Téma:

cykas napsal: Je zajímavé, že samovýsevy, které se někdy objeví v květináči u dospělých rostlin mají odolnost mnohem vyšší, takže chci letos zkusit výsev tak, že jednoduše poházím semínka v květináči a uvidí se.

Určitě takhle vyseté kytky jsou značně vitální. Jen si člověk musí dost počkat. Je to takové neřízené, ale spolehlivé. Jen jsem nikdy nezjistil jaké je vlastně procento úspěšnosti. Ale ono je to vlastně jedno.

Technika zalévání - tak to bych neřešil. Někdy jen mlžím rozprašovačem, jindy jen normálně zalévám.
S přesazováním malých rostlin mám problémy. Většinou mám dost odpisů. Proto přesazování co nejvíce oddaluju. Po několika měsících je ta odolnost podstaně vyšší.
Je zajímavé, že samovýsevy, které se někdy objeví v květináči u dospělých rostlin mají odolnost mnohem vyšší, takže chci letos zkusit výsev tak, že jednoduše poházím semínka v květináči a uvidí se.

cykas napsal: U tak malých rostlin škoda každé zálivky, která je jen čistou vodou. Takže střídám Previcur, manganistan draselný, Wuxal, Pentakeep, Kristalon, ...Bez nějakého systému, podle potřeby a funguje to.

Tomu rozumím, jak máš vyřešenou techniku zalévání ? :

cykas napsal: Co se týká přesazování, tak to se snažím co nejvíce oddálit, protože jsem zjistil, že v tu dobu jsou největší a skoro jediné ztráty.
Takže když se daří, tak jsou pod zářivkami 6 měsíců, ale většinou déle.

Já nechávám výsev před pykýrováním opakovaně proschnout a teprve pak pykýruji. Když je výsev vpořádku, snižuje to výrazně ztráty. Děláš to také ? :

cykas napsal: Protože se manželce nelíbilo moje výsevní zařízení v obýváku, tak jsem nechal udělat nové velké akvárium, rybičkám se musí svítit a "náhodou" v něm zůstalo i místo na výsevy.

Taky dělám podobné náhody

Těším se na obrázky

U tak malých rostlin škoda každé zálivky, která je jen čistou vodou. Takže střídám Previcur, manganistan draselný, Wuxal, Pentakeep, Kristalon, ...Bez nějakého systému, podle potřeby a funguje to.
Co se týká přesazování, tak to se snažím co nejvíce oddálit, protože jsem zjistil, že v tu dobu jsou největší a skoro jediné ztráty.
Takže když se daří, tak jsou pod zářivkami 6 měsíců, ale většinou déle. Protože se manželce nelíbilo moje výsevní zařízení v obýváku, tak jsem nechal udělat nové velké akvárium, rybičkám se musí svítit a "náhodou" v něm zůstalo i místo na výsevy.

(Dám sem ještě fotky akvária a nádob, které používám na výsevy. Jsou od zmrzliny a zajímavé tím, že jdou skládat na sebe.)

cykas napsal: Podle mě na velikosti nezáleží.

Soudím že malý semenáček bude špatně kořenit do tak hrubého perlitu. Ale možná, že tam zapadne někam mezi hroudy perlitu a nějak si tam poradí ...

Nedávno jsem taky zkoušel perlit napůl s vápencem (to aby to tolik neplavalo). Celkem to klíčilo ale moc to nerostlo Hnojíš tyto výsevy a kdy je pykýruješ ?

Podle mě na velikosti nezáleží.

cykas napsal: výsev do perlitu (hrubého, průměr cca 3 mm). Je to perfektní věc, daří se výsevy čehokoliv (hlavně kaktusů), padání semenáčů je nulové, řasa není a pokud se občas přidá hnojivo a zalévá převařenou vodou, vše dobře roste.

