Téma:

Už to začíná vonět předjařím, i když ještě dost studeným, ale i za oknem je už vidět, že se něco děje. Echc. viridiflorus už tlačí pupeny a vrcholy u Echinocereusů "ožívají". Esc. missouriensis a Esc. vivipary se viditelně po předchozím promočení misek deštěm napily již v únoru

varček napsal:

Míla napsal: Já se zálivkou ještě vyčkávám. Je naděje, že letos to klapne se sněhem. Přijde mě tahle zálivka lepší. Voda ze sněhu se natáhne pozvolna a nerozplavuje tak substrát. Představuji si, že má i lepší vlastnosti, než uleželá dešťovka, ale možná je to jen má představa.

Voda zo snehu a ľadu má skutočne lepšie vlastnosti, vhodnejšie pre rastliny. Mal som kedysi knihu v ktorej bol popisovaný výskum na túto tému. Takže Míla tvoja představa je správna.

Obecně je sníh samozřejmě mnohem lepší a přirozenější a také jej preferuji - když nasněží. Problém je v tom, že letos mi na hlavní část mé "mikrosbírky" prakticky vůbec nenapadal - sem tam nějaký zbloudilý poprašek nebo zatoulaná kapka. Včerejší a předvčerejší sněžení přesně naplnilo předpověď - zase šlo od severu - takže zase nic a tak jsem byl rád, že mám zalito - nechce se mi nosit sníh v kyblíčkách do bytu - abych ho potom házel na kaktusy v předokenním truhlíku ... to je patrně technicky možné pouze když jsou kaktusy na zahradě. Vodu jsem použil studenou přímo z vodovodu a to, co proteklo jsem okamžitě vylil z misek - myslím, že velice propustný substrát přitom nestačil natáhnout svou plnou kapacitu - přeci jenom byl dost proschlý. Kaktusy mám na čerstvém proudícím vzduchu a to se chová všechno trochu jinak než v nevytápěném skleníku ....
Ze zálivky jsem zatím vynechal Toumeye, davisáky a nelinky.
Další věc je, že u nás byl stejně nejdřív pořádný ceďák - takže ty kaktusy, co mám úplně bez krytu, protekly skrz naskrz a pak na ně teprve napadal tento mokrý těžký sníh.
Rovněž nikoho nenabádám, že má dělat totéž - každý má jiné podmínky a zkušenosti a možná i trochu odlišný výběr kytek. Já si ověřuji určitou úvahu a strčil jsem nos mezi kaktusy a cítil jsem - že jim to prospěje. Tak snad jsem jim dobře porozuměl ...

Míla napsal: Já se zálivkou ještě vyčkávám. Je naděje, že letos to klapne se sněhem. Přijde mě tahle zálivka lepší. Voda ze sněhu se natáhne pozvolna a nerozplavuje tak substrát. Představuji si, že má i lepší vlastnosti, než uleželá dešťovka, ale možná je to jen má představa.

Voda zo snehu a ľadu má skutočne lepšie vlastnosti, vhodnejšie pre rastliny. Mal som kedysi knihu v ktorej bol popisovaný výskum na túto tému. Takže Míla tvoja představa je správna.

nebo zkoušeli jestli se dostanou do rauše

"Zloději mohou být různé". Někteří jsou navíc ještě záškodníci, nestačí, že hrabou, ale ještě dělají díry do kaktusů. Omluvou jim může být pouze to, že si pletou "to malé chmýříčko na areole" s chutnou mšičkou.
Zdraví Radek

Já se zálivkou ještě vyčkávám. Je naděje, že letos to klapne se sněhem. Přijde mě tahle zálivka lepší. Voda ze sněhu se natáhne pozvolna a nerozplavuje tak substrát. Představuji si, že má i lepší vlastnosti, než uleželá dešťovka, ale možná je to jen má představa.

