napsal: Vypadá to takhle hrozně hezky a nějaký ten mrazík po loňsku to už má tedy taky za sebou. U některých kytiček ale jen v podstatě odhaduji, o jaké druhy se jedná. Některé jmenovky nejsou z obrázku čitelné a někde vůbec nejsou. Mohl bys prosím popsat, případně připojit nějaký seznam, abchom věděli, co ti to tam tahle hezky roste ... ??? Děkuji mockrát

Na obrázku jsou zhruba tyhle druhy a jejich variety: Echinocereus triglochidiatus, triglochidiatus inermis, enneacanthus, stramineus, pentalophus, berlandieri, schwarzii, reichenbachii, viridiflorus, baileyi (albispinus), pectinatus, pectinatus var. rubrispinus, chloranthus, ochoterenae, melanocentrus, morricalii
Escobaria vivipara (neomexicana, radiosa,bisbeana, arizonica), albicolumnaria, villardii Neobesseya wissmannii Austrocylindropuntia tunicata, vestita
Pediocactus peeblesianus, simpsonii
Sclerocactus pubispinus

Samozřejmě, že jsou tam i některé neurčené nebo se špatnou jmenovkou a jsem si toho vědom. Každý rok zkouším podle odvahy přidat něco dalšího, co si myslím, že současné zimy překoná.

Takže máš 1 pravokořeňáka mezi roubovancema?

Něco pro potěchu oka - Toumeya papyracantha SB 172 spolu s nyní již předloňským semenáčkem uprostřed (výsev v červnu 2013). Toho jsem přesadil ven z výsevového květináčku loni v březnu). Letos zatím bez sněhu - jenom pár zatoulaných vloček. Tak nevím jestli vzrůstem odpovídá Hoschstatterovým "vzorovým fotografiím" semenáčků, ale já na něj nespěchám. Trníky mrňous vytváří pěkné a celkově bych řekl, že vypadá k světu

Na této fotce je možná vidět trochu lépe - malinko zvětšený. Už se tváří jako opravdická Toumeya

Vodička napsal: Také mám nějaké kaktusy, o kterých si myslím, že by mohly přečkat zimu v nevytápěném skleníku.Loňskou zimu zvládly, tak snad to dají i letos.

Vypadá to takhle hrozně hezky a nějaký ten mrazík po loňsku to už má tedy taky za sebou. U některých kytiček ale jen v podstatě odhaduji, o jaké druhy se jedná. Některé jmenovky nejsou z obrázku čitelné a někde vůbec nejsou. Mohl bys prosím popsat, případně připojit nějaký seznam, abchom věděli, co ti to tam tahle hezky roste ... ??? Děkuji mockrát

Vladimír: Hliněný by samozřejmě byly lepší, ale nemají takový tvar a velikost, které potřebuji. Polystyrén nemám rád. Stačila by světlejší barva plastu, ale tu taky nemají. Uvažuji o tom, že natřu boční stěny bílým latexem nebo tam můžu dát nějakou izolaci. A nebo to nebudu řešit jako do teď, a budu dál hlídat počasí a zalejvat pouze když bude jasné, že bude několik dní po sobě zataženo nebo aspoň bude foukat dostatečný vítr, který to všechno dostatečně ochladí ... nebo obojí
P.S. Ty zmíněné ztráty jsou podle mě zhruba v normě - vždycky když něco pěstuješ, tak Ti taky něco občas odejde .... zvláště, když něco zkoušíš. Spíš mě na tom překvapilo to - že to byly zrovna některé z kytek, které jsem považoval za ty odolnější jedince ... a možná právě to může být někdy ošidné. Jinak mě spíš ty kytičky udivují, jak si dokážou s různými nástrahami našeho klimatu dobře poradit - s čím dál tím větším úžasem pozoruji, jak to mají důkladně vymyšlené ...

aivenhov napsal: Vodička: Čo to máš v tej nanukovej miske na druhej fotke? :

To jsou letošní plody z Austrocylindropuntia vestita. Teď při mrazíkách to opadalo.

Na večer k snědku pár plodů tam má.

Ota: Proto kvůli tomu přehřejvání boků přecházím na světlejší hliněný, kde to lépe proschá, nebo polystyrénový truhlíky, který zase tak ke kytkám neladěj. Když jsou jeden vedle druhýho, tak to celkem jde. Jsou i tykový kameninový jako, ale to je asi domácí výroba.

Vodička: Čo to máš v tej nanukovej miske na druhej fotke? :

Velkým překvapením pro mě například bylo, když jsem 10. října naposledy zalejval a Norům zrovna nevyšla předpověď, takže místo zataženého počasí svítilo slunce jak blázen a vítr se prakticky ani nehnul, takže tmavé boční stěny misek se dost zahřívaly. Raději jsem je na pár dní obložil izolací, aby se kytičkám neuvařily kořeny ... Vůbec bych v tuhle roční dobu nečekal, že mi venku před oknem odpoledne na slunci vyskočí teplota až na 52 °C - bráno samozřejmě s jistou rezervou (měřeno na slunci) - nicméně do těch kytiček se taky to sluníčko opírá (i když s jinou absorbcí tepla) a samozřejmě do bočních stěn misek se také to sluníčko opírá tak hodně, jak hodně jsou tmavé a z jakého jsou materiálu ... atd...

Sama takto pozdní zálivka může být pochopitelně předmětem zvážení - ale to je právě jedna z věcí, kterou nějakým způsobem zkouším - vždyť pokud by ty příslušné kytičky byly úplně venku, tak by na ně taky pršelo ...
Rovněž takto vysoké rozdíly vlhkosti během dne a noci pro mě byly zpočátku jistým překvapením. Jak je vidět, tak miroklima dělá opravdu hodně... A co se týče letních dešťů - tak v jejich vlasti jsou v létě ty nejdeštivější měsíce ... Právě přiměřený dostatek vydatných srážek a vlhkosti ve správnou dobu - samozřejmě s ohledem na příslušné druhové dispozice kytičky a její momentální stav, jakož i celkový komplex ostatních podmínek - tedy zejména čerstvého vzduchu a střídání teplot - bych považoval za předpoklad úspěchu i dosažení pěkného přirozeného vzhledu.

Vladimír Todt napsal: Ano, zimovzdorným jsou největším nepřítelem naše deště v létě. To je na pytel.

Takhle jednoduše bych to Vladimíre na ty letní deště nesváděl - zejména proto, že to byly zrovna kytičky, které si zalévám sám ... . Osobně to vidím jako otázku celkového zvládnutí pěstitelské kultury příslušného druhu - způsob zalévání a hnojení, přípravy na zimu a probouzení na jaře, přesazování, toho, jak hustě natlačené na sebe při daném způsobu pěstování rostou, práce s předpovědí počasí, pochopení nebo aspoň představení si klimatických a mikroklimatických podmínek na nalezištích těch kytiček (pokud je vůbec možné se toho jakkoli někde dopátrat), pochopení klimatických a mikroklimatických podmínek mého stanoviště (i z hlediska konkrétního umístění), pochopení dispozic a potřeb té dané kytičky ... atd. A to mě na tom zároveň hrozně baví