Ty výsevy vypadají velice dobře, asi je opravdu klíčové udržet to správnou vlhkost perlitu.
S malými semeny ale asi musí být problém nebu se mylím ?

jmusil napsal: Takže rozhodně výsev v přímém přenosu nekončí

Těším se na další pokračování

Když jsem si před časem přečetl na plzeňských stránkách o perlitu, vyzkoušel jsem ho. Zatímco jako přídavek do spodní části substrátu pro dospělé rostliny je vynikající, u výsevů se mi neosvědčil. I když květináčky stály ve vodě, ta stejně nevzlínala a výsev byl stále přeschlý. Tak jsem se pokorně vrátil ke směsi jemný štěrk : zemina (1:1). Není to sice dokonalé, ale alespoň se nemusím bát, že to usuším.

Na Plzensku byl předčasem propagaátorem výsevů na perlit Milan Douděra, taky jsem to zkoušel, ale udělal jsem jednu fatální chybu, postříkal jsem výsev dle svých zvyklostí peroxidem. Tím se veškeré klíčící kořínky spálili a bylo hotovo
Každopádně určitě i toto může být cesta , se vším je třeba se jen naučit správně zacházet.

Vyséval jsem také do všeho možného a všechno možné. Od paprik až po kaktusy, ...
Asi před 3 roky mi padnul komplet výsev paprik, během jediného dne. Tak jsem hledal a našel - výsev do perlitu (hrubého, průměr cca 3 mm). Je to perfektní věc, daří se výsevy čehokoliv (hlavně kaktusů), padání semenáčů je nulové, řasa není a pokud se občas přidá hnojivo a zalévá převařenou vodou, vše dobře roste.
Na začátku jsem měl nádoby s odtoky a výsevy přesychaly. Teď bez odtoků a na dně je stále voda, stačí několik milimetrů. Vrchní vrstvy ji dobře nasávají.

Uploaded with ImageShack.us

Upřímně toto byl můj první pokus s nesterilizovaným substrátem. Byl jsem k tomu víceméně donucen okolnostmi, které způsobily nenadálý neúspěch ve výsevu importních semen. Dříve jsem měl opakovaně a pro mě až neuvěřitelně vysokoou úspěšnost se sterilizovaným substrátem.
Bohužel pravděpodobně přítomnost nějaké importované plísně ( viz myší kožíšek) způsobily totální fiasko ve výsevu díky právě neexistující protirovnováze ve substrátu.
Pro mě samotného je tedy velkým překvapením, jak skvěle si vedou semenáčky vyseté do nesterilizovaého substrátu. Jsou vitální, silné, vyklíčilo snad vše a žádný nepadl.
I ty druhy, které vykazují vyšší citlivost ( echinomastus) i ty které zanášejí potenciálně nebezpeší v podobě zbytků na semenech ( astrophytum niveum ) vše s přehledem zvládli.
Samozřejmě podmínkou bude, aby substrát nebyl infikován nějakým patogenním organismem , což může být nakonec stejně nevyzpytatelné jako sterilizovaný substrát
Zajímavé pro mě bylo i zjištění, že do sledovaných výsevů se nedostala vzduchem nákaza ze zkažených výsevů "myšího kožíšku" ač jsou vedle sebe a nechal jsem je svému osudu !
Každopádně se chystám vysít na denní světlo a do nesterilizovaného substrátu to, co jsem znechucen neudělal v zimě ( taky je to premiéra) a sám se těším na to , co se bude dít.

Takže rozhodně výsev v přímém přenosu nekončí

Potrvdzujem riziko neprepareného substrátu, mne sa stalo tiež, že mi na vyklíčených semenáčikoch akýsi pavúčik - nie sviluška - zničil vegetačné vrcholy. Pozoroval som ich filatelistickou lupou boli také bledé a vysali iba vegetačný vrchol nič iné, tým pádom ostali semenáče ako slepé, ani nehynú ani nerastú. Stalo sa mi to aj vlani, ale napríklad Echinomastus erectocentrus sa spamätali a keď som ich dal do skleníka príjemne ma prekvapili, že predsa začali tvoriť areoly a už sú pekné. Niektoré escobarie napr. alamensis to nerozchodili. Tak odteraz vždy substrát na výsev prehrejem aspoň na 60°C, možno tak zostane biologická rovnováha zachovaná a tie mrchy skapú.

