Téma:

Slíbil jsem někomu poslat nějaká semena.Někam jsem zložil adresu.byl to pán z Prahy?Pošlete adresu znovu.dík

Pánové všechno co píšete je v podstatě správně.
Pár vlastních zkušeností:
1.Na cestách za kaktusy zplesniví úplně všechno co není vypráno a dobře usušeno a to velice rychle. Já si takhle naběh při první cestě v r. 2003, kdy jsem v Chile sbíral zdánlivě suché plody kopiapoí a za pár dní jsem z toho měl odporné žluté a černé koule plísně. Než jsem dojel domů, tak to ještě ztvrdlo a semínka jsem z toho velice obtížně doloval doslova po jednom. Přesto výsevy těchto semen byly úspěšné a semenáčky z nich má plno členů tohoto fóra. Je to o desinfekci.
2. Většinu kaktusových plodů ihned po dozrání sežerou mravenci případně další zvířata. Naštěstí ale vědí, že mykotoxiny jsou svinstvo a plesnivé plody nechávají být. A to jsou ty plody, co zbydou na kaktusáře, když prošvihnou zralost třeba jen o pár dní. Nejméně polovina mých semenáčků gymnokalycií i některé lobivky a soehrensie pochází z takovýchto plodů. Zase je to praní a desinfekci.
Co z toho plyne pro praxi: se semeny zacházet, jako když jsou infikovaná, tedy nikdy je neset do společných misek. Velice vzácně jsou semena nakažená všechna a rozdělení výsevu do mnoha malých nádobek ty neinfikované zachrání. A pak čistota, tedy pinzetu co se s ní šťouráme v jednom květníčku, před použitím na jiný umyjeme pokud možno savem.

Jirka napsal: No že by se musela všechna imp.semena vyprat, to si nemyslím, protože u spousty mex.druhů jsou semena suchá. Pokud jsou plody šťavnatější /třeba horizontíci,coryphanty,ariáci/ stačí jen semena dobře usušit. Při výsevu ale samozřejmě ošetřit.Mě se osvědčil orthocid, obalím to v tom a vyseju. Bez problémů.
U těch imp.semen se ale často stává, že i když to takto při výsevu ošetříte, tak semeno je vně krásně čisté, ale plíseň se doslova tlačí z hilu semene, semena jsou infikovaná zevnitř. S tím se pak nedá nic dělat, tak akorát to vyhodit. Může to mít dva důvody: plod byl zřejmě plesnivý vlivem dešťů, pak klidně mohl vyschnout,nikdo nic nepozná, ani ten, co to sbíral. A semena jsou už infokovaná. No a nebo to někdo nechá tak, jak to sebral, nevyčištěné.Prostě se na to vykašlal a vyčistí to pak třeba až doma,po pár týdnech či měsících, a ještě ne pořádně, zůstávají na tom poutka /třeba astrophyta/,zbytky plodu v sáčku apod.Tak to je pak ten samý případ,semena infikovaná zevnitř

Je to samozřejmě problém a nikdo do těch semen nevidí, jen se dá snížit riziko správným vyčištěním a skladováním. Samozřejmě u suchých plodů je to jednodušší.
U domácích zdrojů je to podstatně jednodušší a nebral jsem to ani tak jako výtku ala spíše jako konstatování vyššího rizika a špatné zkušenosti,kterou jsem měl. To co říká Jara je snad až ta poslední varianta, i když ji nelze bohužel také vyloučit.

Může být ještě jedna možnost:A to ,že vyzkoušel vyset semena,která si dovezl a ona neklíčila.Tak je alespoň prodá,každá koruna dobrá.

No že by se musela všechna imp.semena vyprat, to si nemyslím, protože u spousty mex.druhů jsou semena suchá. Pokud jsou plody šťavnatější /třeba horizontíci,coryphanty,ariáci/ stačí jen semena dobře usušit. Při výsevu ale samozřejmě ošetřit.Mě se osvědčil orthocid, obalím to v tom a vyseju. Bez problémů.
U těch imp.semen se ale často stává, že i když to takto při výsevu ošetříte, tak semeno je vně krásně čisté, ale plíseň se doslova tlačí z hilu semene, semena jsou infikovaná zevnitř. S tím se pak nedá nic dělat, tak akorát to vyhodit. Může to mít dva důvody: plod byl zřejmě plesnivý vlivem dešťů, pak klidně mohl vyschnout,nikdo nic nepozná, ani ten, co to sbíral. A semena jsou už infokovaná. No a nebo to někdo nechá tak, jak to sebral, nevyčištěné.Prostě se na to vykašlal a vyčistí to pak třeba až doma,po pár týdnech či měsících, a ještě ne pořádně, zůstávají na tom poutka /třeba astrophyta/,zbytky plodu v sáčku apod.Tak to je pak ten samý případ,semena infikovaná zevnitř

Filipe, mluvíš mi z duše .. bohužel IS semena takto často dopadají. Dovedu si představit, že je komplikované semena na místě řádně vyčistit, ale pokud se nevypareou ani po návratu a nechají se rok dva takto uležet tak pak je to asi to správné semeniště pro plísně

Myslím, že je to plíseň v semenech. Mám pocit, že to vůbec to nemá co do činění se substrátem.

