Téma:

jmusil napsal: Za prvé si člověk může zaznamanat, co už kdy zkoušel vysévat a jak to klíčilo ( zdroj semen, podmínky a pod) a pak je praktičtější mít v malém květináčku malou jmenovku s číslem , než větší až velkou se všemi informacemi.

Mám blbou zkušenost s čísly u výsevů, dají se zaměnit docela snadno a těžko se přiřazují zpátky.
Moje jmenovky jsou spíš široké a skoro celé v zemi, tedy nestíní. Dřív jsem místo jmenovek používal papírové nalepovací štítky nalepený na květníčky, to semi ale neosvědčilo, protože malí šneci přednostně žerou vrchní vrstvu těch štítků.
Můj sešit je vedenej tak, že každý problematický druh v něm má stránku a jsou tam informace typu:
Pyrrhocactus umadeave:
2003 bez ošetření pod zářivkama nevylezlo nic z půl misky od nanukáče
po 24 hodinách v 10% peroxidu 124 semenáčků z cca 1000 semen
2005 po přepíchání do země s vápencem přežilo 12 semenáčků
atd..

Malinko jsme odbočili k substrátům a tak jsem to hodil kam to sedí víc a to SEM

Problém jsou obvykle IS, nebo semena ze zplesnivělých plodů. Pokud jde o semena který se pečlivě sklidily tak není žádná chemie vůbec potřeba.
Nedělal bych z toho žádný závěry ...
Každopádně se ale ověřuje substrát, takže v tom nevidim žádnej problém, že se jede bez chemie. Aspoň se prověří v čem se plísním víc líbí

Jara napsal: Jak velké máš grusony,že Ti už dělají semena?

Dva největší mám "odjakživa", tedy od začátků mého kaktusaření .
Jeden kvetl před 2 roky, letos a loni už ani ťuk. Nevím, kde je chyba?

No vidíte, táákhle se to dělá, zákon schválnosti zapracuje a Cykas bude mít hafo pokusného materiálu. Tomu se říká ryzí vědecký přístup, tak ještě pak ale vyhodnotit výsledky a když to dobře dopadne přestanu se s nimi taky crcat.

Moje řeč, stejně ani na ně nemám místo. Když to zplesniví, jenom dobře. Jenže tady funguje, ostatně jako všude zákon schválnosti. Loni jsem (poprvé a naposledy) přepařoval a stelizoval a bůhví co ještě a Previcur se netrhnul...

Tak jsem konečně vysel, pokus může začít .
Protože vlastně ty semenáče nechci, přistupoval jsem podle toho i k čištění semínek (moc mě to nebaví) i k celkové hygieně výsevu.
Žádné ošetření substrátu nebo semen, ať každý výsev ukáže co umí.

(N.leninghausii, N.schumannianus, Echinocactus grusoonii, Mammillaria hahniana)

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Dej pozor,aby Tě nesprdli,že ten neřád nalezl na ty růže z tvých výsevů.

Za vším hledej babu

No to je bomba, to jsem ještě neměl. Že co? No před třema týdnama jsem si udělal výsev, klasika Argentíny a Bolívíe na substrát osvědčený a postup také osvědčený. Prťata se vyloupli jedna radost a tak jsem se těšil. Bylo - je toho 150 květináčků 4x4 ve dvou minikultivátorech. Prostě radost kouknout. Moje milované dítě bylo na rande a doneslo si řezané růžičky. Také pěkné. No a kde bylo místo? Vedle mijich minizařízeních a dneska ráno - ve všem, pardon v pěti ne, mazlavá bílá hmota, semenáčky rozblemtaný - no to už ani nejsou semenáčky. Všechno to byly rebucie, sulky a podobné. Naštěstí vysévám na dvakrát tak semínka ještě mám. Jo růžičky teda jejich stonky polezlé taky nějakou bílou plísní ale kvítky krásné čisté vonící - teda do čeho to máčej a co na tom je za svinstvo, když tak rychle (za dva dny) dokáže tohle. No nic, jdu to vyhodit a pro ostatní,
"Nepouštějte svoje koťata na rande, když vám po nich domu nějakej hulvát posílá plíseň na kytkách" a nebo ZÁKAZ DONÁŠENÍ KVÍTÍ DO BYTU (kdo donáší na sousedy, tak to je jeho sprostá věc)

marek.sykora napsal: Previcur mi posledni roky nefunguje, zabira jen na nektere plisne, ted mam Merpan 80 WG a zadna plisen. Rasy jsou z vody, zalezi na vodarne, ale bezne se bere voda ricni nebo z prehrady a ta se upravi. Zkuste pouzit prevarenou vodu a rasa nebude.

