Téma:

Nerozumím tvým pohnutkám. Je to stejná statistika jako u srážek a povodní. V detailech se maximálně ještě dozvíš (kromě výše uvedené průměrné teploty a maximální a minimální průměrné měsíční teploty, což je průměr z denních minim a maxim v měsíci, teploty vynesené pro každý měsíc do grafu) s jakou četností může být v dané lokalitě jak velký mráz. Třeba průměrně 1x za rok máš právděpodobnost, že bude třeba maximálně minimálně -15 °C. Že, třeba bude 5x do roka 5 dní, kdy bude minimum - 12 °C. Že průměrně kařdý 10. rok bude -25 °C.Ale to taky nemusí přijít 15 let a taky to může být 2 roky po sobě.
Rel. jednoduché jsou třeba pro Prahu tyhle tabulky.



Tedy pokud to chceš absolutně pro Prahu tak počítej s mrazy něco pod -27,6 °C v Praze. Ty udeří průměrně 1x za dobu sledování v daném místě (cca každých 200 let), ale mohou taky přijít s nenulovou pravděpodobností 2 roky po sobě (ale s nižší pravdě podobností než že 2 roky po sobě bude - 15 °C).

Ty jednoduché klimagrafy co jsem sem dal jsou přece pro prvotní porovnání. Pokud chceš znát četnost mrazů dle teploty, pak musíš za nejbližší met. stanicí a ti to vědí, velká tabulka. Někde to mají i na netu a něklteré psecializované weby to mají pro některé místa ve zjednodušené podobě.

Stačilo by ti, kdyby jsi získal každodenní měření dané stanice a ztoho si spočítal v Excelu percentily teploty, to je pak vidět názorně. ČHMÚ sleduje např. počet mrazových dnů v roce. Ale ten percentil z celého soubrou dat je víceříkající. A je z něj hezký grafík.

Zde jsou percentily zjednodušeněi zakombinované do grafu, ale není to Praha jen příklad.

Zde je třeba Chicago, percentily nepopsány, jen vybrané percentilové hranice jsou jinak podbarvené.


Teploty pod 1 %ním percentilem znamenají, že takové teploty se v daném období vyskytly jen na 1 a menším procentu dat minimálních teplot a u maxim jde o podkročení zespodu.Percentil má jeden směr. Od min k max. Tedy že větší mráz hlouběji pod čarou 1%ního percentilu má pravděpodobnost pod 1% že se vyskytne v dané části roku kam se zrovna díváme v grafu.

No, moc si to nerozšířil, ještě nejsi ani na -5.

Citovat si to celé nemusel, jako předchozí příspěvek, vypadá to teď tady divně.
To je dlouhodobý průměr samozřejmě pro prvotní přehled o daném místě. Nechtěl jsem sem dávat např. pro Prahu tento graf, který k němu patří se statickou pravděpodobností rozšiřuje pásmo a ještě je to o měsíčních průměrech, když tam máš měsíční sloupečky.


Detailní přehled je třeba ten, který se udává v barevných tabulkách, kde je průměrné minimu, pak průměr minim a absolutní minima. Ovšem já dával to nejjednodušší pouze pro prvotní představu.

Vladimír Todt napsal: Ještě k předchozímu příspěvku, a hlavně fotce Esc. vivipary z Drumhelleru, přidávám i klimatigram. Už z něj vidíte, proč jsou tyhle kytky rády venko na čerstvém vzduchu (teplotně cca střední jižní Švédsko).
Drumheller, Alberta, Kanada......

Vladimíre, myslím, že tyhle dlouhodobé statistiky, průměry a klimatigramy jsou celkem na prd. Podle klimatigramu z Prahy to vypadá, že je tady v průměru -1, maximálně -2 stupně pod nulou. To bych tady mohl zimovat 90% kaktusů. To je nějaké divné, tím se řídit asi nedá. Dnes je venku - 13, předpověď na další dny podobná nebo horší. To bych pak mohl 90% kaktusů rovnou vyhodit a začít znovu. Co Ty na to?