To máš štěstí, že jsi tam neměl triglochidiatusy - ty lidi kradou víc než 211. Si dokup vzrostlejší kvetoucí 211 pro venkovní pěstování od RK, takže můžeš aspoň nějak navázat v testování.

Jsi mi připomněl. Něměl bych už taky pokropist semenáče Pediocactusů co mám venku na balkóně?

aivenhov: Naštěstí žádné vzácnosti. V podstatě samé "obyčené" kytky - 2x Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 a pár opuncií. Jenomže žádná z těchhle zimovzdornejch kytek není "obyčejná" .... Echinocereusy už loni pěkně kvetly a hlavně celé testování je v pytli ...
Taky si říkám - kdyby to aspoň vedlo k získání dalšího kaktusáře a příznivce zimovzdorňáků a volné kultury ...

Něco veselejšího na zlepšení nálady - simpsoňáky nasazují poupata.
Pediocactus simpsonii v.minor (hermannii) HK Carbon Co, Wyoming



Z povrchu substrátu je vidět, jak to bylo hrozně vysušené ... tuhle zimu nenafoukal od jihu žádný pořádný sníh ani déšť a výhled podle norské předpovědi taky nic moc. Sníh a déšť sice jo, ale zase nebude nic z jihu. Tak jsem to dneska všechno pořádně pokropil a přebytečnou vodu, co protekla, jsem z misek vylil. Věřím, že tyhle zimovzdorné kytky co mám, poznají, kolik si mají vzít. Nějaké ty noční mrazíky by neměly vadit. Loni touto dobou jsem měl už týden zalito. Teď vypadají výrazně spokojeněji

Čo ti odtiaľ zmizlo?
To je tak keď ľudia závidia. Keby to aspoň poslúžilo k získaniu ďalšieho kaktusára a rastliny by rástli ďalej.

Tohle teda pořádně naštve ... mnohým z vás se to už také asi stalo
Snad to tomu zloději bude aspoň k něčemu dobré ...

Je to tak a už to tady bylo zmíněno mnohokrát. Každý máme specifické, unikátní podmínky a ty se při pěstování uplatňují. Nad tím ale stojí obecné principy, které platí všude a já pro tento způsob pěstování na parapetetech oken chci vyzvednout už několikrát zmíněný pohyb vzduchu, vítr a jeho vliv na osýchání povrchu, vysýchání substrátu, prostě "přírodní" kontakt rostliny s atmosférou, čímž se rozumí také nefiltrované záření, rychlé střídání teplot atd.
Když třeba koupím semenáč, dobře živený, zalévaný a rychle vyrostlý, mohu potom v misce sledovat jak se "usazuje" a po prvé zimě je už z něj úplně jiná rostlina. Snad je to na obrázcích vidět.
Včera jsem nafotil diskutovanou Epit. micromeris, takže každý sám může posoudit, jak jsou odolné (zatím jen -10C, což není nic moc). Dobře prosperují také její dva potomci a výsev, který na podzim vyklíčil a semenáče přezimovaly, tak, jak je vidíte. Zároveň na poslední fotce máte představu, kam moje kaktusy koukají a že jim doslova jižní Morava i s Pálavou leží u nohou.

cykas, ono taky záleží kde jsi - já třeba v Bílině mám trochu specifický podmínky a můžu si dovolit nechat venku i kaktusy který jiným odejdou. Mám tu totiž hned vedle na SZ otevřený hnědouhelný důl a tepelnou elektrárnu, takže zatímco o pár kilometrů vedle padá sníh a mrzne tady po sněhu není ani památka a maximálně prší. Taky mrazy pod deset stupňů jsou spíš vyjímka. A co se týče deště toho tu je taky míň než normálně protože většina trvalejšího deště přichází od západu ale jednak teplo ze šachty zvedá vzduch a jednak zrovna na západě je Bořeň který dost často dešťový mraky rozdělí (i když není až tak vysoký) a spadne jen pár kapek ... takže běžná zima tu vypadá že auta od teplic přijíždějí zasněžený nebo lidi aspoň nadávaj jak musely škrábat a tady maximálně namrzaj auta podle řeky, tuhle zimu jsem třeba škrábal skla jen asi šestkrát a to jen na straně do silnice - takže jediný co přes zimu dělám je že zajistím aby do nich moc nepršelo

Petr napsal: Upravuji pro Mrkva. Já myslím, že když se domluvíš s adminem, tak ti to změní na Radka, ale není to tak složité.