Ja zkousel ruzne substraty a moc vliv to nema, hlavni je kvalita osiva. Takze substrat jako na dospelaky, ale pres sito a prevarit. Zalit roztokem fungicidu, hnojiva a stimulatoru. Hodit na 1/4 roku pod zarivky 10h denne a pak vytahnout. Cim mene se do toho leze, tim lepe, smutnice jsou svine.

Co vyséváš za druhy, šťastný chlapče?

Previcur mi posledni roky nefunguje, zabira jen na nektere plisne, ted mam Merpan 80 WG a zadna plisen. Rasy jsou z vody, zalezi na vodarne, ale bezne se bere voda ricni nebo z prehrady a ta se upravi. Zkuste pouzit prevarenou vodu a rasa nebude.

Ja zkousel ruzne substraty a moc vliv to nema, hlavni je kvalita osiva. Takze substrat jako na dospelaky, ale pres sito a prevarit. Zalit roztokem fungicidu, hnojiva a stimulatoru. Hodit na 1/4 roku pod zarivky 10h denne a pak vytahnout. Cim mene se do toho leze, tim lepe, smutnice jsou svine.

Souhlasím, ale práce s tím plastem je pohodlná a příjemná.
Je to něco mezi pískem a polystyrenem.

Pro tyto účely je myslím nevhodnější agroperlit a když už lehký polymer, tak polystyren. Ostatní plasty jsou spíše těžší, zejména PVC.

Proto také nevolím ZELENÉ a podobné aktivisty. To by ale bylo na dlouhou diskuzi na jiném fóru.

Význam těch granulí ti tady už někdo vysvětloval, přečti si minulé příspěvky.
Jinak je to jen pokus, je možné, že se to výsevům nebude líbit. Do substrátu pro dospělé rostliny normálně míchám, protože to vylehčí substrát, je propustný a je s tím jednodušší práce než s prosáváním písku.

No takhle jsem to samozřejmě nemyslel, jen nechápů jakou výhodu májí plastové granulky v substrátu. Jinak ty Tvoje květníčky se substráty vypadají sice moc hezky, ale připomíná mi to kontejnery na recyklaci plastů, ekolog by asi zaplakal

Ano, všechno je chemie, ale je třeba rozlišovat co se běžně vyskytuje v přírodě a co je uměle vytvořeno člověkem. Sleduji fotografie na tomto fóru a musím říct, že nejhezčí rostliny jsou v těch nejobyčejnějších substrátech, bez jakýchkoliv novodobých přísad. Můžete si plastové granulky zkusit přidávat do jídla, jistě vám to neublíží, zaženete pocit hladu, zhubnete a možná zlepšíte i trávení, a proč to nepatří do žaludku jistě časem poznáte

Henry napsal: Nezlobte se na mě pánové, ale podle mého názoru všechno co je syntetické do přírody nepatří. Pochopím když někdo použije hrubý písek, antuku nebo agroperlit, ale tohle už je přehnané. Ještě nikdy jsem neviděl rostlinu v přírodních podmínkách růst v plastu, tak proč tyhle změny. Navíc některé plasty vlivem tepla, světla a dalších vlivů postupně degradují na monomery, které jsou pro rostliny fytotoxické.

