Téma:

Ano velmi dobrá poučka Tak to vypadá, že je to v pohodě. Výsev sice ze začátku trošku trpěl bílou pavučinkou - pár vláken, ale ty jsem pomocí špejle odmotal hned a vypadá to, že i vyhubil - neb už je nepozoruji. Radši ale ten výsev ještě vyfotím.
Chci se ještě zeptat - neb jsem si objednal ještě nějaké semena a chci je ještě vysadit, zda je moudré je ještě sadit na slunce a pak je přenést s ucházejícím sluníčkem k podzimu pod lampy, nebo je tam dát rovnou. (přece jenom elektřina něco stojí ) U těch lamp si dále nejsem jistý jak je to přepočítané na watty na cm² či tak nějak. U akvarijního zahrádkaření je to W/L, ale tady ty litry nemám . Mám totiž k dispozici 2x 8W podlinku s teplou 830 zářivkou, které mi zbyly po dvou akváriích, které jsem smrskl do jednoho většího. Výsev nebude zase tak široký, takže by ho měly co do rozptylu pokrýt. Spíš ta wattáž jestli bude stačit.
Aaa ještě dotaz jeden mám A to která z metod je lepší, jestli pod sklíčko do květináčku 4*4, nebo pomocí lahví. I když je mi jasné, že 100s asi do lahve sít nemá smysl. To by musela bejt konev

Mamlas napsal: Jen ve stručnosti, ve smyslu Fleischera a Schütze:
Teplo je když k obleku a klobouku nepotřebuješ kabát a rukavice
Horko je když se začínáš potit pod kloboukem
Vedro je když se potíš celej,i když sis sako rozepnul.

Tak to je krásná poučka. Toho se budu jako kardiak držet!!!!

Myslim, že je to světlem. Kdyby měly světla opravdu dostatek, tak budou hmědočervenozelený celý. Je to normální a dokud jsou sklenice zavřený, tak bych ani víc světla nedával, jak správně píšeš, aby se nepřehřály. Jak budou mít pár areol nebo se začnou mačkat, stejně to budeš muset otevřít a pak snesou světla víc. Ale to už píšou autoři tvé oblíbené knihy. Jen je třeba si uvědomit, že to byli zdraví pánové, co vždy chodili slušně oblečení a upravení a tedy kritéria, co je chladno, teplo a horko, měli nastavené zcela jinak než silně podvyživené a polonahé osoby, které dneska hlásí počasí v televizi.
Jen ve stručnosti, ve smyslu Fleischera a Schütze:
Teplo je když k obleku a klobouku nepotřebuješ kabát a rukavice
Horko je když se začínáš potit pod kloboukem
Vedro je když se potíš celej,i když sis sako rozepnul.

Fajn, snáz se to vyjasní.

Jo tahle knížka je klasika, i když čas nezastavíš a a je třeba se dívat kolem. Ale od toho je třeba i tohle forum

Děkuju

Jj zítra je vyfotím až přijdu z práce. Teď už je na to moc tma Výsev je jinak umístěn za oknem na parapetu - v místnosti a to tak, aby byl výš - tedy je na bedničce od akvarijního filtru. Ven jsem si ho tedy dát netroufnul, neboť to je jihovýchodní strana s vyšším podílem jihu. To bych je usmažil. Výsev je starý cca měsíc a něco. Nezapsal jsem si přesné datum. Nyní to odhadnu asi na pět a šest týdnů
Jinak semenáčky nepadají. Vypadají stále stejně, neuvadají, nelámou se. Jsou stále hezky buclatí Jak jsem teda dlouho to nedělal tak jsem je já trouba vysel do rašelinového substrátu propařeného, ale očividně jim to v růstu a klíčení nevadilo.

Jinak je zajímavé vidět jak se kaktusařina změnila. Já sám začínal s knížkou Pěstování Kaktusů od autorů Fleischer-Schütz z r. 69 A pořád je dobrá ty novější co jsem pak dostal nebyly nic moc.

Pěknej nick

Na kaktusařinu není nikdy pozdě a určitě nejsi sám, kdo se ke kaktusaření po pár letech vrací. Prostě kdo se jednou nakazí, dost často ho postihuje recidiva . Je to nemoc na celý život

Ale k věci. Pro nějaké posouzení by byl lepší obrázek, takto mohu jen hádat.
Kde je výsev umístěn ? Jak je výsev starý ?
Pokud je to nějaká hniloba, tak kytky budou hned padat a budeš vědet záhy na čem jsi. Pokud máš ale výsev na světle, často se špičky zabarvují do červena až hněda od slunce .

