Téma:

Ta k já provedu Jirko s tvým dovolením krátkou invazi do tvýho tématu, ale slibuju, že hned zmizím.

Takže ta metoda vyset do písku a následně po hlavním doklíčení přepikýrovat v praxi vypadá následovně v mých podmínkách (sorry za hodně fotek, ale tak nějak sem to chtěl obrazově doprovodit).

Takže tu je výsevní aparát..


Tady máme nějaký nástroje, pinzety, jedna na díry, jedna na semenáče, jedna nádobka na přenos semenáčů (zelená), jedna na odpad (průhledná), v obém je stříknuto vody proti smrti (previcur+dithane), krajón (schválně kolik lidí neví co to je) a jmenovčičky...eště chybí výsevní seznam, kerej si tisknu a dělám si do něj poznámečky..

Takdle vypadá takovej výsevek v písečku po pár tejdnech...(už mám něco vodpikýrováno, neni to tak že by mě toho tolik neklíčilo )

A takhle vypadá políčko na pikýrování...

Takdle je mám vedle sebe zrychtovaný, abych to neměl daleko...

Kritickej moment díra vytvořena

Už to tam peru...

Hotovo

a tady pár ukázek přepikýrovaných...

gymna, eskobárky a na centru frailee..

ty jo a někde sem objevil starý semena sakulentů a kupodivu mě vyklíčily tydle Faucarie...zajímavý semenáče...jo a tam se mě to zrovna podařilo přepikýrovat akorát jak začly padat...pár plísňovejch ložisek se objevilo...

theláky a mastíky...

Pygmaeocereus bieblii - moc jich nevylezlo, ale něco lepší než nic...jo a Koehresovy cedulky miluju

Ferocactus johnstonianus - tm. Koehres

Strombáče...hnízdovitá výsadba...

Pole - lán...

Zemědělec při obdělávání polností... (tuhle fotku sem nedělal dneska, ale tak nějak sem zapadá )

Přesunutí eventuelně zmákne každej moderátor, takže pak někomu Dušane pošil sz.

Jinak Jirko, pěkně to je vidět když vysejváš z víc zdrojů. To tě to pak práskne do vočí jaký sou v tom rozdíly.

To Dusan:
Jo klidně založ nové vlákno až se budeš na to cejtit.
Není problém pak přesunout existující příspěvky z tohoto vlákna, aby to bylo pohromadě.

Ale jen tak mimochodem, zase se potvrzuje stará pravda, když jsou pořádný vitální semena, je výsev o něčem jiném

Ty utahie jsem letos vysel prvně a nechci upadat do optimismu, mám k těm kytkám veliký respekt. Po 14 dnech si myslím, že je brzo na závěry. To by zatím rostlo i na vatě.

Jestli ale do měsíce nechcípnou, založím když tak samostatné vlákno k tomuhle výsevu. Ten fantastický druh si to zaslouží. Aby i ostatní kaktusáři mohli sledovat, jak mi to postupně chcípe

Původně jsem je chtěl vyset ala Steve Brack, ale pak jsem vyměkl a vysel to do směsi písku, antuky a perlitu (s přídavkem strouhané sádry podle Milana), kterou jsem pár minut pekl v mikrovlnce. Napíchal jsem 4-5 semínek do 4x4 květináčků. Semínka byla máčená chvíli v 10% peroxidu, pak přes noc ve vodě a nakonec namořená Merpanem.

Předtím jsem měl semínka ve filmovce na balkoně, od podzimu prošly několikrát takto na sucho mrazy, v Brně až -14 st.

Po výsevu jsem je dával týden přes den na radiátor (myslím, že v misce mohlo být tak kolem 40 st.) a přes noc na vnitřní parapet okna (stéká po něm studený vzduch, teplota tak 17-20 st.). Steve Brack píše pro Sclero/Pedio zhruba tyhle teploty.

Protože pak už jsem se pak bál nedostatku světla, vrazil jsem je k ostatním výsevům do kultivátoru (20 st. noc, 26-28 st. den). Semena doklíčovala dál, nejen Utahie, ale i P. simpsonii.

