Téma:

Rozumím, na zahradě se mi střídají kočky ze sousedství až je mi to nepříjemné, ptáci o nich ale ví a tak jediní, kdo mi z ptačí říše na zahradu chodí, jsou vrabčáci, kteří si našli místo v hustém křoví babykového plotu. Kaktusy mám na parapetu také, ale zatím jsem žádný problém neměl, kočky všechny vyženou, nebo sežerou...

Jo, ale ty sýkory, to vlastně taky znám, jsem včelař, a na jaře sýkory sedají u česna, někdy ťukají zobákem na česno a když vyleze včela, sezobnou ji...

Ano, jsou tam napíchaná párátka proti mladým sýkorkám - jsou hloupé a všechno rozklovou (včetně poupat pediocactusů), a proti sojkám a strakám - nacpou tam všude žaludy a ještě to rozvrtají. Dostatečně hustá párátka je naštěstí odradí.

Tady je ukázka, co dovedou mladé sýkorky ... dvojitý vrchol rostliny je výsledem rozklování a rovněž je viditelné další poranění. Píšu o tom rovněž na těchto stránkách. (snímek ze 17.11.2013)

Ten kaktus to naštěstí rozdýchal. Jedinou památkou je to, že má dva vrcholy.

To tam jsou napíchaný špejle proti ptákům? Vidím dobře?

Mrazuvzdorné u mě za oknem začátkem letošního května. Pediocactusy simpsonii vesměs již odkvetly, zatímco knowltonii a paradinei FH 052.5 (vpředu roubované) teprve začaly kvést. Moc teplo ale na ně venku není - tak se otevírají spíš nesměle. Neobesseye se vyzdobily červenými loňskými plody a spolu s viviparami a echonocereusy nasazují poupata.

Díky všem za sdílení zkušeností. Po pročtení tématu jsem prozatím osázel dvě misky. Sehnal jsem osvědčené druhy, tak snad celoroční pobyt na jižním parapetu ve třetím patře vydrží. Myslím, že další misky budou následovat

Opuntia phaecantha - alespoň tak to bylo na jmenovce v BZ Olomouc. V létě 2015 jsem se byli podívat do Botanické zahrady v Olomouci. Při procházce jsem narazil i na záhonek s výše uvedenými opunciemi. Několik uvolněných článků i plodů se válelo na chodníku a bylo sešlapáváno návštevníky. Tak jsem sebral 1 článek a 2 plody. Ne že bych takto "zachraňoval" pravidelně, ale v tomhle případě mám svědomí opravdu čisté. Článek byl na pokraji života a smrti, plody byly černé, semena v nich rovněž, takže jsem tomu ani moc šancí nedával. Do misky jsem nasypal štěrk s prídavkem zahradní zeminy, na povrch jsem volně položil článek a nechal jsem to volně v polostínu. Na jaře jsem byl příjemně překvapen - takřka mrtvý článek se napil, pustil kořeny a semínka začaly celkem hromadně klíčit.



Takhle to vypadá aktuálně. Článek v loňském roce přidal jeden další, letos ještě 2, semenáčky povyrostly - i když počet se asi lehce snížil. Celoročně venku - bez krytu.

Připravené na zimu, vyzdobené svými trny a nasvícené pozdním podzimním odpoledním sluníčkem, jak si je tvaruje nekrytá volná kultura a rozmary našeho počasí.

"obyčejný" Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211


Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus", vzadu tři Echinocereus reichenbachii ssp. perbellus

Taky jsem něco nafotil.

A také už počátkem měsíce jsem si fotil pupeny na dalších Echnocereusech a tak vůbec.
Tak to už vypadalo jarně

Na Echnc. dasyacanthus rozhodně letos čekám květy

Esc.missouriensis potěší na jaře nejprve plody

Echnc. coccineus v.roemeri,BW111AS,Kerr Co.,Tx se už chystá

Podobně je tomu u Echnc. cocineus,Zion,Ut.

Dokonce i po smrti je to hezký kaktus. Letošní zima byla pro Echnc.rigidissimus prostě k nepřežití

Echnc.viridiflorus musí být mezi prvními

Tak na ten Echnmst. se nějak nedostalo a tak ho přidám a ještě něco. Vše z dnešního focení



Hadec je prostě krásná hornina, takhle zvětralá

Jaro neodolatelně postupuje, i když zrovna nyní je to na kožich. Na parapetu to ale žije a má se k světu, takže jsem dnes znovu zalil a dívám se na vývoj pupenů. Echmst. intertextus v. dasyacanthus se snaží rozkvést, ale nedaří se. Podobně Ped. simpsonii. Jednou to slunko ale jistě bude svítit. Echinocereusy mají plno pupenů a tak bude na co koukat.

