Téma:

napsal:

Jen malá technická poznámka. Různé výluhy z bylin, jak zde psala Belinda, můžou určitě fungovat, zvlášť pokud se patogen chytne v začátku. Nicméně naším cílem by mělo být, vůbec rozvoj patogenních hub ve výsevním substrátu nepřipustit a to právě umí supresivní substrát, který je schopen si  s těmito houbami poradit. Kdo chce kombinovat , může na povrch tohoto substrátu dát třeba vrstvičku zeolitu nebo perlitu a spojí tak výhody minerálního substrátu s výživnějším, kdy po určité době kořínky semenáčků prorostou minerální vrstvou a jsou lépe živeny a zároveň chráněny.

Udělal jsem pokus: semena Parodie penicilaty jsem rozdělil na dva díly, jeden jsem vysel na křemičitý písek sterilizovaný silně koncentrovaným chlordioxidem, druhý na supresivní substrát. Semínka jsem úmyslně nečistil, nechal jsem tam všechny rozdrolené zbytky ze suchého plodu a vysel to "na prasáka". Hotový výsev na písku jsem také ještě znovu sterilizoval chlordioxidem, výsev na supresivním substrátu jsem nechal bez jakékoliv chemické ochrany. Vyklíčily oba výsevy stejně dobře. Ten na písku je totálně zaplísněný přesto, že tam proběhlo dvojí chemické ošetření a je to čistě minerální substrát. V druhém výsevu není po plísni sebemenší stopa. Je vidět, že i při takhle nečistém osivu funguje supresivní substrát výborně. Osobně bych tam ale další vrstvičku zeolitu nebo perlitu nedával, protože tím bych se připravil o výhodu přímého kontaktu semínek a Trichodermy v substrátu od samého počátku, kdy je riziko rozvoje plísní na ještě nevyklíčeném osivu.

napsal:

Super info Belindo, díky!
Mohla by jsi ještě specifikovat pojmy jako "krátce povaříme" a "silnější odvar"?
Já jsem člověk jednoduchej, s termíny jako "přiměřená zálivka", "dostatek slunce" nebo "teplota tak akorát" nedokáži pracovat.  "Teplota mezi 25-30C" už je pro mě úplně jiný údaj.

Za případné objasnění děkuji!

Dobrá, budu tedy konkrétnější. 
Heřmánek pravý-porcovaný čaj- na 1l vody 6-7 sáčků,ty stačí zalít  vroucí vodou,uděláme vlastně  silný heřmánkový  čaj, necháme zchladnout tak,abychom v tom udrželi prst a nespálili se.
Pojem "krátce povaříme ",znamená, vodu se směsí přivedeme k varu, a  asi 5 minut povaříme, poté necháme  louhovat do zchladnutí na kontaktní  teplotu,abychom se nespálili,přecedíme  a můžeme aplikovat.
Můžeme nechat louhovat i přes noc,po zcezení prohřejeme a aplikujeme,nejlépe podmokem,nebo kombinujeme postřik s podmokem,zkrátka rostlinky si musí cucnout,aby se uzdravily. 
Kontaktní teplota je taková teplota,při níž se nepopálíme ponejprv my,potom se nepopálí a neuvaří ani rostlinky.
Samozřejmě, kdo má plantáže kaktusů, zvolí komerčně vyráběné přípravky, i když jsou na stejné,či podobné bázi.
Dnes už se vyrábí tzv.ekologicky šetrné přípravky dle zásad ekologického pěstování. 
Kdo  chce chemii ,zvolí patřičný přípravek chemický . 
Omlouvám se za ten román, krátce to asi nešlo. 
Samozřejmě prevence je důležitá, bylinkami se ještě nic nezkazilo, tudíž mohou tyto odvary sloužit i jako prevence.

 

Jen malá technická poznámka. Různé výluhy z bylin, jak zde psala Belinda, můžou určitě fungovat, zvlášť pokud se patogen chytne v začátku. Nicméně naším cílem by mělo být, vůbec rozvoj patogenních hub ve výsevním substrátu nepřipustit a to právě umí supresivní substrát, který je schopen si  s těmito houbami poradit. Kdo chce kombinovat , může na povrch tohoto substrátu dát třeba vrstvičku zeolitu nebo perlitu a spojí tak výhody minerálního substrátu s výživnějším, kdy po určité době kořínky semenáčků prorostou minerální vrstvou a jsou lépe živeny a zároveň chráněny.