Na žádost uživatele změněno Mrkva na RadekM.

Nejstarší je ovšem ta v misce s Echc. rigid. f. purpureus a u té obdivuji, jak dovede zploštět a změnit tvar. V tom je ta filozofie pěstování blízkého přírodním podmínkám. Tyto podmínky nemůžeme kytkámu nás samozřejmě zcela nabídnout, ale POHYB VZDUCHU, STŘÍDÁNÍ TEPLOT, vodu jako na nalezišti a teploty bohužel jaké tady máme, ty jim naservírujme. Kaktusy nemusí růst jako řepa aby nám dělaly radost, ale kvést, to ano. Ale pamatujme si, že když jde rostlině o kejhák, tak zapůsobí pud sebezáchovy a snaží se rozmnožovat a tudíž kvést.Podívejte na smrky, jak se loni lámaly pod šiškami (alespoň na Moravě) a to je ta touha zachovat se, přežít.
Na obr. je ona nejstarší v zimě, kdy se opravdu značně zploští.
Ještě připojuji ukázku budování miniskalky, kterou jsem minule slíbil a nepřiložil

Možná má ta Epithelantha dobrý původ (není mně znám), ale je již 4 roky venku (max -10). Mám i její potomky venku a jinou Epit. microm. v gregii (nerozeznám), které se tváří také celkem v pohodě, takže odolnost mají zřejmě v genech. Zmokne tak 2x za zimu

Upravuji pro Mrkva. Já myslím, že když se domluvíš s adminem, tak ti to změní na Radka, ale není to tak složité. Tvoje misky se mi moc líbí už jen kvůli tomu, že nemám místo a musím stěhovat ven. Něco tam už je (velké sagliony), ale tohle je mobilnější i pro jiné, když dlouho prší. Mám na mysli i jiné než mrazuvzdorné apod.

tak epišky zrovna nemám, teprve budu vysévat ale pokusy dělám s některýma jinýma a jestli budou zimy jako tahle tak nebude problém





ani se to pořádně nezatáhlo a zatím to drží venku už druhou zimu včetně pentalophusu kterýmu bych to nevěřil - chtěl jsem se ho zbavit, jsem ho spálil na sluníčku (ty v tý modrý míse jsou většina připálenejch - buď přežijou nebo půjdou)

U E. macromeris můžeš selektovat jak dlouho chceš a stejně to bude zbytečné. Měl jsem jich docela hodně, ale nakonec mi zbyly jen dvě nebo tři a s těmi už žádné pokusy nehodlám dělat.
Nějaký ten mráz, pokud jsou dostatečně vysušené jim určitě nevadí. Ale ta vlhkost v zimě???
Takže pěstování E. macromeris jako zimovzdorné rostliny nevěřím.Ostatně to můžeš vyzkoušet a pak napiš, jak to dopadlo .

cykas napsal: Můžu se zeptat, ta E. micromeris fakt snáší v zimě pobyt venku, v dešti, mrazu a sněhu mezi ostatními mrazuvzdornými kaktusy?

proč by ne, rostou i v texasu a novém mexiku tak je jen otázka vyselektovat vhodné kusy,

Stačí udělat fotky z dnešního počasí a hned to bude vidět.

Můžu se zeptat, ta E. micromeris fakt snáší v zimě pobyt venku, v dešti, mrazu a sněhu mezi ostatními mrazuvzdornými kaktusy?