Echnmst. intertextus v. dasyacanthus již déle čeká

Echnc. perbellus

Echnc. reichenbachii, SB 941,Kerr Co.,Tx

Pediocactus simpsonii v.minor,RP60,MonarchPass,Col. také čeká na slunko

Už se těším na prvé kvetení Echnc.fendleri v.hempel SB187,El Paso,Tx

S květy čeká také Delosperma

Je to spíš k cestám než pěstování - ale pokud plánujete nějaký národní park USA, může se vám třeba hodit tahle stránka - se sbírkou tisíce map a mapek ke stažení, soustředěnou jedním nadšencem na jedno místo: npmaps.com/

samozřejmě se zaslání zcela nezdařilo a tak dodám oba druhy v květu



a ještě přidám další příklad Echc. baileyi 10.6.2016
a tentýž 17.1.2017

Další Echc. reichenbachii 10.6.2016
a tentýž 16.3.2017



Takže žádné sušinky, ale kaktusy v dobré kondici, kvetoucí a myslím přírodního vzhledu

Abych pravdu řekl, v celé diskusi jsem chtěl











jen ukázat a povzbudit další kaktusáře, že můžeme využít k zajímavému celoročnímu pěstování kaktusů i pouhé parapety oken. Že to dokonce je výhodné pro jakési přírodní pěstování, když misky máme stále na větru a mají opravdu extrémní tepelné podmínky. Že to není o nějakých "sušenkách" chci předvést na obrázcích některých druhů, focených v zimě a v létě.
Obr.1,2,3 předvádí Echc. baileyi, focený 10.6.2016, 17.1.2016 a 16.3.2017. Jak je vidno kakt. se dovede napít, dovede bohatě kvést a při tom nijak bujně neporostl. V březnu je z něj zase scvrklina, ale věřím, že zakvete.Dále se předvádí na obr.4,5 6 mistr ve scvrkávání Echc, reichenbachii hybr., snad s Echc. rigidissimus, ale velmi zajímavý. Obr.4 je ze dne 10.6.2016, obr.5 17.1.2016 a obr.6 16.3.2017. Jsem zvědav, jak dopadlo vkládání fotek - nějak s tou technikou stále bojuji

Kontrola po letošní zimě ... snímek ze 4.3.2017
Tyhle vypadají dobře. Takhle si předpěstovávám materiál pro budoucí skalku. Tady mají kropení nebo sníh jenom shora, jak Pán Bůh dá ...

RadekM napsal: Na rozdíl od Radka zalévám vždy kropením shora - v přírodě také prší shora. Je to způsob pěstování, který docela dobře funguje a který mě baví a který jak se zdá těm kytičkám dělá dobře.
Jen poznámka: Ano déšť padá shora a zalévá, na druhé straně půdní vlhkost je podmíněna,a v pouštích během suchých period výhradně, spodní vodou, která vzlíná. Z mého praktického pohledu ALE - nemohu v 7. podlaží misky kropit - a k tomu i okna a parapety pod sebou. Zálivka podmokem ale navíc umožňuje uplatnit některé finesy. Můžeš závlahu dávkovat podle toho, co v misce pěstuješ, někdy, třeba na počátku léta, kdy některé druhy už začínají být na vodu háklivé, zaleješ jen tolik, aby vodu dostaly kořeny, ale nebyl mokrý povrch půdy. No prostě jemnosti pěstování, čímž nechci říci, že se mně vše daří a nikdy nic neuhynulo.