Ještě k předchozímu příspěvku, a hlavně fotce Esc. vivipary z Drumhelleru, přidávám i klimatigram. Už z něj vidíte, proč jsou tyhle kytky rády venko na čerstvém vzduchu (teplotně cca střední jižní Švédsko).
Drumheller, Alberta, Kanada


A zde je pro srovnání klimatigram Prahy (Prahy z Česka na Vltavě )


V Praze je proti lokalitě vivipary z Alberty výrazněji tepleji od podzimu do jara. Léto v Albertě je kratší. Hlavní srážky jsou také v létě. Celkově je tam srážek méně . asi o 20% od oka? Zima je delší a velmi výrazně studenější. V Praze jseou zimy více deštivájší než typicky sněhovo mrazivé. Léto je teplotně v užším rozmezí cca stejně teplé průměrně.
Tato vivipara z např. Drumhelleru měla by u nás na skalkách v otevřených větraných polohách měla růst dobře. Dle mého mínění.

Na závěr klimatigram kolem Peach Springs v Arizoně, kde jsou v okolí některé sběrovky Esc. vivipara v. arizonica. Přestože že je nadmořská výška kolem 1500 m.n, tak vidíte teplejší a delší léto než u nás. Odlišně rozložené srážky proti Albertě a Praze. Zima ani není zimou ve srovnání i s Prahou. Kytky z těhlě sběrovek asi celoroční pěstování venku bez krytu jen tak nevydrží a taky jsou to přitom "vivipary".

Na vivipaře se tak ve smyslu volné kultury u nás hodně podepisuje zcela obrovský areál rozšíření ve světě kaktusů. Obdobně je to i u dalších druhů samozřejmě.

Vivipary jsou potvory. Záleží odkud je genetika. Buď vybírat lokality a od spolehlivých lidí si brát ověřenou genetiku nebo koupit 1000 semen a udělat výsev mixu a od mala pěkně tvrdě (pokud mají být kytky tvrdě pěstovány v dospělosti - vyhodit kojence na dvorek i v zimě, aby byly otužilí - lépe je porodit přímo venku na dvorku).
Co pomře nestálo za to a muselo by se stejně kolem toho lítat a hýčkat. A zbytek se uvidí co snese. Arizonica patří, tuším, zrovna k těm choulostivějším.

Sežeňte mi od sbírkovníka např. vivipary z Alberty, Britské Kolumbie, Saskatchewanu nebo Manitoby - semena. Schválně jak ty půjdou. Ale kousky z New Mexica se taky drží.

Jinak někteří s viviparama volně venku nemají problém, viz foto 2 na této stránce ("hýčkání" ledem a vodou přes zimu).
mammillaria.forumotion.net/t1256-hardy-escobaria-vivipara
Přece to jsou travní kytky, takový něco jako rozchodník u nás na stepnějších kopcích.
Viz stejná web stránka (mimochodem toto je fotka z Drumhelleru v Albertě v Kanadě).


Foto vivipary z Alberty z Calgary Herald:
postmediacalgaryherald2.files.wordpress.com/2011/01/3480.pincushion_cactus_2.jpg?quality=55&strip=all

A zde na stránkách např. ještě foto z Manitoby:
www.topstockphoto.com/Manitoba/Flowers/i-zRsRVMw

Tady jsem něco našel, ale dodavatele neznám, zakopnul jsem o něj na netu náhodou.
www.gerardo.cz/en/cacti-and-succulents/1440-escobaria-vivipara-alberta-canada-20c-10-seeds.html

Krásné Vivipary pro Otu i Assay závidím ty širší plátky květů a množství.Taky mám 3 Arizoniky a jsou podobě hustě otrněné te´d v zimě v létě když se napijou jsou o dost řidčí.Myslím ,že teď i při mrazech přes den kdo ještě neuklidl kaktusy Jižní Ameriky by to měl udělat pokud o ně nechce přijít.