Jó šutry,.. když si chceš udělat pěknou misku, tak jednou z radostí je také najít zajímavé kameny a horninu a v duchu si vyskládat misku. Nesmí se zapomenout také na štěrk téže horniny, kterou to vše nakonec posypeme.Hornina kamenů a štěrku MUSÍ být stejná, jinak to vypadá hrozně nepřirozeně. Miniskalku také skládáme pouze z jediné horniny.
Já používal s oblibou hadec, vápence, dolomit z Hádů a jiné vrstevnaté a navětralé horniny. Skalka musí být sama o sobě hezká a zajímavá.
Ta nádoba, co ti připadá jako lavor je králičí, dobře glazované krmítko, které bylo za socialismu strašně levné, jen bylo třeba vidiákem ve dně navrtat díru. Já v nich tehdy pěstoval bonzaje. Mají v průměru asi 23 cm a jsou vysoké jen 7 cm a pro bonzaje ideální. Miniskalky tady dělám "na babku" - vyvýšený kopeček.
Tož tak,.. přihlásil jsem se příjmením, a oslovování zní strašně blbě. Rád bych to změnil třeba na RADEK,ale asi to nedokážu a tak toho Radka používejme aspoň v tomto kontaktu. Na obrázcích ukazuji, jak miniskalku skládat, jaká může být její přirozená předloha (hadec, Mohelenská step) a Echc. rigidissimus f. purpureus, včetně Epit. micromeris, která obdivuhodně vše snáší, kvete a plodí

Mrvka: Líbí se mi ty šutry. Odkud jsou? Je tam i vápenec? Ještě k předposlední fotce, ten květináč je staré umyvadlo? Mám něco podobného kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/864-obycejna-krasa-chamaecereusu-silvestrii-a-jeho-hybrid?start=30#37021

Jde o Ped. simpsonii, pravokořenný, který jsem dostal bez dalších bližších údajů o původu

Copak je to na té 7. fotce shora - jméno fotky "0187-kopie"?
Ale to už dnes asi špatně vidím a pletu si rody.

Pánové, konečně jsem dosáhl toho, abych mohl odpovědět(počítačová negramotnost se snad ale 80desátníkům omlouvá). V prvé řadě bych uvedl, že na profesory zapomeňme, čo bolo to ...K věci. Udivil mne názor o posunu misek větrem - to mne nikdy ani nenapadlo. Pro ty, kdo mají fóbii, pak se to dá řešit miskami s plochým dnem, kterých na okně také pár mám, také používám jak umělohmotné, tak keramické a ani rozdíl příliš nevnímám. Důležitější pro vodní režim v misce je substrát, podíl štěrku ...problém USPOŘÁDÁNÍ DRUHů v misce mne samozřejmě také napadl a stylové by bylo mít spolu druhy, které se také v přírodě nacházejí spolu, ale to je už velká fajnovost, zatím hledím spíše na to, aby vedle sebe ty 4 kaktusy co do tvaru a výšky nějak vypadaly. Doporučuji ale, aby nebyly stejně staré, je to přirozenější.
Pokud jde o zálivku, pak bez podmoku tuto kaktusařinu nelze provozovat. Současně mně misky zcela promokly a jsem zvědav na následky, i když oproti velkým monolitickým truhlíkům miska jistě mnohem rychleji vyschne.Jako řešení se rýsuje posunutí misek:v zimě blíže k oknu, na sezónu více k okraji (misky jsou na deskách umělé podlahy).
No a poslední otázka: Jde o Echc., který jsem před 3 roky koupil v Kroměříži podlední den výstavy, bez jména. Já si myslím, že jde o "šťastný" hybrid Echc. rigidissimus x Echc. reichenbachii (nebo čistý Echc.rigidissimus??), který na zimu skvěle dehydruje a zmenší téměř na polovinu.
Jde mně při pěstování o to, aby kytky měly přirozený vzhled (i když popravdě ty staré, zubožené trosky z nalezišť by nikdo ve sbírce nechtěl). A to je dobrý kousek, kvetl a tak budou další multihybridi na mráz. Snad ho najdu v květu a připojím, také vzhled v době růstu. V květu jsem ho nenašel a tak ještě pár obrázku dalších. Snad se naučím vložit text také k obr.