Osobně si myslím, že nejvíc záleží na kvalitě semen, a ty od Milana by vyklíčila na čemkoli a za jakýchkoli podmínek. Takže nevím, nakolik jsou potřeba všechny ty štrapáce se zimní stratifikací a střídáním teplot po vysetí.

pane mamlas skuste u medio.střídání teplot 18-24stup.cel. určitě to pomůže pokut sou to čerstvá semena teda vaše .nechteto proschnout a skuste toaž dubnu znova.spoz.morče.

Mamlas napsal: Jirko, jestli myslíš utahie, těch mám od loňska dost tak jsem je letos nesel. Letošní výsevy celkem jdou, ale taky některý mediolobivie z mých semen překvapivě neklíčily vůbec. Večer bych zkusil něco vyfotit.

Určitě něco nafoť. Měl jsem na mysli Utahie, ale zajímavý určitě bude i to ostatní

A utahie může referovat Dušan

Rád se na to kouknu.
Cos napsal je samozřejmě pravda, jen to musí bejt děsně náročný na čas.
Ale přepykýrovat se stejně jednou musí, jen některý jsou dlouho mrňavý ....

Jirko, jestli myslíš utahie, těch mám od loňska dost tak jsem je letos nesel. Letošní výsevy celkem jdou, ale taky některý mediolobivie z mých semen překvapivě neklíčily vůbec. Večer bych zkusil něco vyfotit.

jmusil napsal: Filipe -pokud vím většinu výsevů máš do písku a pak pykýruješ, u velkejch semenáčků OK, ae u malejch si to nedovedu dost dobře představit. Jak to děláš ?

Jirko, já ti to vokážu v barvách, ledva přijdu domů.

Jinak, já jsem se k týhle metodě brzkýho pikýrování vrátil po několika letech, až do loňska jsem sel do propařenýho 25% B 75% písek.

Vloni jsem konečně došel k poznatku, že je třeba něco změnit, protože se prostě plísním nevyhnu.

No a vzhledem k tomu, že mě život naučil to, že nejhorší pro výsev jsou v momentě, kdy se ti objeví plíseň, dvě věci - 1) zbytky semen 2) propletený semenáčky, tak sem se rozhod to brzkým pikýrováním eliminovat.

Zbytky semen maj totiž tu vlastnost, že pokud to nejsou jen slupičky, ale třeba nevyklíčený semena, tak jsou permanentní zdroj plísně a můžeš to stříkat furt dokola a plísně se nezbavíš, zase se znovu objeví. A propletený semenáče znamenaj: jeden padlej semenáč, kterýho sis nevšim - padlý všechno propojený vokolo, zatímco když jsou přepikýrovaný, tak lehne jeden a ostatní drží.

Samozřejmě to není totální řešení, ale zatim mám letos slušný skóre, málo mrtvol.

A jak to dělám + jak to vypadá pošlu večer až to vofotim.

No a já to mám další aktualizaci. Začínám prodlužovat intervali, abych vás moc nevotravoval stejnými orázky , resp. se budu snažit dá aktualizaci, když bude něco nového

Byl jsem týden na prázdninách a po návratu to vypadalo takto:

Nepropařený substrát - začala tam klíčit nějaká travička ( skoro po 2 měsících od výsevu ) a hlavně se rozjel mech. Nevím, co to spustilo, ještě před týdnem to bylo čistý. Obvykle se mech a řasa rozjedou, když je substrát moc mokrej ...





Substrát s vápenecem je stabilizovaný



Čistý písek- rostlinky nejsou moc vitální,kořínky jsou často nad pískem pokusil jsem se jim pomoci do písku pro Echinomastus a Astrophytum. Na mrňousy jsem neměl nervy.

Filipe -pokud vím většinu výsevů máš do písku a pak pykýruješ, u velkejch semenáčků OK, ae u malejch si to nedovedu dost dobře představit. Jak to děláš ?



A ještě jedna zajímavost - krásně splesnivělo jedno semínko



Další miska 75 B/25 písek - pomalu ubyvají astrophyta a ehinomastusy, zajímavý je , že se problémy zcela vyhábají gymnu a echinocereusu, ale jinak tahle varianta vypadá na outsidera



No a poslední miska - 25B/75 písek
Zatím to nebylo až tak špatný, semenáčky celkem vitální, ale momentálně nejhorší stav z hlediska rozvoje plísní





A co vy ostatní, taky vám něco plesnivý ( ať nemám depku,že to mám jenom já )

Milane, paráda, je vidět, že se to dá . A jak to vypadá s letošníma ? Dušanovi se zdá jdou taky skvěle.