Vyjadrím sa k tým viviparam keďže semena ma aivenhov odo mňa. Vivipary to sú určite, ide oto ako a v čom sú pestované, ja svoje pestujem v hrubom minerálnom substráte s troškou zeminy od jari do jesene vonku, na zimu ich dám do ne-vykurovaného skleníka
Semena sú z týchto rastlín, je to už ďalšia generacia

image upload no ads
Pôvodné rastliny som kúpil od p. Hájka ešte v 1998 r., takže majú už cca 20-25 rokov
Pôvodné rastliny:

free image uploading

image hosting no registration
Skúšal som aj na skalke, no je to také všelijaké, niečo rastie, niečo stojí a nevie sa rozhodnúť či rasť alebo niečo odíjde hneď prvú zimu. Myslím si Ivan, že tie tvoje to už v jari nerozchodia

Sám som zvedavý ako dopadnú. Prvý rok sú takto vonku pod krytom.
K tomu názvu, no odborník som na ne neni a pod týmto názvom mi boli ponúknuté semená.
Ale beriem to tak že vyskúšam a uvidím.

varček napsal: Mám taký dojem aivenhov, že tie Escobaria vivipara v. arizonica ako by neboli na zimu pripravené. Daj ich sem na jar či budú v poriadku. A ani sa mi moc nepozdávajú ako arizonica. No uvidíš neskôr.

Mě to spíš připadá, že jsou to nějaké mamilárky.

Mám taký dojem aivenhov, že tie Escobaria vivipara v. arizonica ako by neboli na zimu pripravené. Daj ich sem na jar či budú v poriadku. A ani sa mi moc nepozdávajú ako arizonica. No uvidíš neskôr.

Echinocererus

Tieto črepníkové a hrantíkové mám z hora kryté, ale pri silnejšom vetre nafúkalo aj na ne
Sempervivum sp.

Echinocereus triglochidiatus

Opuntia humifusa - v hrantíku

Opuntia phaeacantha - prvý úspešný výsev opuntii (2r)

Escobaria vivipara arizonica

Moc hezké to máš Vladimíre a krásně zasněžené. Myslím, že ten sníh jim udělá dobře.
Mně přisněžilo jenom takovým popraškem k semenáčkům (uprostřed loňské Pediocactus knowltonii - výsev březen 2015 a po stranách předloňské různé variety Escobaria vivipara - výsev únor 2014 - zvětšeno).


V kontejnércích je všechno pod sněhem - vykukuje jenom Cylindropuntia whipplei

Přes den bylo nad nulou - proto je sníh tak těžký. Mají dobrou "výživu" ...
Přidávám podobný snímek z 10.1.2016 - to všechno je teď schováno pod sněhem ...

Chtělo by to konečně pořádné mrazy, zatím je to takový spíše studený zalézání studeným deštěm nebo tající troškou sněhu. Dneska už to zase taje. Tak ti tady doplním vybrané 2 svoje truhlíky.
Musím přijít na to co je to za Echinocereusy, kterém mám v tomto větším truhlíku napravo. Jsou hezčí než SB211 a mají více přiléhavé růžovozrzavé trny. A i vypadjí docela odolně. jejich fotky jsem sem dával. Ještě dám fotky v létě. Ale moc jsme se nedopídilico to je + co jsem ještě hledal.
Ale tedy kytky jsou dost v zimě smrsklý, takový prckové prťavý schovaný proti létu.




Tady ještě jeden detailní portrét pro atmosféru dnešních dní.

Minulý týden (ve dnech 4. až 6. ledna) tady u nás v Praze bylo tři dny v celku pod nulou. Ale žádné velké mrazy. Co je pro mě překvapující - je poměrně vysoká relativní vlhkost vzduchu, přestože mrzne.