Radku, nechtěl jsem říci, že kropení shora je lepší - chtěl jsem jen poukázat na to, že obojí je možné a že kropení shora kaktusům neuškodí a také prospívá - samozřejmě ve správném počasí - to je klíčové. Pro mě je to zásadní i technicky - nedovedu si představit, jak bych v mých podmínkách zaléval podmokem. Tobě vyhovuje zase podmok - jednak kvůli technickým podmínkám - a navíc ti to umožňuje lépe řídit a dávkovat závlahu v době, kdy já si kvůli horkému počasí nemohu dovolit zalít. Také ti to zřejmě dovoluje pěstovat i druhy ze sušších oblastí, na které já si u sebe netroufnu. Každý si musí najít ten způsob, který nejvíce vyhovuje jeho podmínkám a druhům, které chce pěstovat.
Ještě k celé diskusi - bylo by dobré někde tady ukázat, jak se v přírodě liší scvrklá a napitá kytka, jak píšou Milan a Peri... někdy mám pocit, že se snažíme z těch kytek dělat příliš velké "sušenky" a někteří autoři na to dokonce poukazují ... na druhou stranu se mnohdy po zálivce sám až polekám, co té vody tyhle severoamerické kytky do sebe dokážou napít - ale říkám si, že snad ty venku pěstované kytky na vlastních kořenech mají svůj vlastní rozum a samy si vezmou, co potřebují - i na podzim - to se zase uklidním, když vidím, jak se na zimu scvrknou a zatáhnou. Nemáte někdo takové srovnání z nalezišť ...???

Zajímalo by mě, jestli někdo už zkoušel pěstovat takto venku Austrocactusy? Jihoameričani sice nejsou pro naši zimu stavění, ale třeba takto v miskách na parapetech si dokážu představit, že by mohly některé klony naši zimu přežít a prosperovat.

Já myslím že pěstování blízké přírodě v našich podmínkách je více méně složité(samozřejmě se o to snažíme) ale nikdy u nás kytkám nemůžeme poskytnout tolik slunečního světla a takové proudění vzduchu jako mají v domovině.

Peri má pravdu, i v případě mrazuvzdorných kaktusů. Dovolil bych si upozornit třeba na fotky Ecer. triglochidiatus od Josefa Odehnala v časopisu Kaktusy 2005, číslo 4. 12 květů na výhonu znamená, že na něm muselo vloni přirůst nejméně stejně areol. Přestože jsem dříve zaléval a hnojil při každé příležitosti, nikdy se mi nepovedlo k tomu ani přiblížit.

Radku, to jak to píšeš možná platí ve tvých podmínkách, kdy máš několik rostlin na venkovních parapetech.
Pokud chce někdo pěstovat více rostlin, volí klasické plastové květináče nebo misky, které jsou co nejméně nápadné, skladné, odolné, ...I tomto případě se dají rostliny pěstovat tak, aby se co nejvíce podobaly těch z nalezišť.

Rozumím, o co ti jde, nicméně nemohu až tak souhlasit. Kaktus přírodního vzhledu se dokáže taky pěkně nachlastat,dokladem toho jsou před lety publikované fotky př. Záruby v časopise Kaktusy, je tam vidět pěkné srovnání kaktusů různých rodů v napitém a nenapitém stavu. Diametrální rozdíly a nejsou to kaktusy kulturní, ale z nalezišť. Takže ta napitost v určitém časovém období ke kaktusu patří a s tím nic nenaděláš, kaktus tu hmotu musí z něčeho prostě utvořit a přirůstat.

Na rozdíl od Radka zalévám vždy kropením shora - v přírodě také prší shora. Je to způsob pěstování, který docela dobře funguje a který mě baví a který jak se zdá těm kytičkám dělá dobře.
Jen poznámka: Ano déšť padá shora a zalévá, na druhé straně půdní vlhkost je podmíněna,a v pouštích během suchých period výhradně, spodní vodou, která vzlíná. Z mého praktického pohledu ALE - nemohu v 7. podlaží misky kropit - a k tomu i okna a parapety pod sebou. Zálivka podmokem ale navíc umožňuje uplatnit některé finesy. Můžeš závlahu dávkovat podle toho, co v misce pěstuješ, někdy, třeba na počátku léta, kdy některé druhy už začínají být na vodu háklivé, zaleješ jen tolik, aby vodu dostaly kořeny, ale nebyl mokrý povrch půdy. No prostě jemnosti pěstování, čímž nechci říci, že se mně vše daří a nikdy nic neuhynulo.
Prostě je to tak a je to vidět také v této diskusi. Stále v nás dříme ČLOVĚK ZELINÁŘ, chce vidět, jak to roste, je to naducané a pěkné koule, a aby toho bylo MOC! Ale tak to v přírodě nechodí a o tom je třeba přemýšlet, když chceme mít na očích kaktusy přírodního vzhledu. Také je to těmi baráky, skleníky a prostorem, který ve své činorodosti máte potřebu zaplnit, např miskami... takovými a makovými a pěkně aby jich bylo plno, že je už není kam dát. Nebo truhlíky, které zbyly po muškátech. No výborně, dají se skoro nad sebe takže nezaberou místo.. a jak to tam PĚKNĚ roste. Ale nakonec to otráví, protože expozice nijak nevypadají. Taková žardiniera s kvetoucími nelinkami by chtěla prostor a pěkné umístění Ale ...není místo. Řeknete si, ten chlap je nějakej chytrej a tak už končím a jdu čekat na první pupeny ve svých miskách.