Henry, doufám, že máš všechny kaktusy zasazené v květináčích z hlíny (pálená je povolená), nebo v těch krásných rašelinových obalech

Henry napsal: Nezlobte se na mě pánové, ale podle mého názoru všechno co je syntetické do přírody nepatří. Pochopím když někdo použije hrubý písek, antuku nebo agroperlit, ale tohle už je přehnané. Ještě nikdy jsem neviděl rostlinu v přírodních podmínkách růst v plastu, tak proč tyhle změny. Navíc některé plasty vlivem tepla, světla a dalších vlivů postupně degradují na monomery, které jsou pro rostliny fytotoxické.

Ale Henry, i to co je venku je jenom "chemická patlanina" jenom to nedélal chemik. Jinač pěstování v nějakých granulkách je dobrá věc, nechytá to plísně, je to čisté, nelezou do toho smutnice, prostě samé výhody. Aj ta antuka nebo jiný "drtince" je vlastně něco našeho umělého, a tak když proběhneš staré smetiště (no už se tomu říká nelegální nebo černá skládka), tak tam najdeš divné věci, jak příroda "roste" v "bordelu". Tak pokud je to bordel řízený, tak to je třeba probádat. V padeátých letech byl hit, pěstování kdejakého zelíčka ve skleňených ampulkách zavěšených na zdi. A tak se ze špitálu kradlo "sklo" a v obchodech na to prodávali držáky a věšáky. Nikdo ani nevědél, že je to pokus o hydropónii. Tak proč se bránit plastikopónii. Až čas ukáže

Ano,ano.
I já jsem pro přírodu z plastů.
Před několika lety mi pod stromeček můj desetiletý syn koupil v akci "vše za třicet" jakýsi kaktus z plastu a přátelé, on mi od té doby neustále kvete!

Ale s tím nemohu souhlasit. Třeba v Tunisku jsem viděl krásné malé palmy vyrůstající z igelitového odpadu nebo jakési sukulentní rostliny krásně porůstající hromádku s PET lahvemi a starými konzervami. Příroda je mocná čarodějka a plasty se k ní nádherně hodí, jinak bychom jich tam přece tolik neházeli ...

Nezlobte se na mě pánové, ale podle mého názoru všechno co je syntetické do přírody nepatří. Pochopím když někdo použije hrubý písek, antuku nebo agroperlit, ale tohle už je přehnané. Ještě nikdy jsem neviděl rostlinu v přírodních podmínkách růst v plastu, tak proč tyhle změny. Navíc některé plasty vlivem tepla, světla a dalších vlivů postupně degradují na monomery, které jsou pro rostliny fytotoxické.

Zdenda napsal:

cykas napsal: Zdendo, tahle je čistá jako sklo, mám jí vak, který má objem více než 1 m krychlový. Teď už se nedělají bílé násady u nářadí, takže ji vyřadily.

Jinak s tím hrubým povrchem dobrý nápad, mělo by to fungovat!!!

Na eriosyce ideální.

Souhlas, povrch může být i hrubší, ale ne zas tak moc, jelikož může někdy klíčencům bránit zanořit kořínky do substrátu, zůstanou na povrchu kamínku a klíček už nemá sílu dál růst.Pokud je zdravý, dá se mu ale pomoci, pinzetou ho posunu mezi kamínky a je to, roste dál. Dobrý je asi taky napsat, že s příliš jemnou vlhkou frakcí na povrchu bývá rovněž problém, klíčky se špatně dostávají do substrátu, případná řasa udělá škraloup atd.Všechno chce svoje, zkušenost člověka vyučí.

cykas napsal: Zdendo, tahle je čistá jako sklo, mám jí vak, který má objem více než 1 m krychlový. Teď už se nedělají bílé násady u nářadí, takže ji vyřadily.

Jinak s tím hrubým povrchem dobrý nápad, mělo by to fungovat!!!

Na eriosyce ideální.

Zdendo, tahle je čistá jako sklo, mám jí vak, který má objem více než 1 m krychlový. Teď už se nedělají bílé násady u nářadí, takže ji vyřadily.

Jinak s tím hrubým povrchem dobrý nápad, mělo by to fungovat!!!

S tou hmotou zacházejte opatrně.
Jedná se o chemickou sloučeninu několika prvků a pokud není slušně vypraná, může na ní být prach z výroby.
Nemám s tím zkušenost, ale v těch 50kg pytlích to tak často bývá.