Od zítřka po celý týden předpovídají Norové zase celodenní mrazy, přičemž minima by měla v průběhu týdne klesnout až na -10°C. Měl by také napadnout nějaký sníh - tak snad to pořádně napadne i kaktusům na parapetu před oknem. Zatím je to jenom sem tam nějaká zatoulaná vločka. Zato úplně nekryté kontejnérky už jsou zase bílé

Ještě dva romantické snímky z minulého týdne.
Zdá se, že Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 si sníh a vodu k tělu moc nepustí - díky svému "medvědímu kožichu" z trnů a působení povrchového napětí kapiček vody ... naproti tomu opuncie ze sebe udělá bačkoru a lehne si na zem a je jí to taky jedno. První zimu jsem si myslel, že je po ní ... ale vždycky se na jaře zvedne a roste vesele dál jako by nic

pavelp: Moc hezká vivipara. Nádherná barva květů a jsou všechny hezky vytrněné. Taky se mi docela osvědčily kulturní vivipary. Jsou hezké, odolné a nedám na ně dopustit




Taky teď nechávám většinou plody přes zimu na kytkách, ale spíš pro parádu, že jim to tak sluší. Nezdá se mi, že by klíčivost semen byla nějaká lepší, než když se sklidí dostatečně zralé na podzim ... Tady už mi z nich rostou semenáčky. Jsou z roku 2013 a už jsou teď venku třetí zimu - před týdnem byly tři dny pod 3 cm vrstvou sněhu. Že by rostly nějak rychle bych neřekl, ale nespěchám na ně ... rovněž je nechávám projít přirozeným výběrem. Zásadně nepoužívám žádné fungicidy, takže vytrvají jen ty co mají odolnost vůči hnilobám. Podle mé zkušenosti pro ně není nebezpečí ani tak mráz a ani střídání mrazu a studeného vlhka - to o ně celkem nemám strach ... vody si samy vezmou jenom kolik uznají za vhodné a zdá se, že jim to docela svědčí. Proto jsem rád, když na ně občas přes zimu naprší nebo nasněží ... když mi nějaké odešly, tak to bylo, když bylo vlhko a velké teplo ... na to jsou zdá se vivipary citlivé (což ostatně potvrzují zkušenosti řady pěstitelů) ...

Ota: Pokud chceš drobet jistější formu E. vivipary, tak se docela drží např. Escobaria vivipara var. neomexicana SB 169, rostoucí volně na parapetu v květináči. Máma se mě i letos ptala, že jestli to nevadí, že tam na ty kaktusy občas i v zimě prší a jsou mokrý a i sněží.
Naopak to nějak moc nevyhovuje Coryphantha vivipara SB 714 a Escobaria vivipara VZD 462, WASHINGT. - ale tam bykl navíc problém se zakořeněním.
Jinak když jsou v suchu přes zimu tak rostou všechny typy co mám.

Ovšem obecně jsou poslední zimy na houby, tato je zatím podobná loňské.
Kytky které potřebuji otestovat na základní mrazuvzdornost na jaře sesadím výběrové vzorky od každého druhu do extra truhlíku a ten příští zimu strčím na týden do mrazáku, kde je -12 ° až - 15 °C. A potom uvidím co je a co není odolné v základu na suchý mráz. V současných zimách ověřím prd. V Praze na balkóně pod převisem v takových zimách vydrží na sucho a světle všechno co mám.

Taky jsem do trhulíků s Echinocereusama, které nyní nově mám přímo za hranou balkónu a prší a sněží na ně vysypal, snad na konci října, zbytky semen hbridu SB 211 (nevyhodil jsem to, ale zkusil jak to takto klíčí) a ješté oklahomy, s tím, že to vyklíčí na jaře a uvidím jak to roste v takto drsných podmínkách. A ono jak bylo mírně tepleji a pršelo do toho, tak něco už na vánoce bylo vyklíčené a jsou tam už nyní prcci. To je na pytel s tím teplým počasím.