...jistě, přítomnost mnohobuněčných požíračů je další kategorie ovlivňující úspěšnost, přidám klidně další...a to je frekvence péče o výsevy, když zkouším pro mne něčím víc zajímavé druhy, věnuji jim individuální péči, tj. v počátečním období alespoň 1denní sledování a ošetřování, u takových mám pak častěji vysokou úspěšnost (v porovnání s nehlídanými) přeživších i u velmi malých porcí (kdysi mi kdosi na fóru psal, proč vysévám i malé porce do 10 semen, že to nemá cenu - dnes mohu říci, že mělo, mnoho takových semenáčů přežilo a pokud to člověk nedělá na trh, hodně odpadla starost co s něma, kdybych vyséval pouze 100vkové porce), naproti tomu zase u hromadných výsevů, kde na to není čas mohu vyset i mnoho set semen a třeba i vcelku jinak bezproblémové druhy a ztráty tam mohou být výraznější plošné právě z toho důvodu, že vzniklou infekci nepotlačím včas, resp. pokud jednou propukne má tendenci likvidovat vše okolo dokud je co (vyšší frekvencí sledování lze toto potlačovat)...vlivů na úspěšnost výsevů je tedy hodně, navíc se často mezi sebou kombinují a jen velmi neurčitě je můžeme nějak generalizovat, nakonec to stejně vše vyzní jako nějaká více či méně hodnověrná doporučení, nebyl by to však člověk experimenty posedlý, aby se neustále nepokoušel i postupy zavržené opět zkoušet (výsledky jsou zase jiné, protože prostě nikdy nejsou podmínky úplně shodné) a tak to jde furt dokola...

Jirkovo výsledky jsou v souladu i s mým pozorováním. Protože se ale dělaly na jednom vzorku, je to spíš jen náhoda, stejně dobře mohly dopadnout i jinak. Já jsem letos po loňských a předloňských zkušenostech sel jen na nesterilizovaný písek s 10% Substrátu pro výsevy a množení. Z 92 květináčků ve 3 během měsíce všechny semenáčky vyhynuly, v dalších třech čas od času některý padne. Nejde tedy říci, že při výsevu na nepařený substrát je to vždycky dobrý, ale pokud výsevní porci rozdělíme do více květníčků, zpravidla něco doroste.
Výsev na nepařený substrát mívá lepší klíčivost a lepší růst semenáčků, ale v nepařeném substrátu můžou být třeba chvostskoci, kteří dokážou sežrat růstové vrcholy cemenáčků či dokonce sciary.

...podle mne silnou sterilizací hlavně vyhubíte spolehlivě všechny antipatogenní organismy, některé patogenní se pak vyznačují silnou odolností (některé spory dokáží přežít i teploty nad +100 st.C), následně vytvořené čisté sterilní pole je po vystavení nesterilním pěstebním postupům s ideálními kultivačními podmínkami (vlhko, teplo) bez přirozené ochrany, kterou v přírodě běžně antipatogenní organismy zajišťují, přímo předurčeno k rychlé kolonizaci a rozvoji spících spor...nic víc v tom nebude, snad jen to odkud se spory do vyčištěného pole dostanou, tedy zevnitř (ze semen či nedostatečně udělané sterilizace) či z venku (všude okolo nás jsou miliony spor, které se nakonec dostanou kamkoli)...úspěch při výsevu pak spočívá v tom abychom a) zajistili substrát nepodporující plísně (spíše anorganika, ale lze uřídit i organika) b) zajistili výhodnější podmínky pro semenáče natolik, aby se semenáče vyvinuly dříve než nebezpečné patogeny a dorostly na takovou úroveň, aby se následné invazi patogenů dokázaly ubránit již samy (např. malá Aztekia musí natolik narůst, aby je nevylikvidovaly nánosy řas apod.), patogenní organismy (plísně, houby, baktérie, viry...) jsou nedílnou součástí každé nelaboratorní kultivace, my můžeme pouze svým konáním našim rostlinkám dát určitý náskok, který využijí k úplnému osamostatnění se od naší péče, odolnost však získá organismus pouze tak, když se úspěšně s nepřítelem utká...absolutní sterilita je tedy podle mne jen mýtus, vždy to bude jen výsledek kompromisu a jak se ukazuje ta přírodní volba, která umožňuje přímý střet vychází nejlépe...