Chtělo by to trochu upřesnit

Zdravím. Jsem tu nový a nechci kvuli tomuto dotazu zakládat nové vlákno. Vracím se po pár letech ke kaktusařině z mého ranného mládí a jal jsem se také opět vysít semínka. Zvolil jsem metodu pomocí hermeticky uzavřených sklenic. (Fleischerova metoda myslím). Rostlinky hezky vyklíčily a nyní jsou hezky buclaté svěže zelené s tvořícími se ostny. Všiml jsem si ale, že se okolo tvořících se ostnů začaly zbarvovat lehce do hněda/hnědočervena. Ne všechny, ale velká část. Zajímalo by mne zda je to normální, nebo je to špatně a je potřeba lahev otevřít a větrat či přepikýrovat. Substrát jsem samozřejmě pořádně vydesinfikoval pomocí přepaření. Předem děkuji za odpověď. Nerad bych o ně přišel

No a taky bych mohl poreferovat o tom výsevu na šutr, na který mě nasměroval miro a dodal kamenný materiál

Minulej tejden byl u mě na zájezdě Aleš s Hradečákama a zkoumali jsme ten šutr, stěžoval jsem si , že to nějak nechce klíčit, protože jsem to měl otevřené, jen postavené v misce a zaléval podmokem. Aleš byl ale pozornej a našel pár klíčenců úplně dole, každopádně většina kamene nic.


By jmusil at 2011-06-05


By jmusil at 2011-06-05

Takže jsem se rozhodl to přikrejt a

By jmusil at 2011-06-05

výsledek se okamžitě dostavil


By jmusil at 2011-06-05

Tak jsem dneska zkontroloval všechny misky s výsevem "na divoko".
Semena klíčí tak nějak ve vlnách , jak se ochladilo, zase vyjela další dávka semen, prostě zdá se , že si tak nějak počkaj na tu svou teplotu
Další zajímavost , z 36 misek pouze v jedné byl jen nějaký náznak jemné plísně, jinak je vše zatím čisté. Na druhou stranu jsem musel pár misek vyplít , no nebylo to tak hrozné, 5 ks plevele

Rebut napsal: Klíčivá semena jsou základ. Když je kupuje nevidí do toho.
Já letos s výsevem sulek a MDL to dobře vidím. Některé klíčí na 100% a druhé hned vedle ani ťuk. JoJo vlastní semena jsou vlastní semena.

Jó když to poroste jak tráva tak to pěstovat nebudeme .A když něco nevyklíčí tak máme co obědvávat na příště a příště to vyklíčí ne .morče

jmusil napsal: Tak jsem včera mrknul na ty výsevy ve skleníku a co jsem vysel minulý týden a už klíčí jako vzteklý , horko nebo zima

Escobaria vivipara myslím,že to je, tá niekedy klíči ako tráva.

Klíčivá semena jsou základ. Když je kupuje nevidí do toho.
Já letos s výsevem sulek a MDL to dobře vidím. Některé klíčí na 100% a druhé hned vedle ani ťuk. JoJo vlastní semena jsou vlastní semena.

jmusil napsal: Jo klíčívá semen jsou základ
Tohle vysévám ze svých zdrojů, tak nemám aspoň smutné překvapení

Jinak Koukám Morče, že máš co pykýrovat a to je dobře

no jo nechcese a je čas ,a koberečky heské a lobkám se to líbí .

Jo klíčívá semen jsou základ
Tohle vysévám ze svých zdrojů, tak nemám aspoň smutné překvapení

Jinak Koukám Morče, že máš co pykýrovat a to je dobře

hlavně klíčivá semena.

výsev 2009

výsev 2010

Někdo namítne že je to plevel rod lobivia nebo rebutia že tak dobře klíčí ale nepleťte se .
v roce 1999 sem sel od jednoho borce a ani prt .morče

Tak jsem včera mrknul na ty výsevy ve skleníku a co jsem vysel minulý týden a už klíčí jako vzteklý , horko nebo zima

Take jsem jedno obdobi zkousel vysevat nejruznejsimi zpusoby, asi jako kazdy, ruzne substraty, ruzne teploty, peroxid, fungicidy... a vite co jsem zjistil? Ze zalezi z 90% na puvodu semen a rocniku, nebo presneji poctu teplych dnu v roce, ten zbytek jsou "naky" okolnosti. Mam rad lofofory, vysevam je uz mnoho sezon a nejlepsi jsem mel sezonu 2009, seminka napul od Milana a napul vlastni. Vysev jako fik a dneska ty kytky jsou vetsi nez vysevy 2005.