U nás  ,  jak  já  říkám  "pod  Beskydami" ,  je  zase deštivý den, a bohužel , na konec  května i velmi chladný.
Takže  ,po  včerejším  pikýrování  ve  folníku ,  je  to dneska čas tak na  sezení  u  PeCe   a pokoukání po tématech.
Tak  přispěji  něco  málo  k  tomuto.  Kdysi  jsem  vyséval  do  přepařené   kaktusářské  zeminy,  tlakový  hrnec  se nenápadně  ztratil  z  kuchyně. 
Poslední roky ale   vysévám   do  perlitu,  jako  asi  spousta  z  vás,  no  ale  vyzkoušel  jsem  i  jemnou  drť  lávy z jedné sopky celkem  nedaleko  od  nás.To  je  ten  poslední  snímek. Žádný  výsevní  "agregát" jsem  nikdy nepoužíval, myslím si  že  není  nad "  přirozené"  světlo.  Jo a takové  ty  "vytáhliny"  jsou  klíčící  E. obesa.







 

Na jiné druhy plísní funguje odvar z 1 svitku kůry skořice  a sáčku koření,zvané hřebíček. 
Směs krátce povaříme, necháme louhovat,do zchladnutí,potom přecedíme a s tímto silným koncentrátem můžeme zalít.
Samozřejmě zázrak se nestane po jednom zalití,kůru je třeba opakovat.
Skořice je též přírodní antibiotikum, větší řezné rány na kořenech posypeme samotným práškem ze skořice, a je zaléčeno.
Pokud je příspěvek trochu mimo téma, prosím moderátora o přesunutí,i když se to vztahuje k vysevům a pěstování celkově. 
 

Na dost druhů plísní  dobře funguje silnější odvar z Heřmánku pravého.
Stačí zalít semenáčky,i pokojové rostliny vlahým odvarem. 
Vyzkoušeno, funguje to.

napsal:

Nevím Láďo, z vlastní zkušenosti ti mohu jen říci, že buď vysévat do čistě minerálního substrátu nebo od začátku použít supresivní substrát, žádné přepichování až když hoří koudel. Já vím, že mnozí nemají minerální substráty v lásce, protože jim připisují špatný růst semenáčů oproti klasickým, ale pokud máš v oblibě také spíš tu klasiku, tak supresivní substrát je pro tebe ideální volbou a je to fakt kvalitativní krok vpřed. Ale podmínkou je sít rovnou do něj, ne ho používat až post.

 

Díky za názor, Peri, přesně k tomuhle závěru se moje uvažování ubíralo a jsem rád, že to tvá zkušenost potvrzuje. Udělal jsem si před pár dny zkušební výsev pár druhů rovnou do supresivního a ty jsou zatím v pohodě. Klíčí krásně, dobře rostou, neplesniví, ale nelze to úplně srovnávat, protože jsou samozřejmě ještě pod víčky. Pocit z toho je ale dobrý. Pokud jde o ten minerální substrát - mám část semenáčků v čistém zeolitu a něco ve směsi labský písek+perlit a obojí trpí plísní stejně jako ostatní. U zeolitu je to ještě větší problém, protože za vlhka to v něm plesniví hodně a pokud ho nechám vyschnout, nechce potom vůbec znovu nasát vodu. Za mě je zeolit dobrý dokud je výsev uzavřený a udržuje se v něm optimální vlhkost.  

Nevím Láďo, z vlastní zkušenosti ti mohu jen říci, že buď vysévat do čistě minerálního substrátu nebo od začátku použít supresivní substrát, žádné přepichování až když hoří koudel. Já vím, že mnozí nemají minerální substráty v lásce, protože jim připisují špatný růst semenáčů oproti klasickým, ale pokud máš v oblibě také spíš tu klasiku, tak supresivní substrát je pro tebe ideální volbou a je to fakt kvalitativní krok vpřed. Ale podmínkou je sít rovnou do něj, ne ho používat až post.

Nevím jestli máte podobné problémy nebo jsem sám a prostě to neumím, ale letošní studené a vlhké jaro mně dává zabrat s nejmenšími semenáčky. Na přelomu prosince a ledna jsem vysel pod zářivky. Před cca 14-ti dny jsem usoudil, že bych výsevy mohl přesunout zpod zářivek na vnitřní okenní parapety jižně orientovaných oken, aby pindíci dostali přirozené světlo a trochu sluníčka. Včera jsem je zase vrátil pod zářivky kvůli plísni. Když to nevlhčím, chcípá to suchem, když trochu porosím, do dvou dnů je všude plíseň. Vysoká vlhkost vzduchu je v místnostech i venku, zářivky to přeci jen trochu vysuší. Něco jsem zkusil přepikýrovat do supresivního substrátu, reakce byla různá. Něco odešlo skoro okamžitě, něco odchází postupně stylem jeden uhnilý nebo okožíškovaný semenáček denně (vždy samozřejmě ten největší a nejlepší!). Něčemu se v tom naopak daří, jako třeba Mam. lasiacantha, Escobaria robbinsorum nebo Mam. perezdelarosae v. andersoniana (viz foto).



 

V sobotu som konečne vysial a prvé astrofytá začali klíčiť už (až) za 2,5 dňa   . Dnes začali klíčiť aj 2 druhy gymien a astrofytá sú už všetky vyklíčené. Dúfam, že tento výsev nedopadne tak katastrofálne ako ten minuloročný ...uvidím.
Astrophytum niveum MZ 131

Gymnocalycium bruchii var. brigittae P 214, 1850 m/m, Cordoba, ARG

Gymnocalycium spegazzini ASK 1108.1, 2145 m/m, ARG

Zeolit je vhodný substrát i pro delší pěstování, ale v tomto případě daném nedostatkem vhodných podnoží- Sclerocactus parviflorus, cca dvouleté semenáče.

Opuntie pulchelly takto pokračujú.

Postupne odhadzujú testu, niektorým som aj opatrne pomohol.
 

Opuntia pulchella, Coaldale Nevada. Skúsil som do perlitu.

Semenáčky peniocereusů úžasné kytky

 

Nedalo mi to vzala sem si na to kalkulačku:
12(porcí v misce)* 30 (semenáčků v porci)* 14*9 výsevních misek = 45360 rostlinek.

Závidím a jdu si hýčkat svých 0,17m2  semenáčů

Když vidím ty kvanta cos vyséval..... co s tím budeš dělat ?  Přistavíš skleník ?
 

Mě ty malé echinocereusy baví jsou úplně super, posuďte sami A to mají teprve dva měsíce, některé ani ne. Jména jdou aspoň trošku vidět na jmenovkách
 

napsal:

Díky Peri za informace. Je to pro mě velice zajímavé!
Neuměl by jsi mi poradit, jak na mech? Jestli mě vůbec něco trápí při výsevech a zároveň se to nedá zařadit do škatulky "moc vody" a nebo to nevysvětlím tím, že v miskách nemám dírky (skočil jsem do toho po hlavě a pomalu vylaďuji co a jak, takže ty dírky tam časem budou...), tak je to mech. Mám v každé misce mech a nevím co s tím, kdyby jen držel vodu asi by mi to nevadilo. Ba naopak, mnohým semenáčkům to může i prospívat. Ale ono to dělá takovou tvrdou krustu silnou tak 1-2mm a přijde mi, že ty nejmenší klíčence to u krčku uškrtí a oni pak neprospívají a časem odejdou, až vyčerpají svou životní sílu . Je na to nějaký "trik" co s tím?

Ta houba, která umí ničit fusaria, umí se dostat i do rostliny a zlikvidovat furarii už v napadené rostlině? Nebo je to nesmysl?

To Polyvesrum bude asi do budoucna přípravek pro mě Bráním se chemii, nechci to stříkat, mořit ani vařit v mikrovlnce a jestli jsem tvůj příspěvek pochopil správně, je to dobrá alternativa k osvědčenému a zažitému postupu "dezinfekce" výsevního prostředí.

Díky Peri

Osobně vyzkoušeno nemám, ale někde jsem četl, že mech likviduje opakovaná zálivka dusíkatým hnojivem. Údajně po třetí zálivce mech kompletně odešel. Jak jsem koupil, tak prodávám, ale budu zkoušet, protože s mechem mám stejný problém. Sám o sobě by tam moc nevadil, ale když je ho moc a zaschne, utvoří se tvrdá krusta a ta vytrhává semenáčky ze substrátu. Ty potom uschnou, pokud se včas nezasáhne. Podobný problém způsobuje i silnější vrstva řasy. 
 

Většinu letošních výsevů (vyséváno od půlky února prakticky až do teď pod zářivky) jsem přestěhoval do skleníku. Vyséval jsem hodně echinocereusy (snad 700 položek) a lobívie (zbytek ) Má být nějakou dobu zataženo, tak si snáze zvyknou, navíc jsem zapojil i horkovzdušný ventilátor s termostatem (pro jistotu). Letos jsem poprvé vyséval do zeolitu, jsem spokojený, vyklíčilo prakticky všechno a doufám, že to kytky v pohodě zvládnou Fascinují mě zejména měsíc a půl staré echinocereusy. Prostě fešáci

 

napsal:

Chcem skúsiť výsev bez akéhokoľvek krytu a sterilizácie, vonku, tam kde pestujem aj ostatné kaktusy, do štrku. Mám otázku. Myslíte si, že niekoľkodňové semenáčiky zimuvzdorných alebo čiastočne mrazuvzdorných kaktusov prežijú jarné mrazíky (do -5°C) bez ujmy? Máte s tým niekto skúsenosť? Viem, že semenáče vydržia väčší mráz ako staršie, dospelé jedince, ale neviem, či túto schopnosť majú aj semenáčiky staré niekoľko dní.

 

Aby kaktus přežil zmrznutí, tak nesmí být v růstu. Jakkoli mrazuvzdorné semnáče snadno zabiješ třeba přendáním z pod zářivek do mrazáku. Nicméně pokud otázka leží tak, zda můžeš vyset ven semena, i když ještě hrozí mráz, tak můžeš, protože semena vyklíčí až po mrazech. Na podzim pak mráz přijde v době, kdy ho mrazuvzdorné kaktusy čekají, leč Lob. ferox ho ve skutečnosti nečeká nikdy.

Áno, tento článok som čítal, ten ma aj inšpiroval. Ibaže mne sa nechce čakať na leto, ale skúsim už na jar (apríl - máj). Čo sa týka mojej otázky, sú druhy L. ferox a E. viridiflorus, tie by som chcel vysiať skôr (budúci týždeň, keď sa oteplí).

Chcem skúsiť výsev bez akéhokoľvek krytu a sterilizácie, vonku, tam kde pestujem aj ostatné kaktusy, do štrku. Mám otázku. Myslíte si, že niekoľkodňové semenáčiky zimuvzdorných alebo čiastočne mrazuvzdorných kaktusov prežijú jarné mrazíky (do -5°C) bez ujmy? Máte s tým niekto skúsenosť? Viem, že semenáče vydržia väčší mráz ako staršie, dospelé jedince, ale neviem, či túto schopnosť majú aj semenáčiky staré niekoľko dní.

No, zrovna ty asi nemusíš o radu žádat , ale u některých semenáčků je již vidět počátek rozvoje fuzariové hniloby , tam by asi chtělo hned roubnout, než se to rozjede po cévním svazku.

Teraz mám dilemu čo ďalej s nimi. Poradí niekto?

Dvouměsíční semenáčky pedio a sclero po přepykýrování. Zkráceny kořeny na cca 2,5 cm po zaschnutí zasazeny do suchého substrátu a po 10 dnech první zálivka
spodem tak aby vrchní vrstva nebyla přemokřená. Ani jeden neodešel.

Myslím, že se těm kaktouskům docela daří, misky se zeolitem otevřeé, zálivka do podmisky tak, aby zeolit nikdy úplně nevyschnul Stáří měsíc a kousek, už nic neplesniví, prostě super (abych to ale nezakřikl). Sice je někde řasa, ale už se moc nerozrůstá a zdá se, že semenáčkům ani moc nevadí. 

 

EvaR napsal: Učím se roubovat Prosím, máte nějaké fígle, jak připevnit takhle malý semenáček na podložku? Ať se snažím jak chci, pořád mi po přiložení gumičky sklouzává, překlápí se... 

Kdysi tu psal Miro o fintě, kterou jsem s úspěchem vyzkoušel a dlouho používal, možná i trošku zdokonalil:
Ustřihnu nůžkami asi 2-3 cm dlouhý rovný trn nějakého kaktusu a miniaturní semenáček jím zešikma (20-30stupňů od svislé osy) propíchnu přímo na řezu podložky píchnu ho tím pádem i do podložky (tedy kaktusu). Snažím se minout cévní svazek v místš srůstu a naklonění tohoto trnu pak ještě využiju k tomu, že mezi roubíneček a trn napnu jemně gumičku, která tlačí roubínek k podložce a přitom nemá kudy sklouznout. Síla ale nesmí být moc velká, bo by mohla roub zničit. O šikmém řezu už se tady psalo dost, takže i šikmý řez je k dobru věci - cévní svazek roubu nemá tvar a velikost  tečky, ale  delší čárky.





 

Moc díky! Roubovat jsem nikdy nezkoušela. S říznutím do kaktusího "masa" mám problém (osobní, obecně to neodsuzuju), ale článek by mi asi nevadil, když dárce žije dál (prostě daroval ledvinu, né hlavu:)  Jdu shánět Schlumbergeru, asi to chce rychle, co...

Já bych to upřesnil - vhodnou podložkou je vánoční kaktus - nezakořeněný mladý článek - viz. vlákno "Roubování na Schlumbergeru". Podstatné u roubování těchto malých semenáčků je udržení dostatečně vysoké vzdušné vlhkosti. Fixují se jenom přiložením, ale při nízké vlhkosti nepřirostou, ale vyschnou. Lze samozřejmě využít i jiných podložek - Selenicereus, Peireskiopsis atd. Pro mne je Schlumbergera výhodná z hlediska nenáročnosti na prostor.