To je to, o čem při sledování této diskuse stále přemýšlím. Řekl bych, že je to jako u všeho živého - sterilní podmínky nevyvolají potřebu zvyšovat si vlastní odolnost, způsobí zhýčkání jedinců a ti pak podlehnou i běžné neškodné nepříjemnosti, na kterou (na rozdíl od jedinců probíjejících se od první zálivky přirozeným, někdy nepříznivým prostředím) nejsou připraveni.

To je zajímavé, že sterilizace substrátu je vlastně na závadu. Čím si myslíte, že nepropařený substát vzdoruje lépe proti plísním, že by konkurence mezi plísněmi v substrátu a těmi co se dovlečou se semeny?

Tak abychom udrželi téma v "přímém přenosu" přikládám aktuální stav k 9.3.

V podstatě se nic zásadního neděje a pomalu je možné hodnotit:
1)Výsev do nepropařené země
semena klíčila téměř 100%, nedošlo k rozvoji plísní i přesto, ře jsem neodstraňoval zbytky semen.
Semenáčky jsou vitální, dobře zakořeněné
Nevýhodou je výskyt mechů a řas --> nepoužitelné pro velmi drobnosemené rostliny , jinak OK



2) propařená zem s vápencem

výsledek je celkem uspokojivý, vyskytla se plíseň, ale nešířila se a výsev se stabilizoval. Rostlinky uspokojive kořenili a jsou vitální, nevyskytují se mechy ani řasy, což může být inspirativní



3) Výsev na písek

Nedochází k rozvoji plísní, což je logické, velký problém ale je , že semenáčky špatně koření a nejsou vitální. Zkusím ještě pohnojit, zda to pomůže alw nedávám tomu moc šanci. Použitelné, pokud budeme rychle pykýrovat




4) Převaha písku - rostlinky jsou méně vitální , rozvoj plísní, které se vyskytly ale byl výrazný a substrát neměl schopnost šíření plísně potlačit v přítomnosti rašelinového substrátu




5) Poslední variana byla nejhorší. plísně které se vyskytly se dokola šířili a citlivější semenáčky dolikvidovali
.



Je také zřejmé, že semenáčky jsou různě citlivé. Pokud zůstávají zbytky semen nebo naklíčené nevitální semenáčky na substrátu, dochází rychle u citlivějších druhů k rozvoji plísní, desinfikovaný rašelinový substrát pak tomu ještě napomáhá. Nesterilizovaný substrát zdá se se dokáže s invazí vypořádat ...

Pikíruji také brzy, prakticky hned jak začnou růst ostníky. Odkryji, nechám otužit, přepikýruji a hned zase zakryji tak na týden dva. Do 24 hod se vytvoří nové kořínky a semenáčky se pěkně nafouknou. Jo a používám rašelinový substrát pro výsevy a množení+cca 10% perlit. Plísní mám v poslední době málo, což jsem rád. Myslím si, že to je nízkou noční teplotou, klesá mi to na 14 st., kaktusům to nevadí a plísním se to nelíbí. Přes den, když svítím, je v množárně tak 25-30 (studenej odchov). Roste to pomalejc, ale nepadá to. Přikládám foto z minulého týdne.