Na fotce 3 mesice stare semenace L.diffusa, vyseto do bezneho substratu pod zarivky, po mesici od vykliceni odkryte a nakonec zasypane antukou kvuli mechum.

Já letos vysel na volno právě zimovzdorné opuncie, nějakou svou phaeacanthu (mám ještě semínka, kdyby někdo chtěl), pak humifusu, taky cv. Kůrka od Milana, a ještě něco od pana Vereše. Vzal jsem misku od muškátového truhlíku, provrtal odtok, do toho písčitou hlínu a zasel semínka, překryl ještě slabou vrstvou substrátu. Vystrčil na balkon bez střechy už někdy v zimě, kdy mrzlo a sněžilo. Kryt je jen taková síťka proti prudkému dešti a proti nenechavým holubům. Zatím teda vůbec nic nevyklíčilo, ale řekl bych, že to příjde.

Zkušenost s volným výsevem mám dobrou právě u té skalkové phaeacanthy, vzal jsem suchý plod, který upadl z opuncie, byl přešlý mrazem, plísní, dužina dávno shnila, jen tak jsem ho rozdrolil na skalku a druhý rok vylezlo spousta semenáčků. Jeden plod upadlý na hlínu vyklíčil dokonce sám a celý, hustým trsem semenáčů.

Chtěl jsem to samé udělat i s Pedio, ale vyměkl jsem a šoupl to do kultivátoru. Jinak momentálně mám na volno jen s lehkým krytem Utahie, příjde mi, že venku na čerstvém vzduchu a relativním chladu by jim mohlo být líp než v kultivátoru, kde je přes noc moc teplo.

Zimovzdorný opuncie jsem zkoušel tak, že jsem postavil květník ven na skalku a čekal co se bude dít. Jeden druh vyklíčil, druhý ne , ale to bylo spíš otázkou semen, takže si myslím, že to tak nějak lze.
Ale s ostatníma to bude loterie

jmusil napsal: .
Nezkoušel jste někdo vysít vyloženě na otevřený povrch ? Mám na mysli např dát květníčky do misky, kde budu dolévat vodu odspodu a nechám to prostě bez zakrytí ? Neco jako samovýsev ?

Já to letos zkouším od března, navajoa, pediokaktus, sklerokaktus, Op. pulchella, O. basilaris a Maihuenia, ale ještě ani semenáček. Protože nepršelo a doléval jsem vodu ze studny, začíná být povrch země v květníčkách zasolenej. Patrně to už vyměknu a dám na misky víka.

Tak jak jsem sliboval letos jsem poprvé po cca 15 letech vysévání do kultivátoru zkusil výsev na ostro. B-substrát s říčním pískem půl na půl , bez propaření, semena vyčištěná, namořená, postříkáno peroxidem a přiklopeno.



Ale teďám dilema. Jak s těma choulostivějšíma ( např echinomastusy, pediokaktusy ap.).
Nezkoušel jste někdo vysít vyloženě na otevřený povrch ? Mám na mysli např dát květníčky do misky, kde budu dolévat vodu odspodu a nechám to prostě bez zakrytí ? Neco jako samovýsev ?


Jsou to jen moje semena, takže když se něco nepovede, nic se nestane

Do perlitu vysévám už hodně let, přiznávám, že pod zářivky a s každodenní kontrolu. Ve skleníku bych to asi neuhlídal.
Občas zaleju hypermanganem, wuxalem, ...a daří se všem druhům, plísně téměř nejsou. Myslím, že občasné proschnutí semenáčům jen prospěje, jsou tvrdší, odolnější. Někdy zeleju tolik, že jsou pod vodou, ale perlit (hrubozrnný) rychle vysychá, takže za dva dny je zase sucho .

Tu sú sľúbené fotografie. Ako vidieť, semenáče sú červené, perlit suchý ale žijú, čo potrvdzujú aj staršie výsevy touto formou.




Teda okrem tej frailea pumila vľavo hore, ale ako som písal vyššie, tie veľmi voduchtivé to u mňa ľahké nemajú.

Vyšší teploty ve skleníku bych se asi tolik nebál vždycky se najde někde místo, kde zdaleka tak horko není a navíc klesá v noci teplota. Spíš se bojím lokálnho přehřátí misky, tz nesm na ni vlastně přijít přímé slunce, snad kromě brzkých raních nebo pozdě večerních paprsků .
Sám jsem na to zvědavej chci to přes velikonoce vysejt tak to budem sledovat co se tam děje.

Samo výsev to je ono to klíčí samo a nedochůdčata nepřežívají silnější přežijí morče.