Znovu jsem si to ověřil teď poté co seju do písku, který je taktéž sterilní, podobně jako agroperlit. Výsev IS semen feráků správně zahumusených plísněma mi vokázal, že jen dvojkombinace proti smrti (Previcur+Dithane) a důsledný rychlý pikýrování semenáčů a naprosto nemilosrdný vyhazování načatých semenáčů/naklíčených semen mi zajistilo, že mi z těch výsevů vůbec něco zůstalo. A šíří se to, takže pokud se nelikvidujou ložiska, tak může lehnout za chvíli celá výsevní nádoba.

Tak v tom je ten rozdíl, já používal klasické květináčky v miniskleníčku, ty se musely větrat ... Ale stejně nenasál nic, asi jsem vzal nějaký šmejd ...

Suchem trpět nemůžou, protože absorbuje hodně vody. No a když se výsevní nádoba (používám kelímky od zmrzliny s víčkem, nebo skleničky od jogurtů)zavře, vlhkost nemá kam uniknout. Rostliny tam můžou být i rok.

Asi máš lepší agroperlit. Já ho taky koupil, jako příměs je výborný, ale když jsem do něj vysel, trpěly semenáčky suchem. Prostě v něm nevzlínala voda. A když jsem použil hlubší misku, zase se snažil plavat ... Řekl jsem si - už nikdy více, vše přepikýroval do normálního substrátu a tradá ...

Asi to tak je, ale mě se na perlitu líbí, že jsou rostliny takové "vitální". V normálním substrátu vypadají "unaveně". Samozřejmě je důležité přihnojení.

cykas napsal: S výsevem se stalo to, že mě všechny vyklíčené rostliny postupně opustily. Asi nějaká krčková hniloba. To se samozřejmě v agroperlitu nemůže stát.

No právě to samé mě potkalo, a čím dál tím víc vidím důvod právě v těch semenech, vše je otázka jejich vyčištění a skaldování.

V perlitu je asi menší pravděpodobnost přenosu na další rostlinky , ale pokud je to všeobecně v semenech, tak se ani v perlitu nedaj dělat zázraky ....

S výsevem se stalo to, že mě všechny vyklíčené rostliny postupně opustily. Asi nějaká krčková hniloba. To se samozřejmě v agroperlitu nemůže stát.
Já do něj vysévám i rajčata, papriku, ... a sazenice jsou perfektní, silné, "nepadají". Podle mě je to tím, že agroperlit je lehký, vzdušný a kořeny do něj velice dobře pronikají. No a když to funguje se zeleninou, nevidím důvod, proč do něj nevysévat i kaktusy.

cykas napsal: Tak jsem dneska ukončil neúspěšné pokusy s výsevy do substrátu, který zde doporučujete (nepropařený substrát B - na bázi rašeliny s obsahem humusu).
Stálo mě to sice jen asi stovku = semínka nakoupená v Praze na sympoziu od K. Šlajse (myslím, že je z Plzně nebo okolí. Nejvíc mě mrzí ztráta Coryphantha ottonis, měla to být forma s červeným květem (neznáte někdo)?

No celé toto téma vzniko a je právě o tom. Měl jsem semena ze stejného zdroje, poskytnutá k výsevu, když se mi po mnoha téměř dokonale úspěšných letech přihodil totální kolaps výsevu. A letos se mi to stalo znovu , i když z jiného zdroje ( ale svým způsoben velmi podobného) Podezříval jsem kde co , včetně substrátu a zkusil tento experiment abychom se podívali, jak substrát jako jeden z faktorů , může ovlivnit výsledek.
O to více by mě zajímalo, jak vypadá ten tvůj výsledek, máš nějaké foto ? Co se ti s výsevem přihodilo ?
Substrát samozřejmě dokáže výsledek výrazně ovlivnit, ale i po našem experimentu jsem víc než na pochybách, že je to jen vina substrátu ....