Pánové, konečně jsem dosáhl toho, abych mohl odpovědět(počítačová negramotnost se snad ale 80desátníkům omlouvá). V prvé řadě bych uvedl, že na profesory zapomeňme, čo bolo to ...K věci. Udivil mne názor o posunu misek větrem - to mne nikdy ani nenapadlo. Pro ty, kdo mají fóbii, pak se to dá řešit miskami s plochým dnem, kterých na okně také pár mám, také používám jak umělohmotné, tak keramické a ani rozdíl příliš nevnímám. Důležitější pro vodní režim v misce je substrát, podíl štěrku ...problém USPOŘÁDÁNÍ DRUHů v misce mne samozřejmě také napadl a stylové by bylo mít spolu druhy, které se také v přírodě nacházejí spolu, ale to je už velká fajnovost, zatím hledím spíše na to, aby vedle sebe ty 4 kaktusy co do tvaru a výšky nějak vypadaly. Doporučuji ale, aby nebyly stejně staré, je to přirozenější.
Pokud jde o zálivku, pak bez podmoku tuto kaktusařinu nelze provozovat. Současně mně misky zcela promokly a jsem zvědav na následky, i když oproti velkým monolitickým truhlíkům miska jistě mnohem rychleji vyschne.Jako řešení se rýsuje posunutí misek:v zimě blíže k oknu, na sezónu více k okraji (misky jsou na deskách umělé podlahy).
No a poslední otázka: Jde o Echc., který jsem před 3 roky koupil v Kroměříži podlední den výstavy, bez jména. Já si myslím, že jde o "šťastný" hybrid Echc. rigidissimus x Echc. reichenbachii (nebo čistý Echc.rigidissimus??), který na zimu skvěle dehydruje a zmenší téměř na polovinu.
Jde mně při pěstování o to, aby kytky měly přirozený vzhled (i když popravdě ty staré, zubožené trosky z nalezišť by nikdo ve sbírce nechtěl). A to je dobrý kousek, kvetl a tak budou další multihybridi na mráz. Snad ho najdu v květu a připojím, také vzhled v době růstu. V květu jsem ho nenašel a tak ještě pár obrázku dalších. Snad se naučím vložit text také k obr.

Móóóc výborné to má RadekM. Nieviem síce po francúzsky, ale myslím, že by vraveli "magnific".
A ešte bych rád vedel čo zač je ten posledný echinocereus.

S tím větrem se to nezdá, ale to by muselo u zdi domu tak moc fičet, že by to pobořilo střechy a domy, aby to to posunulo a shodilo např. 8 kg plochý květináč z takového parapetu .Bůh ví, jestli by to vůbrc vydrželo za takových podmínek i sklo na oknech.
Ovšem i přesto mám svoje truhlíky zašpagátovaný nebo zadrátovaný. A kdyby to i je strhlo, tak by to bylo jedno, protože by venku tak fučelo, že by lidi dole ani nemohli chodit a létali by vzduchem jak kusy papíru.

Ovšem pan profesor se tady ukázal. Za sebe bych to udělal obdobně jen bych dal více kytek stejného druhu k sobě - skupinky, ale to by musel mít větší květníky. Osobně v tomto preferuji spíše hlinéné květináči - vysychání + menší přehřívání.

Takto plánuji vyzkoušet časem odolnější pravokořenné Pediocactusy - ovšem na hraně balkónu, kde je menší letní výheň a více čerstvého vzduchu.

Kdysi byla akce o rozkvetlé truhlíky na panelácích, tímhle by jsme mohli zahájit akci kaktusových parapetů na panelácích a jiných staveních.