Téma:

Pro Otu
Ty Escobaria missouriensis máš hezký.Nevím co by to mohlo ožírat.Mě venku na sklace mezi Opuntiema zase hnily tak poslední kytka šla do květináče.Přikládám foto letošních semenáčků var.Robustior


a foto loňských semenáčků,foceno dnes večer.Kdo má trpělivost najde tam 7 rostlinek.

Taky přidám pár fotek kytek co se chystají na zimu
První kytky jsou s jmenovkou tak to nebudu opisovat.Hezky vytrnily a teď se scvrkávají.




Tyhle tři jsou dvakrát tak velké a mají už obrané plody.Mám je od p.Stani ,ale nevím lokalitu.Letos budou poprve celou zimu venku na okenním parapetu.

Oto, máš to hezký, tohle do mrazáku nedávej.

Tady je vidět ten levý v květu, zatímco ten pravý už má květ vyžraný ... naštěstí bez významnějšího poškození rostliny. Nemáte někdo tušení, co to může být za potvory, co to takhle vyžírají ... ???
Snímek z 31.5.2014


Zde - hned o den později - má už i ten levý také vyžraný květ. Snímek z 1.6.2014


Na snímku z 9.7.2014 je vidět již poškozený střed u toho levého (všechny květy byly do hloubky vyžrané). Zatímco pravá kytička je už v pohodě...

A tyhle jsou pro změnu v kontejnérku na záhonku - do těch prší naplno - co to dá ...
Echinocereus baileyi SB211 vypadají pěkně scvrklé a hezky vytrněné


Escobaria missouriensis var. similis vypadají taky velmi dobře. Jenom když v létě i takhle malé vykvetly - tak jim něco vyžralo květy. Nevím, jestli to byl slimák, či jaká potvora - ta vlevo má hodně zasažený střed a nějak se z toho nemůže vzpamatovat ... asi je na odchodu do věčných lovišť ... rovněž Escobaria vivipara vypadají dost drsně, ale myslím, že dobrý ... uvidíme ... Jednu zimu už takhle přečkaly docela v pohodě.


Tady jsou na snímku z 18.5. letošního roku

to Chovenes: samozřejmě se vyplatí přidržet se své osvědčené praxe ... já tohle teprve zkouším - teď vlastně už třetím rokem, takže je pořád příliš brzo na nějaké komplexnější hodnocení. Abych to mohl opravdu porovnat - musel bych mít vedle ještě jeden zkušební vzorek, který bych pěstoval jinak, takže je to spíš na určitém odhadu a intuici ... Skoro ale uvažuji, jestli se pro Kristalon Podzim, který používám pro poslední dvě až tři zálivky v roce, hodí termín přihnojení - nemá skoro žádný dusík, má něco trochu fosforu a hlavně hodně draslíku. Podle toho, co jsem si k tomu nastudoval, tak takováto zálivka spíše urychlí zastavení růstu, podpoří vyzrávání pletiv a taky tvorbu trnů a patrně rovněž dozrávání plodů. Obsah draslíku v pletivech by měl podporovat mrazuvzdornost. Skoro bych místo termínu přihnojení použil pojem příprava na zimu - skutečně se zdá, že takováto zálivka opravdu spíš urychlí "scvrkávání" a koncentraci pletiv na zimu. Co se týče takhle pozdního termínu zálivky, tak se řídím údaji amerického ministerstva zemědělství (USDA) o klimatických údajích někde nejblíže lokalitě výskytu příslušných druhů - a tam u těch, co pěstuji, v říjnu ještě relativně hodně prší ... vždycky je to ale samozřejmě otázka takovéto přenositelnosti do našich podmínek... Hodně také spoléhám na přirozený pohyb čerstvého vzduchu a denní střídání teploty a vlhkosti vzduchu venku před oknem.

Přikládám ještě několik snímků ze včerejška:
Escobaria vivipara, Mc Henry Co., ND s výrazně vybarvenými plody a za nimi menší Escobaria missouriensis var.caespitosa, Washington Co., OK


Ještě jeden detailní pohled na Escobaria vivipara, Mc Henry Co., ND a Escobaria missouriensis var.caespitosa, Washington Co., OK (vlevo). Rostliny jsou již poměrně hodně scvrklé a vtažené téměř do úrovně povrchu substrátu.


Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus" ... ten bude ve svrkávání a koncentraci pletiv ještě dost výrazně pokračovat

Petře co já si pamatuju tak tyhle opuncie tam vegetěj spoustu let ještě před starými skleníky a krásně žlutě kvetly.Já mám druhej rok na skalce asi tři druhy opuncií a Echinocereusy a jdou dobře,na jaře to bude horší na skalku půjdou tříleté pediocactusy tak to budou nervy!