Holt se u tebe osvědčilo staré známé, že co funguje u někoho, nemusí fungovat u každého. Já seju do zavřených sklenic do směsi substrátu pro výsevy a množení a křemičitého písku pro akvaristiku. A jak hezky rostou První sklenici jsem dokonce sel jen tak na obyčejnej zahradnickej univerzální substrát a jak krásně semenáčky klíčily a rostly. Teď už jsou přepíchaný a ještě ani jeden nepadl, čemuž se docela podivuju, ale jsem za to rád (klop klop na dřevo). Vše samozřejmě vzorně propařeno po staru v hrnci nad párou.
PS: plíseň prakticky žádná v té první skleničce jen pár vláken té bílé, kterou jsem hned odstranil. V nynějším substrátu vůbec nic. Co se týče řas a pod tak s těmi problém nemám. Akorát teď v jedné skelničce s L. williamssi je pár existenci nějakého mechu, ale zatím je to tak malé, že to nechávám být.

Tak jsem dneska ukončil neúspěšné pokusy s výsevy do substrátu, který zde doporučujete (nepropařený substrát B - na bázi rašeliny s obsahem humusu).
Stálo mě to sice jen asi stovku = semínka nakoupená v Praze na sympoziu od K. Šlajse (myslím, že je z Plzně nebo okolí. Nejvíc mě mrzí ztráta Coryphantha ottonis, měla to být forma s červeným květem (neznáte někdo)?

Ale na druhou stranu jsem získal ponaučení, které je k nezaplacení. Při výsevu už žádné pokusy a zůstanu u substrátu, který je téměř dokonalý a nemá žádnou špatnou vlastnost, jen samé kladné . Žádná sterilizace, stačí do převařené vody trochu manganistanu draselného, Previcur, nějaké hnojivo a čekám, až jsou semenáče dostatečně velké. Mohou tam být i rok, žádná řasa, plíseň je bez šance, ...

No já bych asi nikomu nespílal, když mi IS neklíčí, protože ty semena zrovna nečekají na cestovatele, až si pro ně přijede v ten nejvhodnější možný okamžik zralosti. A někdy to je prostě loterie.
Ale občas jsou nabízená skrytě třeba i několik let stará semena a to už fér není.
To sice neznamená, že mi nemůže nic vyklíčit a že si nemohu taková semena koupit, ale chtěl bych být obeznámen s tímto rizikem.
Takže pokud někdo uvede do nabídky sběr 2008, tak s tím nemám žádný problém.

No, Jirko já to bral spíš tak, že zjevně nepravdivý údaj o původu semen je podpořen i všeobecně špatnou kvalitou semen daného zdroje. 2400 mnm je asi 300 m nad nejvyšším bodem Sierra de Ancasti.
Jo máš pravdu, importní semena mohou být i neklíčivá, zvlášť podrod Gymnocalycium je na podtržení velice citlivý a některé druhy mi klíčily až napotřetí, kdy jsem měl štěstí na zralé plody. Přesto ale importní semena jsou ten nejkvalitnější dostupný materiál, protože není ovlivněn lidským činitelem, jako je výběr nebo hybridizace ve sbírce.

Mamlas napsal: Opravdu zajímavé čtení. Zejména ty citace z katalogů. Výsledky do značné míry odrážejí solidnost zdroje. Pokud někdo je schopen do katalogu napsat Sierra Ancasti 2400 m n m tak to úplně stačí a myslím, že není třeba čekat na potvrzení kvalit zdroje výsevem.

Jako dost problematické vidím výsevy z imp.semen, semena mohou být už černá, vypadají sice jako zralá, ale mnohdy jsou z nedozrálých plodů /tzv.podtržená/ a neťukne ani jedno. To mohl být případ i p.Tvrdíka

Opravdu zajímavé čtení. Zejména ty citace z katalogů. Výsledky do značné míry odrážejí solidnost zdroje. Pokud někdo je schopen do katalogu napsat Sierra Ancasti 2400 m n m tak to úplně stačí a myslím, že není třeba čekat na potvrzení kvalit zdroje výsevem.

Jiří, dne jsem mrknul na tvůj web a zaujal mě článek zhonocení letošních výsevů
Velice zajímavé čtení.

www.kaktusyunas.cz/index.php?clanek=cele_clanky.php&id=71

Jo Filipe, je vidět, že to s pískem funguje. Jenom člověk musí najít čas a včas pikýrovat. Toho se asi bojím nejvíc. No ale když si zase vyseju ty velkopoložkový věci na divoko do skleníku, jako jsem to letos po těch víc jak 20 letech co vysávám pod zářivky poprvé zkusil, tak by se to asi dalo zvládnout. Obzvláště u rizikových věcí to zkusím.

