Téma:

Miro.
Plasická hmota se v této formě prodává.Jsou to granulky tvaru - válečku, čočky a kuličky.
Ty se pak vysušují a sypou do násypky plastikářského lisu, který je roztaví a pod obrovským tlakem vstříkne do dutiny formy na plasty.
Tam je hmota vychlazena a po otevření i vyhozen plastický výlisek.
Pozor, granulky plavou na vodě.

Trochu jsem nepochopil, jaký význam tam má dávat plast

Jejda, jde do substrátů, když už mám rozběhnutou kolekci ceduliček

No, dobrý, ale ještě jaká pemza a jaká bílá plastická hmota. pemza je tu z dvouch základních lokalit. Jedna je Německo a druhá Itálie (a nejsou stejné, ani náhodou). No a bílá plastická hmota, to jako když nastříháš gumu do trenek tak napíšeš šedá plastická hmota? No tak, napiš co jsi to strouhal.

Cykasi, moc pěkná sbírečka substrátů...

Jak velké máš grusony,že Ti už dělají semena?

Tak mi stále nepřicházejí objednaná semínka, je zima, není co dělat, tak zkusím pokus s vlastními semínky, (N.leninghausii, N.schumannianus, Echinocactus grusoonii, Mammillaria hahniana).
Moc se mi nechce do čištění, takže zatím fotka 12 různých směsí substrátů. Další fotky až bude něco zajímavého k vidění .

Uploaded with ImageShack.us

V nádobách od diapozitivů je
1- směs agroperlit, pemza, bílá plastická hmota
2- na vrchu černá drť cca 3 mm, na dně agroperlit, uvnitř směs pemza, perlit písek jemný
3- směs substrát A a jemný písek
4- směs agroperlit, plast, substrát A, pemza černá drť, písek jemný střední a hrubý
5- nahoře hrubý písek, uvnitř směs substrát A a jemný písek
6- nahoře hrubý písek, dole agroperlit, uvnitř směs jemný písek, střední písek a perlit
7- dole plast, nahoře směs agroperlit, pemza, substrát A
8- čistý agroperlit
9- směs agroperlit, pemza, plast, substrát A, písek jemný a hrubý
10-směs černá drť a agroperlit
11-směs plast a substrát A
12-nahoře plast, dole agroperlit, uvnitř směs substrát A a písek

Takto vypadají výsevy asi 8 týdnů od výsevu.

A představ si, že někteří si to tak zjednodušují, že semena skarifikují.

Vysévám astrofyta, telokaktusy a koryfanty. Ostatní rody jen výjimečně, protože je nepěstuju .

No jestli vyséváš astrofyta tak ti to jistě stačí.
I to obalení ve fungicidu bude zbytečně komplikované.

Nikomu to nevnucuji.

Je to jen to k čemu jsem se léty pokusů o "náročnější druhy s agresivními plísněmi" dopracoval.

Zdendo, asi dobrý, ale dost komlikovaný .

Vezmu semínka, protřepu s nějakým fungicidem (Orthocid, ...) a nasypu do květináčků s Agroperlitem, který byl předem napuštěný převařenou vodou. Dám do nějaké průsvitné nádoby (teď používám obaly, do kterých se dávaly diapozitivy), uzavřu a čekám. Někde na tomto fóru jsou i fotky výsevů.
Vysévám do skříňky pod zářivky, kterými se svítí rybičkám, takže zadarmo .
Nemám problémy s plísní, řasou, smutnicemi, ...
Při použití Agroperlitu je důležité nechat výsev co nejdéle uzavřený (i několik měsíců!).
Když už jsou potom rostliny větší, výsev otevřu a už jim nevadí opakované proschnutí agroperlitu. V té době začínám výsevy spodem zalévat, skoro každou zálivku přidávám hnijivo (Pentakeep, ...), občas i hypermangan.