No prosím, sám Chovenes vám radí, že lepší je si to pohnojit sám jak by vám to měl pohnojit někdo jinej.









p.s. Už jdu přestat oslavovat narození vnuka

Přihnojení rostlin má určitou setrvačnost já hnojím na zimu již v srpnu a končím také dříve rostliny rostou i na sucho dokonce lépe než na jeře

Kvalitní mrazák po předělání termostatu na -5°C vydrží dlouho i bez proudu. Pro zdatné kutilské nátury doporučuji vyřezat ve dveřích okno a dát tám dvojité vakuové sklo na pozorování průběhu zimování. Faktem je, že na velkou kolekci mrazuvzdorných potřebujete bydlet někde u nádraží, protože mrazírenskej vagón do garáže nedáte. Navíc při kontrole rostlin je vhodné používat rukavice, aby vám nepřimrzlo něco na kůži. Má to i tu výhodu, že vyhubíte nejenom nepotřebné melocactusy, ale i škůdce.

miro - a co když vypnou proud???

Pro pěstování mrazuvzdorných kaktusů je hodně rad a nápadů. Protože pro své kvetení potřebují určité množství chladu a mrazu, při jedné cestě na kaktusářskou akci jsme dali dohromady metodu pěstování. Není rozhodující kde to máte v létě, ale kde je to celou zimu. Tady je plno střelených nápadů vlastnit nevytápěný skleník, budovat všakovaté divné pařeniště, což slovo samo pařeniště jako pařit se je ptákovina, neboť pro kaktusáře tohodle ražení by bylo třeba zaužívat pojem chladěniště. Nebo všakovaté skalky a záhony. A přitom je to takové jednoduché a prosté. Stačí si jenom projít co potŕebujeme dosáhnou. Ano, potřebujeme konstatní teplotu a konstatní suchotu. Ne vlhkost, ale suchotu. Ta vhlkost jako naházený sníh je taky zapotřebí. A protože jsou kytky pod vrstvou sněhu, nepotŕebují ani zdaleka světlo a ne to sluníčko. No a tak jako nejlepší prostor pro mrazuvzdorné kaktusy je dobrá normální studená garáž. I sklep jde a dokonce stačí pro nemajetníky sklepu nebo garáže kus ložnice nebo dokonce prostor pod televizí. Jak je to tohle všechno možné? Ano je. K celému tomu nás inspiroval článek o uskladnění prostokořenných rostlin do jakéhos šuplíku s dírama, kam se rostliny nastrkaly a potom se ten šuplík s mexickejma špekjama zasunul do klasické elektrické vinotéky, kde se nastavila stálá teplota. Ideáloš pro mexiko, tak proč ne pro mrazuvzdorné. A protože pro kvalitní zimování mrazuvzdornách potřebujeme sníh a mráz ...... ano přátelé, použít pultový mrazák jako stolek pod televizi a nebo klasický mrazák jako kus nábytku. Popŕípadě přejít s celou rodinu na čerstvou zeleninu místo masa na zimu a použít mrazák v kuchyni. Hned padl návrh na uložení celé kolekce kaktusů do mrazáku, ale tam nenáme jistotu, že po dobu návště kaktusářů v létě u nás doma nám při očumování kaktusů tyto neroztají, tam to nemáme dotáhnutý do samého konce. Ale pro uložení mrazuvzdorných na zimu to už funguje. Na jaře vám napíšeme jak postupovat s aklimatizací takto zimovaných kaktusů pro venkovní kultůru.

Já jí nešlohnul, jinak bych to klidně napsal. Nakonec bych to neměl ani zapotřebí, protože, jak jsem řekl, opuncie nejsou moje parketa, i když mám od všeho něco. Když to takhle vyrostlo, tak jsem byl v botance a momentálnímu zahradníkovi vysvětlil a ptal se, jestli neví co tam tenkrát měli. Našli jsme to úplně na opačném konci od opuncií. Bohužel mi řekl, že neví, protože z té doby už nic nezůstalo a on tam nebyl. No stejně jí přestěhuji na zahradu k vnučce, která mezitím dost povyrostla, i s tou historií a ať se o ní stará sama. Chtěl jsem jen vědět jestli může zůstat venku, protože zatím jsem jí zimoval na chodbě v paneláku. Musím jí k tomu dát rady co s ní. Jinak díky za tip. Zatím nekvetla, ale letos se strašně rozjela, takže čekám květ příští rok.

Petře já jsem si jí tam na skalce taky šlohnul(článek) vypadá jak O.phaeacantha ale chtělo by to květ.

Nepěstuji běžně opuncie, ale jednou jsem byl s vnučkou v botanické zahradě v Teplicích a tam ve škvíře mezi kameny na cestičce našla cca 6 mm kuličku s trny. Tak jsem to zasadil. Dneska vypadá takhle.