Ja si objektívne myslím,že takýto výsledok je povzbudzujúci. Milan daj sem fotku aj na jar keď sa po zálievke napijú.

Dneska jsem se dostal do skleníku s foťákem a tak jsem se podíval na loňský výsev utahií, kterej jsem tu ukazoval při klíčení. Květníčky se jmenovkou mají v písku sádru, bez jmenovky čistej písek.

Uploaded with ImageShack.us

No a máme zase o týden dál. Výsev má zítra 4 týdny. Teď už zcela jednoznačně si nejlépe vede výsev na nepropařený substrát. Semnáčky jsou beze ztrát a jsou v nejlepší kondici resp velikosti.

By jmusil at 2011-02-05

Celkm slušně si vede i substrát s vápencem, situace se stabilizovala a výskyt plísně se neopakuje ( alespoň zatím)


By jmusil at 2011-02-05

Oba další výsevy subtrátu s pískem pokračují v problémech a stále stejné plísně se vyskytují opakovaně na dalších místech, ale pouze u Astrophyt a Echinomastusu, semenáčků je čím dál tím méně. Ec.davisii a Gymno jsou ale beze ztrát, ale celkově se zdá, že hůře klíčili, prostě je jich výrazně méně a jsou menší, může na to mít vliv postřku chemikáliemi : :


By jmusil at 2011-02-05


By jmusil at 2011-02-05


By jmusil at 2011-02-05


By jmusil at 2011-02-05

No a výsev na písek , je bez patogenů, ale je o poznání pozadu

By jmusil at 2011-02-05

Mluvíš mi z duše.

..jasně, to že nám plísně rostou v uzavřených miskách s výsevy, kór když tam je nějaký organiský materiál, je pro ně logické a přirozené, protože naše výsevy nemají s přírodními podmínkami naprosto nic společného, v přírodě sice taky kaktusy začnou klíčit až po zalití deštěm, jenže venku prostě neustále fouká či se vzduch okolo hýbe i u země a kde je aspoň trochu průvanu tam se plísním zdaleka tolik nedaří (však kdo někdy vysel hrst kaktusových semen jen tak navolno do půdy ví, že tam vzklíčí hodně semen a plísně tam nejsou, právě proto, že to není jejich biotop), naproti tomu my děláme často výsevy do uzavřených prostůrek-krabiček (ano perfektně to tam klíčí při 100% vlhkosti), kde se vzduch ani nepohne (takže ideální kultivační prostředí pro plísně - ale pak se přeci nemůžeme divit)....pokud vedete boj s plísněmi, tak prostě vysévejte do minerálních substrátů a pak přihnojte aby to líp rostlo, tam při dobré sterilitě plísně nemají velkou šanci (ale zase řasy žejo, když se to přežene s hnojením ) a pokud se něco objeví, většinou to jsou jen vlasové formy, které škodí minimálně, protože a) nestíhají vývoji semenáčů (nemají org.hmotu pro růst) a za b) z minerálu jdou velmi snadno odstraňovat již při prvním zjištění a za c) nějaké ztráty jsou vždy nutné, protože pak by nemohla fungovat evoluce, kdy slabé musí zemřít, aby silné mohlo žít....

Myslím,že z priebehu tohoto pokusu môžeme urobiť záver,že použiť takýto organický substrát na výsev kaktusových semien v plastovej uzavretej krabici je nevhodné. Proste vysiate semená a spóry plesní sa v okamihu zaliatia substrátu ocitnú na jednej štartovacej čiare a to aj napriek použitiu fungicídu,pretože nikdy nemáme taký fungicíd, ktorý by bol účinný na všetky plesne a spóry tie nezničí vôbec, naviac každý fungicíd má nejakú obmedzenú dobu účinnosti. Po uplynutí doby účinnosti plesne a spóry úradujú znova a môžu zničiť výsev po mesiaci, skrátka niekedy to príde. U plesní býva niekedy vývoj tak rýchly,že sa jedná o hodiny nie dni!