Jirka napsal: Se mě zdá chlapi, že na to jdete zbytečně moc složitě. Stačí úplně běžný substrát, do čeho sázíte, akorát je třeba ho přesát přes cca 2 mm sítko,ať se oddělí hrubé části,aby semena nezapadla hlouběji do substrátu. Ten pak nechám projít troubou při 200°C.Dolů do 1/3 kvetináčku nebo misky pak dám něco hrubšího a lehčího, co dobře saje vodu,už nemusí být přepařené, třeba perlit či agroperlit s antukou, kořeny tím dobře projdou až dolů. A časem se tam splaví i horní jemnější vrstvy. Kdysi dávno při začátcích jsem jednou zkusil a hned zavrhl výsev do čistého agroperlitu,je příliš lehký, při zálivce je to jak na vlnách, semena se " propadnou", tvoří se řasa, prostě bylo to špatný.

Mám stejnou zkušenost, jen u některých rodů využívám i větší frakce nesavého materiálu na povrch.
Mezi tyto kamínky - třeba antuky - zapadne semínko, leží v mokru a po vyklíčení se prodere a opře o tyto až 5mm velké relativně suché kameny. Omezuji tím krčkovou hnilobu.

Tak co je to bílá plastická hmota za mě vysvětlil Zdenda. Jeho význam v substrátech pro pěstování kytek pěkně popsal Miro. Mám toho hodně a vymýšlím, co s tím. Vylehčí to substrát - plave na vodě, ...
Navrchu je proto, že semínka zapadnou mezi granulky, semenáče se neválí po povrchu, ...
Je to pokus, ještě jsem tak nikdy nevyséval.

Jirko, vědu z výsevů nedělám, zásadně vysévám do čistého Agroperlitu, je vyzkoušený. Pokud máš problémy s jeho plaváním, řeším to tak, že zalévám zásadně podmokem, řasa se mi na něm netvoří, občas zalévám manganistanem draselným, nevím, jestli to pomáhá proti řase. Určitě to ale neškodí.
Ty ostatní směsi jsou tam z nudy, a navíc jsem zvědavý, jaký vliv má substrát na výsev. Pokud by bylo vše podle očekávání, měl by být minimální - uvidíme!
Pemza - původ nevím, ale v létě jsem jí koupil celý velký pytel u Heřtuse. Přidávám do substrátu pro rostliny s cholostivějšími kořeny.

Se mě zdá chlapi, že na to jdete zbytečně moc složitě. Stačí úplně běžný substrát, do čeho sázíte, akorát je třeba ho přesát přes cca 2 mm sítko,ať se oddělí hrubé části,aby semena nezapadla hlouběji do substrátu. Ten pak nechám projít troubou při 200°C.Dolů do 1/3 kvetináčku nebo misky pak dám něco hrubšího a lehčího, co dobře saje vodu,už nemusí být přepařené, třeba perlit či agroperlit s antukou, kořeny tím dobře projdou až dolů. A časem se tam splaví i horní jemnější vrstvy. Kdysi dávno při začátcích jsem jednou zkusil a hned zavrhl výsev do čistého agroperlitu,je příliš lehký, při zálivce je to jak na vlnách, semena se " propadnou", tvoří se řasa, prostě bylo to špatný.

Henry napsal: Trochu jsem nepochopil, jaký význam tam má dávat plast

Henry, je to vlastně plnivo, stejně jako když použiješ polystyrén a podobné. Nenasaje vodu, ale drží substrát vzdušný a propustný. Jenom to chce inertní materiál. Já vím, hned si řekneš "tak tam dám křemičitý písek a nebo něco takového .....", jo, ale s postupem nabírání důchodcovského věku zjistíš, že všechno je nějak moc a moc těžké a tak nač, když přiberou kaktusy tak neodlehčit substrát. No a potom je tu ještě možnost "točení" substrátu po jeho použití. Podle všeho vodou propláchneš, plast vyplave, vyčistíš a znova použiješ jak plast tak ostatní součásti substrátu.