Neví někdo co to je? A taky jestli se to dá zimovat venku? Díky.

Nepěstuji běžně opuncie, ale jednou jsem byl s vnučkou v botanické zahradě v Teplicích a tam ve škvíře mezi kameny na cestičce našla cca 6 mm kuličku s trny. Tak jsem to zasadil. Dneska vypadá takhle.


Neví někdo co to je? A taky jestli se to dá zimovat venku? Díky.

Ještě pár mikroklimatických údajů z dneška u mě venku před oknem - občas pěkně zasvitlo sluníčko. Maximální údaje měřené stanicí tmavé barvy na slunci je samořejmě potřeba brát trochu s rezervou ... nicméně i šikmé paprsky ještě pěkně hřály ...


A takhle bylo 10. října, když jsem zalejval. Norům zrovna nevyšla předpověď a místo zataženého počasí svítilo slunce jak blázen a vítr se prakticky ani nehnul, takže tmavé boční stěny misek se při tom docela dost zahřívaly. Tak jsem je pro jistotu na pár dní obložil izolací, aby se kytičkám neuvařily kořeny ...


Rovněž takto vysoké rozdíly vlhkosti během dne a noci pro mě byly zpočátku jistým překvapením. Jak je vidět, tak miroklima dělá opravdu hodně...

Přikládám fotky z dneška. Kaktusy se hezky scvrkávají a koncentrují na zimu. Překrásné období - tenhle podzim . Poslední zálivka 10. října s hnojivem (Kristalon Podzim) stejně jako loni, abych do nich dostal před zimou co nejvíc draslíku - prolil jsem to skrz naskrz a přebytečnou vodu vylil z tácků pod miskami. Mám za to, že tyhle zimovzdorné kytičky si vezmou přesně to, co potřebují. Užívají si svěží čerstvý vzduch, mírné šikmé sluníčko a vyhánějí v tomhle období nejkrásnější trny.

Escobaria vivipara


Escobaria vivipara var. radiosa SB 244 Jeff Davis County, Texas


Escobaria missouriensis DJF1669 Hot Springs, South Dakota


Pediocactus simpsonii v.indranus RP 96, Southern Lemhi Co., Idaho - nasazuje poupata na jaro (zhruba dvojnásobně zvětšeno)

Taky mám. Tenhle kvete růžově a žlutě.

Oživím to tady srovnáním habitu stejných kaktusů pěstovaných zimovzdorně, ale za jiných podmínek. Obojí původem ze stejného výsevu.

Takže nejprve 4 kousky Echinocereus triglochidiatus var. gonacanthus na balkóně v Praze, kde na ně taky praží Slunce a bouřky do nich kropí vodu + občas jsem do nich nalil Kristalon hnojivo.


A nyní rostliny ze stejného výsevu - zde výběr 4 kousků Echinocereus triglochidiatus var. gonacanthus z různých mikrolokalit ve vlastně přírodních podmínkách v otevřené kultuře bez zásahu člověka xyz km od Prahy, pouze kontrola - test možného záměru na prodej (na to si kdyžtak dejte pozor, náš pozemek je určen k hospodářskému využití a je bez ochran atd.). Zde kromě pravidelných kontrol je pouz vliv hlavně zajíců, kteří baští nebo přelamují jmenovky. Žádné hnojení.


No a hned vidíte rozdíl dle kultury. Velikostní poměry nejsou na fotkách dodrženy, nefotil jsem to s měřítkem.
Katusy volně venku jsou již scvrklé na zimu, zem je u nich vlhká.
Co se týče Echinocereus triglochidiatus var. gonacanthus jsou to mladě nekvetoucírostliny. Další Echinocereusy, kterých se toto týká, již kvetou.

Také by bylo dobré, kdyby jste sem taky daly fota jak vypadají vaše mrazu/zimovzdorný kytky teď na podzim.

No u tý dálnice u Čelákovic jsem četl o opačných zkušenostech.
Proto zatím z našich mikrolokalit na našem kopci o Echinocereusech nezveřejňuju fota. Stejně to bude stát za ukázku fot až se otestuje vše více časem. Naposled tam přibyly 2 semenáče Imbricat, ale ty budeme hlídat a když moc porostou, tak půjdou pryč. Max zůstanou jako živý plot pro ochranu Echinocereusů před krávami, ovcemi, srnami a prasaty. Zatím jsem tam zjistily jeden problém - je tam nějak moc sucho nejen na trávu (že tam často roste jen mix slabé trávy a lišejníku přímo u země, ale i na kaktusy, hlavně letos to bylo nějaký přeschlý - občas až do hloubky 15 cm místy suchý prach se štěrkem podkladové horniny a vlhčeji bylo až hlouběji).