Pred zhruba 10 rokmi som vysieval v skleníku, do 4x4 kvetináčov, perlit, všetko v miske kde sa zmestilo asi 44 kvetináčov. k nájdem fotku pridám ju tiež. Vyklíčilo snáď všetko, aj juhoameričania a vôbec im teploty nevadili. Je ale fakt, že miska bola celý čas otvorená, výdatne zaliata a celý deň bolo otvorené okno a dvere a vďaka tomu prievan. V noci teploty šli asi na 15 stupňov, cez deň aj 35. Nad miskou bolo položené sklo, natreté bielou farbou aby sa semenáče neuvarili.

Jediné čo neprežilo preschýnanie boli gymnocalyciá a rebutie, ostatné žije v skleníku doteraz.

Zkoušel jsem minulou sezonu pyrhocactusy a eriosyce a dá se říci,že bez problému a to byl výsev na horní polici kde při jasném počasí bylo 40+ minimálně tak uvidíme

Já bych se bál ve skleníku vysévat horské kytky, jako lobivie, a zejména rebucie. Máte s tím někdo zkušenosti?

Steve Brack ve svém katalogu udává pro tyhle rody teplotu klíčení 17 st. v noci a 20-25 st. přes den. Pochybuju, že ve skleníku je v tomhle počasí přes den tak málo. Měl bych strach, že semínka upadnou do dormance.

Já rebucie nechal klíčit v pokoji na severním okně, kde je kolem 18-19 st. v noci a do 22 st. přes den. Protože jsem si dopředu neuvědomil, že nemůžu dát dohromady Astrofyta, Ariáky, Mamilárie a na druhé straně Lobívie a Rebucie, tak jsem je, debil, do misky dohromady vysel. Došly mi květníky 4x4, do nichž seju nejradši (po dvanácti do misky s víčkem).

Řekl jsem si, že když tak to Mexiko doklíčí později. Nakonec, při té teplotě do 22 st. začalo klíčit v podstatě všechno, i superkabuto. Jen těm mamiláriím se fakt fakt nechtělo, i když něco i tam vyklíčilo. Tak jsem počkal, až vyklíčí uspokojivý počet rebucií a lobivií, a šoupl jsem to do kultivátoru do 27-28 st. Mexiko pak ještě dost pěkně doklíčilo. Ty superkabuta na nějakých 25 ze 30 semen. Jeden semenáček je bílý, jen nevím, jestli najdu odvahu ho naroubovat.

Jediný, co mi letos nevyklíčilo, byla rok stará semena Pitahaya (Hylocereus undatus), dále pak M. theresae (prý má dlouhou dormanci, třeba i 5 let) a jedna feroxka, IS od Vás z Plzně, sběr od Tafna, ale to už tu říkal Milan, že neklíčila. Vyklíčil mi 1 semenáč z 2 porcí, škoda, mohl to být alespoň páreček, nebylo by jim smutno a mohli dát semínka. Pokud přežije do rozumné velikosti, někomu ho věnuju, kdo by měl taky třeba jen jeden nebo dva kusy.

Já na tenhle způsob výsevu nedám dopustit.Asi jsem našel to správný místo ve skleníku. Trochu sluníčko po vyjití a trošku před západem. A jak je to s klíčivostí? No něco vyklíčí dobře, něco hůř, a něco třeba taky nevyklíčí. Stejně jako v kultivátoru. Jen doporučuju brzy po vyklíčení větrat misky s výsevem a převést na normální kulturu. Zalévat se musí samozřejmě častěji, ale proschnutí jim nevadí. Zimu přežijí jako každej jinej kaktus ve skleníku a na jaře je zaleju trošku dřív. Jo..a kočky jsou fakt svině. Ale dal jsem na okna pletivo, takže je mám zase rád.

Nechci vám brát iluze, ale vyséval jsem do skleníku (před tím jakéhosi luftovního fóliáku) 10 let a fungovalo to dost špatně - buď sucho nebo se to pařilo, malá klíčivost, tam kde to klíčilo dobře, zase vysoká úmrtnost v prvních dnech ... Nakonec se to dalo uhlídat při výsevu tak v polovině května, kdy už je stálejší počasí a najde se místo někde v polostínu u země. Jenže to pak zase nedojde do zimy. Takže jsem vděčný Zdendovi z druhého fóra, který mi poradil kultivátor. V řízených podmínkách to předklíčí a začátkem dubna jdou malé semenáčky do skleníku - trochu jsem se bál je tam přímo přenést z kultivátoru (ráno teploty nad nulou, přes den kolem 30°C), ale kupodivu jim to nevadilo, naopak.