No samozřejmě, stejným způsobem se mech hubí i v trávníku, jenom hnojivo se někdy prodává pod jiným názvem.

Zajímavý poznatek, mech nesnáší hnojivo
To zní pozbudivě

Semínka jsou moje všechna, jen asi polovinu jsem měl v ledničce od posledního případně předposledního výletu do Argentiny a dva druhy jsou od R. Slaby, sběry 2008.
Bez propaření se dříve či později mech objeví, jak se parkrát zaleje hnojivem, bude po mechu, jako vždycky. Zdá se mi, že mech vadí daleko méně než řasa.

To Milan:
moc pěkně ti to klíčí, předpokládám, že jsou to převážně tvoje semínka

Taky se ti někde objevuje mech, jako v mé misce bez propaření , to je asi to drobné riziko, které tam je

jmusil napsal: Hm Filipe, ty musíš mít volnýho času
Inspirativní, ještě pár dotazů:
1) do jaké země pikýruješ
2) zakrýváš přepakýrovaný nebo je necháváš na sucho.
Pamatuji se z dob dřívějších, že jsem pykýroval ještě neotevřené semenáče a pak znovu zakrýval krabičku a byl často problém.
Posledních několik let nejdříve zvyknu semenáče na sucho a pak pykýruji a nechávám na sucho. Funguje to dobře, pokud tam nemám ten svinskej myší kožíšek .

1) 25% substrát vodní kytky 75% písek, někdy trochu perlitu. Do mokra, u takhle malých kytek nelze jinak. Jo a hned to stříknu po pykýrování proti smrti (previcur+dithane)
2) zakrývám, což plyne z bodu 1

Vše je daný tím, že ty semenáče jsou prostě moc malý, než abys to udělal jinak.
Ale kupodivu nejsou ztráty velký. Rozhodně o řád menší než z těch plísní, když to nepikýruju.
Jo a nezabere to zdaleka tolik času, jak by se zdálo, je to celkem v pohodě.

ostatně si to zkus, uvidíš, že to neni nic strašnýho a můžeš si porovnat výsledky.

Jo a na co ještě upozornim, je zásada č.1 -> dobrá pinzeta = polovina úspěchu

Mamlas napsal: To se mi to pikýruje, když mě žena nebije!

Aby ne když je to moje švagrová

Hm Filipe, ty musíš mít volnýho času
Inspirativní, ještě pár dotazů:
1) do jaké země pikýruješ
2) zakrýváš přepakýrovaný nebo je necháváš na sucho.
Pamatuji se z dob dřívějších, že jsem pykýroval ještě neotevřené semenáče a pak znovu zakrýval krabičku a byl často problém.
Posledních několik let nejdříve zvyknu semenáče na sucho a pak pykýruji a nechávám na sucho. Funguje to dobře, pokud tam nemám ten svinskej myší kožíšek .

To se mi to pikýruje, když mě žena nebije!

Uploaded with ImageShack.us

Ne vždycky se všechno vede, třeba v tomhle květníku semenáčky padají:

Tady je taky plíseň, ale zatim neškodnej druh:

Tady nechtěly trichocereusy klíčit, tak jsem k nim po měsíci dosel aloe:

Na závěr jedna zajímavá aloe z mé zahrádky:

a Echeveria peruviana:

Uploaded with ImageShack.us

Tak jsem slíbil, že něco nafotim z letošních výsevů. Sel jsem i nějaký mrazuvzdorný, tak se na ně podíváme. Navajoe jdou docela dobře bez skarifikace:

Pediokaktusy jdou jakž-takž:

Ovšem se sklerokaktusy mám trvalé potíže, bez naloupání vyleze sotva něco:

Po naloupání to klíčí líp, ale jeden den vyleze jeden, druhej den druhej, a třetí den ten první chcípne.

Ještě, že ostatní kaktusy klíčí slušně: