Téma:

Mamlas napsal:

Je to jak píše Jirka, tedy sterilní substrát - přepaření je dobrý na živočišné škůdce a semena plevelů, ale nemusí už fungovat na řasy a na patogenní houby. Používám normální substrát pro kaktusy - zem a písek 1:1 až 1:2, jenom Chile roste lépe v čistém písku, zalít v hrnci vodou až substrát je celý pod hladinou a vařit tak dlouho, až je suchý. nechat vychladnout pod poklicí. Květníky a výsevní misky musí být nové, použité alespoň 2 dny namočené v Savu - použité nestačí umýt,řasy jsou schované v solných krustách při okraji květníků. Nové stačí vymáchat v Savu a opláchnout převařenou vodou. Pak je důležité tam řasy nevnést, když jsme se jich zbavili - desinfekce semen min 12 hodin v hypermanganu - roztok takový, aby přes 1 cm vrsvu nebylo vidět. Plnění výsevních nádob a vl výsev: pracovní stůl buď umýt savem, když to nejde tak pokrýt materiálem, který je s minimem řas - např rozstřihnout rukáv z PVC folie, roztáhnout a dát vnitřní stranou nahoru. Na obličej respirátor, na ruce latexové rukavice, ruce v nich opláchnout savem, nesahat na nic jiného než na připravené nádoby, substrát a semena, zejména ne na sebe! Po vysetí zalít podmokem převařenou vodou a zavřít. Ne, že by při výše popsaném postupu byl výsev řas zcela prostý, ale pro to, jak dlouho bude množství řas únosné pro semenáčky rozhoduje zejména velikost počáteční kontaminace. Řasy jsou všude - ve vodě, vzduchu, v zemi a na všech površích. Pro větší semena s rychleji rostoucími semenáčky se dá z výše uvedených zásad slevit, např. se  u nových nádob obejdeme bez sava popř. i bez rukavic.
Jsou taky metody jak kontaminaci a růst řas podpořit. Je to hlavně mlžení výsevů, kdy do výsevu strhneme řasy z celého objemu vzduchu, kterým proud mlhy prochází.U větších semenáčků trochu řas nevadí, ale taková vrstva, jako ukázal Petr, je nebezpečná tím, že přiláká smutnice, jejichž larvy řasy sežerou i se semenáčky.

Od té doby co používám minerální substrát, takové hovadiny neprovádím, Dělal jsem různé "hogo-fogo" pokusy dle starých mistrů, ale žádná sláva. Teď připravím minerální substrát, dám to do nových nádob, nasypu jednotlivá semena, stříknu peroxidem a dám do plastového boxu (ochrana před tou létavou muškou ). A div se, ono to roste.
 

Moc díky pánové za rady, zkušenosti a názory!!!  

Je to jak píše Jirka, tedy sterilní substrát - přepaření je dobrý na živočišné škůdce a semena plevelů, ale nemusí už fungovat na řasy a na patogenní houby. Používám normální substrát pro kaktusy - zem a písek 1:1 až 1:2, jenom Chile roste lépe v čistém písku, zalít v hrnci vodou až substrát je celý pod hladinou a vařit tak dlouho, až je suchý. nechat vychladnout pod poklicí. Květníky a výsevní misky musí být nové, použité alespoň 2 dny namočené v Savu - použité nestačí umýt,řasy jsou schované v solných krustách při okraji květníků. Nové stačí vymáchat v Savu a opláchnout převařenou vodou. Pak je důležité tam řasy nevnést, když jsme se jich zbavili - desinfekce semen min 12 hodin v hypermanganu - roztok takový, aby přes 1 cm vrsvu nebylo vidět. Plnění výsevních nádob a vl výsev: pracovní stůl buď umýt savem, když to nejde tak pokrýt materiálem, který je s minimem řas - např rozstřihnout rukáv z PVC folie, roztáhnout a dát vnitřní stranou nahoru. Na obličej respirátor, na ruce latexové rukavice, ruce v nich opláchnout savem, nesahat na nic jiného než na připravené nádoby, substrát a semena, zejména ne na sebe! Po vysetí zalít podmokem převařenou vodou a zavřít. Ne, že by při výše popsaném postupu byl výsev řas zcela prostý, ale pro to, jak dlouho bude množství řas únosné pro semenáčky rozhoduje zejména velikost počáteční kontaminace. Řasy jsou všude - ve vodě, vzduchu, v zemi a na všech površích. Pro větší semena s rychleji rostoucími semenáčky se dá z výše uvedených zásad slevit, např. se  u nových nádob obejdeme bez sava popř. i bez rukavic.
Jsou taky metody jak kontaminaci a růst řas podpořit. Je to hlavně mlžení výsevů, kdy do výsevu strhneme řasy z celého objemu vzduchu, kterým proud mlhy prochází.U větších semenáčků trochu řas nevadí, ale taková vrstva, jako ukázal Petr, je nebezpečná tím, že přiláká smutnice, jejichž larvy řasy sežerou i se semenáčky.

Jsem překvapen,jak jsou kaktusy opravdu odolné kytky,že to dají i v takové majdě.  Asi bych to vše v tomto stádiu vytahal ven a přesadil. Myslím,že je problém v tom zeolitu a taky v tom,že se tam ta řasa stihla nastěhovat hned z prvopočátku,než jsi to uzavřel. Pokud je zeolitu 100%,podle mě to není dobré a řase se na něm dost daří,to samé různé rašelinové substráty. Ty ke všemu po vyschnutí s řasou na povrchu dokážou malé semenáčky vytáhnout ze substrátu..Zdrojem tady těch řas je i voda,pokud někdo zavlaží výsevní substrát dešťovkou nebo nepřevařenou vodou,já používám třeba destilku..U toho substrátu bych viděl zlatou střední cestu smíchat třeba přesátý jemnější říční písek s antukou, může se přidat i ten zeolit,i trochu té rašeliny,záleží,co vyséváš, přepařit,dolů do květináře přidat do směsi i perlit,tím se nic nepokazí a zlehčí to substrát, nakonec zavlažit tou destilkou, nepřemokřit

Používám 3 procentní peroxid vodíku ve formě spreje. Řasa se "rozpustí" a pak je potřeba ji vypláchnout vodou, aby z výsevu zmizela.. Tzn, zalít a zařasenou vodu odstranit. Kupříkladu odsátím balonkem na odsávání dětského hlenu z nosu, který seženeš v lékárně. Tento případ nebude na jeden díl, ale na seriál těchto zákroků. Pak je dobré odstranit i kamínky, případně kousky perlitu, které jsou zelené, tj. pokryté řasou.

Právě jsem dočetl tento moc pěkný článek o výsevech sukulentů na Chrudimském kaktusáři:  Pěstování pod umělým osvětlením

a napadl mě dotaz. Co děláte s řasou? Dá se s tím něco dělat? Pomůže nějaká chemie jako na plíseň? Nebo nějaký druh houby, jiné řasy? Nebo vždy přepařená voda na zálivku? Nebo speciální osvětlení? Větráček ve výsevníku? Nebo co?

Samozřejmě, co vidíte níže je výsledek toho, že jsem to nechal zajít extrémně daleko!!!! Na druhé straně, když vám řasa začne růst ve výsevu aztekií, můžete to rovnou hodit do koše a ty větší kytky, ty z toho benefit taky nemají....

Vysévám tak, že minimálně ze začátku mám dva kelímky s výsevem v zavřené "chrudimské průhledné výsevní krabičce" nebo jak to nazvat a mám to i zatěsněno potravinářskou folií a otevírám až po delší době. Všechno, co nesežere řasa takto roste krásně! Proto to dělám. Ale jak se tam ta řasa chytne je konec. A když máte mesíční výsev, nevím no....dokličuje to i otevřené, ale hůř, než když je to zavřené a utěsněné a dělá se to i v těch otevřených miskách...tak jsem trošku zoufalý, co s tím...nějaký tip? Rada? Zkušenost? Názor? 

Vysévám do různých věcí, ale tohle konkrétně je přepařený jemnější zeolit.

Moc díky za reakce! 

Aj keď straty semenáčikov neustále pribúdajú, tak stále je to časť zbierky, z ktorej sa najviac teším, a momentálne, keď nič u mňa nekvitne, tak aj trávim najviac času.
E. aurea P 125 (2021)

W. gladiata JV 561 (2021)

G. beguinii LX 176 (2022)

H. decumbens IDD 2048 (2023)

E. rigidissimus L 088 (2022)

E. armatus PP 22 (2023)

E. viridiflorus SB 876 (2022)

A. muscula KK 842 (2022)
E. canus (2022)

A. teresae KK 1724 (2022)

M. pygmaea WR 335 (2023)
 
A. montana L 24/2020 (2023)

Jinak snad ani pikýrovat nejde

 

... nějak intuitině jsem se k ní propracoval ... jinde jsem jí neviděl ... asi je dobré ji ukázat .
 

Tuto metodu pikýrovaní jsem poprvé viděla,cca před 12 roky, u Míly Hájka z Třemošné,a ještě k tomu měl takovou speciální lopatičku...

I blbej okýnkář musí vysévat, to je podstata naší záliby. Bez výsevů nebudou rostlinky, které nám dělají radost. A tak pár asteriasů. Jsem zvědavý, jak pokvetou. Zkřížil jsem duhu s klasickým asteriasem. To jsem ještě neměl ten červený...



mimochodem znáte tuto metodu pikýrování? Naučil mě ji jeden brněnský kaktusář Zdenda a nemá to chybu. Největší výhoda? Nekřivýte kořeny. Nevím, komu všemu se to podařilo, ale já si všiml, že když zůstanou kořeny ohnuté vzhůru a stačí jeden, tak rostlina přestane růst a ani nezakoření. Je to horší, než když o ty kořeny úplně přijde...

Díky za info. Tři květníky jsou z chrudimské začátečnické stavebnice, jeden Ferrocactus a jeden Echinofossulocatus. Nechám je tedy vyschnout a zkusím s podzimními výsevy.

Akorát bych od toho nečekal zázraky,jestli vzejde pár semen,bude to hodně, pokud se tedy nejedná o druhy, které prostě neklíčí a je třeba pomoci skarifikací. Zdravá zralá semena obvykle klíčí dobře hned napoprve..

Určitě lze.

Dobrý den,

  měl bych dotaz: v letošním výsevu (48 chrudimských květináčků ve 4 výsevních boxech) jich mám asi 6, kde semínka vůbec neťukla. Žádná plíseň - prostě se nestalo nic. Lze tyto hrníčky nechat vyschnout a na podzim se znovu pokusit je zavlažit a zkusit klíčení ( v separátním boxu od ostatních pro případ nějaké pohromy  )  ?

Dobré ráno,
  dovolím si rovněž přispět svojí troškou do mlýna. Letos jsem ještě na poslední chvíli koupil ve výprodeji u Pavlíčků semínka Thelocephala - 12 stovkových porcí. Vyseto 12.4.2023, stav k 24.4.2023 je tento
 
Klíčivost velice dobrá, teď jde o to, kolik kytek se v mé péči dožije dospělosti ... Kvalita snímku není ohromující, je to mobilem 

Nakoniec uhynul, mali ste pravdu, ale keď som o tom písal, tak bol ešte tvrdý, ale do 3 dní zmäkol a vyhodil som ho

Co ten výsev č. 46 na jmenovce,jak na tom teď je? 

Semenáčiky už trocha povyrástli🙂. Prvé 3 sú z výsevu 29.3. a ostatné okrem posledných štyroch z 2.3.
Fotené 12.4.2023
Islaya sp. Atico Desert, PE

S. mirabilis

N. arnostianus HU 338

G. neuhuberi VS 7

L. ferox v. longispina JS 145

E. nivosus - výsev vyklíčil nad moje očakávania a už trocha kypí

C. phatnospermus LK 01/21

D. baumii San Vicente

M. azureus MZ 1643

F. mammifera HU 345

H. decumbens IDD 2048

P. marayensis VS 27 - výsev 27.3 .

A. ritteri PP 566 - výsev 31.1.
Agave sp. LA L 54/2016 - výsev 21.3.
Y. rostrata IDD 2123 - výsev 21.3., trocha sa zbláznila s tým koreňom

Zo začiatku to stálo vo vode, ale keď začali (najmä) mediolobivie odchádzať, tak som prebytočnú vodu vylial. Bol som na to zvyknutý z výsevov na zeolit, pretože tam to nevadilo. Teraz už to tak cca 2 týždne mám bez vody navyše, nabudúce už takú blbosť nespravím. A ten semenáčik nie je mäkký, takže je asi OK.

Ja mám na spodku vo výsevnej miske stále trochu vody. Ale mám všetko v perlite. Nemám pocit, že by to nejako vadilo. Ale ak tam nemá byť voda tak ju kludne vylejem-(je to môj prvý výsev) Len na tom perlite je ťažko poznať či je mokrý alebo suchý a rýchlo vysychá, preto som tam nechal pre istotu trocha vody.  

Máš ten substrát nějaký hodně podmáčený, to máš stát ve vodě? Se divím, že ti to nezačíná kapat, i když v tom prostředním květináči prvního snímku se zdá,že ten malý vlevo je už "načatý"..

Minulý rok som vysieval E. stoloniferus SB 1830 s klíčivosťou cca 9%. Keďže mi z toho zostala 1 rastlina, tak som znova objednal z toho istého zdroja a klíčivosť je cca 86%. Dosť veľký rozdiel. Asi minule neboli semená dostatočne zrelé alebo čo.Vysiate 2.3.2023.

Pred chvíľou som dokončil skarifikáciu 90 semien P. umadevae Santa Rosa de Tastil, Salta, ARG (vľavo) a plus vysial som aj P. (umadevae v.) marayensis VS 27 (vpravo). Som zvedavý, či aj ten marayensis bude klíčiť tak mizerne jak umadevae, pretože má iné semená, ale je to z toho istého okruhu. Keď tak druhú polovicu semien budem skarifikovať, uvidím podľa výsledkov.Tento týždeň musím ešte vysiať cca 30-35 porcií semien, ale neviem, kam sa mi to zmestí na parapetu.A plus sa mi podarilo prepikírovať okrem 3 druhov, (na viacero etáp) už všetky 1 a 2-ročné výsevy (na fotke).

Sbírat a opakovaně vysévat.

Prosím odborníky o radu - vysel jsem poslední loňský den pod zářivky do supresivního substrátu více druhů a jediný kde mi nevyklíčilo vůbec nic je Mamillaria theresae. Dohledal jsem teď, že semena nejlépe klíčí po 3-5 letech - má smysl ta nevyklíčená posbírat, usušit a na pár let uložit, nebo je šance na doklíčení během roku?

Zas neco noveho potesilo. Porad je to vysev 31.12.2021.
Frailea castanea, KH 868, South of Sequeiras, Ruta 4, Salto, Uruguay, prumer pres 2cm.


Turbinicarpus valdezianus, MZ 513 Monclova Coah., prumer tak 7mm

JakubCh napsal:

To ich polievate čistým hnojivom a steroidmi?

 Parádny výsledok za taký čas.
 

To ne, Krystalon na jahody v polovicni koncentraci a led svetlo 12h. Ne vsechno takhle jde ...

To ich polievate čistým hnojivom a steroidmi?  Parádny výsledok za taký čas.

Začal jsem pikýrovat loňské výsevy, je jim 14 měsíců. Největších pár Lauchtenbergii půjde rovnou do osmiček květináčků . M. duwei má 2,5cm průměru a slušnou řepu. T. valdezianus nasadil při průměru cca 7mm na květ. Zajímavé je, že ve stejnou dobu, jako ty na lodžii. Přitom je od vyklíčení v kultivátoru v režimu 12h/12h a nemá ponětí o jiném režimu, natož sluníčku.