I v práci kde jsem měl venku na dvoře nějakej ten truhlís kaktusama to je zajímavý. Mně tam třeba 1 kaktus někdo anonymně přidal - hezký velký Echinopsis velký růžově kvetoucí a potom mi někdo vyrval 3 kusy tak až to málem rozbil. Naštěstí kdysi zachráněný Echinocereus grusonii z rukou kaktusářského neandrtálce, který za 10 let narostl do průměru přes 40 cm a má trny jak trnový Dinosaurus a je v obřím květníku, už odtáhnout nedokázal. Kytky tam jsou takhle venku od dubna do prvních mrazů, pak jsou přes zimu na sucho ve studené chodbě na parapetu. Může tam být i chladněji občas k 0 °C. Je to provozní barák a v zimě jsou často blízké dveře otevřené jak tam chlapi couraj za mistrem v montérkách a gumákách.

Imbrikáty rostou u nás bez problému, když mají dobrou drenáž a dokonce i pod Tatrama. Tvoří krásné kompaktní keříky. A nač řetězy, máme svoje místa kde máme mrazuvzdorné venku. Lidi se na to choděj koukat a i kaktusáři a nic se nestratilo. Naopak jenom někdo něco přidal.

tak 3 kusy na test by tam šli dát. Akorát by je asi někdo rychle pak vyloupnul. Přece jen se neplazí u změ a jsou po výrůstu moc dobře vidět.
Pod ty borovice nahoru by to slušelo některým odolnějším populacím Escobaria missouriensis, bylo by to obdobný jako v Americe. Ještě k e každý dát řetez se zámkem, aby tam taky vydržely.

Vladimír Todt - Takže imbricaty půjdou taky k dálnici?

Imbrikáty ne, urodilo se mi zimovzdorných roubů, tak se pokusím něco naroubovat. Zbytek asi až na jaře.

Takže imbricaty půjdou taky k dálnici?

Zjistil jsem, že když není semenáč imbricat nijak omezován květináčem nebo zálivkou, tak první rok doroste i do cca 12 cm na výšku. Přijde mi to jak kaktusová lebeda (když se pomůže odloupnutím testy).

Mým původním záměrem bylo nafotit několik semenáčků po čtyřměsíčním pobytu na pereskiopsis. Ale vše dopadlo jinak. Přes plot na mě pokřikovali nějací cyklisté. Když sundali brýle a helmy poznal jsem Břéťu Studenovského z Bohnic s Věrou na vyjíždce. Pro mne nepochopitelné. Z Prahy k Labi a po druhém břehu zpět. Domů to máme 35km, tak pokecáme. Do tmy času dost. Tím jsme se už dostali na toto těma. Břéťa je známý pěstováním mrazuvzdorek. Tak jsme prošli vše co do tohoto okruhu patří a odvezli si pár odnožek, tedy jen co se vešlo na nevelký nosič. Takže jsem nakonec nafotil pediáky, abych podpořil téma. Dnes jel okolo zase, tentokrát autem a vyložil mi tady na revanž také pár odnožiček. Co je mrazuvzdorné naroubuj a nebudeš muset ve skleníku topit. Použíj jen imbrikáty, leptocaulis a utahensis. Ostatní dejte na dálnici. Když jsem viděl pár odnožek bylo mi jasné, že mi tím zhatil všechny kaktusové plány a to ne jen na tento rok.
P. knowltonii – už kvetl.



P. winkleri RP132 (Ralph Peters) Wayne County, Utah, USA 1952m.



Pár odnožek.

Ty italské truhlíky vypadají dobře, ale potřeboval bych je ve velikosti 30 x 40 cm nebo tak nějak ... takhle asi zůstanu u plastových misek ... i když se holt více zahřívají ... musím při zalévání více hlídat počasí ...

Zimovzdorná zahrádka plném květu. Rozkvetlé Echinocereusy - E. reichenbachii ssp. Baileyi se žlutavými trny (květy v průměru až 11 cm) a E. reichenbachii (úplně vpředu). Vpravo rozkvetlé Escobaria missouriensis var. similis a vzadu Escobaria missouriensis var. wissmannii. Odkvetlé viridiflorusy a vivipary tvoří bohaté plody. Jiné variety Escobaria vivipara a bílý Echinocereus reichenbachii JM 166 uprostřed se teprve chystají rozkvést. Vlevo vzadu odkvetlé Toumeye s tvořícími se plody (snímek ze 7.6.2014)

Ještě koupím ten italský, ale moc se mi s tím zdrsněným tmavším rantem co je v Praze nyní k mání nelíbí. Ten hladký holt není. V Itálii bežně je. Mám v plánu koupit jen 1 a šlus. To mě taky napadlo jak mrazy a tyhle věci versus domácí výrobky a zahraniční.