Jinak ty moje výsevy " na divoko" do skleníku bez propaření a mnohdy i bez dezinfekce semen jsou naprosto v pohodě, krom 2 nebo 3 misek z 40 jsem nemusel nic doteď otevírat, žádnej problém. Přesto jsem již něco otevřel, páč třeba echinomastusy není radno dlouho pokoušet zavžený
Třeba to je jen náhoda, ale dodalo mě to zase dost optimizmu, navíc mi bude stačit na zimní výsevy 1 velká dvojzářivka


By jmusil at 2011-07-12

Nóó Filipe fakt dobrý.

Tak takhle nějak vypadaj mý letošní výsevy z ledna-února. Teď sem je přesouval ze zářivky do skleníku akorát.
Metoda pikýrovat to hned po vyklíčení za mokra se mi dost osvědčila. Jedině u drobnosemenných jako strombáče a někerý parodky to sice technicky možný je, ale neni to to pravý ořechový, pač přeci jen sem tam se něco zbytečně poškodí.
Taky i tady něco padlo, ale šíření je naprosto nesrovnatelný, hodně lokalizovaný, takže sem s tim dost spokojen.
A tu je ten obrázek...

Tak to máme 5 měsíců , co jsme sledovali vliv substrátů na výsevy.
Misky jsem nechal tak trochu napospas, takto teď vypadají.
Každopádně nic převratného se už nestalo, nepropařený substrát je jasným vítězem, jenom echinomastus prostě chce na vzduch, takže nakonec stejně popadal, ale to už není problém výsevu ale dalšího pěstování.
100% písek sice neplesnivěl, ale ani nedokázal zajistit výživu semenáčkům, takže z něj je potřeba včas pykýrovat pryč, což může být problém pro drobnosemenné druhy. Je to dobře vidět na těch gymnech v pravém horním rohu, v písku se skoro nechytaly.


By jmusil at 2011-07-10

Tak dodávám foto semenáčků. Dnes jsem je radši trošku zalil, neboť mi přišel substrát trochu suchý - což se asi i odrazilo na tom, že se některé trošku zcvrkly. Jen teď nevím jestli když se začaly trošku zcvrkávat některé, jestli je nechat zavřené či to otevřít už radši přes sirku.
Ještě jsem si taky všiml, že asi dva semenáčky jsou u paty světle hnědé, ale nescvrkávají se, ani nebortí. Také normální, nebo už je něco špatně?

Nu zimování všeho plánuju u babičky na verandě, nebo je prdnu do obýváku, kde se netopí. či jen velmi málo. Akorát si ještě nejsem celkově jist, jestli je nechat na světle či ve tmě (krom semenáčků samozřejmě). Je to druh od druhu, či to jde dát paušálně. U některých vím, že by měli mít světlé stanoviště i v zimě. Jinak hodlám zimovat v substrátu, tedy je nevytahovat. Na verandě je teplota +-10°C

Farrael-Sama napsal: Jak velký obvykle musí být semenáček cca v průměru, aby přežil zimu?

2-3 mm stačí pro zimování na sucho v bytě, pokud zimuješ ve sklepu, kde je vyššší vlhkost a nižší teplota, tam přežijou i daleko menší. Hlavně v bytě je důležitý aby se nezmršily růstem po tmě, tedy buď na okno, nebo vybrat vhodné druhy.

Dobře vyseju je za okno Předpokládám, že kdyby to nestihly tak se dají dát do kultivátoru dorůst. Jak velký obvykle musí být semenáček cca v průměru, aby přežil zimu?
S odrazovou plochou to vím. V akvaristice půl úspěchu. Ono prosvítit jen 40cm sloupec, natož 50-60cm až na dno s vyšší intenzitou není žádná sranda. Já na to používám teda do akvarijních krytů potáhnutí pomocí hliníkové lepící pásky, která dobře odráží a je jednoduchá na aplikaci. Tady to pujde použít stejně, akorát bude výhodnější místo dřevěného krytu použít jiný materiál.

Jedna velmi užitečná zásada zní: co funguje-neměnit.
Tedy když ti funguje výsev na okně, tak bych další udělal stejně. Myslím, že ti semenáčky narostou do podzimu tak, že se dají normálně přezimovat, takže pod zářivky můžeš zase vyset nová semena.
Nemám zkušenosti s krátkými zářivkami, užívám 120 cm 36W trubici a ta z výšky cca 8 cm stačí pro semenáčky v pásu 100 x 22 cm. Ovšem málo odrazivý nebo dokonce žádný zákryt sežere i více než polovinu světla!