Dík, inspirativní něco z tvé metody s tvým svolením použiji. Dík

No nechtěl jsem psát nic konkrétního, protože každý má jiné podmínky a je asi skoro jedno do čeho je kdo zvyklý vysévat.
Moje osobní zkušenost je taková:
Substrát - bratčický písek 30%, zeolit 20%, rašelina 20%, rozpadavá vyvřelina ze skály za barákem - 15%, agroperlit-15%.
Perlit z povrchu vyfoukám pryč, povrch posypu mírně buď zeolitem, nebo celoplošně vyvřelinou a na noc květníky vel 6, 5 a 4cm, plné substrátu naskládám do nádoby od salátu 18x18x12, podliju roztokem previcuru a rychle zavřu (kvůli smutnicím).
Druhý den do uzavíratelných nádobek od žvýkaček už s jmenovkami naleju na semena a jmenovky roztok peroxidu (koncentrace dle zkušeností) a nechám působit (někdy i přes noc). U měkomasých je možno i hypermangan.Je důležité i protřepání nádobky, která má víčko.Osvědčilo se mi u některých použít třicítku a po chvilce zředit tak na desítku.Přes noc stačí i pětka.
Mnohdy se semena ponoří až ke dnu.Plavou-li totiž není jistota, že bylo semínko po celé ploše "ošetřeno".
Pak vylévám z nádobky pod tekoucí vodou do sítka a tím je i umývám od peroxidu - zejména vyšší koncentrace. Ze sítka vyklepnu mokrá semena s jmenovkou na toaleťák a po uschnutí, kde se zbytky oplodí přisají k papíru vysypu do nádobky-zkumavky, kam přisypu Ridomil gold.
Obalím v něm semena a z nádobky přímo sypu na povrch květníku.
Jmenovku zapíchnu bez obalení v Ridomilu do květníku.
Povrch květníku je většinou směs, na větší semena nahoru nasypu vrstvičku vyvřeliny, zejména u druhů, choulostivých na krčkovou hnilobu.
Zeolit ve větší vrstvě se mi neosvědčil, protože pokud kořínek semenáčku neproroste zeolitem až do směsi, je jeho růst jaksi tlumen. Jako 50%ní pokrytí povrchu je dobrý.
Květníky z nádoby před vysetím vytáhnu a přebytečnou vodu s previcurem z nádoby vyleju.
Povrch nesmí být příliš mokrý, ale jen vlhký. Semena vypadají jako suchá, ale to nevadí. Ba naopak, když jsem je chtěl přimět k lepšímu klíčení právě politá strana neklíčila.
Nádobu zavřu a dám do kultivátoru.
Ridomil používám z důvodu infikovaných vnitřků semen, kdy se u některých druhů vyklubou ze semen už infikovaní jedinci, které musím hned odstranit.
Ridomil chrání vyklíčence od tohoto nebezpečí .

Zdenda napsal: Osobně jsem spokojen nejen s klíčením, ale i s dopěstováním semenáčků v kultivátoru, než je vyhodím ven.
Mám zaběhnutý systém a nedovedu si představit, že bych ho měl měnit tak zásadním způsobem.

Tak jsem zatím marně hledal tvůj systém, jsem slepej, tak písni do čeho vyséváš, substrát, obaly obaly obalů,... Zkus dát rekapitulaci,já ještě systém který by mi vyhovoval hledám.Dík Zdr.

Osobně jsem spokojen nejen s klíčením, ale i s dopěstováním semenáčků v kultivátoru, než je vyhodím ven.
Mám zaběhnutý systém a nedovedu si představit, že bych ho měl měnit tak zásadním způsobem.
Perlit jsem zkoušel kdysi a kromě toho, že se mi vyplavoval, tak se v něm po čase začala ve velkém tvořit řasa.
Vždy však záleží na jeho složení - tzn. z jaké strusky o jakém obsahu prvků je vyráběn.
Polyversum jsem používal také a byl jsem vcelku spokojen.
Je to ale jiná technologie, než používám dnes.
Důležitější je pro mě včas otevřít nádobky a pravidelně - u mě po vyschnutí substrátu zalít tak, aby ještě druhý den byla pod květníky voda.
Já zalévám v neděli - zásadně tak hoďku, či dvě po zhasnutía tedy vychládnutí.
Přicházel jsem na to několik let a první roky mi argentinské pyrrhocactusy odcházely jeden za druhým.
Dnes jich dopěstuji více než 90% z vyklíčených IS semen.
Tak proč to měnit?
Problémy začínají, když to dám ven.
Tam už není tak jednoduché dodržet "přesné pěstování", především co se týká kombinace zálivka-teplota.

No měl jsem z toho vcelku pocit dobrý, ale jenom pocit nepodložený srovnávacím pokusem aby to bylo alespoň trochu průkazné.To by musel vzít do ruky člověk s určitým sklonem k pedanství a preciznosti.

Rozkošné Kaktusy napsal: No já zkoušel loni právě Polyversum, ...

No a pocit z toho máš, že to pomohlo? Má to smysl používat teda?

No já zkoušel loni právě Polyversum, faktem ale je, že mým největším protivníkem byla řasa, která se mi začala velice záhy tvořit. Používal jsem bílý písek z golfu a průhledné plast misky s víčkem/na vlašák/.- Stejně jsem ale měkouš, nevydržel jsem to a zalil previcurem a tím bylo i po Polyversu. Jen jsem chtěl vědět, jestli byl někdo odolnější a vydržel.
Takže ty naseješ do chrudimáčků a ...to použití fresh folie je zajímave a levné.
K perlitu- tak jak jsem četl vlákno, pokud se nemílím cykas používa Agroperlit a Jara stavební perlit, někdo někde kdysi psal, že perlit asi něco ze sebe vypařuje či čo. Používali jsme kdysi stavební dospoda do misek a navrch substrát a kořeny se v tom chovaly perfektně. Agroperlit je podstatně hrubší. Ví někdo ještě o jiném rozdílu?