Henry:
Čekám, kdy nás z tohohle vlákna Filip "vypakuje", anžto jsme se lehce odchýlili od tématu pěstění mrazuvzdorných...
Tak popořadě:
- ano, to jsou ty ocelové kartáče do vrtačky (existuje řada velikostí a typů)
- ano, všechno je to pískovec, ale pozor - jsou pískovce hodně měkké, ale i hodně tvrdé!
- misky na fotce jsou zčásti z kamene přírodního a zčásti z umělého
- kaučuku na formy existuje kvantum druhů, nejlepší je poradit se u některé odborné firmy, která je
prodává (jiný je na beton, jiný na pryskyřice, na kov, atd.atd. Taky se liší podle tvrdosti,
chemické a mechanické odolnosti. Já jsem kupoval v Chemexu, podívej se na Googlu co máte v Plzni
(licí a formovací hmoty, kaučuky pro výrobu pružných forem apod.) Je tady řada specializovaných
firem na tenhle sortiment.Nejlevnější jsou české kaučuky z Kralup, ale moc nevydrží.
- "umělým kamenem" rozumím směs písku, cementu (bílého), barevných pigmentů a protimrazové přísady
do betonu anebo fajnovější variantu - směs písku, pigmentu a polyesterové pryskyřice (výsledek je
více podobný přírodnímu pískovci, protože pryskyřice je narozdíl od cementu čirá). Obojí se namí-
chá podle nějakého recepisu, směs se naplní do forem a nechá ztvrdnout do druhého dne. Vyklopíš,
začistíš, vyvrtáš odtokové otvory a máš hotovo. Misky z cementu je dobré dát tak na týden do sudu
s vodou, aby se vylouhovaly.

Aj tu je ponuka misiek www.art-press.cz/bonsai-miska-ruzne-tvary-umely-kamen-piskovec

Láďa:
Paráda Prosím tě, co myslíš těmi ocelovými kartáči? Tohle? Ten umělý kámen a kaučuk se dá sehnat kde? Nemám s tím vůbec zkušenosti.
Ty misky na fotce jsi dělal jak?

Taková krásná miska by asi na hrobě dlouho nevydržela Jinak ten žlutý kámen je taky super. Pískovec?

Henry napsal: Láďa: Moc pěkné zejména ta třetí miska. Už jsem po nich taky koukal, ale vždy mě odradila ta cena. Nezkoušel to někdo z vás udělat sám? Třeba vyřezat flexou do vápence? Například jak je to tady: www.floranazahrade.cz/prosta-krasa-kamenne-misky/

Henry, já bych je nekupoval, to raději peníze investuju do semínek.Kameny jsou zadarmo a všechno kolem toho mě baví - počínaje hledáním vhodných šutráků v přírodě, přes jejich opracování, až po výsledné osazování. S tvrdým materiálem nemám zkušenost, v mém případě jsem použil měkký pískovec a otvory jsem vyhloubil vrtačkou s ocelovými kartáči různých tvarů. Jde to do toho jako do másla, ovšem je potřeba minimálně respirátor a tolerantní manželka, protože bordelu je z toho víc než dost.Proti prašnosti jsem si pomáhal namočením kamenů do vody, ale moc to nepomáhá - místo prachu kolem tebe létá bahno... Proto jsem přešel na příjemnější variantu - z hotových misek jsem si vybral ty s povedenými tvary, z kaučuku jsem si podle nich vyrobil formy a misky jsem dělal z "umělého kamene". Také jsem zkoušel vrtání otvorů do kamenů s pomocí diamantových korunek různých průměrů. I to jde docela dobře, ale musí se pomalu a netlačit, jinak kameny rády praskají.



Našel jsem lepší fotku "misky na hrob" z polystyrenu, tak ještě přikládám:

Mamlas napsal: Je moc hezké pěstovat kaktusy "přírodě blízkým způsobem". Ale možná by neškodilo při osazování misek uvážit, které druhy se v přírodě mohou respektive nemohou potkat.".