C.Vivipara kulturní ,ale odolná.
foto z léta

a dnes po týdeních mrazech kdy tu dvakrát bylo k - 16 °C.Dnes obleva a nad nulou.Zkouším nechat semeníky přes zimu na kytkách a vyset v březnu .

Přidávám ještě podzimní snímky. Každý z kaktusů se zřejmě přizpůsobil pro práci s vodou v chladu a zimě jinak.

říjen 2015


listopad 2015


A takhle v létě kvetly. Už se na sebe tlačily, tak jsem je musel rozsadit.
Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211, Kiowa Co. Oklahoma, červenec 2015

Tady v Praze zatím první sníh letošní zimní sezóny. Žádná velká zimní pohádka se nekonala. Sníh v průběhu dne úplně roztál. Žádné velké mrazy u nás zatím nebyly a přes den teplota vždycky alespoň na chvíli vylezla nad nulu. Takže to ani nezapisuji. Z hlediska zimovzdornosti mně ale připadá stejně důležitá schopnost, jak si kytičky poradí s podzimními a zimními plískanicemi. Na detailních snímcích je vidět, jak dobře umí tyto kaktusy pracovat s vodou z tajícího sněhu. Vlhkost vzduchu se včera pohybovala mezi 49 a 80 % a dneska mezi 78 a 84 %.



Echinocereus baileyi SB211

Ještě doplním jeden parapetový testík. Rostliny nejsou z mého výsevu a také je to jen po 1 rostlině. U vivipar si to ještě zhodnotím s dalšími rostlinami ze stejné várky, které mám jinde.

Nicméně je vidět, že u vivipar záleží na původu gen. materiálu. Dle tohot testu jen s 1 rostlinou od každého původu je zatím vidět, že Echinocereusy rostou.
Ze 3 typů vivipar roste 1. Zbylí 2 prckové jsou ztvrdlé mumie.

Rostliny jsou takto pěstovány 1,5 roku pod zcela laickou kontrolou. Částečně jsou již zcvrklé (foto je z 25.10.). Zemina je na fotce vlhká. Parapet je ve 4. patře na JJV.
Samozřejmě triglochidiatus si v této kultuře medí začíná trsovatět a za chvíli vytlačí ostatní. Ovšem venku testované v polostepní polodivočině jsou triglochidiatusy mnohem menší a je jim lépe v částečném přistínění trávou, zde je na plném JJV Slunci. V zimě na kytky napadně nějaký sníh, ovšem vzhledem k poloze vysublimuje nebo rychle roztaje.



Opět test diskvalifikují poslední teplé zimy.

Takto pěstováně vybrané okruhy některých druhů se zdají jako dělané pro nováčky kaktusáře lenochy. Strčím za okno na parapet, občas je na jaře a v létězaleju a nechám proschnout. A pak je nechám od podzimu do jara být na tom samém místě a ono to nějak vždy roste.

Dám sem několik fotek z aktuálního testování kaktusů místo muškátů za venkovní hranou balkónu. Časem k tomu napíšu více.
Testuje se více věcí. Má to nějaká pravidla. Doporučení úpravy pH. Jak ovlivnit i po výsadbě vysychání substrátu. Také role váhy substrátu - zábradlí balkón tunu materiálu neunese.
Část kytek je na toto pěstování velmi citlivá až možná za hranou jejich max výdrže - slouží tak jako indikátor pro lepší sledování rozdílů. např. Ech. 211 snese skoro vše a tedy by rodíly byly hůře patrné.

Toto jsou moje druhé nejtvrdší podmínky tesován. Co se týče promrzání kořenů, tak asi vůbec nejtvrdší.

Nejsou zde prezentovány všechny truhlíky.