Já také ne, míchám komerční substrát pro kaktusy a sukulenty 1:1 s hrubým pískem. Nandám ho do květináčků a do misky podmokem naleju vařící vodu. Když je to nacucaný, tak počkám až to trochu vychladne. Mezi tím si připravím semínka tak, že je akorát vykoupu v troše hypermanganu. A pak šup s nima do květináčů. Přetáhnu freshfólií a hotovo. Takhle vypadá letošní sklizeň mých semínek Echinocereus Bayleyi (výsev půlka srpna, 1x přepichovaný):



Vždycky když jsem vymýšlel nějaký vymoženosti, tak jsem akorát potom bějal kolem s Previcurem...

Nic takového nepoužívá.Jak jsem již psal:Mělčanský písek jak ho za domem naberu,do toho od oka stav.perlit,vše propařím,do zálivky Previcur 607 SL.Žádné plísně,žádné hniloby a krabičky s výsevy jsem otevřel po dvouapůlměsíci.

Tak stále čekám na nějaké výsevy a jak to jde. Zkoušel jste někdo při přípravě zamíchat do substrátu Supresivit nebo Polyversum? Obojí jsou houby co likvidují ostatní houby, čili houboví predátoři. Mělo by to nejspíše význam přimíchat po propaření aby se vytvořila bariera pro ostatní pro nás škodlivé houby.Tedy u substrátů s příměsí rašeliny a pod.Nemá význam u perlitu.Zdr.

Tak jak vám to klíčí, nějak jste se odmlčeli. Já to teprv chystám /dezinfekce prostředí/, ale jak mě to popadne, bude šrumec. Včera jsem již řízkoval Peireskipsis
aby až ho bude třeba ho bylo dost, múj výsevní aparátek zatím čeká. Tak se pochlubte.

Možná to byl už desetiletý výsev

Farrael-Sama napsal: Tak já už jsem včera všechno co šlo přesunul pod zářivky. Bohužel jsem si blb jednu skleničku s H. texensis shodil na zem a samozřejmě všichni tuší jak to dopadlo. Takže jsem si ještě v devět večer hezky zapikýroval.

Nic ve zlém,ale nejrychleji takový výsev přepikýruje smeták a lopatka.

Tak já už jsem včera všechno co šlo přesunul pod zářivky. Bohužel jsem si blb jednu skleničku s H. texensis shodil na zem a samozřejmě všichni tuší jak to dopadlo. Takže jsem si ještě v devět večer hezky zapikýroval.

Vono značně záleží jak na technice přepichování tak na způsobu zimování. Mám vyzkoušeno, že ve sklepě neuschne nic, respektive tak malý semenáčky, aby ve sklepě uschly, kaktusy nemají. Oni spíš shnijou, zvlášť pokud bys při připikýrování čistil a zkracoval kořeny. Ale přepíchání hnízdovou metodou, tedy výsev i se substrátem nalámat na kousky s cca 5 semenáčky, které sázíme i se substrátem a téměř nepoškozenými kořeny, by mělo být v pohodě. Alespoň u mě bývá.

Tak to sme radi, pretoze sme im pravdepodobne zachranili zivot. Ak budu v uplnom suchu tak neporastu a do jari sa im nic nestane. Ak by tam boli druhy typy notocactus, gymna, frailea a pod. haved, tak tie ked sa velmi zvrastia (scvrknu) tak ich mozes orosit. Ja to tak robim a ani straty nie su. Keby mali viac ako jeden rok, tak by som ich presadil a nechal do jari bez vody. Tito krpci by dlhu zimu nemuseli prezit, pretoze by potom nemali energiu na opatovne prebudenie na jar.

Potom napis ako to dopadlo

Jste mi úplně vystrašili
Ale asi máte pravdu. Normálněě v zimě semenáče přesazuji, ale spíše jsou to ty více než jednoleté a těmto jen kolem 5 měsíců. Tak dík

Jak píšou kluci taky bych je nechal bejt. Mám zkušenost, že je fakt velká ztrátovost díky tomu, že jich hodně uschne.

Tiež by som ich nechal zimovať tak ako sú a pri prvých náznakoch jari by som ich dal do tepla a svetla, nech sa prebudia, polial ich a po vyschnutí substrátu by som ich na jar presadil. Teraz určite nie.