Tohle by Milane samozřejmě bylo ideální a velká fajnšmekrovina - mělo by to asi i velkou botanicko-sběratelskou hodnotu ... už jen to zjišťování, co někde vedle sebe může růst a v jakém prostředí, stojí samo o sobě za to ... problémem je ale většinou nedostatek místa. Tady jsem se o to částečně pokusil na tomhle malém čtverečku 10x10 cm. Kde mám společně moje dvě srdeční záležitosti - Echinocereus davisii a Escobaria minima (neliae), obojí Texas, Brewster Co., které rostou společně na pahorcích poblíž Marathonu. Dokonce i ta drť na nalezišti je trochu doběla (jak znám z fotografií, nikdy jsem tam nebyl) - ale materiál je samozřejmě jiný (a shánět ho nebudu) ... "Umělecký dojem" kazí ty Epithelanthy, které s nimi to naleziště nejspíše nesdílejí, ale neměl jsem prostě, kam je dát jinam ... Na dočasném "hostování" je v květináčku také na zakořenění jedna malá odnož Escobaria sneedii.
Myšlenka by tedy byla moc pěkná a fajnová - ale místo kaktusářovo je velmi omezeno ...
To přírodě blízké pěstování pro mě znamená čerstvý vzduch a vítr, občas sníh a déšť, ničím nefiltrované sluneční záření, mráz a střídání teplot a vlhkosti. Kromě hnojiva nepoužívám žádnou chemii. Snažím se jinak co nejvíce přiblížit podmínkám na stanovišti, což samo o sobě díky značné unifikaci substrátu a jednotnému zalévání ve společných mísách není úplně možné... Na rozdíl od Radka zalévám vždy kropením shora - v přírodě také prší shora. Je to způsob pěstování, který docela dobře funguje a který mě baví a který jak se zdá těm kytičkám dělá dobře.

RadekM napsal: Ještě poznámka. Když jsem se díval na misku s výsadbou různých druhů, řekl bych, že na můj vkus je substrát příliš "hlinitý" a proto se na povrchu spéká. přidal bych do něj více štěrku a zvláště pro povrchovou vrsvu je třeba zásadně použít štěrk ze stejné horniny jako jsou kameny. Možná se to zdá jako nepodstatný detail, ale pro "přirozený vzhled kompozice" je to věc naprosto zásadní. Také se hodí vymodelovat nějakou nerovnost, ostatně pouště nejsou zcela rovné a kaktusy často najdeme na nějakých výstupech skály.

To je fakt, že zemina je převážně hlinitá na pohled, nejsou to moje rostliny. Nicméně Vítek Zavadil je dosti zkušený pěstitel, takže laboruje s kdečím. Je možné, že uvnitř misky je to daleko propustnější, než se to jeví na povrchu.. Mne však zaujal fakt, že jsem u misek a truhlíků které má celoročně venku viděl na povrchu mech.. Ten pochopitelně signalizuje vyšší vlhkost atd.. Avšak až na jednu misku jsem nikde neviděl hnilobu či další neduživosti. Ale zato jsem viděl neskutečné množství samovýsevů z plodu, které praskaly a semenáčky v mísách a truhlících byly všech možných velikostí a stáří. To pro mne bylo objevné - při neustálém boji o vlhkost, plísně a padání semenáčků jsem viděl bujný divoký růst. Hned mne napadla souvislost s kyselým a tedy antiseptickým prostředím, které mechy dovedou udržovat (vlastní zkušenost, terária, inkubace plazích vajíček atd..). Něco na tom bude. Dále mne napadlo, že u druhů s řepovitými či bohatě větvenými kořeny je větší hloubka nádob a tedy substrátu výhodná.. No, co bych povídal, muselo by se to vidět. Nikoho a nic neobhajuji, ale Vítek má nepochybně jednu z největších kolekcí Neobessií, Epithelant a mrazuvzdorných Echc. u nás.

Láďa: Moc pěkné zejména ta třetí miska. Už jsem po nich taky koukal, ale vždy mě odradila ta cena. Nezkoušel to někdo z vás udělat sám? Třeba vyřezat flexou do vápence? Například jak je to tady: www.floranazahrade.cz/prosta-krasa-kamenne-misky/

Mamlas napsal:

"Osázejte mi pěkně tuhle misku na hrob".

Ten tvůj Nick jsis vybral dobře,to ti sekne.