...ten zelenej fujtajbl může být Trichoderma viride či něco podobně šířeného, dneska se s touhle a podobnými houbami často experimentuje (infikují se komerční substráty, které se pak i tak prodávají), no a mnohdy již při výrobě při nedostatku sterility se rozšíří i do jiných komerčních verzí i tam kam nemá...má jít o pro růst rostlin prospěšnou houbu, která ničí patogeny a snad nějak posiluje rostlinky...prostě biologický nevzhledný pomocník...já si jen pamatuju, že se mi toto podobné dostalo pod rodeadrony s mulčením a nyní nám tam každý rok vyroste pěkně hnusná zelená hrouda (no je to tenhle zelený povlak) co práší, tak ji vyhodíme, ale vždy se každoročně znova obnoví, má rád organický materiál, na písku to skutečně nevyroste...za vhodných podmínek však bude silně reprodukceschopná, vyšším rostlinám by snad (?) škodit neměla...

Tak jsem tu s novou aktualizací, trochu dřív než jsem čekal,neboť se zase něco děje.


u směsi s vápencem se objevila taky bílá plíseň, opět astrophytum


By jmusil at 2011-01-28


By jmusil at 2011-01-28

To samé pokračuje u verze s 25% substrátu a plíseň přeskočila poprvé i k echinomatusům


By jmusil at 2011-01-28


By jmusil at 2011-01-28


By jmusil at 2011-01-28

Totéž u 75% substrátu s pískem

By jmusil at 2011-01-28

Zde je vidět zbytek zeleného "fujtjblu", je pouze na dřevě a v reálu velice nepatrný , mimo semenáčky.

Čistý písek a nepropařený substrát jsou 100% OK, kupodivu omylem postříkaný semenáčky peroxidem jsou zatím v naprostém pořádku:ohmy:


By jmusil at 2011-01-28

tady máte sustrát který mužete vyskošet

ja ho používám a mě se osvětčil
můj substrát.

Uploaded with ImageShack.us
a tady z blíska.

Uploaded with ImageShack.us
výsevům zdar. morčeB)

jmusil napsal: Filipovo nápad na zkoušku jo, ale většinou je člověk v tomot směru línej

No lenost je drahá. Když si vemeš, za jaký peníze semena kolikrát vysejváš ...

A jinak jsem zvědav, jak dlouho potrvá než se to vrátí. Mám zkušenost, že obvykle chemické ošeření zafunguje, ale pokud to je zamořený, tak to je za chvíli zpátky.

Budeme to pozorovat, co se bude dít. Bylo to postříkaný ( Previcur a Dithane), tak uvidíme.

Substrát byl čerstvě otevřenej, koupenej na podzim, uloženej ve skleníku pod parapetem.
Kontaminace vyloučena, po prosátí šel rovnou do hrnce a do trouby.
Musíme vzít taky v úvahu , že se to zatím objevilo pouze v jedné misce,proč ?
Je to celý zamořeny nebo jenom nějak malej kousek ? Jak tohle vůbec vyloučit ? Nepoužívat nebo jenom málo

Každopádně tohle pořád ještě není myšší kožíšek, i když to je taky pěkněj kožíšek
Zatím je spíš problém s tou bílou potvorou, ta jde po semenáčkách
Prohlídnu to v reálu a poreferuju

Filipovo nápad na zkoušku jo, ale většinou je člověk v tomot směru línej

Už sem to jednou psal do vlákna o plísni myší kožíšek, ale protože si myslím, že tohle je přesně ten samej případ tak se budu citovat

-> Jednou sem dělal víc výsevů a pro poslední dávku jsem použil jako organickou složku substrát co sem měl doma koupenej, myslim, že to bylo něco jako běčko substrát.
Problém byl v tom, že zřejmě byl totál promořenej, pač přes důkladný provaření se téměř vzápětí pokryl celkem souvislou vrstvou šedobílýho kožíšku. Všechny výsevy vedle co byly starej substrát byly ok. Vzhledem k tomu, že sem to neměl jen v jedný misce, ale ve vícero a přesně to zamoření kopírovalo použitej substrát, tak bylo nabílední, že za to nemůžou ani semena, ani okolí.
Od tý doby si nejsem úplně jistý tím propařením. Možná to je blbost a někdo mě z toho vyvede, ale fakt si to nedokážu jinak vysvětlit.

- konec citace
Jen tak na okraj ještě dodám, že krom sědobílýho kožíšku se tam objevily i podobný šedozelený elementy a dokonce i takový jakoby žlutozelený hnusy později, takže to musel bejt fakt humus.