Časem napíšu strukturování testu.
Ani v jednom truhlíku není antuka - jsou to jiné typy minerálních substrátů Jeden je sprašoštěrkovitý s trochou černé zahradní zeminy aby vůbec držel trochu vody.

1. Menší polystyrén + Vyšehrad drolidlo + zahr. zem trošinku (do 10%). Směs je v léte ve vedru už druhý den polosuchá.


2. Větší mělký plasťák s tou samou zeminou. Tento plasťák je mělký a hůře se shání - má pevnější stěny a nerozpadne se po 3 letech na Slunci.


3. Rozdíl 2 minerálních substrátu po sundání částečného mulče oblázky - napravo je vidět, že mix manorg. substrátu drží více vlhkost - řasy na povrchu.


4.Test jako 1. s jiným substrátem.


5. Jako předchozí. Příklad nastavení vyšší vlhkosti substrátu částečným mulčem pro jaro/léto. Foceno předevčírem 14.10. za deště. Poté byl mulč odstraněn, kytky už jsou částečně zcvrklé na zimu. V aktuálním počasí (16.10. 2015), pokud 20 hopdin neprší, začíná být po odkrytí na povrchu polosuchý. Vysychá dost rychle.


Časem takto otestuji některé Pediokaktusy (+ test na našem polodivokém pozemku, viz dřívější fota), které jsem si vyhlídnul dle zahraničních fór z podobných testů + zde dle Otových předokeníků. To bude náročnější sranda.
Takto za hranu balkónu, jsou až od letošního jara.

Uvítal bych letos tužší zimu. Např. 3-5 dní po sobě -18 °C v noci a přes den pod -12 °C.

Ano, další knihy jsem ve čtvrtek dovezl i Jirkovi Štemberovi tak jsou už v Čechách na prodej a Gabo osobně bude prodávat v Chrudinské hale.

Nebude se prodávat v Chrudimi. Rád si ji pořídím. První vydání už mám. Bohužel se nemůžu zůčastnit v Trnavě sympozia a chtěl bych podepsanou knížku. Vážím si průkopníků v pěstování kaktů.

Koukám pěstitelé tuleňů a tučňáků studují tuto novou knihu a nemají taky čas na příspěvky. Ta knížka je vlastně jiná.

Až nyní jsem si všimnul, že mi dneska knížku předal osobně přímo spoluautor. Jdu se nad sebou zamyslet do kouta abych to s tou prací tak nepřeháněl.




Mimochodem když vidím tu fotku na obálce, tak se nám zase potvrdilo, že lidem se velmi líbí triglochidiatusy. A i když nekvetou tak je zase ukradnou a bailey okruhu si všímají méně.

Jen pro připomenutí a oživení.
Už nám začínají kvést na teplejších místech venkovní reichenbachovitý Echinocereusy, zde Echinocereus reichenbachii v. baileyi f. albispinus FH 613.

V červu 2014 jsem zkusmo na venkoví záhon zasadil čtyři dvouleté rostliny E. engelmannii variegatus SB 844. Po letošní zimně se zdá, že až na jeden všechny rostou. Jakmile se napijí, vyfotím je a přidám fotku.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Venkovní zimovzdorné výsadby Echinocereusů ke 4. dubnu stále v klídku spinkaj i ve vlhku (na balkóně se začínají probouzet). Takže, ty maj klídek a říděj si to sami dle počasí. Zajímavé, že E. triglochidiatusy v. gonacanthus nemá problémy s naší divočinou. Díky trnům si na něj nic divokýho netroufne a medí si i v nízké trávě ve větším vlhku (drobet pro mě překvapení, nejlepší kondice a velikost). Hůř jsou na tom z okruhu reichenbachii - bez ochrany a řádně nezakořeněné je zvířectvo občas vytáhne, zjistí, že to není k jídlu a vedle pohodí. Ale gonacanthusů se nedotkne ani náhodou ani jednoho ty sice mnohem řídší, ale několik cm dlouhé ostré trny odradí vše.