Je otázka co zvolit jako organickou složku pokud člověk chce mít jistotu, že to nebude vykazovat tyhle obtíže. Prakticky mi z toho ale vyplývá, že možná elegantní řešení je metodický Před hlavním výsevem substrát, krerý se chystám použít testnout na oddělené dávce aby se ověřilo jeho chování - je vidět, že když tam něco je, tak to do dvou-tří týdnů vyleze. Optimální je to udělat v dostatečným předstihu a ověřenou organickou složku uschovat pro následné použití.

Jo, Miroslav má pravdu, vypadá to na promořený substrát. Asi zkompostovali shnilý jabka Snad se to nepustí do semenáčků, když budou zdravé. Myslím si, že potravinové plísně jdou hlavně po mrtvé hmotě, která se už tak jako tak rozkládá (třeba to hnijící ovoce). Možná to opatrně vybrat a poprášit Euparenem, ten by měl na Penicillium fungovat.

A rozhodně změnit dodavatele substrátu, pokud si seš jistý, že se ti kontaminace nedostala do substrátu vlastním přičiněním, třeba skladováním ve sklepě s jabkama nebo s jinýma shnilýma potravinama.

Mám také tušenie, že ten substrát Béčko si kúpil nejakú nešťastnú šaržu, pripadá mi to akoby nebol dostatočne sfermentovaný.
Alebo to je "šdandardná kvalita"? Ak je to tak už by som ho viackrát neskúšal.

Koukám, že jste pozornější než jsem já .
Bohužel jsem od neděle na cestách tak jsem to v reálu nestihl zkouknout jak to vypadá zde je alespoň výřez detailu z obrázku ,esli budete moudřejší.
Každopádně to je na substrátu a ne na semenáčkách nebo semenech


By jmusil at 2011-01-27

V plísních se nevyznám, ale tohle vypadá jako nějaké Penicillium, dělá takové ty sametově chlupaté kožíšky na potravinách, třeba šedé a zelené. Infekce je možná po cestě, špatně vymytá miska, nebo semínka z ledničky, atd. Možná i z hlíny, promořený substrát z kompostu od zbytků jídla, nebo tak něco. Tyhle plísně jdou jen na organiku, v čistě minerálním substrátu by růst neměly.

Díky, já si to myslím taky, protože hned po výsevu to tam nebylo. Bylo by zajímavé zjistit, zda je to ta, co žere semenáčky.

Ja si myslím, že ten zelený fujtajbl ako to mamlas nazval medzi astrophytami je pleseň.

Ahoj, mám malý kultivátorek (2x20 W) a vloni po 20 letech ! a znovu jsem vysel jsem do něj semena Ariáků od Sláka Bendy. Pokud to bylo v krabičkách od nanukáčů všechno bylo fajn a dva roky po sobě to klíčlo zhruba stejně. Po přepikírování vloni do substáru 1/3 Soběslav B jsem to všechno zavraždil - blbá úvaha tmavý povrch si víc ohřává než antuka a písek do které byl proveden výsev. Tak jsem to letos zkusil znovu, nasadil teploměr - výbornej o Vietnamců - pěkněj kup dva a měřím teplotu. Přepikíroval jsem do staré dobré písku a antuky 1:1 schrabané z tenisových kurtů - viz návod - Pěstování kaktusů - ne to je sranda, tato byla koupena u Heřtuse ve Spálené Lhotě a musím říci, že po třech měsících od pikírování je to všechno o.k. Dedukce - antuka stejně jako betonové střechy pokryté pálenými tvarovkami dobře vede teplo. A teď ty teploty nejvíc 30 měřeno u semenáčků a v místnosti 25 stupňů. Nejméně 20 a 20 t.j přes výkend kdy se moc netopí a kultivátor nesvítí.Vzdálenost trubice od semenáčků 8 cm - chtělo by to asi víc 10-15. Zatím fajn. Pozn. všechny ariáky jsou z naleziště - Lobzy- krásný skleník Slávka B.Poznámka na závěr - před lety byla na schůzi přednáška na téma výsev o Petra Kutáka. Nasadil jsem na dva roky B-Soběslav a i po přepaření byla kombinace - velká semena Astrofyt, velké šlupky vražedná a to i bez kultivátoru. PS: kdo má ten zdroj na antuku napište mi - blíží se penze a začnu znovu vysévat.